|
|
Hodnocení ne-úspěšnosti operací na udržení míru v Sieře Leone, Mozambiku a Rwandě
Novosad, Jan ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Operace na udržení míru OSN se za dobu své existence staly často využívaným nástrojem k řešení akutních krizí v mezinárodních vztazích. Dlouhá léta nebyla jejich úspěšnost či neúspěšnost vědecky vyhodnocována. To se začalo v posledních letech měnit. Tato práce popisuje evaluační rámce představené třemi autory a poté je aplikuje na tři případy, v nichž došlo k nasazení mírové operace (Sierra Leone, Mozambik a Rwanda) a snaží se ověřit, zda v literatuře implikovaná, avšak dosud nedostatečně empiricky prokázaná domněnka o tom, že Page Fortna nabízí příliš optimistický a Diehl s Druckmanem příliš pesimistický evaluační rámec, je podpořena empirickou realitou. Tyto přístupy jsou doplněněy evaluačními kritérii navrženými Daryiou Pushkinou, které slouží jako evaluační mainstream.
|
|
|
Multiple Peace Operations in Mali
Novotný, František ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Ludvík, Zdeněk (oponent)
V nedávné době někteří výzkumníci obrátili svou pozornost k otázce vícečetných souběžných mírových operací, ovšem s nízkou mírou zájmu o motivace států pro jejich vznik. Tato diplomová práce prozkoumává případ konfliktu v Mali a velkého množství operací zde nasazených různými aktéry. Činí tak skrze instrumentální případovou studii vzniku těchto operací a vlivu Francie na tento proces. Práce dochází k závěru, že Francie nejprve stála o řešení konfliktu cestou podpory regionálních hráčů, nicméně s prohlubováním krize se stále více zapojovala do jejího řešení přímo. Vedle vlastní intervence přivedla řadu mezinárodních organizací k tomu, aby operovaly po jejím boku, s cílem sdílet břímě zvládání konfliktu, a přitom si udržet přímý vliv a zabezpečit své cíle. Tento přístup Francii umožnil balancovat mezi zájmy domácího publika, západních spojenců a vlád v regionu. Na základě této analýzy práce naznačuje, že deklarovaná logika dělby práce mezi různými organizacemi nasazujícími vlastní souběžné operace může být ospravedlněním pro vygenerování maximálního množství dostupných zdrojů při omezení různého typu nákladů, ačkoliv není zřejmé, že by šlo o vědomou snahu využívat komparativních výhod organizací.
|
|
|
Spolupráce OSN s regionální organizací při vedení operací na udržení míru: případ spolupráce operace OSN UNOMIG a operace SNS CISPKF
Fošumpaurová, Anna ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce Spolupráce OSN s regionální organizací při vedení operací na udržení míru: případ spolupráce operace OSN UNOMIG a operace SNS CISPKF Anna Fošumpaurová Abstrakt Práce se zaměřuje na operace na udržení míru Organizace spojených národů (OSN). Zvláštní pozornost je věnována spolupráci OSN s regionálními organizacemi a jejím přínosům a limitům v oblasti udržování míru. V rámci případové studie práce pojednává o paralelně nasazených spolupracujících operacích Organizace spojených národů (UNOMIG) a Společenství nezávislých států (CISPKF) v Gruzii, Abcházii. Práce chronologicky mapuje období od srpna 1993 do června 2009, v němž fungovala operace OSN UNOMIG. Práce se nejprve věnuje operacím na udržení míru OSN po teoretické stránce. Tato část rozebírá právní základ pro vysílání operací, nabízí různé způsoby chápání a klasifikace mírových operací, jejich základní principy, jakož i širší procesy, které ovlivňovaly povahu operací na udržení míru po konci studené války, včetně širšího zapojení regionálních organizací. Tento teoretický rámec slouží k rozboru spolupráce mezi OSN a Společenstvím nezávislých států (SNS) při udržování míru v prostředí abchazsko- gruzínského konfliktu, který se vystupňoval po rozpadu Sovětského svazu. Práce dochází k závěru, že v případě abchazsko-gruzínského konfliktu hrálo...
|
|
|
Hodnocení ne-úspěšnosti operací na udržení míru v Sieře Leone, Mozambiku a Rwandě
Novosad, Jan ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Operace na udržení míru OSN se za dobu své existence staly často využívaným nástrojem k řešení akutních krizí v mezinárodních vztazích. Dlouhá léta nebyla jejich úspěšnost či neúspěšnost vědecky vyhodnocována. To se začalo v posledních letech měnit. Tato práce popisuje evaluační rámce představené třemi autory a poté je aplikuje na tři případy, v nichž došlo k nasazení mírové operace (Sierra Leone, Mozambik a Rwanda) a snaží se ověřit, zda v literatuře implikovaná, avšak dosud nedostatečně empiricky prokázaná domněnka o tom, že Page Fortna nabízí příliš optimistický a Diehl s Druckmanem příliš pesimistický evaluační rámec, je podpořena empirickou realitou. Tyto přístupy jsou doplněněy evaluačními kritérii navrženými Daryiou Pushkinou, které slouží jako evaluační mainstream.
|
host ::
RSS.