|
|
Vliv teploty na generaci a rozklad ozónu na pevných površích
Krejsková, Eliška ; Dřímal,, Jiří (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na prostudování vlivu teploty na generaci ozónu a na jeho rozklad na vybraných pevných površích. Ozón je nestabilní plyn a podléhá samovolnému rozkladu, který může být urychlen různými faktory, jako je zvýšená teplota či reakce s jinými látkami. Cílem této práce je zjistit, jak rychle probíhá rozklad ozónu při různých teplotách a do jaké míry je homogenní rozkladná reakce v objemu ozónu urychlena heterogenním rozkladem na stěnách daných pevných materiálů. Ozón se v současné době využívá v praxi v mnoha oblastech a poznatky o rychlosti jeho rozkladu mohou pomoci ke zvýšení efektivity při jeho produkci a následném konkrétním použití. V teoretické části této práce jsou popsány důležité vlastnosti ozónu, možnosti jeho využití, generace ozónu, metody stanovení koncentrace ozónu, vztah ozónu k nejrůznějším pevným povrchům a dosavadní teoretické poznatky o vlivu teploty na generaci a rozklad ozónu. V experimentální části je zkoumáno, jakou rychlostí dochází k rozkladu ozónu při teplotách 10, 25, 40, 55, 70 a 85 °C v reakčních trubičkách z mědi a železa o dvou různých poměrech povrchu trubičky ku objemu. Ozón generovaný z kyslíku se uzavřel v dané reakční trubičce a sledoval se úbytek koncentrace v čase pomocí absorpční spektrometrie. Ze získaných závislostí, jenž mají exponenciální průběh, byly následně vyhodnoceny rychlostní konstanty při různých podmínkách tohoto experimentu. Se zvyšující se teplotou rychlost rozkladu ozónu výrazně rostla. Nejrychleji se ozón rozkládal v železné trubičce o větším vnitřním průměru (8 mm).
|
|
|
Studium reakcí ozónu s povrchem kovových materiálů
Krzyžanková, Anežka ; Kozáková, Zdenka (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium reakcí ozonu a kyslíku s povrchem kovových materiálů. Ozon podléhá samovolnému rozkladu, který je například ovlivněn zvýšenou teplotou nebo reakcemi s jinými látkami. Cílem je zjistit, jak rychle probíhá heterogenní rozklad nebo tvorba ozonu na různých površích kovových materiálů. V teoretické části jsou popsány vlastnosti ozonu, možnosti jeho využití, generace ozonu, metody stanovení koncentrace a vztah ozonu k pevným povrchům. V experimentální části je zkoumáno, jak se mění koncentrace ozonu v závislosti na reakčním čase při laboratorní teplotě, změně průtoku kyslíku a argonu při vyfukování a samotný rozklad na ocelovém, měděném a hliníkovém povrchu. Ozon generovaný z kyslíku se uzavřel v trubičce z kovového materiálu a nechal působit po určitou reakční dobu. Po této době byl ozon vyfouknout různě velikými průtoky kyslíku. Koncentrace ozonu se sledovala pomocí absorpční spektrometrie. Ze získaných závislosti je patrné, že koncentrace ozonu klesá. V dalších experimentech se nechal ozon protékat trubičkami po dobu 5 min. Po této době byl do trubičky přiveden čistý kyslík a docházelo ke vzniku ozonu heterogenními reakcemi na povrchu. Byl sledován vliv reakčního času na vznik a zánik ozonu na površích. Nakonec byly provedena analýza povrchů pomocí skenovacího elektronového mikroskopu s prvkovou analýzou.
