|
|
Informovanost a postoje pedagogických pracovníků na území města Jindřichův Hradec v souvislosti s Koncepcí ochrany obyvatelstva
SKALNÍKOVÁ, Hana
Jelikož se téma bezpečí a ochrany obyvatelstva týká každého občana, je nezbytné, aby tato oblast byla podchycena v rámci vzdělávání. V teoretické části této práce je popsáno, jak celý bezpečnostní systém v České republice funguje a jak se problematika ochrany obyvatelstva dotýká vzdělávání žáků základních a středních škol dle rámcového vzdělávacího programu. Cílem výzkumné části bylo zjistit, jak je na základních a středních školách ve městě Jindřichův Hradec naplněna výuka v souvislosti s Koncepcí ochrany obyvatelstva a zároveň posoudit celkovou informovanost a postoje pedagogů na těchto školách v dané problematice - ochraně člověka za mimořádných událostí. K naplnění cíle a zodpovězení výzkumné otázky byl pedagogům rozeslán elektronický dotazník, který zjišťoval mezi širokým spektrem kantorů zájem a informovanost o danou oblast. Na losem vybraných školách byli osloveni konkrétní pracovníci, kteří na školách vykonávají funkci koordinátora v oblasti ochrany obyvatelstva za mimořádných událostí. Na základě těchto dat byl proveden kvalitativní výzkum.
|
|
|
Připravenost základních škol na území okresu Český Krumlov na vznik mimořádných událostí
DRAHOKOUPILOVÁ, Michaela
Mimořádné události se v současné době stávají častou otázkou managmentu spojeného s ochranou obyvatelstva. Vědomosti žáků jsou pro záchranu života a zdraví člověka velmi důležité i přesto, že školská zařízení jsou místa, kde se žáci staví do pasivní role a budou zcela odkázáni na činnost pedagogů. V teoretické části diplomové práce byly shrnuty základní informace o ochraně obyvatelstva, integrovaném záchranném systému, vzdělávacím systému včetně historie vzdělávání Ochrany člověka za mimořádných událostí. Tato část také zahrnuje témata výuky z oblasti mimořádných událostí dle rámcového vzdělávacího programu, včetně popsaných podpůrných materiálů a pomůcek pro podporu výuky žáků základních škol. Cílem výzkumné část bylo zjistit připravenost žáků základních škol na vznik mimořádné události na území okresu Český Krumlov a zároveň vyhodnotit, zda dívky mají větší znalosti než chlapci. K naplnění cíle a potvrzení či vyvrácení stanovené hypotézy byl použit nestandardizovaný elektronický dotazník, který zjišťoval znalosti žáků devátých tříd vybraných základních škol. Kvantitativní výzkum byl následně vyhodnocen statistickými metodami. Pro potvrzení či vyvrácení hypotézy byl použit dvouvýběrový t-test. Stanovená hypotéza zněla následovně: "Dívky na vybraných základních školách na území okresu Český Krumlov budou mít statisticky významně vyšší znalosti (vědomosti) v oblasti ochrany obyvatelstva v případě vzniku mimořádných událostí než chlapci.". Na základě získaných výsledků byla hypotéza vyvrácena.
