|
|
Analýza hospodářsko-politických vztahů Německa a Sovětského svazu v letech 1939-1941
Fabianková, Klára ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent) ; Horčička, Václav (oponent)
Disertační práce se zabývá německo-sovětskými hospodářsko-politickými vztahy v letech 1939-1941. Jedná se o formy totalitních režimů, jejichž spolupráce nebyla přerušena, i když měla vlastní dynamiku ovlivněnou ideologickými, hospodářskými a politickými podmínkami. Ekonomické důvody se zřetelem na zajištění surovinové soběstačnosti Německa byly jedním z motivů pro zintenzivnění německo-sovětské spolupráce. Smlouva o neútočení z 23. srpna 1939 byla vykalkulovanou dohodou s přesnými cíly, kdy oba systémy upřednostnily společné národní zájmy, které spočívaly také v rozdělení Polska, před ideologickými rozdílnostmi. Práce nastiňuje okolnosti jednání, hlavní aktéry a motivy vedoucí k uzavření nejdůležitějších obchodních smluv. Kvantifikuje sovětské dodávky exportované v daném období do německé ekonomiky a analyzuje faktory plnění smluvních závazků. Sotva dvouletý obchodní vztah, ve kterém se výraznou měrou angažovalo i Říšské ministerstvo zahraničí, poskytl více krátkodobých výhod německé válečné ekonomice, především z kvantitativního hlediska. Hitlerovi mimo jiné pomohl částečně vyřešit dovozní závislost. S ohledem na strukturu obchodu byl stalinský režim pro nacistickou ekonomiku významný především dovozem surovin a potravin. Recipročně Hitlerovo Německo preprezentovalo důležitý zdroj technologických postupů a zbrojní produkce. Plnění obchodních kontraktů ovlivňovaly válečné operace, strategické plány, smluvní podmínky a další faktory. V poslední části práce analyzuje německou hospodářskou situaci na okupovaném území SSSR v letech 1941-1943 se zřetelem k oblasti dnešní Ukrajiny a Běloruska. Záměrem bylo nalézt odpověď na otázku, zda byly dosaženy plánované ekonomické cíle a charakterizovat nejdůležitější faktory, které ovlivnily německé hospodářské zisky. Součástí výzkumu byla i analýza celkové bilance získaných nerostných surovin, potravin a pracovní síly s cílem odpovědět na otázku, zda se Hitlerovi čistě z kvantitativního hlediska vyplatilo ukončit hospodářskou spolupráci a zaútočit na Sovětský svaz. Vojenská akce byla motivována ekonomickými záměry, zároveň nelze pochybovat o rasově ideologickém pozadí. Na vypracování a realizace okupační politiky se aktivně podíleli i zástupci průmyslové sféry, bankovního sektoru nebo říšských ministerstev. Očekávaný přínos z hlediska ekonomického obsazení sovětského území nepřineslo. Efektivitu a plnění cílů komplikovala kromě evakuace a kolaborace, také korupce, partyzánská činnost a koncept okupační politiky.
|
host ::
RSS.