|
|
Stravitelnost krmiv pro kapra obecného
MAREŠ, Josef
Tato bakalářská práce testuje a vyhodnocuje složení a bilanční stravitelnost různých druhů krmiv i různých ingrediencí použitelné pro krmení kapra obecného. V práci se dále posuzuje vhodnost jednotlivých ingrediencí na základě stravitelnosti samostatných živin. Z výsledků vyplývá, že správnou kombinací krmiv dojde ke zlepšení efektivity v chovu kapra obecného, sníží se spotřeba krmiva, zvýší se přírůstek. V neposlední řadě by mělo dojít ke snížení negativního dopadu přikrmování na kvalitu vodního prostředí. Bakalářská práce sumarizovala doposud známé hodnoty stravitelnosti u jednotlivých krmných ingrediencí pro kapra. Následně se zabývala vlastním experimentem, který byl časově velmi náročný. Podařilo se potvrdit některé již známé hodnoty, ale také zjistit úplně nové informace o hodnotách obsahu jednotlivých komponent v krmivech a jejich následné využitelnosti. Výsledky pro pšenici a kukuřici byly porovnány s naměřenými hodnotami jiných autorů. Tritikále, dafnie a larvy pakomára byly pro experiment použity prvně, tudíž hodnoty nebylo možné porovnat, ale podařilo se analyzovat základní informace, které dobře poslouží pro další výzkum v této oblasti. Průměrný obsah jednotlivých parametrů u obilovin byl: 16 % obsahu bílkovin a stravitelnost 64 %, obsah tuků 2 % a stravitelnost 70 %, obsah BNLV 74 % a stravitelnost 74 %. Obsah vlákniny 5 % a popelovin 2 % s velmi nízkou stravitelností. Obsah fosforu 0,6 % a stravitelností 30 %. Průměrný obsah jednotlivých parametrů u přirozené potravy byl: obsah bílkovin 55 % a stravitelnost 86 %, obsah tuků 5 % a stravitelnost 74 %, BNLV 20 % a stravitelnost 41 %, obsah vlákniny 7 % a stravitelnost 8 %, obsah popelovin 14 % a stravitelnost 30 %, obsah fosforu 1,2 % a stravitelnost 74 %. Výsledným prvkem bylo stanovení nejvhodnějšího krmení pro rybniční akvakulturu. Dle dostupných výsledků se jedná o pšenici v kombinaci s přirozenou potravou. Pšenice je velmi energeticky bohatá, ovšem má nízký podíl bílkovin. Naopak přirozený potrava je bohatá na dobře využitelné bílkoviny. Optimální poměr přirozené potravy a pšenice byl 0,25:2. V tomto poměru dokážeme ideálně splnit nutriční požadavek kapra obecného (31 % stravitelných bílkovin, 0,6-0,7 % fosforu, ~3200 kcal?kg-1 stravitelné energie). Vhodným využitím krmiva jsme schopni snížit negativní vliv na kvalitu vody, a to je do budoucna jeden z hlavních cílů.
|
|
|
Vliv přikrmování upravenými krmnými komponenty v kapřích rybnících na kvalitu vody v recipientech
HLAVÁČ, David
Minimalizace environmentálních dopadů akvakultury se jeví jako klíčový factor pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti tohoto odvětví. Četné studie vyhodnotily nutriční strategie, jako jeden z hlavních prostředků ke snížení produkce odpadních látek a minimalizaci vlivu chovu ryb na okolní recipienty. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí rozvíjet používání krmiv šetrných k životnímu prostředí, zefektivnit management krmení a v neposlední řadě také zdokonalit výrobní metody krmiv za účelem snížení znečištění především v rybníkářství, které zaujímá významné postavení v globální akvakultuře. Cílem dizertační práce bylo zhodnotit možnosti využití modifikovaných obilovin v rybniční akvakultuře a zaměřit se na otázky, které přispějí k lepšímu pochopení vztahů mezi produkcí ryb, používanými krmnými technologiemi a úpravou a jakostí krmiv s ohledem na faktory ovlivňující kvalitu vody, bilanci živin a kvalitu respektive kvantitu přirozené potravy.
|
|
|
Produkční účinnost upravených krmiv při odchovu tržního kapra na sádkách Rybářství Třeboň.
