|
|
Operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou
VYHLIDAL, Jan
Tématem této bakalářské práce je operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Bakalářská práce se zaobírá problematikou diagnostiky cévní mozkové příhody a následným směrováním pacientů do cílového zdravotnického zařízení. V teoretické části je zahrnuta obecná anatomie cévního zásobení mozku a patofyziologie vzniku cévní mozkové příhody. Tato část dále obsahuje protokol týkající se diagnostiky a péče o pacienta v rámci přednemocniční péče. Dále jsou v této části zahrnuty konkrétní postupy při směrování pacientů do specializovaných center v rámci Jihočeského kraje. Výzkumná část je realizována na základě kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů obsahujících shodně 8 otázek pro obě skupiny respondentů. Výzkumný vzorek tvoří operátoři zdravotnického operačního střediska Jihočeské záchranné služby a zdravotničtí záchranářirovněž z Jihočeské záchranné služby. Práce obsahuje analýzu získaných dat a jejich následné vyhodnocení. Prvním cílem je zmapovat operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Druhým cílem je zjistit, jaké jsou zkušenosti zdravotnických záchranářů s výjezdy, jež jsou indikovány jako cévní mozková příhoda, a následným směrováním pacienta do zdravotnického zařízení
|
|
|
Specifické činnosti zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádné události
VODEHNALOVÁ, Ivana
Cílem této diplomové práce je analyzovat činnost Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje (ZOS ZZS Pk) při řešení mimořádné události. Teoretická část práce uvádí základní relevantní informace o Plzeňském kraji a Zdravotnické záchranné službě Plzeňského kraje, dále pak především obecné informace o činnostech a fungování zdravotnického operačního střediska v běžném provozu záchranné služby a specifických činnostech při řešení mimořádné události. Výzkumná část diplomové práce podrobuje činnost zdravotnického operačního střediska podle Společné typové činnosti složek IZS při společném zásahu Zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem zraněných osob (STČ 09/IZS). Dále práce vyhodnocuje činnost ZOS ZZS Pk při dvou konkrétních řešených mimořádných událostech, a to u dopravní nehody autobusu u obce Rokycany v roce 2013 a u srážky vlaků u obce Horažďovice v roce 2015. Pro komplexnost analýzy připravenosti ZOS ZZS Pk k řešení mimořádných událostí byly výsledky doplněny o analýzu metodou SWOT. Na základě výsledků obsahové analýzy a analýzy metodou SWOT pak vznikly návrhy nových doporučení, které by zefektivnily činnost ZOS ZZS Pk při řešení mimořádné události. Cíl práce, tedy analýza činnosti ZOS ZZS Pk při řešení mimořádných událostí a vytvoření doporučení pro odstranění zjištěných nedostatků a zefektivnění fungování ZOS ZZS Pk při řešení nových mimořádných událostí, byl naplněn. Hlavním přínosem celé práce jsou závěrečná doporučení pro zefektivnění činnosti ZOS ZZS Pk při řešení mimořádné události.