|
|
|
Výuka předmětu Ochrana člověka za mimořádných událostí na základních školách na území okresu Cheb
KOZÁKOVÁ, Barbora
Ochrana člověka za mimořádných událostí je preventivně výchovná činnost zaměřená na seznámení žáků s vybranými tématy ochrany obyvatelstva, především s druhy hrozících nebezpečí a mimořádných událostí, jejich prevencí a s postupy, které vedou k ochraně života a zdraví. Cílem této práce je analýza a následné porovnání obsahu a formy výuky předmětu "Ochrana člověka za mimořádných událostí" na základních školách a nižších stupních víceletých gymnázií na území okresu Cheb. Teoretická část obsahuje popis vzdělávacího systému České republiky, rámcových a školních vzdělávacích programů, v nichž je Ochrana člověka za mimořádných událostí začleněna a podrobněji rozpracována. Dále jsou v ní uvedeny základní informace týkající se ochrany obyvatelstva a jejího vývoje. Práce se zabývá také způsoby vzdělávání stávajících i budoucích pedagogů v Ochraně člověka za mimořádných událostí, projekty, učebními materiály a podklady k její výuce na základních školách. Zmíněna jsou i další bezpečnostní témata, s nimiž je Ochrana člověka za mimořádných událostí úzce spojena. Ve výzkumné části se nachází rozbor školních vzdělávacích programů a výsledků kvalitativního výzkumu, který probíhal formou dotazníkových šetření. Po vyhodnocení těchto výsledků byla zodpovězena výzkumná otázka "Jakou formou probíhá výuka předmětu "Ochrana člověka za mimořádných událostí" na základních školách a nižších stupních víceletých gymnázií na území okresu Cheb?". V současné době je výuka začleněna v rámci jiných vyučovacích předmětů napříč celým základním vzděláváním. Na prvním stupni se jedná nejčastěji o předměty Prvouka, Vlastivěda a Přírodověda, na druhém stupni jsou to Výchova k občanství, Přírodopis, Fyzika, Chemie a Tělesná výchova. Výklad učitelů ve školách bývá často doplňován projektovými dny a besedami se složkami integrovaného záchranného systému, na nichž jsou žákům prezentovány názorné ukázky správného postupu v situacích, kdy se stanou přímými účastníky nebo svědky mimořádné události. V praxi bude práce nabídnuta školám, které se zúčastnily dotazníkového šetření, pro účely zhodnocení stávající situace a jako možná inspirace pro zavedení určitých změn do výuky pro její zkvalitnění.
|
|
|
Výuka předmětu Ochrana člověka za mimořádných událostí na základních školách na území okresu Rokycany
JUDLOVÁ, Monika
Ochrana člověka za mimořádných událostí je jedno z témat, které se v současné době opět dostává do zájmu veřejnosti a jeho výuka na školách je silně podporována. Hlavním orgánem této podpory je především Hasičský záchranný sbor České republiky, který v rámci přípravy obyvatelstva vyvíjí řadu aktivit, např. tvorba naučných knih, brožurek, videí apod. Zvyšování účasti obyvatelstva na zajišťování vlastní bezpečnosti je definováno jako jeden z bezpečnostních zájmů státu v Bezpečnostní strategii České republiky a také je to jedna z klíčových priorit uvedených v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. V teoretické části diplomové práce jsou shrnuty základní informace o ochraně obyvatelstva, integrovaném záchranném systému, vzdělávacím systému a působnosti jednotlivých orgánů a institucí v oblasti výchovy a vzdělání v ochraně obyvatelstva. Tato část samozřejmě shrnuje i problematiku Ochrany člověka za mimořádných událostí a její výuky na školách, k tomu používaných pomůcek a možnosti přípravy pedagogů na tuto výuku. Výzkumná část se zabývá zpracováním analýzy výuky Ochrany člověka za mimořádných událostí na základních školách na území okresu Rokycany. Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření, rozborem školních vzdělávacích programů a zpracováním SWOT analýzy. Na základě získaných výsledků byla zodpovězena stanovená výzkumná otázka: "Jakou formou probíhá výuka Ochrany člověka za mimořádných událostí na základních školách na území okresu Rokycany?". Aktuálně tato výuka probíhá v rámci jiných předmětů, nejčastěji Přírodopisu či Přírodovědy. Klasický výklad pedagogů se školy snaží doplnit besedami se zástupci složek integrovaného záchranného systému, exkurzemi či projektovými dny. Přínosem této práce je získaný ucelený přehled o výuce Ochrany člověka za mimořádných událostí na základních školách. Dále by práce mohla posloužit jako námět budoucích diplomových či bakalářských prací s možností zaměřit výzkumnou část na jiné území republiky.
