|
|
Památkový postup Uměleckořemeslné techniky zlatnictví
Bárta, Patrick ; Fexa, Pavel ; Foret, Lukáš ; Jelínek, Jaroslav ; Kroužil, Martin ; Mrázek, Martin ; Rapouch, Karel ; Řezáčová, Eva ; Vaníček, Petr ; Příhoda, Jiří ; Selucká, Alena ; Stöhrová, Pavla ; Šumbera, Andrej
Cílem památkového postupu je poskytnout srozumitelný návod pro identifikaci nejrozšířenějších uměleckořemeslných technik zpracování drahých kovů, jejich správný popis a nastavení vhodných přístupů k jejich preventivní i sanační konzervaci. V prvním oddíle jsou zevrubně popsány uměleckořemeslné techniky zlatnictví, a to na základě materiálových charakteristik vybraných kovů a jejich slitin, popisu samotných technik v návaznosti na historický kontext jejich použití včetně rizikových faktorů poškozování artefaktů zhotovených danými technikami. Doplněna je rovněž užívaná terminologie, jež je následně rozpracována formou abecedně řazených heslářů v přílohách památkového postupu. Druhý oddíl tvoří soubor případových studií obsahující rekonstrukce postupů vybraných řemeslných technik včetně ukázek průzkumů originálních artefaktů ověřených v muzejní praxi.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Restaurování skleněných mozaik v epoxidovém loži
Viková, Barbora ; Vojtěchovský, Jan ; Hampl, Petr ; Svoboda, David ; Kučerová, Irena
Postup se zaměřuje na restaurování skleněných mozaik z 2. pol. 20. století, které byly v rámci původní technologie osazovány do epoxidové pryskyřice. Výhodou měl být vznik lehkých, snadno transportovatelných konstrukcí (panelů). Pro podkladové desky těchto panelů byly používány různé materiály jako ocelová výztuž, hliníkový plech, ale i dřevotřísková deska. V průběhu času se ukázalo epoxidové lůžko jako nevhodné, zvláště v exteriérových podmínkách, kde často docházelo k jeho degradaci či úplnému rozpadu. Proto bylo nutné zvažovat nahrazení původního osazovacího materiálu novým. Výměna podložky je v rámci památkového postupu ilustrována na třech mozaikových realizacích, konkrétně na skleněné štípané mozaice, která je příkladem mozaiky zalévané epoxidem z rubu s vloženou kovovou konstrukcí, a na dvou mozaikách z mačkaných kostek, které reprezentují mozaiku lepenou epoxidem na podkladovou dřevotřískovou desku. Pro oba typy mozaik byl vyvinut zcela nový, stabilnější systém osazení mozaikových kostek.
Plný text: PDF
|
|
|
Restaurování sgrafit na cementové podložce
Machačko, Luboš ; Bláha, Jiří
Hlavním záměrem předkládaného památkového postupu bylo popsat specifika sorelového sgrafita, pojmenovat hlavní problémy jeho restaurování a na postupech ověřených zkušebními zásahy navrhnout vhodné řešení. Podkladem stanovení postupu jsou výsledky terénního a laboratorního výzkumu získané v průběhu výzkumného projektu. Úvodní tezí výzkumu, který stanovení památkového postupu předcházel, byl literaturou často opakovaný fakt, že se pro sorelová sgrafita využívala cementové omítky. Objevoval se nejen v recentní literatuře, ale zdůrazňovaly jej i dobové příručky. Při samotném restaurátorském průzkumu a laboratorním vyhodnocení odebraných vzorků byl vyvrácen. Ukázalo se, že sgrafita 50. let byla ve většině případů prováděna tradiční vápennou technologií. Samotné cementové sgrafito se stalo až výsadou 60. a 70. let 20. století a často bylo využíváno v poloprofesionálním či přímo amatérském prostředí. Hlavním rozdílem mezi sorelovými sgrafity a sgrafity předchozích etap vývoje tak byla volba podkladu. Sorelová sgrafita byla často prováděna na cementovém (betonovém) podkladu, resp. na panelech. Ve zkoumaných příkladech nevyplynuly z této skutečnosti závažnější problémy, které by bylo nutné při restaurátorských zásazích aktuálně řešit. Předkládaný památkový postup tak především definuje ostatní problémy, s nimiž se restaurátoři setkali, a popisuje metody restaurování, které byly použity při vzorových restaurátorských zásazích, a které je možné aplikovat i na další památky z této skupiny.
Plný text: PDF
|
|
|
Restaurování betonové sochy
Červinka, Josef ; Říhová, Vladislava
Současné domácí i zahraniční bádání věnuje problematice sanace betonu velkou pozornost, většinou je však zaměřena na architektonická díla a jejich povrchy. Soustředěný výzkum věnovaný konzervačním a restaurátorským metodám drobnějších sochařských děl z betonu je ojedinělý. Cílem předloženého památkového postupu bylo ověřit na referenčním zásahu (socha Hudebník Aloise Šutery z roku 1965 ze hřbitova v Přerově) způsob opravy betonové sochy, který by splňoval v maximální možné míře podmínky pro sanaci betonových konstrukcí a zároveň byl proveden v intencích restaurátorských zásahů obvyklých na památkově chráněných sochách z anorganických materiálů. Při restaurování této sochy byla použita inovativní technika úpravy povrchu sochy, která by do budoucna mohla být cestou k efektivní ochraně bez výrazných estetických změn a setření stop dokládajících existenci díla v čase. Tato technika je na bázi minerálního nátěru, jehož cílem je zaplnění drobných trhlin a větších pórů v povrchu sochy, aniž by byla setřena struktura povrchu umožňující čitelnost starších, z části snad autorských, doplňků.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.