Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Development of Film Thickness in Elastohydrodynamically Lubricated Compliant Contacts
Křupka, Jiří ; Fillot, Nicolas (oponent) ; Glovnea, Romeo (oponent) ; Křupka, Ivan (vedoucí práce)
Lubrication of polymer machine elements, such as polymer gears, is a current subject of the interest in multiple mechanical engineering applications in terms of simulation of lubrication processes and optimization of tribological conditions to increase the performance of these elements. The present dissertation thesis deals with an experimental study of the development of the fluid-film thickness in elastohydrodynamically lubricated compliant contacts. The main aim of the thesis is to clarify the formation of film thickness in compliant contacts operating in the transition region (TR) between isoviscous-elastic (I-E) and piezoviscous-elastic (P-E) modes of the elastohydrodynamic lubrication (EHL) regime. For this purpose, laboratory experiments were performed on the rotary optical tribometer in ball-on-disc configuration, and the method of optical chromatic interferometry was implemented. Both the rheological response of the lubricant and the constitutive viscoelastic response of the polymer to the formation of the fluid-film thickness were experimentally analyzed. Based on the results, the low validity of the I-E and P-E film thickness prediction models in the TR region was documented. The findings presented in this thesis extend the knowledge of the formation of lubricant film in compliant contacts operating in the EHL regime and can thus be considered in the design of polymer machine elements or in lubrication management.
Dynamics of the bow shock and magnetopause
Jelínek, Karel ; Němeček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kudela, Karel (oponent) ; Vandas, Marek (oponent)
vii Název práce: Dynamika okolozemní rázové vlny a magnetopauzy Autor: Karel Jelínek Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc. Katedra fyziky povrchů a plazmatu e-mailová adresa: zdenek.nemecek@mff.cuni.cz Abstrakt: Meziplanetární prostor je unikátní laboratoří, která nám pomáhá odhalo- vat (i) chování plazmatu za různých podmínek, (ii) vznik nestabilit a (iii) inter- akci plazmatu s překážkami, například s magnetosférou Země. Předložená dis- ertační práce se zabývá výzkumem vnější magnetosféry Země založeným na dálkovém průzkumu plejádou vědeckých družic, např. IMP-8, INTERBALL-1, MAGION-4, Geotail, Cluster-II a Themis. Sluneční vítr, který je monitorován družicemi WIND a ACE v Lagrangeově bodě L1, působí svým dynamickým tlakem na zemské magnetické pole, které vytváří pro- titlak. Hranici, kde se tlakové působení vyrovnává, nazýváme magnetopauza. Díky nadzvukové rychlosti slunečního větru dochází před magnetopauzou ke vzniku rázové vlny a oblast mezi těmito hranicemi, kde již plazma obtéká překážku, nazýváme přechodová oblast. Výsledkem práce je prohloubení znalostí o závislosti tvaru a polohy rázové vlny a magnetopauzy na (1)...
Role of Magnetosheath Parameters on Magnetopause Processes
Krupařová, Oksana ; Šafránková, Jana (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce je zaměřena na dvě oblasti, jež jsou důležité pro interakci slunečního větru s zemskou magnetosférou: kasp ve vysokých geomagnetických šířkách a subsolární magnetopauza v nízkých šířkách. Průnik slunečního plazmatu do zemské magnetosféry může probíhat podél kaspů. Oblast přilehlá k magnetopauze v blízkosti kaspu je velmi turbulentní, vyplněná horkým plazmatem z přechodové oblasti s nízkou driftovou rychlostí. V první části dizertační práce se proto věnujeme detailnímu rozboru vírové struktury ve vhloubení magnetopauzy nad kaspem za použití dat družic Interball-1 a Magion-4. Popsali jsme nezbytné podmínky a možný mechanismus vzniku této struktury. Druhá část práce se týká formování a prostorové struktuře hraniční vrstvy nízkých šířek (Low-latitude Boundary Layer, dále LLBL) a jejím časovým změnám. Ačkoliv LLBL hraje klíčovou roli v přenosu hmoty, hybnosti a energie ze slunečního větru do magnetosféry, její změny a vlastnosti nejsou doposud přesně popsány. Na datech z pěti družic projektu THEMIS ukazujeme, že náhlé změny parametrů slunečního větru a meziplanetárního magnetického pole mohou vést ke změnám prostorového profilu LLBL z hladkého na zdánlivě nemonotonní. Příčinou tohoto jevu jsou poruchy na povrchu magnetopauzy. Podrobně jsme prozkoumali průlety družic vrstvou LLBL,...