|
|
|
Porovnání činnosti základních složek IZS v operačním řízení v Pardubickém a Královéhradeckém kraji v letech 2008 - 2012
PÁTKOVÁ, Kamila
V diplomové práci je porovnávána činnost základních složek integrovaného záchranného systému v operačním řízení v Pardubickém a Královéhradeckém kraji v letech 2008-2012. Pro diplomovou práci byly stanoveny dva cíle, prvním cílem práce je zhodnocení činnosti základních složek integrovaného záchranného systému v operačním řízení, druhým cílem je návrh na opatření ke zlepšení činnosti, které usnadní práci základním složkám integrovaného záchranného systému při vzájemné spolupráci. Byla stanovena jedna hypotéza, činnost základních složek integrovaného záchranného sytému v operačním řízení v Pardubickém a Královéhradeckém kraji je shodná. Výsledky práce budou nabídnuty základním složkám integrovaného záchranného systému obou krajů k provedení vlastní analýzy činnosti a zefektivnění jejich činnosti. V teoretické části práce jsou představeny základní složky integrovaného záchranného systému, jejich stručná charakteristika, základní úkoly a historický vývoj v jednotlivých krajích. Kraje jsou rovněž stručně charakterizovány. V práci je rozebráno operační řízení, představeno operační a informační středisko integrovaného záchranného systému, operační a informační středisko hasičského záchranného sboru, integrované operační středisko Policie České republiky a zdravotnické operační středisko. Následně jsou představeny jednotlivé tísňové linky fungující v České republice. V poslední části jsou popsány základní typy zásahů. Praktická část práce se zabývá porovnáním činnosti základních složek integrovaného záchranného systému v Pardubickém a Královéhradeckém kraji v letech 2008-2012. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo získat materiály od zdravotnické záchranné služby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, je porovnání zaměřeno na vyhodnocení spolupráce hasičských záchranných sborů Pardubického a Královéhradeckého kraje a Policie ČR v obou krajích. Na základě údajů získaných ze Statistických ročenek zásahové činnosti jednotek požární ochrany z let 2008-2012 je porovnávána spolupráce hasičských záchranných sborů krajů a Policie České republiky v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, a spolupráce hasičských záchranných sborů krajů a zdravotnické záchranné služby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. V další části práce je porovnávána spolupráce hasičských záchranných sborů Pardubického a Královéhradeckého kraje a spolupráce Policie České republiky v Pardubickém a Královéhradeckém kraji na základě informací získaných z řízených rozhovorů s funkcionáři obou institucí. Plánované statistické zpracování, pomocí bivariačních metod, nebylo provedeno s ohledem na nedostatek poskytnutých materiálů základními složkami integrovaného záchranného systému. Z porovnání dat, která byla získána ze statistických ročenek obou krajů, je zjištěno, že činnost základních složek integrovaného záchranného systému v operačním řízení je téměř shodná. Z řízených rozhovorů vyplývají následující problémy. Nedostatečná synchronizace systémů základních složek integrovaného záchranného systému při přijmu datových vět, nepostačující zaškolení policistů na obvodních odděleních ohledně pravomocí u zásahu, a nedostačující informování veřejnosti o organizačních změnách ve struktuře základních složek integrovaného záchranného systému. Výsledky jsou podrobněji rozebírány v diskuzi. Výzkumem údajů zjištěných ze statistických ročenek Pardubického a Královéhradeckého kraje, a na základě řízených rozhovorů s příslušníky hasičských záchranných sborů Pardubického a Královéhradeckého kraje a s příslušníky Policie České republiky v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, je potvrzena daná hypotéza. Činnost základních složek integrovaného záchranného systému je v operačním řízení v Pardubickém a Královéhradeckém kraji téměř shodná, s malými odchylkami.
|
|
|
Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby
DVOŘÁK, Jiří
Bakalářská práce se zabývá problematikou řešenou na zdravotnickém operačním středisku. Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby je aktuální téma v poskytování přednemocniční neodkladné péče. V roce 2010 proběhla v jihočeském kraji centralizace operačního střediska v Českých Budějovicích. V operačním řízení tím bylo dosaženo komplexnějšího přehledu o pozici a činnosti všech výjezdových posádek. S tím se změnil i přístup v koordinaci výjezdových skupin. Dispečer tedy koordinuje výjezdové posádky celého kraje a za správnost postupu odpovídá sám. Za nejdůležitější pomůcku se dá považovat indikační seznam, ve kterém jsou popsány stavy a postup jejich řešení. Počítá však s řešením situací pouze v případě výjezdu posádky zdravotnické záchranné služby (ZZS). Indikační seznam vydává poskytovatel záchranné služby na základě zákona 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě a vyhlášky 240/2012 Sb., kterou se zákon provádí. Výzkum probíhal na zdravotnickém operačním středisku v Českých Budějovicích. Jako nejvhodnější způsob byl zvolen kvalitativní typ výzkumu. Respondenti jsou zaměstnanci zdravotnického operačního střediska, kteří mají na starost koordinaci posádek. Část respondentů zastává na operačním středisku jak funkci příjmu tísňové výzvy, tak funkci operačního řízení. S respondenty byl veden polořízený rozhovor opírající se o 15 otázek. Otázky jsou zaměřeny jak na příjem tísňové výzvy, tak na operační řízení. A dotýkají se hlavně naléhavosti N3 a N4. Velká část rozhovoru se dotýká indikačního seznamu a konfrontace formalizovaného a intuitivního postupu při rozhodování operátorů. Během rozhovorů byly podávány doplňující otázky tak, aby byla přesnost odpovědi co největší. U několika otázek je zhotoven formou tabulky, či grafu i kvantitativní výsledek pro představu, který názor, či skutečnost mezi operátory převažuje. Upozorňuji, že jsou pouze orientační a mají nízkou validitu z důvodu nízkého počtu respondentů. Výzkumným souborem je devět operátorů různého pohlaví, věku a délky zdravotnické praxe. Výsledkem výzkumu je, že se operátoři k alternativním řešením uchylují zhruba v 10 % případů. Jsou velice dobře orientováni v problematice indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby. Rozdíly při rozhodování plynou z větší, či menší ochoty vystavovat se riziku forenzních následků. Problematika indikace výjezdů se stále vyvíjí. Všeobecná snaha směřuje k co největší formalizaci postupů a tím zbavení operátorů právní odpovědnosti. Práce mapuje postupy používané na zdravotnickém operačním středisku a může sloužit jako studijní materiál zdravotníkům, kteří potřebují tuto problematiku přiblížit.