|
|
|
Studium reakcí kyslíku a ozónu na povrchu konstrukčních materiálů
Krzyžanková, Anežka ; Brablec,, Antonín (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na prostudování reakcí ozonu a kyslíku s různými konstrukčními materiály. Ozon jakožto nestabilní plyn má tendenci podléhat samovolnému rozkladu, který může být urychlen reakcí s jinými látkami. Cílem této práce je zjistit průběh tvorby a zániku ozonu při kontaktu s různými látkami. Ozon je hojně využíván především díky svým dezinfekčním účinkům. Proto sledování těchto reakcí je přínosné pro volbu materiálu ozonizátoru, či jeho příslušenství. V teoretické části této práce jsou popsány důležité vlastnosti ozonu, možnosti využití tohoto plynu, různé metody generace, vlivy příměsí plynů a teploty na generaci a rozklad, metody stanovení koncentrace a povrchové reakce. V experimentální části byla pro silikonový a teflonový materiál sledována závislost vzniku ozonu na velikosti reakčního prostoru. Délka hadic byla 20—50 cm s vnitřním průměrem u teflonového materiálu 6 mm a u silikonového 7,99 mm. Dále byly pro silikon prováděny experimenty, u kterých byl sledován vznik ozonu s použitím kyslíku a s příměsí argonu jakožto pracovními plyny. V třetí sérii experimentů byl prozkoumán vznik a zánik ozonu v závislosti na změně reakční doby. V tomto experimentu bylo pracováno s keramickým materiálem o dvou různých vnitřních průměrech a dále s mosazným a nerezovým materiálem. Materiály byly konstruovány do trubiček o stejné délce 54 cm. Generovaný ozon z kyslíku byl uzavřen v příslušné reakční trubičce a byl sledován úbytek (zánik). Posledním experimentem byl sledován průběh vzniku ozonu v křemenné kyvetě v závislosti na reakční době a na složení pracovního plynu. Množství vzniklého ozonu bylo ve všech případech stanovováno pomocí absorpční spektrometrie. Během působení výboje systémem protékal ozon, který se adsorboval na povrch materiálu. V uzavřeném reakčním prostoru se nacházela směs plynů (adsorbovaný ozon, kyslík a argon v různých poměrech). Ke vzniku ozonu docházelo na povrchu materiálu. Adsorbovaný ozon se rozložil na molekulární a atomární kyslík, který dále reagoval s molekulou kyslíku z reakčního objemu. Ze získaných dat byla zjištěna reakční doba, pro kterou byla koncentrace vzniklého ozonu maximální. Pro většinu materiálů byla tato reakční doba okolo 6 minuty.
|
|
|
Stanovení koncentrace ozónu generovaného dielektrickým bariérovým výbojem.
Manduchová, Ivana ; Töröková, Lucie (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa venuje štúdiu determinácie koncentrácie ozónu generovaného dielektrickým bariérovým výbojom z plynného kyslíka o čistote 99,999 9 %, pri rôznych zmenách experimentálnych podmienok, pomocou absorpčnej spektrometrie. Rovnako bol kladený dôraz aj na komparáciu dvoch zástupcov základných metód stanovení koncentrácie ozónu. V teoretickej časti sú popísané charakteristické vlastnosti ozónu a jeho využitie, metódy generácie ozónu, experimentálne metódy stanovenia koncentrácie generovaného ozónu a jeho mikrobiocídna účinnosť. V experimentálnej časti bola skúmaná generácia ozónu vzniknutého interakciou kyslíka s adsorbovaným kyslíkom na stenách ozonizátora v závislosti na variácii experimentálnych podmienok. Vykonaných bolo niekoľko sérií experimentov, kde variabilnou premennou experimentálnych podmienok bola zmena výkonu na zdroji, zmena prietoku prúdiaceho kyslíka a zmena reakčnej doby. Okrem toho bola skúmaná aj využiteľnosť stanovenia koncentrácie ozónu pomocou jodometrickej titrácie v porovnaní s metódou absorpcie UV žiarenia pri podmienkach použitých v experimente. Ozón bol generovaný zostavou dvoch totožných valcových ozonizátorov vyrobených z nehrdzavejúcej ocele fungujúcich na princípe dielektrického bariérového výboja za použitia dielektrika z korundovej keramiky.
|
|
|
Vliv povrchu elektrod na generaci ozónu v dielektrickém bariérovém výboji.
Mierna, Jana ; Dzik, Petr (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Bakalárska práca je zameraná na pozorovanie vplyvu adsorbovaných plynov na povrchu elektród na generáciu ozónu v dielektrickom bariérovom výboji. Teoretická časť popisuje základné vlastnosti a použite ozónu, metódy jeho generácie, kvantitatívneho stanovenia a interakcie ozónu s povrchom pevných látok. V experimentálnej časti bol pozorovaný vznik ozónu rekombináciou molekúl a atómov kyslíka na stenách ozonizátora, ale i jeho deštrukcia spôsobená reakciami s časticami prítomnými v uzavretom ozonizátore bez výboja. Ozón bol generovaný v cylindrickom systéme elektród z nerezovej ocele a dielektrického materiálu korundovej keramiky. Zmeraných bolo niekoľko sérií experimentov za použitia rôznych pracovných plynov (kyslík; kyslík a argón; kyslík a dusík). Pozorovaný bol i pokles koncentrácie generovaného ozónu pri dlhodobej prevádzke ozonizátora za využitia kyslíka o čistote 99,999 90 % ako pracovného plynu. Výsledné koncentrácie ozónu pre dané reakčné časy jednotlivých meraní boli stanovené metódou absorpčnej spektrometrie.
