|
|
Spolupráce orgánů krizového řízení územních samosprávných celků a nestátních neziskových organizací při řešení mimořádných událostí
MIKEŠOVÁ, Věra
V dnešní době dochází čím dál tím více k mimořádným událostem přírodního nebo antropogenního původu, které mnohdy přerůstají do krizových situací. Pro zvládání těchto událostí jsou zřizovány orgány krizového řízení, které mají za úkol zajišťovat komplexní přípravy na jejich zdolávání. V posledních letech orgány krizového řízení využívají ke spolupráci nestátní neziskové organizace, které přispívají krizovým orgánům ke zvládání těchto událostí, a to především v oblasti poskytování humanitární pomoci postiženému obyvatelstvu. Diplomová práce se zaměřuje na orgány krizového řízení územních samosprávných celků a na nestátní neziskové organizace, které jsou součástí Panelu nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje. Ten představuje volné sdružení účastníků a je zřízen za účelem jejich koordinace při poskytování sil, prostředků a činností Jihočeskému kraji při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Cíl práce je zaměřen na analýzu zabývající se možnostmi spolupráce orgánů krizového řízení a nestátních neziskových organizací působících na území Jihočeského kraje při nasazování sil a prostředků, které jsou potřebné k řešení mimořádných událostí a krizových situací a na spolupráci výše uvedených subjektů při povodni v roce 2013. Pro dosažení stanoveného cíle a získání objektivních výsledků byl využit kvantitativní výzkum, za použití dotazníkového šetření, který byl aplikován na pracovníky krizového řízení obce s rozšířenou působností v rámci Jihočeského kraje. Dále byl proveden kvalitativní výzkum, který byl veden formou řízeného rozhovoru se zástupci nestátních neziskových organizací, kteří jsou účastníky Panelu Jihočeského kraje. Ze získaných informací od neziskových organizací a vyhodnocení dotazníkového šetření od pracovníků krizového řízení vyplývá, že výzkumné otázky jsou zodpovězeny kladně. To znamená, že spolupráce mezi výše uvedenými subjekty fungovala v roce 2013 bez větších problémů. Orgány krizového řízení využívaly ve velké míře od nestátních neziskových organizací pomoc při monitoringu situace, materiální pomoc a manuální pomoc, v menší míře také finanční a psychosociální pomoc. Díky zkušenostem, které získali výše uvedené subjekty při povodních v roce 2013, ale především i při předchozích mimořádných událostech či krizových situacích, dochází k neustálému vývoji v oblasti spolupráce mezi nimi. Za účelem zdokonalování vzájemné spolupráce se uskutečňují školení, jednání a cvičení, které jsou pořádány Jihočeským krajem, složkami IZS, neziskovými organizacemi, tak i pracovníky krizového řízení obce s rozšířenou působností. Výsledky analýzy diplomové práce mohou posloužit jako podklad ke zefektivnění a zkvalitnění spolupráce při nasazování sil a prostředků orgánům krizového řízení a nestátním neziskovým organizacím, mohou být využity i jako studijní materiál.
|
|
|
Krizové řízení a krizová komunikace na úrovni obce s rozšířenou působností
Hejlová, Martina ; Fejfarová, Martina (vedoucí práce) ; Jarmila , Jarmila (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na krizové řízení na úrovni obce s rozšířenou působností a s využitím analýzy posuzuje krizové řízení obce s rozšířenou působností Uničov, kde jsou v případě nalezení nedostatků navržena vhodná opatření, která by vedla k nápravě stávajícího stavu. Hlavním cílem práce je analyzovat a zhodnotit krizové řízení na úrovni obce s rozšířenou působností Uničov. K dosažení tohoto cíle, byla použita metoda pozorování a metoda polostandardizovaného rozhovoru. Práce je rozdělena na dvě části, v teoretické části je popsán systém krizového řízení ve veřejné správě. Dále tato část pojednává o bezpečnosti v České republice, a o pravidlech komunikace v době krize. Druhá praktická část práce poukazuje na stav krizového řízení obce s rozšířenou působností Uničov. Součástí rozboru je také podrobná analýza krizového a havarijního plánu obce a zhodnocení způsobu komunikace v době krize. V závěru se práce věnuje nedostatkům zjištěných při rozboru krizového řízení v dotčené obci. Zjištěné nedostatky daly základ pro navržení doporučení ke zlepšení. Navržená doporučení se dotýkají všech výše zmíněných sledovaných oblastí, jelikož v každé z nich byly shledány nedostatky. Práce je zaměřena na podrobný rozbor fungování krizového řízení v obci s rozšířenou působností Uničov, a na to, jaké principy jsou při jeho řízení využity.
