Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Radioterapie kostních metastáz
ŠIMKOVÁ, Kristina
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou diagnostiky a léčby kostních metastáz. Radioterapie je klíčovým prvkem v léčbě kostních metastáz, často sloužícím k úlevě od bolesti a zlepšení kvality života pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním. V teoretické části je zpracována dostupná literatura na téma struktury kosti, obsahuje popis diagnostiky kostních metastáz a jejich následné léčby. Cílem bakalářské práce bylo zodpovědět výzkumné otázky. Praktická část byla zaměřena na kvantitativní výzkum. Pro účely výzkumu byly nejprve stanoveny výzkumné otázky, následovalo sesbírání dat potřebných pro jejich zodpovězení na oddělení radioterapie v nemocnici v Českých Budějovicích za roky 2021, 2022 a 2023. K jejich získání byl využit nemocniční informační systém NIS pro výběr informací o pacientovi a povaze jeho onemocnění, a také plánovací systém Aria pro ověření informace o ozařovacích technikách a aplikovaných dávkách. Výzkumné šetření zahrnovalo 224 pacientů. Tato data byla následně vizualizována pomocí tabulek a grafů, aby bylo možné je lépe porovnat. Z výsledků praktické části vyplynulo, že kostní metastázy pacientů léčených radioterapií v českobudějovické nemocnici nejčastěji postihovaly páteř, pánev a dlouhé kosti. Věkové spektrum je různorodé, ale nejčastěji se problematika kostních metastáz týkala pacientů ve věkovém rozmezí 60-80 let. Aplikovaný hypofrakcionační režim byl vybrán i s ohledem na umístění dané metastázy a aktuální stav pacienta. Výsledná data a jejich zpracování mohou sloužit jako zpětná vazba pracovníkům daného oddělení. Teoretické zpracování práce může být použito jako rámcový edukační materiál studenty ZSF oboru radiologická asistence.
Úmrtí a paliativní péče v přednemocniční péči
NOVOTNÝ, Jan
Bakalářská práce s názvem Úmrtí a paliativní péče v přednemocniční péči referuje o interakci smrti a úmrtí pacientů se zdravotnickými záchranáři. Dále tato práce seznamuje s lékařským oborem paliativní péče, který slouží jako významný faktor v péči o pacienty v poslední fázi jejich bytí. Tématika smrti je nadčasové téma, které je neustále aktuální. V souladu s tématem práce byly vymezeny čtyři výzkumné cíle, zjistit postoj zdravotnického záchranáře k umírání pacientů v přednemocniční péči, zjistit jaké možnosti využívá zdravotnický záchranář k vyrovnání se s úmrtím pacientů v přednemocniční péči, zjistit jaké komunikační techniky používají záchranáři s umírajícím a jejich příbuznými, či pouze s kolemjdoucím v přednemocniční péči. Poslední výzkumný cíl byl zjistit jakými znalostmi disponuje zdravotnický záchranář v oblasti paliativní péče během přednemocniční péče. Tato práce je rozdělena do dvou na sebe navazujících části. První, teoretická část reflektuje vnímání smrti z dob středověku až po přítomnost, vědní obor Thanatologii a jeho podskupiny. Kapitolou se dotkne eutanázie a popisuje komunikaci, paliativní péči a její specifika. Druhá, praktická část využila kvalitativní výzkumné šetření provedením polostrukturovaného rozhovoru k zisku dat. Rozhovor probíhal se záchranáři z oblastního střediska Jindřichův Hradec. Za pomoci otevřeného kódování a následné kategorizace byla tato data analyzována a interpretována technikou tzv. ,,vyložených karet". Z odpovědí respondentů vyplynul jasný závěr. Dle analýzy všichni záchranáři vnímají smrt jako nevyhnutelnou, přirozenou skutečnost, kdy tuto skupinu rozdělil fakt vyrovnání se v průběhu praxe. Další zjištění promítlo účelnost debriefingu ve službě jako vhodného činitele po psychicky náročném výjezdu. Stran komunikace si záchranáři nebyli jisti v užití vhodných metod, které by mohli použít, což pramení z absence dotyčných seminářů. Povědomí o termínu paliativní péče bylo z obecného hlediska dostačující, avšak nedostačující pro následné upřesnění terapie. Problém nastal ve spolupráci s mobilní hospicovou péčí, či ambulancí bolesti, která není oficiálně vymezena a funguje na bázi doporučení.
