|
|
Odrůstaní výsadeb jedle bělokoré (Abies alba Mill.) pod mladými březovými porosty na severní Moravě
Dolenský, Šimon
V této práci bylo hodnoceno odrůstání jedlí v různých porostních situacích při využití přípravného březového porostu. Byly určeny dvě výzkumné plochy, které reprezentovali dvě odlišné lokality severní Moravy, s následujícími variantami: TVP Březiny (LT 3H5) – kotlík, holina, zásah, bez zásahu; TVP Hlubočec (LT 4S3) – zásah, kotlík. Jedle byly vysazeny na podzim v roce 2015. V roce 2018 a 2019 byly měřeny jejich výšky nadzemních částí, přírůsty, tloušťky kořenových krčků, plochy koruny a hodnocena jejich vitalita. Nejlépe odrůstaly jedle rostoucí na variantě kotlík. Nejhůře odrůstaly jedle na kontrolní bezzásahové variantě pod clonou plně zapojeného březového porostu. V práci byly posouzeny pozitivní a negativní aspekty jednotlivých variant.
|
|
|
Rekonstrukce přípravných porostů břízy bělokoré podsadbami
Souchová, Jana
Cílem práce bylo vyhodnotit odrůstání sazenic buku lesního a jedle bělokoré pod přípravným porostem břízy bělokoré na plochách Deštná Horákova Lhota, Bystřice nad Pernštejnem a Opatovec Kukle. Měření probíhalo na 22 plochách s různou intenzitou uvolnění přípravného porostu. Byly měřeny tyto parametry: výška nadzemní části v předchozím roce, výška nadzemní části současná, roční přírůst, délka bočního přírůstu, šířka koruny, výška nasazení dvojáku či trojáku, odklon kmínku od svislé osy, délka a šířka listu či jehlice, průměr kořenového krčku, vícečetný kmínek, přímost kmínku, vícečetný vrchol, vitalita rostliny, poškození okusem terminál, poškození klikorohem. Bylo zjištěno, že na každé variantě podsadba odrůstá jinak. Pod březovými porosty bylo zjištěno, že nejlepšího odrůstání je dosaženo na variantě úzký holý pruh. Naopak nejhoršího odrůstání bylo dosaženo na variantě holina malá.
|
|
|
Zakládání a obnova lesa podsadbami pod přípravné porosty břízy bělokoré a olše šedé
Brach, Vlastimil
Cílem bakalářské práce bylo porovnat a zhodnotit odrůstání buku lesního (Fagus sylvatica L.) v podsadbách pod přípravnými porosty břízy bělokoré na lesní půdě a olše šedé na zemědělské půdě. Výzkumné plochy se nacházeli na LS LČR Šternberk. Pod přípravným porostem břízy byly vyhodnoceny 4 varianty holosečného charakteru a 3 varianty o zakmenění 1, 0,5 a 0,3. Pod přípravným porostem olše bylo vyhodnoceno 5 variant holosečného charakteru, 3 varianty o zakmenění 1, 0,5, 0,3 a varianta, kde byla odstraněna každá druhá řada. Pro podsadby bylo změřeno a vyhodnoceno 16 parametrů (např. výška rostliny, výškový přírůst, mortalita apod.). Bylo potvrzeno, že s narůstajícím zakmeněním přípravného porostu vznikají lepší podmínky pro růst podsadeb. Pro plochu břízy byly nejlepší podmínky dva roky po výsadbě zjištěny u varianty se zakmeněním 0,5. Na ploše olše byly zjištěny nejlepší podmínky pro buk na variantě, kde byl odstraněn každý druhý strom v řadě. Horší podmínky pro růst podsadeb byly zjištěny na prvcích holosečného charakteru.
|
|
|
Vliv intenzity výchovného zásahu na formování březového porostu a růst podsadby jedle bělokoré
Pišlová, Tereza
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit formování přípravného březového porostu a odrůstání podsadby jedle bělokoré. Šetření probíhalo v letech 2015 – 2018 na TVP Skrchov. Plocha byla rozčleněna do 4 variant; bez zásahu – kontrolní, s intenzitou zásahu 30 %, 50 % a jedlový kotlík. V březovém porotu byla hodnocena výčetní tloušťka a její přírůst, velikost výčetní kruhové základny a na základě Shädelinovi klasifikace stromů byli vybráni cíloví jedinci. U podsadeb jedle byla sledována mortalita, tloušťka kořenového krčku, výška, tloušťkové a výškové přírůsty, zdravotní stav a velikost korunové projekce. Nejlepších hodnot dosahoval březový porost s intenzitou zásahu 50 %, kde došlo k reakci na uvolnění po výchovném zásahu. Naopak nejnižší hodnotovou produkci vykazovala plocha břízy bez provedeného výchovného zásahu. Přesto u všech variant byl zaznamenán vysoký štíhlostní kvocient 110 – 120 a nízký podíl živé koruny 33 – 35 %, což poukazuje na sníženou vitalitu a stabilitu březového porostu a vypovídá o pozdě provedeném výchovném zásahu. Nejlépe jedle odrůstala v kotlíku, kde dosáhla nejvyššího tloušťkového i výškového přírůstu a byl zde zjištěn nejlepší zdravotní stav a nejnižší mortalita. Z podsadeb nejlépe odrůstala jedle rostoucí pod březovým porostem bez zásahu a nejhůře odrůstala jedle na variantě s intenzitou výchovného zásahu 50 %.
|
|
|
Založení přípravného porostu na kalamitní holině plocha Rakovec II (ŠLP Křtiny)
Sekanina, Jan
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit úspěšnost založení přípravného porostu a navrhnout následná doporučení pro obnovu lesa na ploše Rakovec II (ŠLP Křtiny). Za tímto účelem byl na ploše analyzován stav a vývoj obnovy břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) síjí a přirozené obnovy všech dřevin na holině, která vznikla po větrné kalamitě, v převážně nepůvodním smrkovém porostu. Na větší části plochy (0,25 ha) byla provedena celoplošná síje břízy a zbylá část plochy (0,125 ha) byla ponechána bez zásahu, jako kontrola. Inventarizační šetření probíhalo na 100 ploškách pro variantu síje a na 50 ploškách pro variantu kontrola. Dále zde proběhla šetření analyzující vliv substrátu a přípravy půdy na iniciaci a přežívaní obnovy. Monitoring na ploše probíhal od jara r. 2013 do podzimu r. 2014. Zatímco na ploše hlavní, kde proběhla síje, byla početnost semenáčku břízy na konci pokusu 261 ks, na ploše kontrolní to bylo pouze 6 ks. Z celkového počtu 267 ks semenáčků břízy se jich naprostá většina vyskytovala na minerální půdě -- 72 %. K hodnocení vlivu následné přípravy půdy na obnovu břízy bude potřeba ještě dalšího sledování. Limitem úspěšnosti založení přípravného porostu síjí břízou jsou vhodné půdní podmínky a doporučit lze i přípravu půdy, jako předpoklad pro úspěšnou obnovu břízy na stanovišti.
|
host ::
RSS.