|
|
Rozšíření NATO na západní Balkán a jeho strategický význam
Tesařová, Šárka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje začleňování Albánie a Chorvatska do aliančních struktur. První část popisuje politiku otevřených dveří NATO spolu s přístupovými kritérii a přijímacím procesem. Stěžejní částí je vlastní analýza, zda a jak plnily kandidátské státy stanovená přístupová kritéria opírající se o kritéria dle Studie NATO o rozšíření, přičemž pozornost je zejména soustředěna na vybrané faktory - vnitrostátní politickou situaci, veřejné mínění, výši výdajů na obranu, profesionalizaci, interoperabilitu, diplomatické vztahy a spolupráci s NATO, zapojení do misí a vztahy se sousedními státy. Dále je zkoumáno, jaké strategické zájmy mělo NATO v regionu západního Balkánu, přičemž je možné se domnívat, že NATO bylo zřejmě motivováno snahou posílit své pozice na Balkáně. Výsledkem práce je zhodnocení připravenosti jednotlivých kandidátských států, kdy ani Albánie, ani Chorvatsko stoprocentně stanovená přístupová kritéria nesplňovaly, a konečné rozhodnutí NATO bylo tedy více založeno na politickém úsudku a strategii na Balkáně.
|
|
|
Evropská integrace Černé Hory: Ekonomická kritéria
Jetelina, Patrik
Tato bakalářská práce je se zabývá připraveností Černé Hory na přistoupení do Evropské unie po ekonomické stránce, která je definovaná tzv. kodaňskými ekonomickými kritérii. Práce zkoumá kodaňská kritéria a dochází k závěru, že jsou neměřitelná a obecná, tudíž se nahrazují jednotlivými pod-kritérii, která již měřitelná jsou. Cílem práce je kriticky vyhodnotit, ve kterých oblastech kritérií dochází k pozitivní a ve kterých k negativní změně a celkově stanovit, ve kterých kritériích je Černá Hora připravena pro vstup do Evropské unie k roku 2017. K zodpovězení těchto otázek byla použita metoda benchmarkingu, analýza časových řad a analýza ekonomické struktury. V závěru práce dochází k vyhodnocení, kde práce argumentuje, proč jsou problematické 2 z celkových 11 pod-kritérií, kterými jsou veřejné finance, a lidský a fyzický kapitál a investice do vědy a výzkumu.
|
|
|
Daňový systém Ukrajiny
Boiko, Oleksandra ; Čejková, Eliška (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o daňovém systému Ukrajiny. Důraz je kladen především na zkoumání daňového systému Ukrajiny, zejména na jeho strukturu a složky, a jeho harmonizaci s legislativou Evropskou unii. Součástí práce je dále zohlednění přístupových kritérii povinných pro vstup do EU a ohodnoceni toho, jak je Ukrajina plní. V rámci druhé kapitoly je také provedeno porovnání daňového systému Ukrajiny s daňovým systémem České republiky na základě daňového mixu.
|
|
|
Rozšíření NATO na západní Balkán a jeho strategický význam
Tesařová, Šárka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje začleňování Albánie a Chorvatska do aliančních struktur. První část popisuje politiku otevřených dveří NATO spolu s přístupovými kritérii a přijímacím procesem. Stěžejní částí je vlastní analýza, zda a jak plnily kandidátské státy stanovená přístupová kritéria opírající se o kritéria dle Studie NATO o rozšíření, přičemž pozornost je zejména soustředěna na vybrané faktory - vnitrostátní politickou situaci, veřejné mínění, výši výdajů na obranu, profesionalizaci, interoperabilitu, diplomatické vztahy a spolupráci s NATO, zapojení do misí a vztahy se sousedními státy. Dále je zkoumáno, jaké strategické zájmy mělo NATO v regionu západního Balkánu, přičemž je možné se domnívat, že NATO bylo zřejmě motivováno snahou posílit své pozice na Balkáně. Výsledkem práce je zhodnocení připravenosti jednotlivých kandidátských států, kdy ani Albánie, ani Chorvatsko stoprocentně stanovená přístupová kritéria nesplňovaly, a konečné rozhodnutí NATO bylo tedy více založeno na politickém úsudku a strategii na Balkáně.
|
|
|
Analýza přistupových jednání mezi Tureckem a Evropskou unií
Kučera, Michal ; Spiesová, Daniela (vedoucí práce) ; Severová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce, jejíž název zní Analýza přístupových jednání mezi Tureckem a Evropskou unií, je rozdělena na dvě osnovní části. Část teoretickou, ve které jsou zpracována základní fakta o Evropské unii, okolnostech a dějinných souvislostech jejího vzniku, historii, institucích a principech. Nechybí ani vývoj eurozóny a zdůrazněn je také význam Maastrichtské smlouvy a jejích pozdějších modifikací. V první části je dále představena Turecká republika s jejím historickým, politickým a ekonomickým pozadím. Analytická část představuje Turecko jako kandidátskou zemi do Evropské unie s důrazem na jeho strategickou polohu. Následuje přehled všech přístupových kritérií Evropské unie tak, jak byla aktualizována v čase, obsahu a v závislosti na měnících se politických a hospodářských poměrech v Evropě po rozpadu východního bloku včetně právního rámce přístupových kritérií zakotvených v příslušných smlouvách. Detailně jsou analyzována přístupová jednání mezi Tureckem a Evropskou unií, jejich vývoj a vyhodnocení aktuálních výsledků plnění přístupových podmínek z turecké strany. Zařazen je přehled přístupových kapitol (Screening Acquis) se zpětnou vazbou v hodnotících zprávách od Evropské komise. V závěru je zhodnocen celkový stav přístupových jednání s ohledem na současný politický vývoj v Evropě.
|
host ::
RSS.