|
|
Vyhodnocení efektu vláčení na zaplevelenost, výnosové parametry a jakost pšenice špaldy.
BERÁNEK, Jaroslav
Diplomová práce se zabývá vláčení vzešlých porostů pšenice špaldy (Triticum spelta L.) prutovými branami a jeho vlivem na četnost plevelů, výnos a kvalitativní parametry. V literárním přehledu jsou uvedené obecné pěstitelské zásady pro pěstování pšenice špaldy (Triticum spelta L.) které jsou používané v současné zemědělské praxi. Je zde popsána obecná problematika pěstování špaldy v režimu ekologického zemědělství a její udržitelnost i s charakteristikou pšenice špaldy (Triticum spelta L.) jejími dostupnými odrůdami na území ČR a stručným popisem agrotechniky vhodné pro její pěstování. V práci jsou popsány druhy plevelů, jejich stručný popis a možnosti snížení jejich četnosti v režimu ekologického zemědělství. V literárním přehledu jsou popsány technologie vláčení porostů obilnin jako opatření k regulaci plevelů a další pozitivní aspekty vláčení porostů obilnin. V praktické části byla shromažďována data z poloprovozního parcelového pokusu, kde byl stanoven vliv vláčení na četnost plevelů, vliv na odnožování pšenice špaldy (Triticum spelta L.) výšku rostlin a její kvalitativní parametry které byly statisticky vyhodnoceny a porovnávány s výsledky v odborné literatuře. V závěru diplomové práce bylo vzhledem k výsledkům vyhodnoceným v praktické části určeno, zda je vhodné provést zásah vláčení na porostech pšenice špaldy (Triticum spelta L.), jeho počet, vliv na zaplevelení a jeho vliv jak na kvantitativní, tak i kvalitativní vlastnosti pšenice špaldy (Triticum spelta L.).
|
|
|
Potenciál energetického využití odpadu pocházejícího ze sklizně a zpracování minoritních druhů Triticum L. pěstovaných v režimu ekologického zemědělství
SEDLÁKOVÁ, Aneta
Pěstování minoritních druhů obilnin, mezi které se řadí pšenice špalda, jednozrnka a dvouzrnka, zaznamenalo v posledních letech výrazný rozvoj především díky rozvoji ekologického zemědělství. Při zpracování těchto obilnin vzniká množství odpadního materiálu v podobě pluch, plev a úlomků klasových vřen, které představují 23-35 % hrubého výnosu a lze je využít jako materiál pro výrobu energie prostřednictvím přímého spalování. V tomto ohledu bylo dosaženo nejvyššího spalného tepla (Qsr) i výhřevnosti (Qu) u pšenice špaldy. Pěstování pšenice špaldy bylo rovněž dosaženo nejvyššího hrubého výnosu (26,41 GJ ha-1) z polních pokusů a nejvyššího množství odpadního materiálu (33,23 %) z hrubého výnosu.
