|
|
Plant perception of soil heterogeneity in the field
Hrouda, Adam ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Martínková, Jana (oponent)
V přirozených ekosystémech jsou živiny v půdě rozmístěny nerovnoměrně, ve formě tzv. půdních kapes. Rostliny v umělých podmínkách často vykazují schopnost na takovou heterogenitu půdy reagovat pomocí morfologické plasticity kořenového systému. Ukazuje se, že přítomnost kompetice může mít vliv na to, zda a v jaké míře plastická odpověď proběhne. Míra uplatnění plastických úprav morfologie kořenů v přirozených podmínkách je však dosud neobjasněná. Ve světle toho jsem provedl terénní experiment, jehož cílem bylo posouzení vlivu uměle vytvořené půdní kapsy bohaté na živiny na podzemní biomasu (a) přítomného společenstva a (b) modelových rostlin. Pokusný prostor sestával z mřížky čtverců (30×30 cm) s modelovou rostlinou uprostřed. V polovině čtverců byla vytvořena umělá půdní kapsa bohatá na živiny, vzdálená 5,5 cm od modelové rostliny. Přítomnost umělé půdní kapsy neměla za následek zvýšení jemné podzemní biomasy ve čtverci. Tato však přibývala se zvyšující se půdní vlhkostí, odhadnutou pomocí průměrných Ellenbergových indikačních hodnot ve čtvercích. Podíl kořenů modelových rostlin v obohacené čtvrtině ani celková biomasa kořenů modelových rostlin nevzrostly ve skupině ošetřených rostlin oproti kontrolní skupině. Kompetice ve čtvercích s umělou půdní kapsou byla pravděpodobně vyšší, o čemž svědčí...
|
|
| |
|
|
Mapování heterogenity půdních podmínek v precizním zemědělství
Oudová, Barbora
Precizní zemědělství představuje agrotechnický přístup, který má za cíl optimalizovat vstupy do zemědělské produkce tak, aby bylo dosaženo vyrovnaných, kvalitativně i kvantitativně co nejlepších výnosů, za současné minimalizace finančních nákladů a zachování nebo zlepšení stavu životního prostředí. Základním předpokladem tohoto přístupu je znalost půdních podmínek na pozemcích používaných k zemědělské výrobě. Pro získání informací lze použít agronomické záznamy, mapy nebo výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd. Pro mapování heterogenity pozemků se využívají také nepřímé metody na principu senzorového měření či dálkového průzkumu Země. Nepřímé metody určování fyzikálně-chemických vlastností půdy jsou zpravidla uživatelsky snazší, levnější, rychlejší a mají vyšší hustotu měřených bodů než vzorkování půd. Porovnání přímých a nepřímých metod ukázalo, že nepřímé metody poskytují podrobný obraz půdní variability. Interpretaci výsledků ale zkresluje celá řada faktorů, které plynou ze samotné podstaty půdní heterogenity.
|
host ::
RSS.