|
|
Metoda polaritní-sekvenční extrakce pro studium a izolaci organické hmoty biouhlu
Vojáčková, Beáta ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce kompletně charakterizuje organickou hmotu biouhlu z fyzikálněchemického hlediska. Teoretická část je zaměřena hlavně na použití biouhlu v technologickém průmyslu, látky v něm obsažené, extrakci a instrumentální techniky, které se využívají k jeho studiu. K extrakci organické hmoty byl použit Soxhletův přístroj a metoda sekvenční frakcionace sérií šesti organických rozpouštědel, které byly seřazeny na základě jejich vzrůstající polarity. Experimentální část diskutuje analýzu získaných vzorků pomocí termických metod, jako jsou termogravimetrická (TGA) a elementární analýza (EA). Využity byly také optické metody; v našem případě spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR-ATR), ultrafialová-viditelná (UV-VIS) a fluorescenční spektrometrie. Díky skenovací elektronové mikroskopii (SEM) byly získány snímky povrchu biouhlu. Souvislá charakterizace zahrnující výsledky obsahu biogenních prvků, jednotlivých funkčních skupin a hodnoty zavedených indexů vystihující povahu látek, nám umožnila definovat organické složky biouhlu a přispěla k zavedení lepší metodiky týkající se zkoumané problematiky.
|
|
|
Rozsah potenciálového okna borem dopovaných diamantových elektrod v závislosti na jejich předúpravě a složení směsného roztoku elektrolytu
Dvořáková, Klára ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Dejmková, Hana (oponent)
Diplomová práce se soustředí na rozsah potenciálového okna BDD elektrody v závislosti na složení směsného roztoku elektrolytu a úpravě povrchu elektrody. Měření probíhala na leštěné (p-BDD) a O-terminované (O-BDD) elektrodě metodou voltametrie s lineárním nárůstem potenciálu (LSV) v tříelektrodovém systému. Bylo potvrzeno, že v prostředí s vhodným organickým rozpouštědlem se rozsah potenciálového okna rozšiřuje. Měřené roztoky se skládaly z deionizované vody obsahující chloristan sodný o koncentraci 1 mmol l−1 a právě jedno organické rozpouštědlo, v němž byl rovněž rozpuštěn chloristan sodný o koncentraci 1 mmol l−1 . Pracováno bylo s acetonitrilem, methanolem, N,N- dimethylformamidem a isopropanolem, a to v roztocích s 0 %, 1 %, 5 %, 10 %, 50 %, 70 %, 90 %, 95 %, 99 % nebo 100 % objemovými procenty rozpouštědla. Rozšiřování, popř. zkracování rozsahu potenciálového okna bylo vyhodnoceno zvlášť pro každé rozpouštědlo v anodické a katodické oblasti. Rozšiřování okna na obou stranách bylo s rostoucí koncentrací rozpouštědla potvrzeno v prostředí acetonitrilu, vychází proto z tohoto experimentu jako univerzální rozpouštědlo vhodné ke stanovení redukujících i oxidujících analytů, a to jak z měření na O-BDD, tak na p-BDD. V případě zbylých rozpouštědel docházelo k rozšiřování rozsahu pouze v oblasti...
|
|
|
Určení signálu rozpouštědel ve dvoudimenzionální elektronové spektroskopii
Bouda, Karel ; Alster, Jan (vedoucí práce) ; Dostál, Jakub (oponent)
Dvoudimenzionální elektronová spektroskopie je metoda v dnešní době využívaná zejména pro studium přenosů energie v organických systémech. Avšak zdá se být metodou vhodnou i pro studium řady jiných komplexů, například nanokrystalů. Takové komplexy však vyžadují odlišná rozpouštědla, než-li je voda, jež se používá pro organické systémy a jejíž chování je známo. Jedná se především o organická rozpouštědla, jako jsou benzen, toluen, xylen a další. Chování těchto rozpouštědel při měření 2DES ale známo není a při měření vzorku obsahujícího takové rozpouštědlo by tak nebylo jasné, zda nejsou získaná data kontaminována signálem pocházejícím z rozpouštědla. Tato práce se proto zabývá právě detailním popisem chování celkem 11 různých rozpouštědel při měření metodou 2D elektronové spektroskopie. 1
|
|
| |
host ::
RSS.