|
|
|
Ochrana člověka za mimořádných událostí v rámci praktického zaměstnání na základních školách
ŘEHOŘOVÁ, Šárka
Diplomová práce se zabývá výukou ochrany člověka za mimořádných událostí na základních školách, se zaměření na žáky primárního vzdělávání. V teoretické části je přiblížen historický vývoj ochrany člověka za mimořádných událostí v České republice, vymezení současného legislativního rámce této problematiky, zhodnocení současného stavu výuky v oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí a naplňování rámcově vzdělávacích programů pro základní školy společně s požadavky Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Na část teoretickou navazuje část praktická, která vyhodnocuje přípravu výukových podkladů, materiálů, her a samotnou realizaci Dětského dne na Základní škole a Gymnáziu ve Vodňanech, se zaměřením na Ochranu člověka za mimořádných události pro žáky druhého stupně tzn. 6. 9. ročníku. Výsledkem praktické části jsou poznatky získané realizací této akce.
|
|
|
Posouzení připravenosti vybrané školy na území Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí
SEDLÁČEK, Karel
Cílem mé bakalářské práce bylo posoudit současný stav připravenosti vybrané školy na území Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí. Dále zjistit stav zpracovaných dokumentů a jaká je připravenost pracovníků i žáků této školy na vznik mimořádné situace. Připravenost pedagogů a žáků dále prověřilo provedené taktické cvičení simulovaného požáru a vyhlášení evakuace školy. Dotčena tím byla i připravenost zasahujících složek. Ze zadaných cílů byla stanovena výzkumná otázka "Jak je připravena vybraná škola na území Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí?" Pro účely posouzení bylo provedeno taktické cvičení, dotazníkové šetření, kontrola dokumentů školy a kontrola věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení. Závěrem bylo vyhodnocení a byly stanoveny návrhy a opatření pro možná zlepšení. V teoretické části bakalářské práce je proveden rozbor právních norem, týkající se jak oblasti přípravy na mimořádné události, tak i oblasti školských zařízení. V teoretické části je také popsán objekt vybrané základní školy, jsou jmenovány konkrétní mimořádné události, které by mohly ve vztahu k posuzovanému zařízení vzniknout, a je zde provedeno obecné zhodnocení připravenosti školy na takovéto události.
|
|
|
Ochrana člověka za mimořádných událostí v rámci školního vzdělávacího programu na vybrané základní škole
Hubač, Dušan ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
NÁZEV: Ochrana člověka za mimořádných událostí v rámci školního vzdělávacího programu na vybrané základní škole. ABSTRAKT: Každá základní škola v České republice musí mít podle platných právních norem zapracovanou problematiku ochrany člověka za mimořádných událostí ve svém školním vzdělávacím programu. Základní školy vycházejí z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a pokynu MŠMT čj.: 12050/03-22 ze dne 4. března 2013. Cílem práce je zjistit stav zapracování OČMU v ŠVP ZV ZŠ Jižní IV., jaká je úroveň znalostí v této oblasti u dětí v 5. a 9. ročníku této školy. Na základě výsledků bude navrženo řešení v podobě upraveného zapracování OČMU v ŠVP ZV do jednotlivých ročníků a předmětů. Dále bude doporučen program - projekt "Branný den", který by měl komplexně zastřešovat kýžené praktické a teoretické úkoly pro žáky všech ročníků. Malou anketou mezi řediteli základních škol Prahy 4 je sledováno, jak vnímají zavedení OČMU do výuky na jejich školách. KLÍČOVÁ SLOVA: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen ŠVP ZV), ochrana člověka za mimořádných událostí (dále jen OČMU), odpovědné chování v situacích ohrožujících zdraví, bezpečnost při mimořádných událostech, živelní pohromy, varovné signály, první pomoc.
