|
|
Management ošetřovatelské péče u klientů ortopedických ambulancí z pohledu sestry
VOPÁLKOVÁ, Milena
Vzhledem k tomu, že do ortopedické ambulance přichází klienti s potížemi pohybového aparátu, kteří bývají často méně mobilní, mají bolesti, nedostatečně se orientují v novém prostředí a situaci, považujeme za adekvátní, zabývat se komplexní ošetřovatelskou péčí o tyto klienty. Úkolem zdravotnického personálu je v tento okamžik poskytnout klientovi a jeho rodině podporu, jistotu a bezpečí, umožnit získat dostatek informací, dovedností a návyků k obnově a udržení zdraví. V této diplomové práci, byly stanoveny celkem tři cíle. Naším prvním cílem, bylo zmapovaní specifik managementu ošetřovatelské péče o klienty ortopedických ambulancí z pohledu sestry. Další dva stanovené cíle, se týkaly ozřejmění způsobu detekce a řešení ošetřovatelských problémů a potřeb klientů ortopedických ambulancí. Pro splnění cílů této práce, byly využity metody kvalitativního a kvantitativního výzkumu. V kvalitativním výzkumném šetření se jednalo o polostrukturovaný rozhovor s pěti informanty, kteří pracují ve vybraných ortopedických ambulancích Jihočeského kraje na pozici nelékařského zdravotnického pracovníka. Rozhovory s informanty byly zaznamenány na nahrávací zařízení, poté byla provedena transkripce a analýza dat pomocí kódování. Výsledky byly sumarizovány do přehledných kategorií a podkategorií. Záměrně byla vybrána dvě ortopedická ambulantní pracoviště. Jedno pracoviště byla privátní ortopedická ambulance a druhé pracoviště, byla ortopedická ambulance, která je součástí zdravotnického zařízení. Abychom získali zpětnou vazbu na poskytovanou ošetřovatelskou péči v ortopedických ambulancích, využili jsme kvantitativní výzkumné šetření. Pomocí ankety s respondenty, kteří navštívili výše vybrané ortopedické ambulance. Zajímal nás jejich pohled a spokojenost s poskytovanou ošetřovatelskou péčí a edukací. K vyplnění anketního lístku, bylo osloveno celkem 160 respondentů, z každé ortopedické ambulance přesně polovina. Z výsledků kvalitativního šetření je jasné, že sestry ortopedických ambulancí nejvíce tíží nedostatek času na poskytování komplexní ošetřovatelské péče. Bylo zjištěno, že se sestry věnují nejvíce specifickým odborným výkonům, asistenci lékaři, uspokojování nejaktuálnějších potřeb klientů a zejména administrativě. Nejméně, se však věnují prevenci a edukaci. Bylo zjištěno, že sestry nejčastěji detekují u klientů ortopedických ambulancí deficit sebepéče, pohybu a aktivity, bolest, strach a deficit informací. Z kvantitativního šetření vyplynulo, že v řešení aktuálních potřeb a přístupu sestry neexistují statisticky významné rozdíly mezi vybranými ambulancemi. V případě času na zodpovězení dotazů, edukaci a následnou spokojenost respondentů vybraných ortopedických ambulancí, můžeme říci, že existují statisticky významné rozdíly mezi soukromou ortopedickou ambulancí a ortopedickou ambulancí, která je součástí zdravotnického zařízení. Sumarizací poznatků z výzkumného šetření lze konstatovat, že je nevyhnutelné se v ošetřovatelském managementu u klientů ortopedických ambulancí, více zaměřit na komplexnost poskytované ošetřovatelské péče včetně edukace. Výstupem práce, je návrh koncepce funkce ortopedické edukační sestry, který bude předložen sestrám ortopedických ambulancí a managementu zdravotnických zařízení jako námět na rozšiřování edukačních center pro klienty ortopedie.
|
|
|
Multidimenzionální pohled na práci dětské sestry v ambulantní sféře dětského oddělení
PŘÍPLATOVÁ, Iveta
Práce sester na ambulanci patří k diskutovaným tématům. Důležitá je zejména souhra a spolupráce všech členů zdravotnického týmu. Samozřejmostí je i správná komunikace mezi všemi členy týmu a také komunikace s dětmi a s jejich doprovodem. Cílem diplomové práce je zmapovat práci dětské sestry v komplexním pohledu v ambulantní sféře dětského oddělení, spokojenost dětí a rodičů v ambulantní sféře dětského oddělení a navrhnout možná zlepšení pro ambulantní sféru dětského oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Diplomová práce je zpracována kvalitativně kvantitativním šetřením s použitím polostrukturovaných rozhovorů, dotazníků a pozorování. Výzkumným souborem byly sestry, lékaři, dětští pacienti a jejich doprovod na dětském oddělení, zdravotničtí záchranáři a také široká veřejnost. Rozhovory byly kategorizovány a zpracovány metodou tužka a papír. Dotazníky byly statisticky zpracovány. Skryté zúčastněné pozorování se zaměřilo na spolupráci a komunikaci sester z ambulance s ostatními sestrami, s lékaři, se zdravotnickými záchranáři, s dětmi a jejich doprovodem a spokojenost dětí anebo jejich doprovodu na ambulanci. Z výsledků práce vyplynulo, že pohled na práci dětské sestry je jak ze strany zdravotníků, tak široké veřejnosti, zkreslen - sestra je viděna hlavně jako poskytovatelka ošetřovatelské péče. Z výsledků dále vyplynula nutnost správné komunikace i znalost cizích jazyků. Práce zároveň posloužila ke zjištění nedostatků nebo návrhů na změny dětské ambulance Nemocnice České Budějovice a.s., včetně spokojenosti pacientů nebo jejich doprovodu při návštěvě, která závisí na době strávené v čekárně. Návrhy na zlepšení byly zpracovány, sepsány a předány managementu dětského oddělení.