|
|
|
Studium reakcí kyslíku a ozónu na povrchu konstrukčních materiálů
Krzyžanková, Anežka ; Brablec,, Antonín (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na prostudování reakcí ozonu a kyslíku s různými konstrukčními materiály. Ozon jakožto nestabilní plyn má tendenci podléhat samovolnému rozkladu, který může být urychlen reakcí s jinými látkami. Cílem této práce je zjistit průběh tvorby a zániku ozonu při kontaktu s různými látkami. Ozon je hojně využíván především díky svým dezinfekčním účinkům. Proto sledování těchto reakcí je přínosné pro volbu materiálu ozonizátoru, či jeho příslušenství. V teoretické části této práce jsou popsány důležité vlastnosti ozonu, možnosti využití tohoto plynu, různé metody generace, vlivy příměsí plynů a teploty na generaci a rozklad, metody stanovení koncentrace a povrchové reakce. V experimentální části byla pro silikonový a teflonový materiál sledována závislost vzniku ozonu na velikosti reakčního prostoru. Délka hadic byla 20—50 cm s vnitřním průměrem u teflonového materiálu 6 mm a u silikonového 7,99 mm. Dále byly pro silikon prováděny experimenty, u kterých byl sledován vznik ozonu s použitím kyslíku a s příměsí argonu jakožto pracovními plyny. V třetí sérii experimentů byl prozkoumán vznik a zánik ozonu v závislosti na změně reakční doby. V tomto experimentu bylo pracováno s keramickým materiálem o dvou různých vnitřních průměrech a dále s mosazným a nerezovým materiálem. Materiály byly konstruovány do trubiček o stejné délce 54 cm. Generovaný ozon z kyslíku byl uzavřen v příslušné reakční trubičce a byl sledován úbytek (zánik). Posledním experimentem byl sledován průběh vzniku ozonu v křemenné kyvetě v závislosti na reakční době a na složení pracovního plynu. Množství vzniklého ozonu bylo ve všech případech stanovováno pomocí absorpční spektrometrie. Během působení výboje systémem protékal ozon, který se adsorboval na povrch materiálu. V uzavřeném reakčním prostoru se nacházela směs plynů (adsorbovaný ozon, kyslík a argon v různých poměrech). Ke vzniku ozonu docházelo na povrchu materiálu. Adsorbovaný ozon se rozložil na molekulární a atomární kyslík, který dále reagoval s molekulou kyslíku z reakčního objemu. Ze získaných dat byla zjištěna reakční doba, pro kterou byla koncentrace vzniklého ozonu maximální. Pro většinu materiálů byla tato reakční doba okolo 6 minuty.
|
|
|
Studium reakcí ozónu s povrchem kovových materiálů
Krzyžanková, Anežka ; Kozáková, Zdenka (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium reakcí ozonu a kyslíku s povrchem kovových materiálů. Ozon podléhá samovolnému rozkladu, který je například ovlivněn zvýšenou teplotou nebo reakcemi s jinými látkami. Cílem je zjistit, jak rychle probíhá heterogenní rozklad nebo tvorba ozonu na různých površích kovových materiálů. V teoretické části jsou popsány vlastnosti ozonu, možnosti jeho využití, generace ozonu, metody stanovení koncentrace a vztah ozonu k pevným povrchům. V experimentální části je zkoumáno, jak se mění koncentrace ozonu v závislosti na reakčním čase při laboratorní teplotě, změně průtoku kyslíku a argonu při vyfukování a samotný rozklad na ocelovém, měděném a hliníkovém povrchu. Ozon generovaný z kyslíku se uzavřel v trubičce z kovového materiálu a nechal působit po určitou reakční dobu. Po této době byl ozon vyfouknout různě velikými průtoky kyslíku. Koncentrace ozonu se sledovala pomocí absorpční spektrometrie. Ze získaných závislosti je patrné, že koncentrace ozonu klesá. V dalších experimentech se nechal ozon protékat trubičkami po dobu 5 min. Po této době byl do trubičky přiveden čistý kyslík a docházelo ke vzniku ozonu heterogenními reakcemi na povrchu. Byl sledován vliv reakčního času na vznik a zánik ozonu na površích. Nakonec byly provedena analýza povrchů pomocí skenovacího elektronového mikroskopu s prvkovou analýzou.
|
|
|
Stanovení koncentrace ozónu generovaného dielektrickým bariérovým výbojem.