|
|
|
Připravenost vybraných škol města České Budějovice na vznik mimořádné události
BLÁHOVÁ, Kateřina
Připravenost škol na mimořádné události, by mělo být pro všechny zaměstnavatele a zaměstnance těchto zařízení jednou ze základních priorit. Za účelem posouzení připravenosti škol bylo realizováno dotazníkové šetření, kdy byly vytvořeny tři typy dotazníků, a to dotazník pro ředitele škol, pedagogy, žáky a studenty. Teoretická část práce se zabývá legislativním vymezením problematiky mimořádných událostí a terminologiích pojmů jako jsou bezpečnost, mimořádná událost, mimořádná situace, hrozba, záchranné a likvidační práce, krizová situace, integrovaný záchranný systém, ochrana obyvatelstva nebo evakuace. Další kapitolou práce je pojetí výuky problematiky ochrany obyvatelstva, která je rozdělena na období před rokem 1989 a po roce 1989. Do výuky problematiky ochrany obyvatelstva před rokem 1989 můžeme zařadit termíny jako civilní protiletecká ochrana, civilní obrana a branná výchova. Výuka v oblasti přípravy obyvatelstva na mimořádné události v České republice po roce 1989 je rozdělena na předškolní výchovu, základní vzdělání, střední vzdělání a vysokoškolské vzdělání. Dále byla do této kapitoly zahrnuta preventivně výchovná činnost směřující k zadané cílové skupině. Dalšími kapitolami v teoretické části diplomové práce jsou kapitoly Ochrana obyvatelstva a Koncepce ochrany obyvatelstva. Poslední kapitola byla zaměřena na současný stav počtu škol na území České republiky, Jihočeského kraje a města České Budějovice. Ve výzkumné části bylo cílem zhodnotit připravenost vybraných škol na mimořádnou událost. Jak již bylo zmíněno, byly vytvořeny tři typy dotazníků. První dotazník byl určen pro ředitele škol a obsahoval 26 otázek. Otázky měly uzavřené odpovědi. Začátek dotazníku charakterizuje zkoumaný vzorek. Následuje tematický blok, který pojednává o evakuačním plánu a následné evakuaci. Další otázky jsou zaměřené na posouzení připravenosti škol, pedagogů, žáků a studentů na mimořádnou událost. Poslední otázky zjišťují, zda by ředitelé uvítali možnost, proškolení pedagogů v oblasti Ochrana člověka za mimořádné události. Druhý dotazník byl určen pedagogickému personálu. Dotazník pro pedagogy obsahoval 34 otázek, které měly uzavřené odpovědi. Byl rozdělen do 2 tematických bloků. První čtyři otázky sloužily k charakterizování pedagogického personálu. I. BLOK zjišťoval, zda má škola zpracovaný evakuační plán, jak často je prováděn nácvik evakuace, zda škola spolupracuje se složkami Integrovaného záchranného systému, zda jsou žáci seznamováni s doporučenými způsoby chování při vzniku mimořádné události a jakým způsobem, zda se pedagogové účastní školení na úseku ochrany obyvatelstva, nebo jaká forma školení a tematická oblast by jim nejvíce vyhovovala. II. BLOK byl zaměřen na informovanost pedagogů. Třetím dotazníkem byl dotazník pro žáky a studeny, ten obsahoval celkem 28 otázek. První 3 otázky sloužily k získání informací o respondentovi. Následně byl dotazník zaměřen na znalosti žáků v oblastech ochrana obyvatelstva, požární ochrana, první pomoc, únik radioaktivních a chemických látek. Každá oblast obsahovala 4 otázky. Další 3 otázky byly zaměřené na znalost telefonních čísel, které by žáci a studenti měli znát v případě vzniku mimořádné události. Poslední otázky zjišťovaly, zda a jak byli žáci a studenti seznámeni s doporučenými způsoby chování při vzniku mimořádné události. V případě ředitelů škol byla použita metoda kvalitativní ve formě metody PAPI. Metoda PAPI-Paper And Pen Interviewing spočívá v osobním dotazování, při kterém se odpovědi respondentů zaznamenávají do vytištěného, standardizovaného dotazníku. U pedagogů, žáků a studentů byla použita metoda kvantitativní, a to formou dotazníkového šetření. Všechny výsledky byly zaneseny do programu Excel a vyhodnoceny formou grafů.Pro dobrou míru připravenosti škol, byla dle Paretovo principu stanovena hranice 80 % správných odpovědí. Dále bylo provedené statistické zpracování výsledků dotazníkového šetření za účelem testování závislosti odpovědí respondentů na druhu školy.
