Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Moderní trendy a postupy v prozařovacích metodách v defektoskopii
Skřivánková, Vendula ; Vlašic, František (oponent) ; Juliš, Martin (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá moderními trendy a postupy v prozařovacích metodách v defektoskopii, které se používají nebo se začínají používat v technické praxi. Nejprve jsou uvedeny principy konvenční (analogové) radiografie, která spočívá ve vytváření viditelného obrazu prozařovaného objektu na radiografický film. Další část je věnována digitální radiografii a radioskopii. Jde o digitalizaci stávajících rentgenových snímků na filmech, použití paměťových fólií, polovodičových detektorů a počítačovou tomografii.
Moderní trendy a postupy v prozařovacích metodách v defektoskopii
Skřivánková, Vendula ; Vlašic, František (oponent) ; Juliš, Martin (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá moderními trendy a postupy v prozařovacích metodách v defektoskopii, které se používají nebo se začínají používat v technické praxi. Nejprve jsou uvedeny principy konvenční (analogové) radiografie, která spočívá ve vytváření viditelného obrazu prozařovaného objektu na radiografický film. Další část je věnována digitální radiografii a radioskopii. Jde o digitalizaci stávajících rentgenových snímků na filmech, použití paměťových fólií, polovodičových detektorů a počítačovou tomografii.
RADIAČNÍ ZÁTĚŽ PACIENTŮ PŘI DIGITÁLNÍ A KONVENČNÍ RADIOGRAFII
KRAINA, Aleš
Zavedení digitálního provozu ve své podstatě znamená přechod z klasické tzv. film-fóliové snímkovací techniky (SFR {--} Screen {--} Film {--} Radiography) nejčastěji na nepřímou digitalizaci (CR {--} Computed Radiography), nebo přímou digitalizaci (DR {--} Direct Radiography). Tyto metody digitalizace se vzájemně liší použitím různých typů diagnostických přístrojů a zařízení pro digitalizaci obrazu. Použití jednotlivých metod však může mít za důsledek rozdíl ve velikosti dopadové a absorbované dávky v orgánech u pacientů podstupujících vyšetření pomocí ionizujícího záření. Cílem této práce je vzájemné srovnání jednotlivých metod (SFR, CR, DR) běžně používaných pro digitalizaci obrazu v závislosti na radiační zátěži pacientů. Radiační zátěž jsem porovnával jednak měřením vstupní povrchové kermy na fantomech a také porovnáním klinických výsledků získaných z KAP metru. Pro ověření klinických výsledku jsem zvolil tři nejčastěji prováděná vyšetření a to lebky, hrudníku a břicha. Důvodem tohoto výběru byla četnost a míra radiační zátěže. Naměřené výsledky byly srovnány s dostupnou zahraniční literaturou. Z naměřených výsledků je patrné, že přímá radiografie vede k radikální redukci dávky na pacienta. V případě nepřímé digitalizace CR nelze obecně říci, že zde dochází ke snížení dávky na pacienta. Z naměřených a publikovaných hodnot vyplívá, že mezi jednotlivými výrobci CR systémů (Fuji, Kodak, Konica, atd.) jsou velké rozdíly, které buď vedou anebo nevedou, oproti konvenční skiagrafii SFR, ke snížení radiační zátěže. Dle měření uvedených v této práci, lze konstatovat, že použití kvalitní CR technologie vede až k polovičnímu poklesu radiační zátěže oproti SFR.
Přechod ambulantního radiodiagnostického zařízení z analogového na digitální systém
DOUCHOVÁ, Irena
Tato práce podává rámcovou informaci o digitalizaci ambulantního radiodiagnostického oddělení. Seznamuje s fyzikálními principy digitálního obrazu a technikou, která je pro přechod oddělení na novou technologii nutná. Úvodní část práce dále vysvětluje princip funkce paměťových fólií, digitizéru a archivace dat. Určitá pozornost je také věnována ekonomickým a organizačním problémům, souvisejících s částečným zachováním analogového provozu na digitalizovaném pracovišti. Současně se píše o chybách, kterých se bylo možné vyvarovat při větší znalosti systému práce na digitalizovaném pracovišti. Srovnáním vynaložených finančních prostředků na chemikálie, filmy a servis vyvolávacího automatu s náklady po zavedení digitalizace, dospěla jsem k závěru, že digitalizace se úsporou financí souvisejících s analogovým procesem do pěti let nezaplatí. Po čtyřech letech se z důvodu {\clqq}vyčerpanosti`` musí již obnovit většina paměťových fólií. Nejdůležitějším přínosem digitalizace je zlepšení a zrychlení přístupu k informacím, což znamená úsporu času zaměstnanců. Nová technika umožňuje zkrátit dobu vyšetření a tím pomáhá v kritických situacích.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.