Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Změna struktury půdního fondu ve vybraném regionu
Hynštová, Karolína
Bakalářská práce se zabývá změnou struktury půdního fondu ve vybraném regionu. Rešeršní část věnuje pozornost především příčinám, které způsobují změny území, způsobům využití jak na národní úrovni, tak na nadnárodní. Zmíněny jsou zde také obecné informace o půdním fondu České republiky a potenciální hrozby, kterým je půdní fond vystaven. Jednou z hlavních se stává proces urbanizace. V aplikační části je sledován vývoj půdního fondu na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Hodonín mezi lety 2001–2020. Data byla poskytnuta Českým statistickým úřadem a zpracována ve formě grafů a kartogramů. Výsledky práce ukázaly změny všech druhů pozemků, z nichž největší změny zaznamenala půda zemědělská, orná půda, vinice a ostatní plochy. Navzdory úbytku zemědělské půdy je oblast stále zemědělského typu. Nízké hodnoty koeficientu ekologické stability ukázaly, že se oblast potýká s vysokou intenzitou využívání půdy a na základě těchto výsledků byla vytvořena doporučení, která by mohla přinést udržitelnější vývoj využití půdy.
Využití zemědělského půdního fondu v katastrálních územích Anenská Studánka a Jakubovice
Ulrich, Ondřej
Bakalářská práce na téma využití zemědělského půdního fondu v katastrálních území Anenská Studánka a Jakubovice je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o pojmu půda, půdní fond, historie evidence majetkoprávních vztahů a dále popisuje historické faktory, které měly přímý či nepřímý dopad na strukturu půdního fondu České republiky. V praktické části bakalářské práce jsou uvedeny komplexní analýzy obou katastrálních území. Dále jsou v praktické části interpretovány výsledky o využití zemědělského půdního fondu od roku 1845 až do současnosti. Na závěr jsou uvedena opatření, která se zabývají ochranou zemědělského půdního fondu, zlepšením racionálního hospodaření na půdě a ke zvýšení ekologické stability v dané lokalitě.
Analýza půdního fondu Benešovska
Škorvagová, Jana ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou půdního fondu v okrese Benešov, z údajů katastru nemovitostí. Práce má upozornit především na změny ve využívání půdy a krajiny a poukázat na úbytek zemědělské půdy. Literární rešerše se zabývá katastrem nemovitostí a jeho historií, vymezení některých pojmů jako je například: krajina, půda a její funkce, trvale udržitelný rozvoj, půdní fond, zastavování území, suburbanizace, brownfields atd. Pozornost je věnována zemědělskému půdnímu fondu a jeho ochraně, dále bonitaci a oceňování zemědělské půdy v České republice. Práce vychází ze statistických ročenek katastru nemovitostí, dále je stručně popsána metoda analýzy, která byla použita, jedná se o regresní analýzu. Dále je zde charakterizován stručně okres Benešov. Byl sledován trend vývoje půdního fondu za období od roku 1966 do roku 2015. Z výsledků vyplynulo, že výměra zemědělské půdy, z toho zejména orné půdy a ovocných sadů se postupem času snižuje a naproti tomu výměra lesních pozemků, zastavěných pozemků a nádvoří, ostatních ploch a vodních ploch a zahrad postupem rostou.
Analýza půdního fondu Domažlicka
Hovorka, Jan ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou půdního fondu v oblasti Domažlicka. V tomto příhraničním regionu dochází k významným změnám ve využívání půdy a tím i ke změnám ve struktuře krajiny. Práce se soustřeďuje zejména na ochranu půdy a strukturu krajiny ve zmíněném regionu. Zabývá se tedy nejen trendy ve vývoji půdního fondu, ale celým systémem procesů, který změny v půdním fondu vyvolává. Proto se zabývá i širšími souvislostmi s přesahem do dalších oblastí. V úvodní části je čtenáři nastíněn celospolečenský význam půdy a půdního fondu, ale i krajiny a její struktury. Dále jsou popsány některé procesy, ke kterým v krajině dochází včetně jejich vlivu. Následující část je věnována evidenci nemovitostí (katastrům), jejich významu a zásadním historickým změnám v evidenci nemovitostí. Věnuje se také zemědělským evidencím pozemků. Následně jsou také popsány faktory, které působí na stav půdního fondu ČR a to včetně politiky státu a Evropské unie. Je zde popsán i trh s půdou a cena půdy v českém prostředí. Celá kapitola je uzavřena stručným popisem historického vývoje až do současnosti. Literární rešerše má poskytnout celkový náhled na problematiku včetně souvislostí s navazujícími oblastmi. Další část je již věnuje vymezenému regionu Domažlicka. Jsou zde rozebrány podmínky a odlišnosti zmíněného regionu i jeho historický vývoj, neboť jen s takovými znalostmi lze dosáhnout objektivního zhodnocení dané problematiky. Je také stanovena metodika pro danou práci. Část výsledky je věnována výsledkům podkladům a výsledkům jednotlivých šetření, které jsou v následující části porovnávány s dosavadními vědeckými poznatky a částečně i s celospolečensky přijímanými postoji. V závěru jsou shrnuty výsledky celé práce a je stanoveno, zda bylo dosaženo hypotéz, které byly vytýčeny v úvodní části práce. Jsou zde také nastíněny problémy a případně i nabídnuty možná řešení. Část přílohy je věnována obrazovým podkladům, které dokreslují textovou část práce.
