|
|
Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty
POUZAROVÁ, Dana
Cílem diplomové práce na téma Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty je identifikovat pozitivní a negativní aspekty dlouhodobé péče a jejich vliv na psychický i fyzický stav neformálních pečovatelů a jejich nejbližších. Nejprve se práce věnuje problematice dlouhodobé péče v kontextu České republiky a jejího rozčlenění na formální a neformální stránku. Dále je v práci nastíněna problematická situace neformálních pečovatelů, kteří se setkávají s mnoha rozličnými překážkami, které z dlouhodobé péče zákonitě plynou, ať se jedná o vzájemný vztah se složkami formální péče, neadekvátní finanční podpora, snížení kvality života či uznání jejich společenského statusu. Pro získání relevantních informací v rámci kvalitativního výzkumu byl využit polostrukturovaný rozhovor, kterého se zúčastnil výzkumný vzorek čítající sedm respondentů ženského pohlaví z Českých Budějovic a blízkého okolí, kteří pečují o svěřenou osobu od 5 do 71 let s fyzickým, psychickým nebo kombinovaným postižením. Na počátku výzkumu byly položeny dvě hlavní výzkumné otázky, zda podporuje systém dlouhodobé péče neformální pečovatele a co považují neformální pečovatelé za největší přínos, nebo naopak nesnáz při péči o osobu s postižením. Z výpovědí respondentů vyplynulo, že v případě, že se pečující rozhodnou věnovat péči o své blízké, je pro ně vytvořena adekvátní síť podpůrných služeb, které je však nutné zdokonalit. Jedná se zejména o oblasti týkající se finančního ohodnocení, dostupnosti a kvality odlehčovacích služeb, informovanosti a edukace neformálních pečovatelů a v neposlední řadě podpory jejich seberealizace a možností uplatnění na trhu práce.
|
|
|
Péče o osoby se zdravotním postižením
NĚMCOVÁ, Martina
Práce se zabývá vybranými prvky související s péčí o osoby s postižením se zaměřením na skutečnosti, které péči stěžují či znesnadňují. Na základě odborné literatury přibližuje život pečujících osob, které se vyrovnávají s postižením u svých blízkých a přizpůsobují se novým životním situacím, mění svůj dosavadní způsob života, ať už jde o bydlení, vztahy v rodině, partnerské vztahy, zaměstnaní či změny finančních poměrů.
|
|
|
Analýza postojů společnosti a přístupu knihoven k fyzicky znevýhodněným lidem
Molíková, Barbora ; Fonferová, Ľudmila (vedoucí práce) ; Buřilová, Marcela (oponent)
Práce se zabývá analýzou postojů společnosti k postiženým lidem prostřednictvím knihoven a hodnocením jejich konativní dimenze z hlediska přístupnosti pro znevýhodněné uživatele. V úvodní teoretické části práce jsou podle dostupné literatury analyzovány postoje společnosti k osobám s fyzickým handicapem a přístup knihoven k nim podle již provedených průzkumů. Teoretická část také shrnuje projekty aktuálně se věnující problematice zlepšení dostupnosti služeb knihoven pro znevýhodněné uživatele, odstraňování architektonických a komunikačních bariér, a vymezení základních a jednotných principů bezbariérovosti každé knihovny. Druhá, praktická část se věnuje vyhodnocení terénního šetření k prověření přístupnosti několika vybraných, dosud nezmapovaných knihoven. Podle výsledků mapování jsou knihovny zařazeny do kategorií přístupnosti a informace o nich aplikovány na webové stránky Pražské organizace vozíčkářů.
|
|
|
Způsoby využití zooterapie ve školských zařízeních
BALKOVÁ, Ivana
Zooterapie je metoda založená na pozitivní interakci mezi zvířetem a člověkem. Kontakt se zvířaty se osvědčil při léčbě poruch pozornosti a komunikace, u nemocných, či psychiatrických pacientů, seniorů, smyslově, mentálně či tělesně handicapovaných osob, ale i u zdravých jedinců. Používanými metody jsou Aktivity za asistence zvířat, Terapie za asistence zvířat a Edukace za asistence zvířat. Zooterapie ve školských zařízeních má kladný vliv na sociální vztahy a učení, rozvíjí slovní zásobu, paměť, emoce, podporuje samostatnost, působí také na fyzickou stránku dítěte. Cílem této diplomové práce bylo zmapovat způsoby využití zooterapie ve školských zařízeních v rámci českobudějovického regionu. Pro tento výzkum byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal technikou zúčastněného pozorování, polostandardizovaného rozhovoru, analýzy dokumentů a fotodokumentace. Z pilotního výzkumu vzešlo celkem 9 zařízení. Výsledky ukázaly, že nejvyužívanějšími zvířaty jsou psi a koně. Zooterapie se nejčastěji děje formou návštěvního programu, metodou AAA. Metoda AAE se příliš nevyužívá, přestože jde o školská zařízení. Převážně je zooterapie praktikována u osob s postižením. Z hlediska profesionality je více propracována oblast canisterapie. Zooterapie je poskytována pravidelně. Financování je zajištěno granty, projekty, dotacemi, sponzory, rodiči. Zaměstnanci školských zařízení nemají příliš povědomí o oblasti zooterapie. Legislativně je zooterapie ošetřena zejména smlouvou mezi zařízením a poskytující organizací. Z výsledků výzkumu vyplývají následující hypotézy: H1: {\clqq}Jedinými poskytovateli zooterapie ve školských zařízeních v rámci českobudějovického regionu je o. s. Hafík, o. s. Koníček a o. s. Arpida``. H2: {\clqq}Školská zařízení v českobudějovickém regionu nemají podmínky pro rezidentní formu zooterapie``. Tato práce může sloužit jako informační zdroj pro odborníky, zooterapeuty, ale i laickou veřejnost. Všechny informace jsou uspořádány do rejstříku způsobu využití zooterapie ve školských zařízeních.
|
host ::
RSS.