|
|
|
Integrace operačních středisek v rámci Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje
SVĚTLÍK, Jan
Pro téma diplomové práce byla vybrána problematika integrace operačních středisek v rámci Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. Toto téma bylo zvoleno s ohledem na mé pracovní zařazení v rámci Policie České republiky. Předpokladem bylo využití schváleného zadání práce k zhodnocení stavu operačního řízení v teritoriu působnosti Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. V práci je porovnán současný stav s nově navrhovaným integrovaným střediskem, které by mělo vzniknout v rámci integrace stávajících územních operačních středisek. Je vyhodnocována komunikace operačního střediska v rámci složek integrovaného záchranného systému i v rámci Policie České republiky na různých úrovních operačního řízení. Cílem diplomové práce je popis současného stavu pracovišť operačních středisek Policie České republiky a posouzení jejich integrace do jednoho operačního střediska v rámci teritoria Jihočeského kraje. Dalším cílem je analýza situace z pohledu řízení, vedení i zabezpečení personálního a materiálně technického. Zdrojem informací je sekundární analýza interních aktů řízení Policie České republiky a současná platná legislativa. Formulace hypotézy "Stávající organizace operačních středisek v rámci Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje" byla potvrzena na základě provedené komparace z provedené studie současného stavu se stavem připravovaným, a jeví se jako efektivní. Na podkladě realizovaných opatření nutných při integraci stávajících operačních středisek do jednoho celku - integrovaného operačního střediska dojde ke zvýšení stávající efektivity výkonů policejní práce.
|
|
|
Operační a krizové řízení v rámci Policie ČR
ŠVÉDA, David
Obsahem diplomové práce je problematika operačního a krizového řízení v podmínkách Policie ČR. Je zde shrnuta organizační struktura a personální obsazení operačních středisek a pracovišť krizového řízení coby úzce souvisejících policejních činností, s důrazem na odpovědnost za plnění úkolů vyplývajících zejména z interních aktů řízení Policie ČR jako základní složky integrovaného záchranného systému. Dále problematika odbavování tísňového volání a s tím spojené komunikace mezi základními složkami integrovaného záchranného systému, konkrétně mezi Policií ČR a Hasičským záchranným sborem ČR, neopomínaje technologické a materiálně technické vybavení operačních středisek Policie ČR. Empirická část směřuje přímo do prostředí ?moderního? integrovaného operačního střediska krajského ředitelství policie kraje Vysočina prostřednictvím dotazníků určeným pracovníkům (policistům) tohoto organizačního článku Policie ČR, přičemž předmět zkoumání je rozdělen do tří částí. První část je zaměřena na problematiku IZS, dotazy je zjišťována vědomostní úroveň a orientace v této oblasti a dále názory k součinnosti složek IZS. Druhá část je zaměřena na problematiku krizového řízení, respektive zjišťuje vědomostní úroveň respondentů v této oblasti. Třetí část dotazníku směřuje zcela výhradně ke získání informací a poznatků z praktické činnosti zainteresovaných pracovníků v daném oboru. V diskuzi a závěru práce je zmíněn postupný vývoj a integrace operačních středisek včetně možného a nejvýhodnějšího způsobu (systému) operačního a krizového řízení v rámci Policie ČR.