|
|
|
Edukační činnost sestry v ambulanci
HANOUSKOVÁ, Radka
Tato práce je zaměřena na edukační činnost sestry v ambulanci. Teoretická část práce se v úvodu zabývá bližší identifikací edukační činnosti, jejích typů, fází, metod a forem. Cíl práce a výzkumná otázka: Cílem bakalářské práce bylo zjistit rozdíl v edukační činnosti sestry pracující v ambulancích provozovaných v rámci nemocnice a ambulancích provozovaných mimo nemocnice. Pro dosažení tohoto cíle byla stanovena výzkumná otázka, jaký je rozdíl v edukační činnosti sestry pracující v ambulancích provozovaných v rámci nemocnice a ambulancích provozovaných mimo nemocnice. Metodika: Výsledky této bakalářské práce byly získány kvalitativní výzkumnou metodou, kdy ke sběru dat byly využity polostrukturované rozhovory. Do výzkumného šetření byla zapojena jedna nejmenovaná jihočeská nemocnice, z níž potom byly vybrány tři sestry pracující v odborných ambulancích. Druhým subjektem zkoumání byla jedna nejmenovaná jihočeská poliklinika. I v této poliklinice byly vybrány tři sestry pracující v odborných ambulancích. Výsledky: Na základě získaných dat byly stanoveny čtyři kategorie, které vždy obsahovaly několik podkategorií. V první kategorii s názvem Edukační činnost v ambulanci bylo zjištěno, že edukační činností sestry v ambulancích je výchova pacienta k udržení a navrácení zdraví a jeho vzdělávání v prevenci a léčbě. V první stanovené podkategorii s názvem Používané edukační metody jsme výzkumem zjistili, že sestry v nemocnici i sestry na poliklinice nejčastěji používají k edukaci rozhovor a ukázku. Ve druhé podkategorii s názvem Počet edukovaných pacientů empirický výzkum odhalil, že v průměru je počet edukovaných pacientů v nemocnici dvojnásobný oproti poliklinice. Překvapením pro nás bylo zjištění, že sestry v nemocnici používají k záznamu edukační činnosti edukační záznamový arch, zatímco sestry pracující na poliklinice uváděly, že edukaci nezaznamenávají. Druhá kategorie si kladla za cíl identifikovat, v čem spatřují sestry význam edukace pro pacienta. Na základě analýzy výsledků lze konstatovat, že ho spatřují v poskytování informací. Tato kategorie obsahuje tři podkategorie. Podkategorie pátrající po získávání pozornosti pacienta k edukaci ukázala, že si sestry své pacienty získávají úsměvem, vlídným slovem, motivací a pochvalou. Druhou podkategorií byla otázka po zpětné vazbě, která odhalila, že tuto sestry získávají ústně. A téma edukace, se kterým se sestry setkávají, je vždy specifické pro daný typ ambulance. Výsledkem bylo zjištění, že ve všech ambulancích se edukuje na různá témata, přičemž jedno mají společné, a to dietu: všechny sestry edukují pacienty na téma výživa. Také byla stanovena třetí kategorie, Volba edukační metody. Zde bylo pozitivním zjištěním, že k edukační činnosti využívají sestry různé edukační metody a ty volí podle stavu pacienta a jeho potřeb. Tato kategorie obsahuje dvě podkategorie. První podkategorie byla nazvána Nejefektivnější edukační metoda. Zde se sestry shodly v odpovědích, že za tuto metodu považují rozhovor. V podkategorii Edukační materiál bylo zjištěno, že jako edukační materiál sestry používají letáky nebo pomůcky k aplikaci injekcí. Poslední kategorie s názvem Vliv na edukaci byla zaměřena na to, co edukační činnost sester ovlivňuje. Zde byla stanovena podkategorie Čas na edukaci. Jedna věc, na které se sestry pracující v nemocnici shodly, byla, že nemají na edukaci dostatek času. Oproti tomu překvapivým výsledkem pro nás bylo zjištění, že sestry pracující na poliklinice udávaly, že dostatek času na edukaci mají. Další podkategorie pátrala po správném prostředí. Zde se nám odpovědi rozdělily dle toho, kde sestry pracují. Sestry pracující v nemocnici udávaly, že nemají vhodné prostředí k edukaci, a sestry pracující na poliklinice své prostředí považují za přijatelné. Poslední podkategorie zjišťovala překážky v edukační činnosti. Výzkum odhalil, že překážky v edukační činnosti sestry spatřují ve věku či nedůvěře v nové technologie. Překvapením pro nás bylo zjištění, že sestry neuvedly.
|
|
|
Simulace provozu nemocničního oddělení
Olejár, Filip ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Kuncová, Martina (oponent)
Diplomová práce se zabývá řešením reálné situace, která nastala v Nemocnici Na Františku v Praze. Problematika je řešena pomocí počítačové simulace v simulačním programu SIMUL8. V úvodu díla jsou uvedena teoretická východiska, na základě kterých byla zpracována hlavní, praktická část. Předmětem práce je simulace provozu ambulantního oddělení zdravotnického zařízení. Na základě rozhodnutí vedení nemocnice má být systém obsluhy pacientů na tomto oddělení v budoucnu reorganizován. Pro jednotlivé způsoby obsluhy jsou vytvořeny simulační modely jak pro všední tak také víkendový provoz. Vytvořené simulační modely a výstupy z nich jsou v závěru porovnány a dále mají sloužit jako podklady pro rozhodnutí o reorganizaci. Vytvořením doporučení pro management organizace byl splněn cíl práce.
|
host ::
RSS.