|
|
Bariérový ošetřovatelský režim u pediatrických pacientů s akutní gastroenteritidou
Kulinová, Eliška ; Trojánek, Milan (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce na téma "Bariérový ošetřovatelský režim u pediatrických pacientů akutní gastroenteritidou" se zabývá použitím určitých zásad při prevenci šíření akutního průjmového onemocnění jako nozokomiálních nákaz. Věnuje se znalostem a návykům zdravotních sester vykonávajících ošetřovatelskou péči u hospitalizovaných dětí na dětském oddělení, zdůrazňuje důležitost používání osobních ochranných prostředků a celkovému dodržování bariérového ošetřovatelského režimu. íl práce: Záměrem práce bylo zjistit a zhodnotit znalosti a postoj zdravotních sester k dodržování bariérového ošetřovatelského režimu. V rámci této bakalářské práce bylo cílem vysokoškolským vzděláním prokazují větší znalosti a důraznější postoj dodržování nastavených zásad než respondenti se středoškolským vzděláním. Soubor respondentů byl porovnáván také podle věku a délky praxe. Vlastní šetření proběhlo formou dotazníku vlastní konstrukce. Sběr devíti nemocnicích okresního typu po celé České republice. Výzkumný soubor tvořilo 87 respondentů. Výsledky: Jednotlivé odpovědi na každou z otázek jsou popsány tabulkou nebo obrázkem, kde jsou jasně čitelné rozložení odpovědí. Po analýze dat bylo zjištěno, že nejvíce statisticky významných rozdílů se vyskytuje práce v posuzovaní nejvyššího dosaženého vzdělání a dodržování zásad bariérového...
|
|
|
Rizika na oddělení urgentního příjmu ve světle pandemie COVID-19
SMÝKALOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se věnuje rizikům na oddělení urgentního příjmu, která se mohou vyskytnout při nově vzniklých závažných epidemiích, obdobně jako v období pandemie COVID-19. Cílem práce bylo zejména zhodnotit rizika péče a určit charakterizující znaky pacientů s onemocněním COVID-19. Záměrem bylo zjistit, jakým způsobem probíhá identifikace pozitivních pacientů. Posledním zvoleným cílem bylo vytvořit doporučení obsahující opatření pro ošetření pacienta s onemocněním COVID-19 a minimalizaci rizik na oddělení urgentního příjmu. Způsob výzkumného šetření k dosažení stanovených cílů probíhal pomocí retrospektivní observační studie a metodou zúčastněného pozorování. Výzkum probíhal u dospělých pacientů se zaměřením na pozitivní pacienty na pracovišti nízkoprahového urgentního příjmu. Získaná data v prospektivní observační studii byla zpracována za pomoci počítačového programu STATISTICA 12. Dle výsledků výzkumného šetření bylo na ambulanci posíláno více pozitivních pacientů z čekárny, zatímco na standardní oddělení, JIP, ARO nebo OUP bylo umístěno významně více pozitivních pacientů z observační haly. Na JIP a standardní oddělení bylo z observace hospitalizováno v obou případech více než 80 % pozitivních pacientů. Dle průměrného počtu pacientů navštíví NUP ve všední den o 8 % více pacientů než o víkendu. Z pozorovaného souboru byla identifikace pozitivních pacientů ve 112 (56,85 %) případech realizována pomocí testu Rapid Ag, Výsledky analýzy dat budou přínosem z hlediska rizik k vytvoření doporučení pro pracoviště urgentního příjmu pro ošetření pacienta s COVID-19 a minimalizaci rizik jak pro pacienty, tak ošetřující personál.