|
|
|
Operační řízení jednotek SDH mikroregionu Třeboňsko a jejich úloha při řešení mimořádných situací
FUČÍK, Martin
Ve své práci se snažím zdokumentovat činnost jednotek sborů dobrovolných hasičů s působností v mikroregionu Třeboňsko, jehož správním centrem je město Třeboň. Tato oblast je charakteristická svou rovinatou polohou v jihovýchodní části Jihočeského kraje. Zastoupena rybniční soustavou, kulturními památkami a střídající se osídleností. Z hlediska průmyslového zatížení se v této oblasti nenachází žádný významný znečišťovatel, proto je také velice vyhledávanou turistickou lokalitou. Zabezpečení ochrany obyvatel je dle plánu plošného pokrytí tvořen jednotkami všech kategorií JPO. Zásahové jednotky jsou složeny z členů Sboru dobrovolných hasičů. Tyto občanská sdružení jsou nosnými pilíři kulturního, sportovního a společenského života a jednotka obce složená z členů sboru dobrovolných hasičů je dle zákona č. 239/2000 Sb. základní složkou Integrovaného záchranného systému. Pro většinu obyvatel této části kraje je naprostou samozřejmostí pomoci v nouzi druhým, proto je zapojení do různých občanských iniciativ a sdružení poměrně rozsáhlé, některé z nich jsou ostatními slož-kami integrovaného záchranného systému. Aby byl proces připravenosti k odstraňová-ní následků mimořádných událostí koordinován a propojen jsou vydány zákonné normy, vyhlášky a nařízení, která jsou více či méně plněna. Na některé nedostatky tato práce upozorňuje a nabízí možnosti řešení.
|
|
|
Psychická zátěž dispečerů zdravotnické záchranné služby
HUDEČKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá psychickou zátěží dispečerů zdravotnických záchranných služeb. Zaměřila jsem se v ní na postižení této problematiky, její následnou analýzu a popis na základě výzkumu. Prvním cílem bylo zmapovaní názorů dispečerů operačních středisek na psychickou náročnost jejich práce. Druhým pak jejich mínění o otázce - zda počet dispečerů ve službě jedné směny má vliv na jejich psychickou zátěž. Výzkum vychází z dotazníkového šetření a výzkumným objektem bylo 40 pracovníků operačních středisek v celém jihočeském kraji. (Pozn. Celorepublikový výzkum by byl technicky těžko proveditelný vzhledem k nepravděpodobné návratnosti rozeslaných dotazníků). V úvodních kapitolách stručně popisuji operační středisko, činnosti, které dispečeři každodenně vykonávají a snažím se formulovat zásady správné komunikace, jež by měla být vedena během hovoru s volajícím na tísňové lince. Popisuji také obecné znaky stresu, faktory, které k němu vedou a stavy, propukající při jeho dlouhodobém působení na člověka. Konkrétně v práci popisuji posttraumatickou stresovou poruchu, syndrom vyhoření a zmiňuji se také o prevenci, jak se těmto rizikovým faktorům bránit. V druhé části práce jsem se zaměřila na výsledky výzkumu, který byl proveden kvantitativní technikou, rozdáním 45 dotazníků, z nichž bylo zpětně zpracováno 40. Výzkum a výsledky tvoří podstatnou část práce a přináší důkazy o tom, že pracovníci operačních středisek prožívají psychickou zátěž, na níž má vliv mnoho faktorů, z nichž některé jsou do jisté míry ovlivnitelné a s jejich uvědoměním lze alespoň částečně tuto zátěž snížit. Práce využívá rovněž komparační metody s možností porovnání psychické zátěže mezi jednotlivými dispečery. V neposlední řadě obsahuje také inspiraci k zamyšlení nad touto problematikou a osobní návrhy, jak by bylo možno pozitivně přispět ke snížení této zátěže a vůbec k dalšímu rozvoji řešení tohoto problému.
|
host ::
RSS.