|
|
|
Kvalitativní parametry těstovin z pluchatých pšenic a optimalizace jejich receptur
DVOŘÁKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá kvalitativními parametry těstovin z pluchatých pšenic a následně optimalizací jejich receptur. V práci jsou použity vzorky z pšenice jednozrnky Triticum monococcum L., pšenice dvouzrnky Triticum dicoccum Schuebl, pšenice špaldy Triticum spelta L. a komerčně využívané pšenice seté Triticum aestivum L. V diplomové práci je hodnocena pekařská kvalita těchto pšenic. Pro pekařskou kvalitu se určuje obsah N látek metodou dle Kjeldahla a hodnota sedimentace Zelenyho testem. Stanovuje se množství mokrého lepku, gluten index a číslo poklesu. Pro určení reologických vlastností se používá přístroj Mixolab. Pro hodnocení kvality těstovin jsou provedeny zkoušky varem. Těmi je vařivost, vaznost, bobtnavost a množství uvolněného kalu. V další části se porovnávají vzorky těstovin vyrobené ze směsí mouk. U těchto těstovin se posuzuje vliv vlastností jednotlivých druhů pšenic na jejich kvalitu. Hodnocení se provádí zkouškami varem a senzorickou analýzou. Práce prokázala, že přidáním pšenice dvouzrnky do směsi se zvýší kvalita těstovin
|
|
|
Posouzení možností využití celých klásků pšenice špaldy pro přípravu pekařských produktů
VOPÁTKOVÁ, Linda
Pšenice špalda (Triticum spelt L.) se běžně zpracovává na celozrnnou mouku především v BIO kvalitě. Celozrnná mouka neobsahuje pluchy, ty jsou před mletím odstraněny a v potravinářském průmyslu se běžně nevyužívají. Tato práce má za cíl zhodnotit možnosti využití celého zrna včetně pluch v pekařském průmyslu a jejich vliv na jakost, jak z hlediska nutričního, tak technologického. Analýzy kontroly jakosti byly provedeny u 17 vzorků. A to konkrétně celozrnná mouka pšenice seté, celozrnná mouka pšenice špaldy bez pluch, celozrnná mouka pšenice špaldy s pluchami, dále hladká mouka pšenice seté a hladká mouka pšenice špaldy. Ostatní vzorky byly rozděleny do směsí v různých poměrech hladká mouka x celozrnná mouka. Základním kamenem kvality chleba a jiných pekařských výrobku je kvalita surovin a to především mouky. Na základě toho bylo nutné u všech vzorků stanovit jakostní hodnoty a provést analýzy, které tuto jakost mouky hodnotí (sedimentační test dle Zelenyho, číslo poklesu, obsah mokrého lepku, obsah N-látek, apod.). Všechny vzorky také prošly reologickým vyhodnocením těsta na přístroji Mixolab II. Dále byla provedena kontrola kontaminace mykotoxiny metodou ROSA Mycotoxin Strips u šrotů, kde je riziko kontaminace nejvyšší. Na závěr analýzy byl proveden pekařský pokus vybraných 11 vzorků. Po pekařském pokusu následovalo hodnocení objemu pečiva a v závěru senzorické hodnocení respondenty na základě předloženého dotazníku. Z pekařského pokusu vyplývá, že je možné použít zrna špaldy i s pluchami nicméně to se odráží na hodnocení respondenty v senzorickém hodnocení. Ti preferovali produkty, které jsou běžné a na novou chuť a strukturu nereagovali kladně.
|
|
|
Vliv výše výsevku na tvorbu výnosu a kvalitu pšenice špaldy v ekologickém zemědělství
Myšková, Radka ; Capouchová, Ivana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Rozsah ploch obhospodařovaných v ekologickém zemědělství rok od roku stoupá, stejně jako poptávka spotřebitelů po biopotravinách. Ekologické zemědělství je systém hospodaření bez používání chemických vstupů, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí, zdraví lidí i hospodářských zvířat. Důležitou součástí ekologického zemědělství jsou i rozmanité osevní postupy založené na střídání pestrého sortimentu různých druhů plodin. Do tohoto systému se výborně hodí pšenice špalda, která je méně náročná na podmínky vnějšího prostředí, než pšenice setá.
Cílem bakalářské práce bylo získat poznatky o vlivu výše výsevku na tvorbu výnosu a výsledný výnos pšenice špaldy v ekologickém zemědělství. Dále pak posoudit případné odlišnosti v hodnotách vybraných jakostních ukazatelů zrna v závislosti na výši daného výsevku. Na závěr na základě získaných výsledků vybrat výsevek, který se v daných podmínkách osvědčil nejlépe.
Z výsledků našich pokusů s vybranými genotypy jarní a ozimé pšenice špaldy a kontrolními odrůdami pšenice seté, vedených při různých výsevcích (100, 200, 300, 400 a 500 klíčivých obilek na m2) v ekologickém způsobu pěstování ve Výzkumné stanici v Praze-Uhříněvsi je zřejmé, že u jarních genotypů špaldy nastal vrchol odnožování téměř o měsíc později ve srovnání s kontrolní odrůdou jarní pšenice seté, u ozimých genotypů špaldy asi o dva týdny později, než u kontrolní odrůdy ozimé pšenice seté.
