|
|
Třetí kapitola knihy Pláč a teologický význam textu
Waller, Veronika ; Ondrejičková, Sylva (vedoucí práce) ; Větrovec, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá překladem a detailní exegezí třetí kapitoly knihy Pláč. Text vysvětluje s ohledem na historický, literární a biblický kontext, rozebere otázku jeho autorství. Pro lepší teologické pochopení zahrnuje do textového srovnání kromě hebrejského originálu a Vulgáty i vybrané překlady z angličtiny, španělštiny a standardní i moderní překlady v českém jazyce, včetně překladu vlastního. Tam, kde je to vhodné, rozebírá rozdíly zjištěné ve vybraných jazycích a analyzuje jejich možný dopad na teologický význam textu. Ke konci podává práce ucelený teologický význam třetí kapitoly s ohledem na možné novozákonní a křesťanské přesahy.
|
|
|
Specifika překladu biblických textů do českého znakového jazyka
Koubová, Marcela ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Bakalářská práce je vstupní prací k problematice překladu biblických textů do českého znakového jazyka. Teoretická část se zabývá překladem bible obecně i ve vztahu ke znakovým jazyků. Shrnuje poznatky ze zahraničních překladů biblických textů do znakových jazyků (australského znakového jazyka, japonského znakového jazyka, znakového jazyka Lesco atd.). Praktická část se věnuje Slovníku znaků křesťanských pojmů pro neslyšící, a vzhledem k realizovanému výzkumu, navrhuje jeho aktualizaci. Současně analyzuje dvě videoukázky překladu biblických pasáží z Nového zákona do českého znakového jazyka. Na základě rozboru videoukázek, porovnání použitých znaků se Slovníkem znaků křesťanských pojmů pro neslyšící, a usouvztažnění s teoretickými poznatky (i o českém znakovém jazyce), prezentuje podmínky a zásady pro překlad biblických textů do českého znakového jazyka, které je třeba dodržet. Klíčová slova: bible, český znakový jazyk, neslyšící, překlad bible, znakový jazyk.
|
|
|
Užití aoristu, imperfekta a perfekta v česky psané próze poloviny 14. století
Zdeňková, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Předmětem této práce je analýza užívání tvarů aoristu, imperfekta a složeného préterita ve čtyřech staročeských prozaických překladových památkách ze začátku 2. poloviny 14. století. Analyzovanými texty jsou úryvek prvního staročeského překladu Bible (úryvek Bible drážďanské doplněné textem Proroků rožmberských), legenda o svatém Václavu ze staročeského Pasionálu, Jmě o svatém Pavle a dvě kapitoly díla O svatém Jeronýmovi knihy troje. Zabýváme se zastoupením jednotlivých zkoumaných tvarů, vidovou charakteristikou sloves, od nichž se tyto slovesné tvary tvoří, a jejich vztahem k latinské předloze. Získané výsledky jsou uspořádány do tabulek a grafů. Součástí práce je též elektronická databáze zkoumaných slovesných tvarů.
|
|
|
Mezi Šeólem a Hádem: Proměny konceptu podsvětí mezi Hebrejskou biblí a Septuagintou
Zeman, Ondřej ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Předmětem této práce je vývoj konceptu podsvětí a jeho funkce v židovském pojetí, a to především jeden podstatný vývojový článek - přeznačení jeho pojmenování z "Šeól" na "Hádés" v helénistickém židovství. Jedním z cílů je zjistit, do jaké míry je Hádés vhodným termínem pro překlad Šeólu. Nejprve jsou vysvětleny oba termíny v původním kontextu, Šeól jako říše, v níž přebývají stíny mrtvých ve starozákonní kosmologii a Hádés jako podsvětí a bůh čistě v řeckém prostředí. Kromě pojmů samotných jsou vysvětleny také termíny související s oběma koncepty, přededevším jsou charakterizováni obyvatelé obou říší, jejich osud po smrti a náplň jejich posmrtného přebývání. Jelikož je nejvýznamnější památkou helénistického židovství Septuaginta, hlavní část práce se věnuje rozboru jejích překladů Šeólu a termínů s ním souvisejících do řečtiny. Zvýšená pozornost je upřena na konzistenci překladů a na řecké vlivy, které se v nich projevují. V závěrečné kapitole jsou srovnány Šeól a Hádés, jejich společné a rozdílné prvky, a jsou zde analyzovány výsledky rozboru překladů LXX.
|
|
|
Specifika překladu biblických textů do českého znakového jazyka
Koubová, Marcela ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Bakalářská práce je vstupní prací k problematice překladu biblických textů do českého znakového jazyka. Teoretická část se zabývá překladem bible obecně i ve vztahu ke znakovým jazyků. Shrnuje poznatky ze zahraničních překladů biblických textů do znakových jazyků (australského znakového jazyka, japonského znakového jazyka, znakového jazyka Lesco atd.). Praktická část se věnuje Slovníku znaků křesťanských pojmů pro neslyšící, a vzhledem k realizovanému výzkumu, navrhuje jeho aktualizaci. Současně analyzuje dvě videoukázky překladu biblických pasáží z Nového zákona do českého znakového jazyka. Na základě rozboru videoukázek, porovnání použitých znaků se Slovníkem znaků křesťanských pojmů pro neslyšící, a usouvztažnění s teoretickými poznatky (i o českém znakovém jazyce), prezentuje podmínky a zásady pro překlad biblických textů do českého znakového jazyka, které je třeba dodržet. Klíčová slova: bible, český znakový jazyk, neslyšící, překlad bible, znakový jazyk.
|
|
|
Užití aoristu, imperfekta a perfekta v česky psané próze poloviny 14. století
Zdeňková, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Předmětem této práce je analýza užívání tvarů aoristu, imperfekta a složeného préterita ve čtyřech staročeských prozaických překladových památkách ze začátku 2. poloviny 14. století. Analyzovanými texty jsou úryvek prvního staročeského překladu Bible (úryvek Bible drážďanské doplněné textem Proroků rožmberských), legenda o svatém Václavu ze staročeského Pasionálu, Jmě o svatém Pavle a dvě kapitoly díla O svatém Jeronýmovi knihy troje. Zabýváme se zastoupením jednotlivých zkoumaných tvarů, vidovou charakteristikou sloves, od nichž se tyto slovesné tvary tvoří, a jejich vztahem k latinské předloze. Získané výsledky jsou uspořádány do tabulek a grafů. Součástí práce je též elektronická databáze zkoumaných slovesných tvarů.
|
host ::
RSS.