Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jaké děti si přejí žadatelé o náhradní rodinnou péči
ČERNÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá problematikou náhradní výchovné péče v České republice. Rozlišuje náhradní výchovnou péči a náhradní rodinnou péči, která se dělí na osvojení a pěstounskou péči. V popředí zájmu práce je pak samotný proces osvojení či pěstounské péče v praxi, kdy nedílnou součástí je úloha krajského úřadu při poradenské a zprostředkovatelské činnosti. Cílem práce je zjistit a vyhodnotit údaje z dotazníků pro zájemce o náhradní rodinnou výchovu u krajských úřadů, jak jsou tolerantní, jaké děti by si pro sebe a svou novou rodinu představovali. Teoretická část charakterizuje rodinu a její význam pro vývoj dítěte, poukazuje na problémy psychické deprivace u dětí, rozdělení náhradní rodinné a výchovné péče včetně jejího historického vymezení. Zaměřuje se na popis všech forem náhradní péče se zaměřením na náhradní rodinnou péči a v neposlední řadě charakterizuje systém zprostředkování náhradní rodinné péče v České republice. Praktická část se zabývá analýzou dat žadatelů o náhradní rodinnou péči, ze které vychází sám název práce ?Jaké děti si přejí žadatelé o náhradní rodinnou péči? při Krajském úřadu v Českých Budějovicích za rok 2011.
Postoj veřejnosti k náhradní rodinné péči
NESNÍDALOVÁ, Klára
Práce se zabývá postojem veřejnosti k náhradní rodinné péči. Jedním z vážných problémů naší společnosti je skutečnost, že existuje řada dětí o které se jejich biologičtí rodiče nechtějí či nemohou starat a na straně druhé neustále se z různých příčin zvyšuje počet partnerství, která jsou bezdětná, ač si přejí mít dítě. S tím zákonitě vyvstává otázka, jak řešit případnou neplodnost. V České republice žije, podobně jako v jiných evropských zemích, 1% dětí (cca 20.000 dětí), které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině. Pouze 2% z této skupiny jsou úplní sirotci, kdežto 98% jich tedy svou vlastní rodinu má, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí starat. Proto jsem si vybrala jako cíl své diplomové práce zmapovat, jak jsou občané naší společnosti informování o jedné z možností řešení neplodnosti - přijmout cizí dítě do náhradní rodinné péče. Zaměřila jsem se pomocí dotazníků na různé věkové i vzdělanostní skupiny. Respondenti vyjadřovali svoje názory na řešení neplodnosti v kontextu informací obecných (co je to NRP, jaké jsou typy NRP, kdo pomáhá při řešení problému, jaké jsou způsoby řešení, rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí, osvěta o NRP) a specifických (vlastní ochota k přijmutí dítěte do NRP, závislost dítěte na pohlaví, somatických, intelektových předpokladech, ochota přijetí dětí jiného etnika). I když mezi respondenty bylo dvojnásobek žen, cítí se více neúspěchem mít vlastní dítě zasaženy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.