|
|
Plavání osob s tělesným postižením - charakteristika současného stavu v ČR a VB
Kantorová, Lucie ; Břečková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kovařovic, Karel (oponent)
Cíle: Cílem práce je zmapovat a charakterizovat "plavání osob s tělesným postižením v současné době v České republice a Velké Británii. Poskytnout informace o shodnosti či rozdílnosti práce s plavci s tělesným postiženým v obou zemích, a to z hlediska obsahového, organizačního, bezpečnostního a personálního. Na základě těchto informací vyvodit závěry a navrhnout eventuální změny a doporučení pro optimalizaci a vylepšení stavu při plavání s osobami s tělesným postižením v České republice. Metody: Z metod bylo využito metody kvalitativní, analýzy a následné syntézy, metody komparativní, hospitační činnosti a pozorování. Informace byly čerpány z české i zahraniční literatury, a stejně tak z českých i zahraničních webových serverů. Některá zařízení byla navštívena osobně, s jinými bylo komunikováno přes internet. Výsledky: Práce se soustřeďuje na výčet metod používaných při plavání osob s tělesným postižením v obou zemích a porovnává je, dále hodnotí a porovnává plavecká centra v obou zemích podle nastavených kritérií. V práci se lze seznámit s kritérii, která by měl splňovat lektor/ trenér, který pracuje s tělesně postiženými plavci, taktéž platí pro obě země. Práce nás seznamuje s jednotlivými organizacemi, asociacemi a kluby, které se zabývají problematikou plavání osob s tělesným postižením a představuje...
|
|
|
Problematika ucelené rehabilitace v sociální práci
Kačur, Ivan ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
V této práci se zabývám rolí sociální práce v procesu koordinované rehabilitace osob se zdravotním, zjm. tělesným postižením, který nahlížím dvojím úhlem. Jednak jako plošnou snahu propojit jednotlivé rehabilitační segmenty (léčebný, pracovní, sociální a pedagogický) v jeden zákonem zaštítěný celistvý, prostupný celek dostupných služeb směřující k dosažení co nejvyššího funkčního potenciálu jedince a co nejvyšší míry jeho zapojení do života. Jednak jako se stejným cílem lokálně vznikající síť služeb rehabilitačního charakteru ve smyslu welfare mix. Ve výzkumné části se budu věnovat pozici sociálního pracovníka v instituci Jedličkova ústavu a školy, resp. v organizacích Centra služeb Vyšehrad.
|
|
|
Plavání osob s tělesným postižením - charakteristika současného stavu v ČR a VB
Kantorová, Lucie ; Břečková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kovařovic, Karel (oponent)
Cíle: Cílem práce je zmapovat a charakterizovat "plavání osob s tělesným postižením v současné době v České republice a Velké Británii. Poskytnout informace o shodnosti či rozdílnosti práce s plavci s tělesným postiženým v obou zemích, a to z hlediska obsahového, organizačního, bezpečnostního a personálního. Na základě těchto informací vyvodit závěry a navrhnout eventuální změny a doporučení pro optimalizaci a vylepšení stavu při plavání s osobami s tělesným postižením v České republice. Metody: Z metod bylo využito metody kvalitativní, analýzy a následné syntézy, metody komparativní, hospitační činnosti a pozorování. Informace byly čerpány z české i zahraniční literatury, a stejně tak z českých i zahraničních webových serverů. Některá zařízení byla navštívena osobně, s jinými bylo komunikováno přes internet. Výsledky: Práce se soustřeďuje na výčet metod používaných při plavání osob s tělesným postižením v obou zemích a porovnává je, dále hodnotí a porovnává plavecká centra v obou zemích podle nastavených kritérií. V práci se lze seznámit s kritérii, která by měl splňovat lektor/ trenér, který pracuje s tělesně postiženými plavci, taktéž platí pro obě země. Práce nás seznamuje s jednotlivými organizacemi, asociacemi a kluby, které se zabývají problematikou plavání osob s tělesným postižením a představuje...