|
|
|
Výchova a vzdělávání zdravotně postižených osob na úseku ochrany obyvatelstva tvorba vzdělávacích materiálů
DVOŘÁKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývala problematikou výchovy a vzdělávání zdravotně postižených osob na úsek ochrany obyvatelstva. Cílem práce bylo posoudit současný stav výchovy a vzdělávání zdravotně postižených dětí, žáků a studentů v oblasti ochrany obyvatelstva v Kraji Vysočina, a dále navrhnout a vytvořit adekvátní vzdělávací materiály pro jednotlivé typy zdravotního postižení. V teoretické části byl popsán vývoj ochrany obyvatelstva v České republice, dále byla provedena rešerše právních norem zabývající se problematikou ochrany obyvatelstva. Velká část práce byla věnována vzdělávací soustavě České republiky. V této části práce byly popsány jednotlivé typy zdravotního postižení včetně způsobů vzdělávání takto zdravotně znevýhodněných osob. Další část byla věnována preventivně výchovné činnosti Hasičského záchranného sboru České republiky, podpoře výuky problematiky "Ochrana člověka za mimořádných událostí" od Hasičského záchranného sboru České republiky. Zvláštní pozornost byla věnována preventivně výchovné činnosti Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina. Ve výzkumné části byla popsána metodika výzkumu. Požadované informace byly získány formou PAPI Paper and Pen Interviewing u hasičských záchranných sborů krajů a formou dotazníkového šetření u ředitelů a pedagogů speciálních škol na území Kraje Vysočina. U hasičských záchranných sborů se jednalo o kvalitativní výzkum, u ředitelů a pedagogů speciálních škol se jednalo o kvantitativní výzkum. Rozhovory formou PAPI u hasičských záchranných sborů krajů obsahovaly 10 otázek. Rozhovor zkoumal, zda probíhá preventivně výchovná činnost v mateřských, základních a středních školách a v mateřských, základních a středních školách pro zdravotně postižené děti, žáky a studenty. Část rozhovoru se zabývala dispozicí pomůcek pro nevidomé, neslyšící a mentálně postižené. Dotazník pro ředitele speciálních škol obsahoval 17 otázek, které se týkaly základních informací o škole, další otázky se týkaly hodinové dotace výuky problematiky "Ochrana člověka za mimořádných událostí" a dostatečností pomůcek pro výuku dané problematiky, dále dostatečnosti pomůcek pro zdravotně postižené, zejména pro nevidomé, neslyšící a mentálně postižené. Dotazník dále obsahoval otázky týkající se speciálního proškolení pedagogů, kteří se věnují problematice "Ochrana člověka za mimořádných událostí", a otázky, které s týkaly praktických nácviků, preventivně výchovné činnost a pořádání exkurzí na stanice Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina. Dotazník pro pedagogy speciální škol obsahoval 22 otázek, které se týkaly základních informací o respondentech. Blok I. se týkal sebereflexe a obsahoval otázky týkající se vzdělávání pedagogů na úseku problematiky "Ochrana člověka za mimořádných událostí". Blok II. se zabýval vzděláváním dětí, žáků a studentů a obsahoval otázky zabývající se rozsahem výuky dané problematiky, používanými metodami při výuce, další otázky se týkaly dostatečnosti pomůcek, zejména pak pro zdravotně postižené nevidomé, neslyšící a mentálně postižené. Práce poskytuje náhled na problematiku výuky "Ochrana člověka za mimořádných událostí" a názory pedagogů na toto téma. Bakalářská práce poukazuje na nedostatečnost výchovy a vzdělávání zdravotně postižených dětí, žáků a studentů v oblasti ochrany obyvatelstva v Kraji Vysočina. Výsledky ukazují zejména nedostatečnost pomůcek pro nevidomé, neslyšící a mentálně postižené. Součástí práce je návrh na vytvoření adekvátních vzdělávacích materiálů pro dané druhy postižení. Výsledky práce, zejména pak návrhy na vytvoření materiálů, by mohly sloužit jako vzdělávací materiál pro výchovu a vzdělávání zdravotně postižených osob.