Proveditelnost dříve vyslovených přání v praxi zdravotnické záchranné služby
Fajferová, Kristýna ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proveditelností dříve vyslovených přání (DVP) v praxi zdravotnické záchranné služby. Zkoumá, jak na vzrůstající zájem o téma reagují dvě organizace - Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje a Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. Jejím cílem je zjistit, za jakých podmínek se mohou ZZS stát funkčními aktéry v praxi při rozhodování na konci života pacientů a při situacích obsahujících DVP. Klade si za cíl také vytvořit soubor doporučení pro organizace, které by mohly pomoct při práci s dříve vyslovenými přáními v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Empirická část této práce je tvořena formou případové studie, analyzuje organizační prostředky, dokumentaci a vnitřní předpisy. Dále je tvořena polostrukturovanými rozhovory s pracovníky organizace. Tyto informace jsou poté zařazeny do kategorií podstatných pro tento výzkum. Přínosem práce je analýza připravenosti organizací na práci s pacienty s DVP a definování oblastí střetu názorů - touchpoints. Významnými faktory, které byly identifikovány na základě zjištěných informací, které ovlivňují proveditelnost DVP v praxi zdravotnických záchranných služeb, jsou znalosti zdravotníků, jejich důvěra a vztah k organizaci, nástroje pro práci s DVP a zkušenosti. Na základě zjištěných informací byla popsána...
Druhy lásky v kontextu bioetické argumentace
SMRČKOVÁ, Leona
Práce se zabývá druhy lásky, jejich rozdělením a charakteristikou. Dalším tématem je eutanazie, její rozdělení a argumentace pro i proti její legalizaci. Základním cílem je popsat tyto pojmy a pokusit se najít mezi nimi souvislost, pokusit se odpovědět na otázku, zda může být láska argumentem pro eutanazii a pokud ano, tak proč. Na již publikovaných případech smrtelně nemocných lidí se pokouší najít možnosti a cesty jednání motivovaného láskou. Hledá přínos těchto poznatků pro sociálního pracovníka.
Rozvoj domácí hospicové péče v jihočeském regionu
PŘEDOTOVÁ, Eva
Hospice poskytují paliativní lékařskou péči pacientům v terminální fázi onemocnění. Myšlenka hospicové péče vychází z úcty k člověku jako k jedinečné a neopakovatelné bytosti. Tento přístup zaručuje, že člověk nezůstane v posledních chvílích svého života osamocen, nebude trpět nesnesitelnou bolestí a v neposlední řadě je mu garantováno, že za všech okolností bude zachována a respektována jeho lidská důstojnost. Tato práce se především zaměřuje na poskytování hospicové péče v domácnostech klientů. Cílem domácí hospicové péče je umožnit člověku se závažným onemocněním strávit poslední chvíle života doma, v rodinném kruhu. Klade důraz jak na kvalitní péči o umírajícího, tak na podporu pečující rodiny. Název této bakalářské práce je: Rozvoj domácí hospicové péče v jihočeském regionu. Jejím cílem je zjistit potřebu poskytování terénní hospicové péče a současně zjistit problematiku rozvoje domácí hospicové péče v jihočeském regionu. K dosahování těchto cílů bylo použito metod kvalitativního výzkumu, tedy konkrétně polořízených rozhovorů. Jako doplňková technika byla použita anketa. Z tří rozhovorů provedených s představiteli Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích zcela jednoznačně vyplynulo, že mezi veřejností i lékaři je zájem o terénní hospicovou péči. Obdobného názoru jsou i zdravotníci, kteří se účastnili ankety. Ti především poukazují na zájem o domácí hospicovou péči ze strany svých pacientů. Rozhovor s ředitelem prachatického hospice jasně naznačuje, že pro zahájení provozu domácího hospice je vše připraveno. Uvedení této služby do provozu však není možné z důvodu nevůle pojišťovny, která je hlavním poskytovatelem finančních prostředků. Pojišťovna nemá zájem uzavřít smlouvu s jediným registrovaným poskytovatelem v jihočeském regionu, tedy Hospicem sv. Jana N. Neumanna.
