|
|
Evoluce fyziologických adaptací rostlin při výstupu na souš.
Červenka, Ondřej ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Terestrializace, čili výstup rostlin z vody na souš a následná kolonizace těchto nových habitatů, se odehrála přibližně před 480 miliony lety. Tato událost stojí za výraznými změnami povrchu planety a umožnila zformování moderních terestrických ekosystémů. Je s ní spojena řada morfologických, anatomických a fyziologických přizpůsobení, bez nichž by suchozemské rostliny nebyly schopny nově osídlené habitaty ovládnout. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o možném předchůdci suchozemských rostlin, a to na základě fosilních pozůstatků a fylogenetických studií. V kapitole zabývající se makrofosíliemi je vyzdvižen význam skotské lokality u obce Rhynie a popis nejstarší cévnaté suchozemské rostliny Cooksonia barrandei. Pozornost je dále věnována střídání generací v rámci životního cyklu, a to včetně stručného exkurzu do historie studia a popisu rodozměny u rhyniofytních rostlin. Popsány jsou také molekulární aspekty této problematiky, zdůrazněna je zejména role biopolymerů a fytohormonů.
|
|
|
Pozůstatek lesa z přelomu glaciálu a holocénu: dendroekologická a paleobotanická rekonstrukce
Moravcová, Alice ; Šamonil, Pavel (vedoucí práce) ; Rybníček, Michal (oponent)
Pozůstatek lesa, který je tvořen subfosilními stromy borovice lesní, pohřbený ve vrstvách rašelinných sedimentů na severním okraji CHKO Křivoklátska ve středních Čechách představuje pro území České republiky zcela unikátní nález. Přináší nové možnosti pro rekonstrukci palaeoenvironmentálních a s ním spojených klimatických změn v průběhu pozdního glaciálu a časného holocénu. K datování subfosilních stromů bylo využito metody dendrochronologie a radiokarbonového datování. Na základě výsledků radiokarbonového datování lze určit existenci lesního porostu do období přibližně 12000 - 10300 cal yr BP. Výsledky dendrochronologického datování poskytly dvě kontinuální časově neukotvené chronologie. Chronologie RD4, která je dlouhá 200 let, pochází z mladšího dryasu. Chronologie RD6, dlouhá 300 let, pochází z období preboreálu. Letokruhová analýza přinesla poznatky o růstové dynamice lesního porostu. Hydrologický režim byl identifikován jako hlavní disturbanční faktor, který ovlivňoval růst stromů. Dokládají to synchronní fáze poklesů v růstu u synchronizovaných letokruhových sérií. Vysoká hladina spodní vody byla i hlavním příčinou jejich zániku, což nasvědčují výsledky makrozbytkové analýzy. Působení hydrologického režimu bylo do značné míry ovlivňováno mikrostanovištními rozdíly v topografii, což je...
|
host ::
RSS.