|
|
|
Formativní vliv literární výpovědi osoby se zdravotním postižením (čtenářský zážitek jako zdroj empatie)
ZAVADILOVÁ, Ivana
Bakalářská práce mapuje proces vyrovnávání se dospívající dívky s tělesným postižením, který probíhá v rámci její rodiny i širšího sociálního prostředí. Teoretická část je rozdělena do dvanácti podkapitol. První podkapitola se zabývá společenskou normou jako kritériem, které vymezuje osoby se zdravotním postižením. Ve druhé podkapitole se spojuje fenomén zdravotního postižení s jeho jazykovým označením. Třetí podkapitola uvádí historickou vertikální klasifikaci přístupů k osobám se zdravotním postižením. Čtvrtá podkapitola popisuje postavení osob se zdravotním postižením před zlomovým rokem 1989 a pátá podkapitola po něm. Šestá podkapitola shrnuje základní body Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Sedmá podkapitola se věnuje osobám se zdravotním postižením a osmá osobám s tělesným postižením. Devátá podkapitola se vztahuje k úloze pomáhajících profesí ve vztahu k osobám se zdravotním postižením. Desátá podkapitola se soustředí na oblast sociální práce s osobami se zdravotním postižením a specifikuje koncepci ucelené rehabilitace a úlohu sociální práce jako nástroje inkluze osob se zdravotním postižením. Jedenáctá podkapitola se zaměřuje na sociální práci s rodinami s dítětem se zdravotním postižením, přičemž charakterizuje jejich specifika, životní situaci, sociální fungování a paradigmata sociální práce při práci s nimi. Poslední, dvanáctá podkapitola vypovídá o sociálním systému České republiky ve vztahu k dětem se zdravotním postižením, zaobírá se jeho pilíři, peněžitými dávkami pro děti s tělesným postižením, průkazy pro osoby se zdravotním postižením a sociálními službami mířícími k cílové skupině rodin s dětmi s tělesným postižením. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu, odpovědi na výzkumné otázky hledá metodou osobní případové studie a data sbírá technikou analýzy vedlejších témat knihy "Pozorovatelka", jejíž spoluautorkou je dnes už mladá žena, která se narodila s lékařskou diagnózou DMO: formou spastické kvadruparézy. V příloze jsem ji doplnila vlastním příběhem (viz. Příloha č. 1: Můj příběh), který popisuje cestu vyrovnávání se s jiným typem tělesného postižení. Hlavním cílem práce je nahlédnout očima této dospívající dívky na běžné, každodenní situace, v nichž se promítá její cesta vyrovnávání se s tělesným postižením. Jejich literární zpracování s sebou nese i formativní vliv na čtenáře. Dílčím cílem je zhodnotit hodnotu knihy "Pozorovatelka" jako informačního zdroje o možnostem sociální práce při práci s rodinou s dítětem s tělesným postižením. Výzkumný soubor tvoří 16 letá dívka s tělesným postižením, která je hlavní hrdinkou románu pro dospělé čtenáře vybraného stratifikačním náhodným výběrem z katalogu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. K analýze dat bylo zvoleno hloubkové proniknutí do textu, které je blízké literárnímu zpracování. Odpovědí na výzkumnou otázku č. 1 - Jak se vyvíjí proces vnitřního vyrovnávání se člověka s tělesným postižením v konfrontaci s tím, jak člověka přijímá vnější svět? - bylo konstatování, že se jedná o individuální proces ovlivněný obdobím vzniku tělesného postižením, sebepojetím osoby s tělesným postižením, jejím rodinným zázemím a možností žít autonomním životem. Zodpovězení výzkumné otázky č. 2 - Jakou informační hodnotu má kniha "Pozorovatelka" z hlediska sociální práce s rodinou s dítětem s tělesným postižením? - přineslo zjištění, že nízkou a poplatnou legislativě před platností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Bakalářská práce může sloužit jako zdroj empatie pro specifické způsoby naplňování základních potřeb osob s tělesným postižením i jako neocenitelný úhel pohledu na oblast tělesného postižení zprostředkovaný člověkem, který s ním žije.
|
|
|
Informovanost o možnostech využití asistenčního psa
VANIŠOVÁ, Romana
Cílem práce bylo zmapovat informovanost o možnostech využití asistenčního psa u osob s tělesným postižením v plzeňském kraji. Cíl práce byl splněn a hypotéza se potvrdila. Z čehož vyplývá, že osoby s tělesným postižením v plzeňském kraji jsou informovány o možnostech využití asistenčního psa. Avšak během výzkumu bylo zjištěno, že laická veřejnostneni dostatečně informována. A proto bych navrhovala sestavit informační leták, který by byl na veřejných místech. A dále by bylo dobré, kdyby se více informací lidé dozvěděli například ze sdělovacích prostředků v podobě informačních spotů.
|
host ::
RSS.