|
|
Pohled studentů Zemědělské fakulty a studentek Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na náhradní rodinnou péči
FEDROVÁ, Ilona
Rodina je pro dítě důležitou primární sociální skupinou. Mnoho dětí ale vyrůstá v ústavních zařízeních, kde dochází k psychické deprivaci. Snahou společnosti je, aby děti mohly vyrůstat v plnohodnotných rodinách. Tato bakalářská práce se nazývá: ?Pohled studentů Zemědělské fakulty a studentek Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na náhradní rodinnou péči.? Práce je rozdělena na dva celky. Teoretická část se zabývá náhradní rodinnou péčí a neplodností. V praktické části bylo cílem zmapovat povědomí studentů zemědělské a studentek zdravotně sociální fakulty o náhradní rodinné péči, zároveň zjistit možné rozdíly k dané problematice mezi studenty jednotlivých fakult. Ke sběru empirických dat byl využit kvantitativní výzkum, metoda dotazování a technika dotazník. K výběru souboru jsem použila techniku snowball. Výzkumný soubor byl tvořen 73 studentkami prezenčního i kombinovaného studia ze Zdravotně sociální fakulty a druhý výzkumný soubor 67 studenty také prezenčního a kombinovaného typu studia Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v akademickém roce 2010/2011. Byla stanovena hypotéza: ?Studentky zdravotně sociální fakulty mají větší znalosti o náhradní rodinné péči než studenti zemědělské fakulty,? která byla potvrzena. Z výsledku výzkumu bylo zjištěno, že studentky mají přesnější informace o náhradní rodinné péči než studenti. Bakalářská práce by se mohla stát podkladem pro další širší zpracování postojů např. studentů středních škol, seniorů nebo veřejnosti z různých krajů či zemí. Zajímavým zjištěním by mohl být pohled žáků ze základní školy, kteří vyrůstají v ústavních zařízeních, a žáků vyrůstajících v rodinách. Dále může prospět uchazečům o zprostředkování náhradní rodinné péče k získání potřebných informací.
|
|
|
Osvojení jako jedno z možných řešení neplodnosti a etické aspekty vzniku nové rodiny
VESELÁ, Marta
Bakalářská práce se zabývá pohledem na osvojení jako na jednu z možností řešení při diagnostikované neplodnosti. Popisuje některé z léčebných metod neplodnosti spolu s etickými aspekty, které se k této revoluční léčbě váží. Od medicíny se však může přejít k sociální práci a k osvojení jako k další možnosti, jak se stát rodičem. Stručně nastiňuje osvojení z historického pohledu až do dnešní doby, kdy se osvojením zabývají státní i nestátní organizace. Realizace procesu osvojení není jednoduchým procesem, proto jsou zde osvětleny všechny části zprostředkování osvojení zakončené sociální prací zodpovědných pracovníků v právním uspořádání České republiky. Nezrušitelným typem osvojení zcela zanikají rozdíly mezi vlastní a náhradní rodinou. Závěr práce je věnovaný etické reflexi vzniku nové rodiny z pozice rodiny jako instituce, ale i z pohledu manželů, rodičů a jejich dětí.