Role of Magnetosheath Parameters on Magnetopause Processes
Krupařová, Oksana ; Šafránková, Jana (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce je zaměřena na dvě oblasti, jež jsou důležité pro interakci slunečního větru s zemskou magnetosférou: kasp ve vysokých geomagnetických šířkách a subsolární magnetopauza v nízkých šířkách. Průnik slunečního plazmatu do zemské magnetosféry může probíhat podél kaspů. Oblast přilehlá k magnetopauze v blízkosti kaspu je velmi turbulentní, vyplněná horkým plazmatem z přechodové oblasti s nízkou driftovou rychlostí. V první části dizertační práce se proto věnujeme detailnímu rozboru vírové struktury ve vhloubení magnetopauzy nad kaspem za použití dat družic Interball-1 a Magion-4. Popsali jsme nezbytné podmínky a možný mechanismus vzniku této struktury. Druhá část práce se týká formování a prostorové struktuře hraniční vrstvy nízkých šířek (Low-latitude Boundary Layer, dále LLBL) a jejím časovým změnám. Ačkoliv LLBL hraje klíčovou roli v přenosu hmoty, hybnosti a energie ze slunečního větru do magnetosféry, její změny a vlastnosti nejsou doposud přesně popsány. Na datech z pěti družic projektu THEMIS ukazujeme, že náhlé změny parametrů slunečního větru a meziplanetárního magnetického pole mohou vést ke změnám prostorového profilu LLBL z hladkého na zdánlivě nemonotonní. Příčinou tohoto jevu jsou poruchy na povrchu magnetopauzy. Podrobně jsme prozkoumali průlety družic vrstvou LLBL,...
Evolution of interplanetary coronal mass ejections
Lynnyk, Andrii ; Vandas, Marek (vedoucí práce) ; Přech, Lubomír (oponent) ; Rušín, Vojtěch (oponent)
Název práce: Vývoj meziplanetárních koronálních výronů hmoty Autor: Andrii Lynnyk Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: RNDr. Marek Vandas, DrSc. e-mail address: vandas@ig.cas.cz Abstract: Práce se zabývá deformací meziplanetárních výronů koronální hmoty (ICMEs) a jejich podskupiny, magnetických oblaků (MCs), během šíření slunečním větrem (SW). Statistické studium expandujících MCs ukázalo, že expanze velmi ovlivňuje jejich vnitřní magnetické pole. Ukázali jsme, že tento vliv je mnohem zřetelnější pro MC pozorované v blízkosti jejich os. Studium vzdálenosti rázove vlny před nadzvukovými ICMEs potvrzuje jejich postupnou deformaci během šíření od Slunce meziplanetárním prostorem. Dokázali jsme, že tato deformace se zvětšuje s roztoucí rychlostí ICME. Práce také potvrdila rozdíl v přechodove oblasti, která se vytváří před ex- pandujícími ICMEs. Zjistili jsme, že rozdělení rychlostí uvnitř MC není rovnoměrné, ale má velké fluktuace. Dale jsme zjistili, že průřezy MCs jsou obvykle podstatně deformované. Klíčová slova: Meziplanetární koronální výron hmoty, magnetický oblak, přechodová oblast, magnetický provazec, magnetické pole, rázova vlna, fitování
Dynamics of the bow shock and magnetopause
Jelínek, Karel ; Němeček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kudela, Karel (oponent) ; Vandas, Marek (oponent)
vii Název práce: Dynamika okolozemní rázové vlny a magnetopauzy Autor: Karel Jelínek Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc. Katedra fyziky povrchů a plazmatu e-mailová adresa: zdenek.nemecek@mff.cuni.cz Abstrakt: Meziplanetární prostor je unikátní laboratoří, která nám pomáhá odhalo- vat (i) chování plazmatu za různých podmínek, (ii) vznik nestabilit a (iii) inter- akci plazmatu s překážkami, například s magnetosférou Země. Předložená dis- ertační práce se zabývá výzkumem vnější magnetosféry Země založeným na dálkovém průzkumu plejádou vědeckých družic, např. IMP-8, INTERBALL-1, MAGION-4, Geotail, Cluster-II a Themis. Sluneční vítr, který je monitorován družicemi WIND a ACE v Lagrangeově bodě L1, působí svým dynamickým tlakem na zemské magnetické pole, které vytváří pro- titlak. Hranici, kde se tlakové působení vyrovnává, nazýváme magnetopauza. Díky nadzvukové rychlosti slunečního větru dochází před magnetopauzou ke vzniku rázové vlny a oblast mezi těmito hranicemi, kde již plazma obtéká překážku, nazýváme přechodová oblast. Výsledkem práce je prohloubení znalostí o závislosti tvaru a polohy rázové vlny a magnetopauzy na (1)...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.