Jak u pšenice špaldy, tak u kontrolních odrůd pšenice seté rostliny z porostů vysetých z nízkých výsevků (1,0 a 2,0 MKS/ha) podle předpokladu více odnožovaly a současně dosahovaly vyšší průměrné hmotnosti sušiny nadzemní biomasy i biomasy kořenů na rostlinu, než rostliny z vysokých výsevků (4,0 a zejména 5,0 MKS/ha).
Hodnocené genotypy špaldy se ve srovnání s kontrolními odrůdami pšenice seté vyznačovaly celkově intenzivnějším odnožováním, vyšší hmotností sušiny nadzemní biomasy a zejména vyšší hmotností sušiny kořenů na rostlinu.
Dosažené výnosy byly negativně ovlivněny nepříznivým průběhem povětrnostních podmínek, zejména značným suchem po většinu vegetace roku 2015 - jarní formy pšenice však byly tímto suchem postiženy daleko více, než pšenice ozimé.
Na základě výnosových výsledků lze konstatovat, že v našem pokusu dosáhly jarní genotypy špaldy nejvyšších výnosů při výsevku 4,0 MKS/ha, u ozimých špald se osvědčil výsevek 3,0 MKS/ha (odrůda Rubiota však dosáhla vysokého výnosu již při výsevku 2,0 MKS/ha). Pro upřesnění údajů je zapotřebí získat víceleté výsledky.
Z hodnocených genotypů jarních forem pšenice Špalda bílá jarní mírně ve výnosech předčila kontrolní odrůdu pšenice seté Granny a zejména druhý genotyp špaldy T. spelta KEW. V případě ozimých forem pšenice ozimá špalda Alkor výnosově překonala druhou odrůdu ozimé špaldy Rubiota, ale i kontrolní odrůdu pšenice seté Penalta.
Z hodnocení kvalitativních parametrů vyplynulo, že genotypy špaldy překonaly kontrolní odrůdy pšenice seté především v obsahu N-látek a mokrého lepku v sušině zrna. Velmi dobré výsledky dosáhly oba jarní genotypy špaldy i v Zelenyho testu - oba by splnily min. požadavek na hodnotu Zelenyho test pšenice potravinářské - pekárenské (min. 30 ml). Uvedený limit překonala i ozimá odrůda špaldy Rubiota. Číslo poklesu dosahovalo u hodnocených odrůd pšenice ozimé formy vysokých hodnot, u jarních pšenic bylo negativně ovlivněno porůstáním v důsledku deštivého počasí těsně před sklizní. Výše výsevku se na hodnotách kvalitativních ukazatelů neprojevila.
|
|
|
Možnosti výroby těstovin z pluchatých pšenic
DVOŘÁKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá vhodností využití pluchatých pšenic k výrobě těstovin. V práci jsou tyto pšenice zastoupeny pšenicí špaldou, pšenicí jednozrnkou a pšenicí dvouzrnkou. V praktické části je porovnávána nejen pekařská jakost těchto pšenic s pšenicí setou, ale i technologie výroby těstovin z mouky těchto druhů a jejich vlastností před uvařením a po uvaření. Na základě provedeného testu lze konstatovat, že výroba těstovin je technicky možná. Závěrečná část bakalářské práce je věnována hodnocení takto vyrobených těstovin. Je zde také uvedeno několik příkladů těstovin vyrobených z těchto alternativních druhů pšenice prodávaných ve světě. V této práci je prokázána technická možnost výroby těstovin. Na základě senzorické analýzy byly nejlépe hodnoceny těstoviny z pšenice špaldy a dvouzrnky.