|
|
|
Situace dětí v Dětském domově Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče
JALOVCOVÁ, Klára
Náhradní výchovná péče obsahuje všechny druhy náhradní rodiny u dětí bez vlastního funkčního rodinného zázemí. Má dvě formy {--} ústavní a rodinnou. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku dětí z Dětského domova Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče. Jedná se o zdravotnické zařízení s relativně malou kapacitou, které je určené pro děti od jednoho do tří let. Praktickou část jsem rozdělila na dvě části v souladu se stanovenými cíly. Prvním cílem bylo zjistit sociální, zdravotní a právní situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které byly umístěné v Dětském domově Charlotty Masarykové v letech 2005 až 2008. Druhým cílem bylo zmapovat situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které odešly v letech 2000 až 2008 z Dětského domova Charlotty Masarykové do náhradní rodinné péče. Oba cíle byly splněny. Za účelem dosažení cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu, technika sekundární analýzy dat. Byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1 - Nejčastějším důvodem pro umístění dětí do dětského domova jsou sociálně zdravotní důvody Hypotéza 2 {--} většina dětí přichází do dětského domova ve špatném zdravotním stavu Hypotéza 3 {--} Většina dětí z dětského domova je v kontaktu se svou biologickou rodinou Hypotéza 4 {--} Děti, umístěné do NRP, odchází nejčastěji do pěstounské péče Hypotéza 2 nebyla potvrzena, ostatní hypotézy potvrzeny byly. Z výsledků hypotézy 1 vyplývá, že děti přicházejí do dětského domova nejčastěji ze sociálně zdravotních důvodů, čistě zdravotních důvodů je málo. To souvisí s hypotézou 2, která se nepotvrdila. Většina dětí totiž přichází do dětského domova v dobrém zdravotním stavu. Převážná část dětí přichází do dětského domova z rodiny a s rodinou zůstává v kontaktu (hypotéza 3). Děti nejčastěji odchází zpět do rodiny, pokud odchází do NRP, pak pěstounská péče převažuje nad adopcí (hypotéza 4). Výsledky práce budou použity pro účely dětského domova Charlotty Masarykové a pro sociální pracovníky k získání přehledu o situaci v daném zařízení.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče
KOSINOVÁ, Michaela
Práce se zabývá všemi formami náhradní rodinné péče. Vymezuje právní úpravu všech forem náhradní rodinné péče, jednotlivé rozdíly mezi nimi. Zvláště se věnuje nové formě náhradní rodinné péče {--} pěstounské péči na přechodnou dobu. Snaží se také přiblížit proces zprostředkování náhradní rodinné péče, kterým musí žadatelé o náhradní rodinnou péči projít. Cílem práce je zjistit, jak je využívána pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče. Práce zjišťuje počet žadatelů o tuto formu náhradní rodinné péče a zároveň mapuje názory pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice na problematiku pěstounské péče na přechodnou dobu. Za tímto účelem bylo využito metody dotazování, techniky dotazníku. Byl vytvořen soubor pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice, kteří byli osloveni e-mailovou poštou. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina pracovníků náhradní rodinné péče považuje pěstounskou péči na přechodnou dobu za potřebný institut v České republice. Většina pracovníků si však myslí, že její současná koncepce přináší řadu úskalí, která mají za následek malý zájem o tuto formu náhradní rodinné péče. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že k 31. 12. 2008 byli v evidenci krajských úřadů 4 žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu.
|
|
|
Formy náhradní rodinné péče v ČR
NAUŠOVÁ, Jitka
Práce se zabývá základními formami náhradní rodinné péče v České republice. Obsahuje stručnou historii osvojení i pěstounské péče. Definuje rodinu, její význam a funkce. Uvádí poruchy rodiny i rodičovství. Objasňuje jak kritéria pro umístění dítěte do náhradní rodinné péče, tak i pro výběr žadatelů o ní. Seznamuje nás s postupem při žádosti o náhradní rodinnou péči. V této práci najdeme i právní normy jenž ji umožňují. V neposlední řadě uvádí i druhy dávek pěstounské péče.
|
|
|
Pěstounská péče v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounská péče ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči - velké pěstounské rodiny. Porovnání obou forem.
WENDLIGOVÁ, Michaela
Práce je sondou do obrazu náhradní rodinné péče v České republice se zaměřením na pěstounskou péči. V teoretické části popisuje obraz náhradní péče o děti, které se ocitají mimo vlastní rodinu, zabývá se vitálními potřebami dětí a psychickou deprivací. Nahlíží do situace matek, které se vzdávají svého dítěte a do některých aspektů sociální práce v této oblasti. Praktická část je kvalitativním výzkumem, který porovnává pěstounskou péči v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounskou péči ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči {--} velké pěstounské rodiny. Výzkumná šetření jsou provedena z pohledu dospívajících dětí v pěstounské péči a výzkum vychází z principů moderní (profesionální) pěstounské péče. Výzkumné šetření obsahuje šest rozhovorů s dětmi z klasických rodin a čtyři s dětmi ze speciálních zařízení. Sondují, jak prožívají děti v pěstounské péči vztah k pěstounům a jaká v rodinách vládne atmosféra, jak se staví děti v pěstounské péči k biologické rodině a porovnávají, jak prožívají tyto aspekty děti v klasických českých pěstounských rodinách a děti ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči (SOS vesničkami se výzkum nezabývá). Zda je pěstounská péče dobrá, nezávisí tolik na tom, zda je vykonávána v klasické pěstounské rodině nebo v zařízení. Závisí především na osobě pěstouna, zda je schopen si vytvořit k dítěti pozitivní vztah, zda je schopen dítě bezpodmínečně přijmout.