MELKA, Václav
Cílem této práce bylo ověření produkční účinnosti tepelně a mechanicky upravené pšenice v porovnání s neupravenou pšenicí v chovu tržního kapra na sádkách v Třeboni. Krmný pokus probíhal 120 dní v 8 pokusných sádkách. Jako aplikované krmivo byla vybrána pšenice bez úpravy, pšenice tepelně upravená teplotou 100 °C po dobu 90 sekund a pšenice tepelně upravená a současně mačkaná. Kontrolní obsádka stejné hustoty byla bez přikrmování pouze na přirozené potravě. Pokus probíhal ve dvou opakováních. Obsádky byly přikrmovány 3x týdně v ranních hodinách a na stejném místě v sádce. Každý měsíc proběhlo přelovení obsádek a stanovení sledovaných parametrů. Na konci pokusu byly vyhodnoceny sledované produkční ukazatele. Výsledky produkčních ukazatelů prokázaly pozitivní vliv tepelných a mechanických úprav na produkční účinnost. Nejvyšší produkční účinnost byla dosažena u kaprů přikrmovaných pšenicí tepelně upravenou při 100 °C v kombinaci s mechanickou úpravou mačkáním (FCR - relativní krmný koeficient 2,17 - 0,17; FCE - přírůstek hmotnosti ryb z 1 kg krmiva 0,47 - 0,04; SGR - specifická rychlost růstu 0,63 - 0,06 %.d-1), poté následovala pšenice tepelně upravená při 100 °C (FCR - 2,32 - 0,16; FCE - 0,44 - 0,04; SGR - 0,60 - 0,06 %.d-1) a nejnižší produkční účinnost byla u pšenice bez úprav (FCR - 2,38 - 0,10; FCE - 0,43 - 0,02; SGR - 0,58 - 0,07%.d-1). Tepelné a mechanické úpravy pšenice se jeví jako velmi perspektivní způsoby úprav krmiv pro odchov tržního kapra.
|
|
|
Vliv sádkovaní kapra na obsah a složení tuku
TRYBULOVSKÝ, Filip
Tato bakalářská práce se zaměřuje na sádkování kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a zkoumá jeho vliv na obsah a složení mastných kyselin a obsah tuku. Cíle experimentu - dokázat, že má sádkování pozitivní vliv na kvalitu masa kapra; dokázat, že průběh a výsledek sádkování lze ovlivnit vstupní kvalitou ryb; stanovit optimální dobu pro sádkování kapra s ohledem na obsah a složení mastných kyselin. Odchov ryb se prováděl na rybnících firmy Blatenská ryba, spol. s r. o. Vlastní sádkování probíhalo na sádkách Fakulty rybářství a ochrany vod ve Vodňanech. Ryby byly rozděleny do tří skupin, podle toho čím byly přikrmovány. Skupina O obilovinami, skupina KP směsí KP Len (obsahující řepkové výlisky a lněné semeno) a skupina PP byla ponechána na přirozené potravě. Po nasazení ryb do sádky se začalo se vzorkováním ryb. Pro vzorkování byly určeny tyto dny 0, 14, 28, 42, 56 a 70. Analýza tuků a mastných kyselin se prováděla na Švédské univerzitě zemědělských věd v Uppsale (SLU, Uppsala, Švédsko). Skupina KP má prokazatelně lepší kompozici mastných kyselin, než skupina O a celkový obsah tuku je u ní také dostatečný. Skupina PP má též dobrou kompozici mastných kyselin, avšak má příliš nízký celkový obsah tuku. V experimentu bylo dokázáno, že sádkování má pozitivní vliv na kvalitu masa, pokud je ryba sádkována po určitou dobu. Optimální dobu pro sádkování kapra jsme v rámci tohoto experimentu stanovili na 14 - 21 dní, kdy mají ryby výbornou kompozici omega-3 PUFA společně s dostatečným celkovým obsahem tuku.
|
|
|
Využití mechanicky upravených krmiv v polointenzívním chovu tržního kapra
VODÁREK, Michal
Byl proveden 120 denní krmný pokus na sádkách v Třeboni v oblasti přikrmování tržních kaprů. Cílem bylo zjistit, jaký způsob úpravy obilovin bude mít nejpříznivější efekt z hlediska produkční účinnosti při mechanické úpravě obiloviny šrotováním a mačkáním v porovnání s obilovinou bez úprav. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku přirozené potravy, techniku přikrmování, rozdělení krmiv a jejich vhodnou úpravu k dosažení vysokých růstových výsledků kapra obecného (Cyprinus carpio). V praktické části je uvedena metodika a výsledky produkčních ukazatelů u kaprů krmených triticale bez úprav, šrotováním a mačkáním. Největší produkční účinnost byla zjištěna u kaprů s přikrmováním mačkaného triticale s FCR 0,83; s FCE 1,21 kg a FCR/SGR 1,05; Nejvyšší rychlost růstu měli kapři s přikrmováním šrotovaného triticale (1,2 mm) s SGR: 0,86 %.d-1; Horších výsledků dosáhli kapři přikrmovaní triticale bez úprav: FCR: 1,27; FCE: 0,79 kg; FCR/SGR: 1,61; SGR: 0,79 %.d-1.
