|
|
Užívání výpůjček v současné norštině a nizozemštině
Bartásková, Pavla ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hrnčířová, Zdeňka (oponent)
Tématem práce je zhodnocení situace rozšíření a způsobu užívání anglických výpůjček v norštině a nizozemštině v médiích. Problematika je předložena na pozadí historického vývoje přejímání do těchto jazyků a zároveň je vysvětlována v současných tendencích užívání anglických slov v neanglicky mluvících zemích. Pro zdokumentování oficiálního přístupu norských a nizozemských novinových redakcí k výpůjčkám jsou do práce zařazeny výsledky průzkumu mezi jednotlivými redakcemi. Na základě principů uplatňovaných v norštině a nizozemštině na přejatá slova, které jsou představeny v teoretické části práce, jsou posuzovány anglické výpůjčky z konkrétních publikovaných článků norských a nizozemských internetových zpravodajských deníků. Pozornost je věnována celkové frekvenční analýze anglických výpůjček v norštině a nizozemštině, analýze oblastí slovní zásoby s výrazným zastoupením výpůjček a dále pak morfologickému a ortografickému přizpůsobování přejatých výrazů ve sledovaných jazycích. Údaje zjištěné pro norštinu a nizozemštinu jsou v každé z kapitol porovnávány a interpretovány. Klíčová slova: angličtina, nizozemština, norština, přejímání, výpůjčky, žurnalistický styl
|
|
|
Anglicizmy v pořadech českých a ruských rádií
Kaplanová, Oksana ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
Cílem této práce je na základě vybraných slov ukázat fungování převzatých anglicismů v ruském a českém jazyce. Podstatou je seznámení čtenáře s problematikou neologismů, především se způsobem jejich vzniku a adaptací v jazyce. Na vybraných patnácti slovech ukazujeme, jak slova převzatá pracují v obou jazycích a nakolik je jejich začlenění do jazyka podobné. V práci jsme ukázali význam anglicismů v jazycích a možnosti jejich odvozenin a přizpůsobení k danému systému jazyka. Přínosem této práce je vytvoření seznamu slov, díky kterému můžeme sledovat jazykové tendence převzatých slov v posledních desetiletích, zároveň tento seznam obohacuje čtenáře o odvozená slova, která nejsou tolik frekventovaná, aby je čtenář znal. Výsledky, kterých jsme dosáhli, nám umožňují se v budoucnu zaměřit na další výzkum týkající se této problematiky. Klíčová slova Nová slovní zásoba, cizí slova, neologismy, anglicismy, přejímání
|
|
|
Užívání výpůjček v současné norštině a nizozemštině
Bartásková, Pavla ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hrnčířová, Zdeňka (oponent)
Tématem práce je zhodnocení situace rozšíření a způsobu užívání anglických výpůjček v norštině a nizozemštině v médiích. Problematika je předložena na pozadí historického vývoje přejímání do těchto jazyků a zároveň je vysvětlována v současných tendencích užívání anglických slov v neanglicky mluvících zemích. Pro zdokumentování oficiálního přístupu norských a nizozemských novinových redakcí k výpůjčkám jsou do práce zařazeny výsledky průzkumu mezi jednotlivými redakcemi. Na základě principů uplatňovaných v norštině a nizozemštině na přejatá slova, které jsou představeny v teoretické části práce, jsou posuzovány anglické výpůjčky z konkrétních publikovaných článků norských a nizozemských internetových zpravodajských deníků. Pozornost je věnována celkové frekvenční analýze anglických výpůjček v norštině a nizozemštině, analýze oblastí slovní zásoby s výrazným zastoupením výpůjček a dále pak morfologickému a ortografickému přizpůsobování přejatých výrazů ve sledovaných jazycích. Údaje zjištěné pro norštinu a nizozemštinu jsou v každé z kapitol porovnávány a interpretovány. Klíčová slova: angličtina, nizozemština, norština, přejímání, výpůjčky, žurnalistický styl
|
|
|
Anglicizmy v pořadech českých a ruských rádií
Kaplanová, Oksana ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
Cílem této práce je na základě vybraných slov ukázat fungování převzatých anglicismů v ruském a českém jazyce. Podstatou je seznámení čtenáře s problematikou neologismů, především se způsobem jejich vzniku a adaptací v jazyce. Na vybraných patnácti slovech ukazujeme, jak slova převzatá pracují v obou jazycích a nakolik je jejich začlenění do jazyka podobné. V práci jsme ukázali význam anglicismů v jazycích a možnosti jejich odvozenin a přizpůsobení k danému systému jazyka. Přínosem této práce je vytvoření seznamu slov, díky kterému můžeme sledovat jazykové tendence převzatých slov v posledních desetiletích, zároveň tento seznam obohacuje čtenáře o odvozená slova, která nejsou tolik frekventovaná, aby je čtenář znal. Výsledky, kterých jsme dosáhli, nám umožňují se v budoucnu zaměřit na další výzkum týkající se této problematiky. Klíčová slova Nová slovní zásoba, cizí slova, neologismy, anglicismy, přejímání
|
|
|
Jazyková kultura a přejímání a počešťování slov v Právu
Kubínová, Monika ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Švelch, Jan (oponent)
(abstrakt) V této práci se zaměřuji na analýzu jazykového aparátu používáného v novinách Právo a to v celkovém vývoji po roce 1989. Zaměřit bych se chtěla hlavně na jazykovou kulturu a přejímání slov z cizích jazyků a na počešťování cizích slov v tomto deníku v letech 1990 - 2014. Při analýze jazykové kultury bych se chtěla zaměřit na celkový vývoj používaného jazyka. Porovnáním stavu jazykové kultury deníku Právo v roce 1990 se stavem ve vydání v roce 2014 získáme celkový náhled na vývoj jazyka ve zkoumaném období. Zkoumáním jazyka v jednotlivých letech pak získáme jednotlivé kroky vývoje. Jak při přejímání, tak při počešťování slov bych chtěla zjistit, jak se počet počeštěných a přejatých slov v průběhu let mění a také z jakých jazyků pocházejí slova nejčastěji. Velmi důležitým aspektem tohoto výzkumu bude vývoj trendu přejímání a počešťování slov v uplynulých 25 letech. Toto časové období jsem vybrala záměrně, předpokládám, že po otevření hranic po roce 1989 bude trend přejímání slov na vzestupu. Předpokládám také, že v jisté chvíli dojde k ustálení množství přejatých a počeštěných slov a jejich počet se již dále nebude nijak významně zvyšovat.
|
|
|
Profesní mluva a slang hudebníků
NYKRÝNOVÁ, Markéta
Tématem bakalářské práce je analýza profesní mluvy hudebníků. Hlavní důraz je kladen na různé způsoby obohacování slovní zásoby této profesní mluvy. Ta se obohacuje přejímáním cizích slov, sémantickým tvořením lexikálních jednotek (metafory, metonymie) a tvořením nových slov. Proto je pozornost soustředěna i na slovotvornou strukturu lexikálních jednotek. Dále u slov sledujeme přítomnost, nebo nepřítomnost expresivního příznaku. Cílem práce je přiblížit slovník profesní mluvy hudebníků z hlediska lingvistického. Nedílnou součástí práce je výkladový slovník pojmů užívaných hudebníky při výkonu jejich práce. Práce obsahuje také rejstřík nejužívanějších pojmů pro lepší orientaci v textu
|
host ::
RSS.