|
|
|
Zdravotně sociální pohled na infertilitu, možnosti řešení neplodnosti
ZAVADILOVÁ, Zuzana
Lidská neplodnost je podle Světové zdravotnické organizace považována za nemoc. Je definována jako stav, kdy při pravidelném pohlavním styku nedojde v průběhu jednoho roku k otěhotnění. Cílem práce je popsat, jak lidé prožívají po fyzické i psychické stránce situaci diagnostiky a léčby infertility. Dalším cílem práce je, aby tato diplomová práce sloužila jako studijní materiál pro zdravotnické a sociální pracovníky z oblasti reprodukční medicíny a zároveň jako informační materiál pro osoby mající problém s otěhotněním a donošením zdravého dítěte. Zvolená výzkumná strategie je kvalitativní. Ve své práci jsem použila metodu CAMI {--} rozhovor pomocí počítače s využitím internetu. Soubor tvoří účastníci diskusního fóra na internetových stránkách www.neplodnost.cz . Soubor jsem kontaktovala dvěma způsoby. První způsob byl, že jsem si založila diskusi na téma Diplomová práce a zde jsem požádala účastníky aby mi pomohli s diplomovou prací na téma Zdravotně sociální pohled na infertilitu, možnosti řešení neplodnosti. Nastínila jsem co bych ráda od účastníku zjistila a že bych byla moc ráda za jejich ochotu. Druhý způsob byl, že jsem přímo na těchto internetových stránkách oslovila náhodně vybranou osobu a zeptala se jí zda je ochotna mi pomoci s výzkumem do diplomové práce.
|
|
|
Romské dítě v náhradní rodinné péči
BEČVÁŘOVÁ, Petra
Tím nejlepším výchovným i životním prostředím pro dítě je dobře fungující rodina. Některé děti však nemají to štěstí vyrůstat ve své vlastní rodině. Náhradní rodinná péče je forma péče o děti, kdy je dítě vychováváno "náhradními" rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Tou je u nás zejména osvojení a pěstounská péče. Tato diplomová práce je zaměřena na romské dítě a na jeho šanci získat "novou" rodinu. V teoretické části se tedy věnuji romskému etniku a problematice náhradní rodinné péče, část praktická je zaměřena na toleranci žadatelů o náhradní rodinnou péči k přijetí dítěte romského etnika, případně dítěte poloromského.
|
|
|
NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE Z POHLEDU SDĚLOVÁNÍ PRAVDY O OSVOJENÍ
HOUŠKOVÁ, Blanka
Cílem práce bylo zjistit názory sociálních pracovníků NRP oddělení SPOD obecních úřadů obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji na sdělování pravdy o osvojení. Druhým cílem bylo zmapovat postoje žadatelů o osvojení v evidenci Krajského úřadu Jihočeského kraje na tuto problematiku. První část práce je zaměřena na teoretický rozbor náhradní rodinné péče a problematiky sdělování pravdy o osvojení. Druhá část je zaměřena na zpracování dotazníků získaných od sociálních pracovníků NRP oddělení SPOD obecních úřadů obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji a na sekundární analýzu dat získaných Krajským úřadem Jihočeského kraje od žadatelů o osvojení za rok 2006.
|
|
|
Náhradní rodinná výchova
Matějková, Jana ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Měchurová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem náhradní rodinné výchovy. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá obecným výkladem některých částí zákona o rodině, především základním rodinně-právním vztahům. Druhá kapitola pojednává již konkrétně o náhradní rodinné výchově, od historie až po její formy. Ve třetí kapitole se zaměřuji na osvojení, které se považuje za nejvýhodnější formu náhradní rodinné výchovy. Čtvrtá kapitola pak tvoří praktickou část, kde analýza ankety hraje důležitou roli.
|
host ::
RSS.