|
|
|
Plánování obce zaměřené na řešení krizových opatření
UHROVÁ, Šárka
V současné době je moderní svět citlivý a křehký. S rostoucím počtem mimořádných událostí způsobených přirozenými přírodními příčinami roste i potřeba se proti nim efektivně bránit a minimalizovat jejich dopady na životy, zdraví, majetek a životní prostředí. Tato potřeba je realizována v oblasti krizového řízení, někdy také nazývané krizový management, jež se v České republice nachází na výborné úrovni. Krizové řízení je pevně ukotveno v české legislativě, zejména v souboru, kterému se říká krizová legislativa, a popisováno v odborných publikacích. Jedná se o soustavu orgánů krizového řízení podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, které mají úkoly a povinnosti, aby zajistily potřebnou ochranu. V této práci je tato soustava podrobně popsána spolu s další a nedílnou součástí krizového řízení - krizovým plánováním. Produktem krizového plánování je krizová dokumentace, která slouží orgánům krizového řízení k řešení mimořádných událostí a krizových situací, což jsou mimořádné události velkého rozsahu, při nichž byl vyhlášen krizový stav. V této oblasti je jeden sporný bod, kterým se tato práce zabývá - zdali má obec coby právnická osoba zpracovávat plán krizové připravenosti pro objekty využitelné k plnění krizových opatření. Tento bod je zahrnut v cíli práce, kterým je zhodnocení současné plánovací dokumentace obce zaměřené na řešení krizových opatření, a pokrývá ho i výzkumná otázka, jestli obce zpracovávají plány podle doporučení Ministerstva vnitra nebo příslušné obce s rozšířenou působností. Bylo zjištěno, že obce zpracovávají krizovou dokumentaci v případech, kdy by mohlo být jejich správní území ohroženo mimořádnou událostí. Doporučené plány jsou zpracovávány v menším počtu případů. V případě, že obce mají ve svém vlastnictví objekt, který by mohl být využit při plnění krizových opatření, až na výjimky pro něj nezpracovávají doporučený plán krizové připravenosti. Na základě těchto zjištění v práci navrhuji plán, který by obce mohly použít jak k řešení mimořádných události či krizových situací, tak pro objekty využitelné k plnění krizových opatření ubytování a stravování. Plán by sestával ze tří částí. První by obsahovala základní informace o obci (počet obyvatel, rozloha, vodní plochy, informace o krizovém štábu apod.), druhá by byla rozdělena na další dvě částí. Část A by se zabývala řešením mimořádných událostí a krizových situací v podobě seznamu úkolů, které by obec musela splnit, v časové posloupnosti od zjištění ohrožení po dokumentaci škod. Tato část by se členila do tří oddílů. První by se týkal úkolů, které by obec musela splnit před tím, než mimořádná událost nastane, druhý oddíl by obsahoval postupy při již nastalé mimořádné událostí a třetí úkoly po jejím ukončení. Část A by mohla obsahovat i rozepsání spolupráce s Hasičským záchranným sborem kraje a orgány krizového řízení podle platných zákonů. Část B by se týkala objektů ve vlastnictví obce, které by bylo možné využít k plnění krizových opatření ubytování nebo stravování. Obsahovala by seznam těchto objektů, postupy, kdy a jak uvést objekt do pohotovosti, a informace o potřebném počtu lidí, množství surovin apod. včetně způsobu, jak je zajistit. Třetí částí plánu by byly přílohy. Dokumentace by byla pro obce přínosná, měly by přesný a přehledný materiál, podle kterého by bylo možné postupovat. Šlo by o dva plány v jednom, obcím by to usnadnilo manipulaci i organizaci. Mohl by být zpracováván i v případech, že obci nehrozí bezprostřední ohrožení z důvodu jejích geografických podmínek.