|
|
|
Technologická a senzorická jakost zrna a pečiva z pšenice špaldy
KYPTOVÁ, Markéta
Práce se zabývá pekařskou kvalitou zrna pšenice špaldy (Triticum spelta L.) ve srovnání s pšenicí setou (Triticum aestivum L.). V různých poměrech byly smíchány mouky vyrobené z pšenice špaldy a pšenice seté (celkem bylo sestaveno 11 směsí). Byla analyzována technologická jakost těchto směsí, se zaměřením na klasické metody hodnocení (např. obsah bílkovin, charakteristika lepku či bobtnavost bílkovin). Analýza byla doplněna o kompletní reologický rozbor na přístroji MIXOLAB II. Následně bylo provedeno senzorické hodnocení chleba upečeného z připravených směsí. Součástí analýzy bylo ekonomické zhodnocení základní receptury chleba s různým podílem pšenice špaldy. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny prostřednictví programu STATISTICA 9.1 (StatSoft, Inc. USA). Z provedených analýz je zřejmé, že z mouky pšenice špaldy je možné připravovat cereální výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Jako modelový produkt byl použit chléb. Z výsledků vyplývá, že zrno pšenice špaldy je z technologického pohledu vhodné pro pečení. Jeho předností je vysoký obsah bílkovin. Další předností špaldové mouky je vyšší odolnost vůči přehnětení těsta a rychlost mazovatění škrobu, což bylo statisticky průkazně potvrzeno pomocí Tukey HSD testu. Ve prospěch špaldy hraje také fakt, že její zrno má obecně vyšší nutriční hodnotu než zrno pšenice seté. Naopak nevýhodou je vysoká cena zrna. Z výsledků senzorické analýzy a ekonomických propočtů se jeví jako optimální využití zrna pšenice špaldy spíše ve směsi s pšenici setou. Dochází k prokazatelnému poklesu nákladů na pečení a současně se pečivo přiblíží ze senzorického pohledu k zažitým chuťovým preferencím zákazníku.
|
|
|
Genetické zdroje pšenice špaldy v Evropě a možnosti jejich praktického využití v ekologickém zemědělství
HŮDA, Petr
V diplomové práci byla řešena problematika v Evropě dostupných genetických zdrojů pšenice špaldy (Triticum spelta L.),jejich struktura v evropském měřítku včetně rozšíření pěstování špaldy, odrůdové skladby a vývoje pěstitelských ploch špaldy v evropských státech. Je zde předkládáno vyhodnocení maloparcelkových pokusů se zaměřením na morfologické, biologické, hospodářské znaky a jakost u krajových odrůd jarních špald uskutečněných na ekologicky certifikovaných pozemcích v ČR a Rakousku. V Evropě je špalda pěstována nejen v systému ekologického zemědělství, avšak se zřetelem na zadání práce, jsou zejména právě data ze statistik ekologického hospodaření použita pro prezentaci výsledků této práce. Z výsledků této práce je zřejmý setrvalý stav pěstitelských ploch špaldy v Evropě, dostupnost genetických zdrojů špaldy, vhodnost špaldy pro pěstování v ekologickém systému hospodaření a její možnosti pro mnohostranné využití v potravinářském průmyslu, zejména pro výrobu bioproduktů a biopotravin.
|
|
|
Struktura genetických zdrojů a aktuální stav využití pšenice špaldy (\kur{Triticum spelta} L.) v České republice
HŮDA, Petr
V bakalářské práci je řešena analýza struktury genetických zdrojů pšenice špaldy(\kur{Triticum spelta} L.), dále potom aktuální stav pěstování a využití této obilniny. Literární přehled je zaměřen na původ, rozšíření, agrotechniku a šlechtitelské programy pšenice špaldy. V České republice je pšenice špalda většinou pěstována v systému ekologického zemědělství, právě data ze statistik ekologického hospodaření a údaje z databáze EVIGEZ jsou použity pro prezentaci výsledků této práce. Z výsledků této práce je zřejmý nárůst pěstitelských ploch, produkce špaldy a zvýšený zájem o produkty z této plodiny.
|
host ::
RSS.