|
|
Potenciál energetického využití odpadu pocházejícího ze sklizně a zpracování minoritních druhů Triticum L. pěstovaných v režimu ekologického zemědělství
SEDLÁKOVÁ, Aneta
Pěstování minoritních druhů obilnin, mezi které se řadí pšenice špalda, jednozrnka a dvouzrnka, zaznamenalo v posledních letech výrazný rozvoj především díky rozvoji ekologického zemědělství. Při zpracování těchto obilnin vzniká množství odpadního materiálu v podobě pluch, plev a úlomků klasových vřen, které představují 23-35 % hrubého výnosu a lze je využít jako materiál pro výrobu energie prostřednictvím přímého spalování. V tomto ohledu bylo dosaženo nejvyššího spalného tepla (Qsr) i výhřevnosti (Qu) u pšenice špaldy. Pěstování pšenice špaldy bylo rovněž dosaženo nejvyššího hrubého výnosu (26,41 GJ ha-1) z polních pokusů a nejvyššího množství odpadního materiálu (33,23 %) z hrubého výnosu.
|
|
|
Kvalitativní parametry těstovin z pluchatých pšenic a optimalizace jejich receptur
DVOŘÁKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá kvalitativními parametry těstovin z pluchatých pšenic a následně optimalizací jejich receptur. V práci jsou použity vzorky z pšenice jednozrnky Triticum monococcum L., pšenice dvouzrnky Triticum dicoccum Schuebl, pšenice špaldy Triticum spelta L. a komerčně využívané pšenice seté Triticum aestivum L. V diplomové práci je hodnocena pekařská kvalita těchto pšenic. Pro pekařskou kvalitu se určuje obsah N látek metodou dle Kjeldahla a hodnota sedimentace Zelenyho testem. Stanovuje se množství mokrého lepku, gluten index a číslo poklesu. Pro určení reologických vlastností se používá přístroj Mixolab. Pro hodnocení kvality těstovin jsou provedeny zkoušky varem. Těmi je vařivost, vaznost, bobtnavost a množství uvolněného kalu. V další části se porovnávají vzorky těstovin vyrobené ze směsí mouk. U těchto těstovin se posuzuje vliv vlastností jednotlivých druhů pšenic na jejich kvalitu. Hodnocení se provádí zkouškami varem a senzorickou analýzou. Práce prokázala, že přidáním pšenice dvouzrnky do směsi se zvýší kvalita těstovin
|
|
|
Možnosti výroby těstovin z pluchatých pšenic
DVOŘÁKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá vhodností využití pluchatých pšenic k výrobě těstovin. V práci jsou tyto pšenice zastoupeny pšenicí špaldou, pšenicí jednozrnkou a pšenicí dvouzrnkou. V praktické části je porovnávána nejen pekařská jakost těchto pšenic s pšenicí setou, ale i technologie výroby těstovin z mouky těchto druhů a jejich vlastností před uvařením a po uvaření. Na základě provedeného testu lze konstatovat, že výroba těstovin je technicky možná. Závěrečná část bakalářské práce je věnována hodnocení takto vyrobených těstovin. Je zde také uvedeno několik příkladů těstovin vyrobených z těchto alternativních druhů pšenice prodávaných ve světě. V této práci je prokázána technická možnost výroby těstovin. Na základě senzorické analýzy byly nejlépe hodnoceny těstoviny z pšenice špaldy a dvouzrnky.
|
|
|
Tvorba výnosu pšenice dvouzrnky v ekologickém zemědělství
JŮZA, Martin
V diplomové práci je zpracována problematika možnosti využití a pěstování pšenice dvouzrnky a její vhodnost při pěstování v ekologickém zemědělství. Dále je řešena tvorba výnosu pšenice dvouzrnky právě v podmínkách ekologického zemědělství. Také bylo řešeno zpracování přehledu variet a odrůd pšenice dvouzrnky v rámci celé Evropy. V této práci jsou také shrnuty získané praktické poznatky z polních pokusů, které byly prováděny s genetickými zdroji pšenice v podmínkách ekologického hospodaření na stanovišti v Českých Budějovicích v areálu Jihočeské univerzity. Všechny odrůdy použité v pokusu pocházely z Genové banky při VÚRV v Praze-Ruzyni. V experimentech byly použity odrůdy pšenice dvouzrnky a pšenice seté.
|
|
|
Skladba, hodnocení a možnosti využití genetických zdrojů pšenice dvouzrnky (Triticum diccocum SCHUEBL)
JŮZA, Martin
V bakalářské práci je zpracována problematika možnosti využití pěstování pšenice dvouzrnky a její vhodnost pro pěstování v ekologickém zemědělství. V České Republice ji pěstuje pouze několik málo farem. Případný zájemce o pěstování pšenice dvouzrnky má několik možností, kde získat vhodnou odrůdu. Jako nejlepší varianta se jeví volba právně chráněné odrůdy Rudico, jejíž distribuci zajišťuje společnost PRO-BIO, obchodní společnost. Další možností by bylo získání osiva ze zahraničí nebo namnožení osiva vlastního z genetických zdrojů.
|
|
|
Možnosti rozšíření agrobiodiverzity na orné půdě v ekologickém zemědělství díky využití genových zdrojů jarních pšenic
JANČÍKOVÁ, Lucie
Předložená diplomová práce, jejímž cílem bylo vyhodnocení možností využití vybraných odrůd pšenice seté (Triticum aestivum L. a Triticum dicoccum Schrank) v ekologickém zemědělství s ohledem k možnosti rozšíření agrobiodiverzity na orné půdě, navazuje na předchozí bakalářskou práci. Východiskem pro její zpracování byl výběr 12 odrůd na základě předchozího screeningu. Na pokusném pozemku JU ZF v Českých Budějovicích a VURV, v.v.i. byly poté založeny přesné maloparcelkové pokusy (2007-2008) s šesti genetickými zdroji pšenice dvouzrnky a šesti odrůdami pšenice seté (4 staré a krajové odrůdy, 2 odrůdy moderní - kontrolní) a vyhodnoceny vybrané morfologické, biologické, hospodářské a jakostní parametry. Z výsledného hodnocení je patrné, že genetické zdroje pšenice mají řadu pozitivních, ale i negativních vlastností. Rychlost růstu, výška rostliny nebo tvar trsu pozitivně přispívá ke zvýšení konkurenční schopnosti vůči plevelům. Na druhou stranu hospodářské vlastnosti, jako sklizňový index, produktivita klasu nebo celková úroveň výnosu je v případě jednotlivých odrůd vysoce variabilní a na snížené úrovni oproti moderním kontrolním odrůdám. Pšenice dvouzrnka ale v systému se sníženými vstupy poskytuje jakostní zrno (vysoký obsah proteinu), které je ale vhodné pro jiné, než klasické pekařské zpracování (nízká bobtnavost bílkovin, vyjádřená Zelenyho sedimentačním testem). Z těchto důvodů se jedná o plodinu vhodnou pro ekologické zemědělství a její pěstování zároveň přispívá k rozšíření agrobiodiverzity na orné půdě.
|
host ::
RSS.