|
|
|
Úloha a možnosti nestátních neziskových organizací při řešení krizových situací a systém spolupráce mezi nimi a orgány krizového řízení
NĚMEC, Petr
Téma diplomové práce Úloha a možnosti nestátních neziskových organizací při řešení krizových situací a systém spolupráce mezi nimi a orgány krizového řízení? jsem si vybral proto, neboť si myslím, že neziskové organizace mají nezbytnou roli v poskytnutí pomoci lidem v tísni. Mou největší pozornost mají neziskové organizace, které se snaží v rámci svých možností pomáhat lidem v nouzi. Pokouší se zmírnit následky mimořádných událostí či krizových situací, které mohou kdykoliv zasáhnout každého člověka. Až při svém studiu na Jihočeské univerzitě a při výkonu svého zaměstnání jsem zjistil, že neziskové organizace, které působí v České republice, jsou závislé převážně na grantové politice, sponzorských darech a na lidském přístupu lidí, kteří jsou v těchto organizacích zaměstnáni, či je jakýmkoliv způsobem podporují. Po zvolení tohoto tématu diplomové práce jsem se snažil shrnout a vložit co nejvíce mnou získaných informací, aby čtenáři této práce mohli vstřebat co nejvíce údajů o neziskových organizacích, které fungují v rámci Jihočeského kraje a jsou k dispozici při přípravě a řešení mimořádných událostí a krizových situací. Pokusil jsem se popsat jejich reálnou úlohu, možnosti a využití při mimořádných událostech. Dalším mým cílem bylo popsat jejich komunikaci v rámci Integrovaného záchranného systému a s orgány krizového řízení. Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat činnosti nestátních neziskových organizací při zvládání krizových a mimořádných situací. Na základě provedeného kvalitativního výzkumu byl tento cíl splněn. V současné době ekonomické krize v České republice i ve světě, musím konstatovat, že je nadlidským výkonem pracovníků neziskových organizací zajištění finančních prostředků, materiálních i lidských zdrojů k tomu, aby mohli vykonávat svou činnost danou svým posláním. Hypotéza, že systém spolupráce mezi orgány krizového řízení a neziskovými organizacemi je dostatečný, se potvrdila. Hypotéza, že činnost neziskových organizací při zvládání krizových a mimořádných situací je důležitým faktorem, se taktéž potvrdila.
|
|
|
Úkoly a opatření krizového štábu obce s rozšířenou působností při úniku radioaktivních látek
NÁZROVÁ, Lucie
Problematika ohrožení radioaktivními látkami je velmi málo publikována. Přitom může představovat velmi vysoké riziko s nevratnými následky jak pro člověka, tak pro prostředí, ve kterém žije. I přes pravidelné kontroly zdrojů radioaktivního záření a zpracování problematiky v havarijních plánech, nelze zcela vyloučit možnost ohrožení obyvatel radioaktivními látkami, například poruchami technologií, nezodpovědností člověka, kriminálními činy, ale zejména v souvislosti terorismem, a ani použití jaderných zbraní k vojenským, či politickým cílům nelze opominout. Základem pro realistické vyhodnocení rizik spojených s únikem radioaktivních látek a možným ohrožením obyvatel radioaktivními látkami není pravděpodobnost vzniku takové události, ale především její možné následky. Je to z toho důvodu, že sice pravděpodobnost vzniku radiační nehody, radiační události je v České republice velmi malá, ale případné následky mohou být pro řadu obyvatel nevratné. A to je důvod, proč je nutné se problematikou ohrožení obyvatel radioaktivními látkami zabývat.
|
host ::
RSS.