|
|
Drug interactions of drugs used in thyroid diseases
Teťáková, Veronika ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Marešová, Helena (oponent)
Lékové interakce léčiv používaných u tyreopatií Autor: Veronika Teťáková1 Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Josef Malý, Ph.D.1 1 Katedra sociální a klinické farmacie, Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Úvod a cíl práce: Lékové interakce představují významný aspekt farmakoterapie, který může vést k potenciaci toxicity a nežádoucích účinků léčiv. Jejich identifikace a adekvátní management užívání kombinací léčiv však naráží na řadu překážek. Cílem práce bylo zesumarizování poznatků o lékových interakcích léčiv používaných v léčbě tyreopatií (levothyroxin, propylthiouracil, thiamazol) a vytvoření článků popisujících management interakcí v klinické praxi obsahující i informace pro dispenzaci léčiv. Informace uváděné v jednotlivých databázích vzájemně porovnat a zjistit míru shody mezi jednotlivými zdroji. Metodika: Na základě použití vícerých informačních zdrojů (Micromedex, UpToDate, SPC, Stockley's Drug Interactions) byly vytvořeny seznamy lékových interakcí uvedených léčiv používaných v léčbě tyreopatií. Informace o těchto interakcích byly doplněny poznatky z dalších zdrojů (PubMed®, odborné publikace, Google Scholar). Informace uváděny v jednotlivých zdrojích byly následně zhodnoceny a porovnány. Zesumarizování těchto poznatků vedlo k vytvoření článků hodnotících jednotlivé...
|
|
|
Zhodnocení rizik spojených s únikem radioaktivního jódu z oddělení nukleární medicíny při požáru
RAMBOUSKOVÁ, Lucie
Nukleární medicína je lékařský obor, který slouží k diagnostice a léčbě pomocí radioaktivních izotopů. Nukleární medicína patří mezi minimálně zatěžující neinvazivní vyšetřovací metody. Na rozdíl od diagnostické radiologie, která zobrazuje strukturu orgánů, nukleární medicína umožňuje získávat informace nejen anatomické, ale hlavně o orgánových funkcích či metabolismu. V mnoha případech jde o unikátní diagnostická vyšetření, která umožňují zjistit nemoc či její rozsah dříve, a tím zvýšit možnost úspěšné léčby. Při práci s otevřenými zářiči na oddělení nukleární medicíny lze předpokládat, že může dojít, při očekávaném způsobu používání zdrojů záření pouze k mimořádné události 1. stupně (rozlití nebo rozstříknutí radiofarmaka, znečištění pacienta) a zcela výjimečně k mimořádné události 2. stupně (ztráta nebo odcizení zdroje záření). Mimořádnou událostí 3. stupně je radiační havárie s velice minimální pravděpodobností vzniku. Cílem bakalářské práce je zmapovat distribuci a uložení radioaktivního jódu na oddělení nukleární medicíny daných nemocnic v ČR, zjistit úroveň znalostí u zdravotnického personálu a příslušníků HZS a jejich využití v praxi při úniku radioaktivního jódu a vyhodnotit míru rizik spojenou s únikem radioaktivního jódu při požáru. Hypotéza předpokládá, že zdravotnický personál a příslušníci HZS vědí, jak postupovat v případech úniku radioaktivního jódu z oddělení nukleární medicíny, a že míra rizika spojená s únikem radioaktivního jódu při požáru je zanedbatelná. Výzkum je zpracován kvalitativní formou výzkumu - dotazník a metoda řízeného rozhovoru. V rozhovoru bude použit polootevřený a uzavřený typ otázek. Výzkumný soubor tvoří pracovníci oddělení nukleární medicíny a příslušníci HZS. Bakalářská práce bude použita pro podrobnější studium dané problematiky. Dále může být použita v přednáškách a seminářích zdravotnických pracovníků a příslušníku HZS.
|
host ::
RSS.