Využití zemědělského půdního fondu v katastrálním území Sudkov
Urbanová, Lucie
Bakalářská práce je zaměřená na využití zemědělského půdního fondu ve vybraném katastrálním území. Moje práce je věnována především analýze historického vývoje zemědělského půdního fondu. Soustředila jsem se na časové období začínající rokem 1958 a konče současností. Celá práce je rozdělena na dva větší celky. V prvním celku je zpracována charakteristika půdy a půdního fondu a vývoj českého zemědělství. Druhá část je věnována katastrálnímu území Sudkov. Zde nalezneme charakteristiku vybraného území a historický vývoj konkrétních pozemků v k. ú. Sudkov. Vlastnický vývoj vztahů k půdě je zde popsán od pozemkových knih až po současný katastr nemovitostí. Hlavním cílem práce je prozkoumat vývoj výměr a využití půdního fondu v katastrálním území Sudkov.
Změna struktury půdního fondu v SO ORP Mikulov v letech 2001-2013
Austová, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá změnou struktury využití půdního fondu v správním obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov v letech 2001--2013. Cílem práce je obeznámení s problematikou využívání půd na úrovni Evropské unie i České republiky a dále hlavně analýza a zhodnocení změn land use ve vybraném území. Vývoj půdního fondu na Mikulovsku je zaznamenán graficky a konkrétní změny v jednotlivých obcích pak formou kartogramů. Vstupní data pro výpočty a jejich zpracování jsou získány především z Českého statistického úřadu. Výsledkem práce je tedy rozbor vývoje a změn všech druhů pozemků, přičemž k největším změnám došlo především u zemědělské půdy, orné půdy, vinic a ostatních ploch. Za vybrané období se snížilo množství orné půdy o 2 261 ha a s tím souvisel právě i úbytek celkově zemědělské půdy. Naopak byl výrazný nárůst vinic (+1 214 ha) a ostatních ploch (+881 ha), které tak z většiny nahradily ornou půdu. Na základě zjištěné i nízké ekologické stability území jsou popsána doporučení pro příznivější vývoj z pohledu land use.
Hnací síly způsobující změnu land use v České republice
ŠKODOVÁ, Petra
V této bakalářské práci s názvem "Hnací síly způsobující změnu land use v České republice" je vytvořen komplexní přehled hlavních historických událostí a mezníků ovlivňujících využití půdy v České republice i ve světě. Úvodní část je věnována historickému vývoji land use v Evropě od pravěku po novověk. Zvláštní pozornost je věnována vývoji land use v České republice v 19. a 20. století, jehož události se bezprostředně promítají do následujícího vývoje land use na našem území. Nedílnou součástí práce je podrobně rozebraný aktuální land use ČR s faktory, ovlivňujícími jeho současnou podobu. Prezentovány jsou obrázky a tabulky porovnávající současný land use s land usem uplynulých letech a to jak v Čechách, tak i v mezinárodním měřítku. Nadále posuzuji faktory ovlivňující půdní držbu v ČR. Výrazná pozornost byla v práci věnována identifikaci hnacích sil způsobujících změny land use a jejich porovnání s Evropou i se světem. Mimo přírodní hybné síly práce podrobněji rozebírá hybné síly společenské a výrazný vliv dotací, podpor, financování a mezinárodních organizací.
Vývoj pozemkových úprav na našem území
BLÁHOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem pozemkových úprav na našem území. S pozemkovými úpravami se setkáváme již od starověku až po současnost. Pomocí této bakalářské práce bych chtěla zrekapitulovat zásadní vývojové etapy (období feudalismu, kapitalismu, přes komasaci, pozemkové reformy, období kolektivizace a socializace vesnice, vznik zemědělských družstev, technickohospodářské úpravy až po současnost). Každá z vývojových etap měla odlišnou formu, obsah a také hospodářský a společenský cíl. Poslední kapitolou je snaha porovnat PÚ se zahraničím. V každé zemi jsou pozemkové úpravy odrazem politických, hospodářských, ekonomických a právních poměrů. Jsou nástrojem praktického uskutečňování zemědělské politiky vládnoucích vrstev. Pozemková držba měla pokaždé jiné důvody a způsoby provádění pozemkových úprav.
Hospodářské dopady změn struktury půdního fondu dvou krajů ČR
Pluhařová, Romana
Cílem bakalářské práce je vytvořit regresní modely pro Pardubický a Zlínský kraj. Teoretická část obsahuje základní informace o půdním fondu, katastru nemovitostí a veřejné správě. Čtenář se zde seznámí s charakteristikou Pardubického a Zlínského kraje. Je zde také vysvětlena problematika časových řad a regresní analýzy. V praktické části je analyzován vývoj jednotlivých druhů pozemků v Pardubickém a Zlínském kraji v letech 1994--2013. Pomocí vhodné trendové funkce je určen jejich budoucí vývoj. V rámci regresní analýzy je zkoumána závislost mezi jednotlivými složkami půd a ekonomickou výkonností a zaměstnaností v jednotlivých hospodářských odvětvích a v kraji jako celku. Na základě získaných výsledků je provedeno vzájemné srovnání mezi kraji.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.