|
|
Kostní denzita u osob po poškození míchy
Starková, Kateřina ; Coufalová, Klára (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Kostní denzita u osob po poškození míchy Cíl: Cílem této diplomové práce je na přístroji DXA naměřit hodnoty kostní minerální denzity u dospělých jedinců po poškození míchy. Následně pak tyto výsledky vyhodnotit. Metody: Diplomová práce je zpracována jako osm nezávislých případových studií. Ke kvantitativnímu měření bylo využito nestandardizovaného anketního šetření, které obsahovalo 14 otázek, uzavřených i otevřených. Zodpovězení otázek v anketním šetření bylo podmínkou pro účast ve výzkumu. Pro analýzu dat byly využity naměřené výsledky kostní denzity a tělesného složení, spolu s anketou, v porovnání s jinými studiemi. Výsledky: Výzkumu se účastnilo 8 probandů (4 ženy a 4 muži). Na základě získaných dat můžeme konstatovat, že všichni probandi (n = 8) zaznamenávají snížení kostní minerální denzity na úroveň osteopenie. U osob s nižší míšní lézí se nepotvrdily lepší výsledky měření kostní minerální denzity. Probandi, kteří se před poraněním páteře pravidelně věnovali sportu a každodennímu tréninku, mají lepší výsledky v denzitometrickém měření. Dále lze potvrdit, že probandi s minulou kompresivní zlomeninou mají horší výsledky měření než probandi bez minulé zlomeniny. Vzhledem k nízkému počtu měřených probandů nelze výsledky objektivizovat. Klíčová slova: duální rentgenová absorpciometrie,...
|
|
|
Vliv vnějších faktorů na řídnutí kostí u pacientů s fenylketonurií
Tůmová, Linda ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem Vliv vnějších faktorů na řídnutí kostí u pacientů s fenylketonurií. Fenylketonurie je poměrně vzácné onemocnění, ale zároveň je to jedna z nejčastějších dědičných metabolických poruch s výskytem 1:10000 novorozenců v Evropě. Z hlediska genetiky se jedná o autozomálně recesivní onemocnění, způsobené deficitem nebo nízkou aktivitou enzymu fenylalaninhydroxylázy v játrech. Tento enzym katalyzuje hydroxylaci fenylalaninu na tyrozin za přítomnosti kofaktoru tetrahydrobiopterinu. Mutace v oblasti genu pro tento enzym (doposud bylo popsáno více než 800 mutací) nebo v genu pro kofaktor (2 % případů) vede, při příjmu normální stravy, k vysoké koncentraci fenylalaninu v krvi a ve tkáních, zatímco hladina tyrosinu a jeho metabolitů je nízká. Důsledkem toho je těžká mentální retardace, kožní ekzémy, mikrocefalie, křeče, zpomalení růstu, pohybové postižení, psychiatrické problémy aj. Mentální postižení bývá zpravidla ireverzibilní, proto je důležitá včasná diagnostika tohoto onemocnění, která se provádí v rámci povinného novorozeneckého screeningu, zavedeném v ČR roce 1975. Poté následuje léčba dietou, která spočívá v přísném omezení proteinů a suplementaci aminokyselinových preparátů bez fenylalaninu. Jedním z chronických problémů u dětí i dospělých s fenylketonurií je snížená kostní denzita. Přestože základní příčina osteopenie
u fenylketonurie dosud nebyla objasněna, předpokládá se, že na vině může být řada různých faktorů.
Pomocí dotazníkového šetření byl zmonitorován výskyt řídnutí kostí u pacientů s PKU. Z mého průzkumu vyplývá, že frekvence výskytu řídnutí kostí u pacientů s PKU
je vyšší, než u normální populace. U 41,3 % pacientů s PKU byla diagnostikována osteopenie a u 2,2 % osteoporóza. U normální populace 99 % respondentů uvedlo, že řídnutím kostí netrpí, u 1 % byla diagnostikována osteoporóza. Dále porovnáním údajů u normální a PKU populace nebylo potvrzeno působení vnějších vlivů (BMI, pití kávy a kolových nápojů, pohybová aktivita) na řídnutí kostí. Naopak se ukázalo, že fenylketonurici častěji konzumují kolové nápoje oproti normální populaci, nejspíš z důvodu rychlého doplnění energie.
|
host ::
RSS.