Paliativní péče v konfrontaci s eutanázií
PROTIVÍNSKÁ, Lucie
Práce se zabývá podstatou paliativní péče, která je aktivní celkovou péčí o nemocného, jehož choroba již neodpovídá na léčbu kurativní, přičemž poukazuje na její možnosti a prostředky k dosažení co možná nejlepší kvality života nemocného a jeho rodiny. Jejím ideálem je, aby člověk umíral bez bolesti jak fyzické, psychické, sociální, tak i spirituální. Práce se pak především soustředí na poslání a úkoly lékařské profese, ale také sociální práce při péči o nevyléčitelně nemocného a jeho rodinu. V kontextu úvah o umírání a smrti v první kapitole se nelze vyhnout ani problematice eutanazie, která má právě tak mnoho horlivých zastánců jako i důsledných odpůrců. Tomuto etickému dilematu je věnována čtvrtá kapitola. Význam sociální práce v paliativní péči plynoucí z konfrontace eutanázie s paliativní péči je obsahem kapitoly páté.
Eutanazie z hlediska etiky a teologie
BARTKOVÁ, Štěpánka
Abstrakt BARTKOVÁ, Š. Eutanazie z hlediska teologie a etiky. České Budějovice, 2010. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra filosofie a religionistiky. Vedoucí práce Ing. Mgr. Tomáš Machula, Dr., Ph.D., Th.D. Klíčová slova: eutanazie, utrpení, smrt, umírání, důstojnost, lidská práva, lékař, pacient, paliativní medicína, hospicová péče, asistovaná sebevražda, náboženská motivace, stoupenci, odpůrci eutanazie Ve své práci se věnuji tématu ?qeutanazie??. Cílem mé práce je hlouběji čtenáře seznámit s problematikou eutanazie z hlediska teologie a etiky. Diplomová práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část se skládá z jedenácti kapitol. V první kapitole se zabývám druhy eutanazie (aktivní, pasivní, prenatální, asistovaná sebevražda). Ve druhé kapitole podrobněji popisuji historii eutanazie. Třetí kapitola je zaměřena na eutanazii ve světě. Čtvrtou, zajímavou, kapitolou, jsou kritéria smrti. V páté kapitole se věnuji otázce eutanazie a smrti v posledních letech. Šestá kapitola je vztažena na vztah mezi lékařem a pacientem. Sedmá kapitola je věnována paliativní medicíně, navazuje na ni osmá kapitola, kde je popsána hospicová péče. V deváté kapitole se zabývám vlivem náboženské motivace. Desátá a jedenáctá kapitola je věnována stoupencům a odpůrcům eutanazie. V praktické části se věnuji výzkumnému šetření. Zde jsem zvolila sociologický výzkum metodou rozhovorů. Jsou zde celkem 3 rozhovory s odborníky, kteří se s umírajícími lidmi setkávají každý den. Tito dotazovaní jsou věřící lidé a rozhovory s nimi jsou na jejich žádost anonymní. Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit, jak se na problematiku eutanazie dívají odborníci v různých zařízeních. Cíl byl splněn.
Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu)
NOVÁKOVÁ, Markéta
Téma mé bakalářské práce se nazývá Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu). V jednotlivých kapitolách teoretické části se zmiňuji o odlišnostech a podstatě paliativní péče a medicíny, etických problémech souvisejících s tímto tématem, jednotlivých formách hospicové péče, rozvoji hospicového hnutí u nás i ve světě, péči o doprovázející, o umírající a jejich potřeby, provázanost a souvislosti se sociální prací a rolí sociálního pracovníka se zaměřením na domácí péči. Dále pak otázce dobrovolnictví, nutnosti multidisciplinární spolupráce a v neposlední řadě pak i péči o sebe sama. Praktickou část jsem zpracovala na základě rozhovorů s jednotlivými členy multidisciplinárního týmu mobilního hospice se zaměřením na jejich vnímání sociálního pracovníka a naopak, jak pracovník vnímá svou pozici vůči ostatním v týmu. Výzkum by měl reflektovat a popisovat konkrétní modelovou situaci ve vybraném zařízení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.