|
|
|
Složení přirozené potravy ryb v přítocích VN Lipno I
SVAČINA, Petr
Práce se zabývá složením přirozené potravy ryb ve vybraných potocích. Vzorky makrozoobentosu byly odebírány z pěti potoků ze stejného území na Šumavě v jarních a podzimních obdobích dle metodiky PERLA. Dva potoky (Hamerský, Pestřice) jsou přítoky Lipenské nádrže a tři potoky (Horský, Mlýnský, Bukový) patří k povodí Dunaje. I když jsou potoky ze stejného území a mají velice podobné průtoky, liší se způsob hospodaření v jejich povodí a rybí obsádce. Tyto aspekty mají vliv na složení zoobentosu v jednotlivých potocích a proto by tato práce měla poskytnout přehled o složení a množství makrozoobentosu v jednotlivých vodotečích. Z hlediska početnosti bentických organismů je nejbohatší Mlýnský potok. U potoků náležících k povodí Dunaje byl nejdominantnějším druhem Gammarus Fossarum a Limnius perrisi. U přítoků Lipna byly nejpočetnější skupiny jepice (Ephemeroptera), reprezentovány především rodem Baetis (Hamerský) a skupina Trichoptera s dominantním druhem Anomallopterygella chauviniana z řádu Trichoptera (Pestřice). Ve složení a početnosti bentických společenstev mezi potoky náležícími k povodí Dunaje a potoky vtékajícími do Lipna jsou patrné rozdíly. Dle podobnostního indexu jsou lipenské potoky s potoky vtékajícími do Dunaje podobné z 23% (Pestřice) a z 45% (Hamerský).
|
|
|
POTRAVNÍ ADAPTABILITA PSTRUHA DUHOVÉHO NA PODMÍNKY PŘÍRODNÍHO TOKU
BLINKA, Tomáš
Cílem této práce bylo vyhodnotit složení a množství přijaté potravy pstruhem duhovým v určitých časových intervalech po vysazení do experimentálního úseku řeky Blanice. Zjistit, za jakou dobu se pstruh duhový, původem z umělého chovu, přizpůsobí biotickým a abiotickým faktorům v toku a začne ve větším množství přijímat přirozenou potravu. Pstruh duhový (SL= 266 ? 14 mm, m= 347 ? 54 g) byl v počtu několika desítek vysazen do tří úseků řeky Blanice. Tyto úseky na sebe navazovaly a v předem definovaných intervalech byly proloveny el. agregátem. Potrava odchycených ryb byla následně analyzována. Bylo zjištěno, že ryby přijímaly potravu v toku téměř ihned od svého vysazení. Již 3. den od vysazení byla u odchycených ryb zaznamenána přirozená potrava ve stejném množství, jaké přijímaly ryby původní. Za celé sledované období byla potrava pstruhů duhových primárně složena z bentických organismů, podle indexu významnosti IP (%) ji tvořili chrostíci (Trichoptera) 24%, dále jepice (Ephemeroptera) 19% a jako sekundární složka se uplatnila větší suchozemská kořist, plži (Gastropoda) 25%, kteří se do toku dostali díky dešťovým srážkám.
|
|
|
Poloumělý výtěr candáta obecného a odchov plůdku na Rybářství Hluboká
MACÁK, Miroslav
Poloumělý výtěr se provádí na baště Čejkovice v areálu Ostrov. V roce 2006 byla spočítána plodnost jikernaček na rybníce č. 7. Po vykulení byla sledována intenzita rychlosti růstu plůdku na výtažnících, dále druhová a velikostní variabilita přirozené potravy a její vliv na rychlost růstu. Byly zaznamenávány základní fyzikální a chemické vlastnosti vody (teplota, pH, obsah O2). V roce 2007 vlivem nedostatku vody a nedostatku velikostně vhodného zooplanktonu bylo sloveno velmi málo candátího plůdku.
|
host ::
RSS.