Manduchová, Ivana ; Töröková, Lucie (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa venuje štúdiu determinácie koncentrácie ozónu generovaného dielektrickým bariérovým výbojom z plynného kyslíka o čistote 99,999 9 %, pri rôznych zmenách experimentálnych podmienok, pomocou absorpčnej spektrometrie. Rovnako bol kladený dôraz aj na komparáciu dvoch zástupcov základných metód stanovení koncentrácie ozónu. V teoretickej časti sú popísané charakteristické vlastnosti ozónu a jeho využitie, metódy generácie ozónu, experimentálne metódy stanovenia koncentrácie generovaného ozónu a jeho mikrobiocídna účinnosť. V experimentálnej časti bola skúmaná generácia ozónu vzniknutého interakciou kyslíka s adsorbovaným kyslíkom na stenách ozonizátora v závislosti na variácii experimentálnych podmienok. Vykonaných bolo niekoľko sérií experimentov, kde variabilnou premennou experimentálnych podmienok bola zmena výkonu na zdroji, zmena prietoku prúdiaceho kyslíka a zmena reakčnej doby. Okrem toho bola skúmaná aj využiteľnosť stanovenia koncentrácie ozónu pomocou jodometrickej titrácie v porovnaní s metódou absorpcie UV žiarenia pri podmienkach použitých v experimente. Ozón bol generovaný zostavou dvoch totožných valcových ozonizátorov vyrobených z nehrdzavejúcej ocele fungujúcich na princípe dielektrického bariérového výboja za použitia dielektrika z korundovej keramiky.
|
|
|
Vliv povrchu elektrod na generaci ozónu v dielektrickém bariérovém výboji.
Mierna, Jana ; Dzik, Petr (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Bakalárska práca je zameraná na pozorovanie vplyvu adsorbovaných plynov na povrchu elektród na generáciu ozónu v dielektrickom bariérovom výboji. Teoretická časť popisuje základné vlastnosti a použite ozónu, metódy jeho generácie, kvantitatívneho stanovenia a interakcie ozónu s povrchom pevných látok. V experimentálnej časti bol pozorovaný vznik ozónu rekombináciou molekúl a atómov kyslíka na stenách ozonizátora, ale i jeho deštrukcia spôsobená reakciami s časticami prítomnými v uzavretom ozonizátore bez výboja. Ozón bol generovaný v cylindrickom systéme elektród z nerezovej ocele a dielektrického materiálu korundovej keramiky. Zmeraných bolo niekoľko sérií experimentov za použitia rôznych pracovných plynov (kyslík; kyslík a argón; kyslík a dusík). Pozorovaný bol i pokles koncentrácie generovaného ozónu pri dlhodobej prevádzke ozonizátora za využitia kyslíka o čistote 99,999 90 % ako pracovného plynu. Výsledné koncentrácie ozónu pre dané reakčné časy jednotlivých meraní boli stanovené metódou absorpčnej spektrometrie.
|
|
|
Vliv teploty na generaci a rozklad ozónu na pevných površích
Krejsková, Eliška ; Dřímal,, Jiří (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na prostudování vlivu teploty na generaci ozónu a na jeho rozklad na vybraných pevných površích. Ozón je nestabilní plyn a podléhá samovolnému rozkladu, který může být urychlen různými faktory, jako je zvýšená teplota či reakce s jinými látkami. Cílem této práce je zjistit, jak rychle probíhá rozklad ozónu při různých teplotách a do jaké míry je homogenní rozkladná reakce v objemu ozónu urychlena heterogenním rozkladem na stěnách daných pevných materiálů. Ozón se v současné době využívá v praxi v mnoha oblastech a poznatky o rychlosti jeho rozkladu mohou pomoci ke zvýšení efektivity při jeho produkci a následném konkrétním použití. V teoretické části této práce jsou popsány důležité vlastnosti ozónu, možnosti jeho využití, generace ozónu, metody stanovení koncentrace ozónu, vztah ozónu k nejrůznějším pevným povrchům a dosavadní teoretické poznatky o vlivu teploty na generaci a rozklad ozónu. V experimentální části je zkoumáno, jakou rychlostí dochází k rozkladu ozónu při teplotách 10, 25, 40, 55, 70 a 85 °C v reakčních trubičkách z mědi a železa o dvou různých poměrech povrchu trubičky ku objemu. Ozón generovaný z kyslíku se uzavřel v dané reakční trubičce a sledoval se úbytek koncentrace v čase pomocí absorpční spektrometrie. Ze získaných závislostí, jenž mají exponenciální průběh, byly následně vyhodnoceny rychlostní konstanty při různých podmínkách tohoto experimentu. Se zvyšující se teplotou rychlost rozkladu ozónu výrazně rostla. Nejrychleji se ozón rozkládal v železné trubičce o větším vnitřním průměru (8 mm).
|
host ::
RSS.