|
|
|
Program výchovy a vzdělávání občanů v oblasti ochrany obyvatelstva se zvláštním důrazem na zdravotně postižené osoby
MAZÁK, Tomáš
Cílem práce bylo provést rozbor současného stavu výchovy a vzdělávání na úseku ochrany člověka za mimořádných událostí se zvláštním důrazem na postižené osoby. Za tímto účelem bylo realizováno dotazníkové šetření, kdy byly vytvořeny dva dotazníky, a to dotazník pro pedagogický personál speciálních škol a dotazník pro jejich ředitele na území Jihočeského kraje. Dotazník pro pedagogický personál obsahoval 37 otázek a byl uspořádán do dvou tematických bloků. V dotazníku byla kombinace otevřených a uzavřených otázek. Prvních sedm otázek sloužilo k získání potřebných informací pro charakteristiku zkoumaného souboru. Blok první byl zaměřen na znalost respondentů, otázky byly zaměřené na problematiku integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva, otázky první pomoci a vybraných mimořádných událostí (povodeň, radiační havárii, biologické agens), dále pak na znalost doporučených způsobů chování při vzniku vybraných mimořádných událostí. Cílem prvního bloku dotazníku bylo zjistit informovanost pedagogických pracovníků. Blok druhý byl zaměřen na sebevzdělávání v předmětné oblasti a na hodnocení důležitosti výuky této problematiky na školách. Odpovědi pedagogů tohoto tematického bloku sloužily k doplnění názorů, zkušeností či připomínek respondentů vztahujících se k dané problematice. Dotazník pro ředitele obsahoval 19 otázek. V dotazníku byla kombinace otevřených a uzavřených otázek. Prvních 6 otázek sloužilo k získání potřebných informací pro charakteristiku zkoumaného souboru. Druhá část dotazníku byla zaměřena na otázky, které se zabývaly vlastním názorem ředitelů škol na území Jihočeského kraje. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny pomocí programu Excel ze softwarového balíku Microsoft Office. Hlavním cílem práce bylo zjistit informovanost pedagogů. Pro dobrou míru informovanosti jsem si stanovil hranici 75 % správných odpovědí. Výsledky lze zhodnotit, jako velice zarážející. Dozvěděl jsem se, že většina pedagogických pracovníků nemá základní znalosti v problematice ochrana člověka za mimořádných událostí. Z toho důvodu by se chtěli nechat proškolit formou organizovaných školení. Tento zájem projevili i ředitelé, kteří si také myslí, že na jejich škole je dostatek pomůcek pro výuku jak normálních, tak i zdravotně postižených žáků. To nám ale vyvrátily odpovědi pedagogických pracovníků, kteří tvrdí opak. Jako výsledek lze tedy chápat, že současný stav výchovy a vzdělávání na úseku ochrany člověka za mimořádných událostí je velice individuální a záleží pouze na přístupu pedagogického pracovníka. Neexistují totiž speciální výukové materiály nebo jednotný systém, který by všechny školy sjednotil a poskytl jim potřebné pomůcky. Práce poskytuje náhled na problematiku výuky ochrany člověka za mimořádných událostí a vlastní názory pedagogických pracovníků na ní. Mé výsledky mohou být použity jako podklad pro další výzkumné šetření, neboť se domnívám, že by bylo vhodné některé pasáže více rozpracovat. Výkon práce na speciálních školách pro zdravotně postižené s sebou nese řadu psychicky, ale i fyzicky náročných situací. Tyto situace pedagogičtí pracovníci a ředitelé zvládají velice obstojně. V této oblasti existuje mnoho škol, zaměřených speciálně na jedno zdravotní postižení, ale i takové, kde pracují s různě zdravotně postiženými. Školní vzdělávací programy, a tedy i výuka tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí je potřebné přizpůsobit potřebám dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi těchto žáků. V současné době školy používají k výuce řadu kompenzačních pomůcek odpovídající speciálním vzdělávacím potřebám žáků, avšak neexistují didaktické pomůcky, speciální učebnice (studijní materiály v Braillově písmu, nahrávky ve znakové řeči) v předmětné oblasti, které by svou formou a obsahem odpovídali potřebám zdravotně postižených osob.
|
host ::
RSS.