|
|
|
Vliv pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnického záchranáře
VYBÍRALOVÁ, Adriana
V mé bakalářské práci se zabývám otázkami and tím, jaký vliv má pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části se zmiňuji o samotném onemocnění Covid-19. Dále jsou vymezeny pojmy v oblasti přednemocniční neodkladné péče, zdravotnického operačního střediska, zdravotnického záchranáře a specifika jejich práce během pandemie Covid-19. V práci jsou zahrnuté i pojmy v oblasti lidských potřeb. A jelikož měla pandemie Covid-19 vliv i na psychickou stránku zdravotnických záchranářů, je zmíněná také problematika týkající se syndromu vyhoření. Výzkumná část je vytvořena na základně kvalitativního výzkumu za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumným souborem jsou zdravotničtí záchranáři Kraje Vysočiny s délkou praxe nejméně 2 let. Prvním cílem této práce je zjistit, v jakých pracovních činnostech ovlivnila pandemie Covid-19 zdravotnické záchranáře při poskytování přednemocniční neodkladné péče. Druhým cílem je zjistit, zda zdravotničtí záchranáři vnímají rozdíl v poskytování přednemocniční neodkladné péče pacientům před pandemií a v době pandemie Covid 19. Poslední cílem této práce je zjistit, v jakých oblastech lidských potřeb se zdravotničtí záchranáři cítí nenaplnění při poskytování přednemocniční neodkladné péče v době pandemie Covid-19. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty vedoucímu pracovníkovi Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina jako podnět k podpoře svých zaměstnanců nejen během pandemie Covid-19.
|
|
|
Připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid-19
KYMLA, Tomáš
Tématem bakalářské práce byla Připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid19. Byly stanoveny tři výzkumné cíle. Zaprvé, zmapovat jak původní, tak současnou pracovní zkušenost zdravotnických záchranářů s výjezdy v době pandemie Covid-19. Zadruhé, vyhodnotit materiální připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid-19 a zatřetí, prozkoumat postup zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s Covid-19. Dále byly stanoveny tři výzkumné otázky, na které se v průběhu výzkumného šetření povedlo odpovědět. Teoretická část bakalářské práce byla zaměřena na Zdravotnickou záchrannou službu a její fungování. Dále se věnuje infekčním onemocněním a procesu šíření nákazy, a následně pak vysoce nebezpečným nákazám, které jsou onemocnění Covid-19 podobné. Práce dále seznamuje s historií, diagnostikou a léčbou tohoto onemocnění. Práce nezapomíná ani na pandemický plán České republiky a na připravenost Zdravotnické záchranné služby na Covid-19. Praktická část byla provedena kvalitativní metodou, technikou polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 27 otázek. Výzkumný soubor vytvořilo 10 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumu byly pro přehlednost rozděleny do 8 kategorií a zpracovány do tabulek. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zdravotničtí záchranáři se s výjezdy k pacientům s onemocněním Covid-19 setkávali často hlavně v době, kdy Zdravotnická záchranná služba neměla dostatečné množství osobních ochranných prostředků, (což vedlo k používání neobvyklých ochranných pomůcek). Byl také zmapován postup zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s Covid-19 a prokázalo se, že postupují u Covid-19 pozitivních pacientů až na výjimky stejně, jako při ošetření ostatních pacientů. U pacientů s onemocněním Covid-19 zdravotničtí záchranáři kladou důraz na zvýšenou osobní ochranu a využívají osobních ochranných pomůcek, kde vychází také z hodnot saturace a teploty. Dále práce ukázala, že Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje je dnes velmi dobře připravena na možnou další vlnu Covid-19. Cíle práce byly splněny a bylo odpovězeno rovněž na výzkumné otázky.
|
|
|
Plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva ve vybraných územních samosprávných celcích
RYTÍŘOVÁ, Karolína
Cílem této diplomové práce je analýza plánování a řešení k ochraně obyvatelstva za epidemie koronavirem SARS-CoV-2 a komparace v obcích s rozšířenou působností Libereckého kraje. Teoretická část je zaměřena na ochranu obyvatelstva a dále je zde nastíněna problematika celosvětové pandemie koronavirem SARS-CoV-2. Výzkumná část je provedena formou řízených rozhovorů s šesti pracovníky z oblasti krizového řízení v Libereckém kraji. Po získání dat z rozhovorů následuje provedení SWOT analýzy a interpretace výsledků. Výzkum poukazuje na vážný problém s nedostatkem osobních ochranných pomůcek a desinfekčních prostředků na začátku epidemie v Libereckém kraji. Na druhou stranu kladně poukazuje na efektivní komunikaci jednotlivých ORP se svými obcemi a na dobrou dostupnost informací pro obyvatelstvo. Na základě získaných dat a provedené SWOT analýzy je vybrána strategie spojenectví, která využívá příležitosti k odstranění nebo ke zmírnění slabých stránek plánování a řešení. Diskuze shrnuje průběh plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva, případné porovnání mezi jednotlivými ORP a návrh ke zlepšení pro další podobné situace.
|
host ::
RSS.