|
|
Čándigárh plánované a neplánované město
Urbášková, Hana
Čandígarh je jedním z mála plánovaných měst dvacátého století, které v sobě spojují monumentální architekturu, kulturní růst a modernizaci. Nachází se v severní Indii na úpatí pohoří Šivalika. Je hlavním městem dvou svazových států Harijána a Paňdžáb, na jejichž hranicích leží, a zároveň svazovým územím Indické republiky spravovaným ústřední vládou v Dillí. Autorem koncepce nového hlavního města byl tehdejší indický premiér Džaváharlál Néhrú, který v roce 1949 pověřil amerického architekta Alberta Mayera, úkolem navrhnout indické moderní město. Jeho koncept zahradního města přepracoval švýcarskofrancouzský architekt Le Corbusier. Néhrúovým přáním bylo vytvořit „město zítřka", které by svým obyvatelům poskytovalo kvalitní život. Současný Čandígarh je městem dilemat v plánovaných i neplánovaných aspektech a konfliktech. Článek se zabývá otázkami: Jak se žije v Čandígarhu, který byl plánován jako ideální město CIAM se základními principy urbanismu, jak je předložila Athénská charta? Umožnil urbanistický plán jeho obyvatelům žít "život snů" podle představ architekta, nebo se obyvatelé města snaží navzdory plánu obnovit svůj navyklý životní styl? Změnil se život ve městě poté, co byl komplex čandígarského Kapitolu v roce 2016 prohlášen za světové dědictví UNESCO?
|
|
|
Péče zaměřená na člověka v domově pro seniory
Hrdá, Karolína ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Tollarová, Blanka (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je určení a popis překážek v dosahování péče zaměřené na člověka v konkrétním domově pro seniory. Za účelem jeho naplnění se autorka práce nejprve zabývá konceptualizací pojmu péče zaměřená na člověka, vzniklý rámec následně využívá pro provedení výzkumu v předmětné organizaci. Teoretická část je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola se věnuje úvodu do konceptu péče zaměřené na člověka, vlastnímu vymezení pojmu a vztahu konceptu individualizace k péči zaměřené na člověka. Závěr kapitoly představuje schéma konceptu, které následně tvoří opěrnou strukturu pro kapitoly dva až pět. V nich autorka sleduje jednotlivé systémy, a to: příjemce péče, účastníky přímé péče a zajišťovatele služby, konec první části práce se pak věnuje odpovídající kultuře organizace. Empirická část nabízí nejprve shrnutí teoretických východisek, tedy rámce pro následnou analýzu a interpretaci dat, představuje relevantní aspekty zkoumané organizace, zejména pak v současnosti implementovaný psychobiografický model péče, který je přístupem v dosažení péče zaměřené na člověka. Empirická část dále pojednává o metodologii výzkumu. Pro dosažení cíle práce byly provedeny polostrukturované rozhovory s pracovníky zapojenými do přímé péče v rozsahu multidisciplinárního týmu. Rozhovory byly následně...
|
|
|
Vliv těžby kamene na krajinu a kvalitu života v Dolních Kounicích
Šífová, Jana
Práce prezentuje historii a současnost města Dolní Kounice a věnuje se historickému vývoji lomu v tomto městě. Dále popisuje těžební aktivity v Jihomoravském kraji a v České republice. Cílem práce je zjistit vnímání lomu v Dolních Kounicích obyvateli a rekreanty této lokality. Zaměřuje se na rozbor krajiny Dolních Kounic v důsledku těžby kamene a jejím dopadem na místní obyvatele i rekreanty. Objektem zkoumání v této práci je populace v rozpětí 18-65 let a více a soubor je dále rozlišen na rekreanty a trvale bydlící. V práci jsou analyzovány výsledky průzkumu metodou dotazníků, které jsou shrnuty v diskusi a v závěru práce.
|
|
|
Význam málotřídních škol pro obce a jejich obyvatele
DOLEŽALOVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá významem málotřídních škol pro obce a jejich obyvatele. Cíleně se proto zaměřuje na názory a vzpomínky jednotlivých obyvatel, kteří navštěvovali málotřídní školu ve své obci. Teoretická část práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První se zabývá málotřídním školstvím a druhá učitelem na málotřídní škole. V první kapitole se definuje pojem málotřídní škola, také se nahlíží na historii a rozlišují se typy málotřídních škol. Tato kapitola dále pojednává o málotřídních školách na venkově, zkoumá klima a prostředí na málotřídních školách a jejich výhody a nevýhody. V neposlední řadě nahlíží na málotřídní školu jako na alternativní a také zohledňuje alternativní školy málotřídního charakteru v zahraničí. Druhá kapitola se věnuje učiteli na málotřídní škole, jeho postojům, hodnotám, osobnostním vlastnostem, autoritě a také jeho profesním znalostem a dovednostem. Výzkumná část práce byla realizována polostrukturovanými rozhovory. Kvalitativní výzkum ukázal, že i když bývalí žáci často na málotřídní školu vzpomínají v dobrém, tak ne vždy důvěřují tomuto systému výuky natolik, aby mu bezpodmínečně svěřili své děti. Největším překvapením práce bylo zjištění, že vzpomínky na danou málotřídní školu jsou převážně ovlivňovány vzpomínkami na konkrétního učitele, na jeho osobnost, chování a jednání, ne na školu samotnou. Naopak na přestup do plně organizované školy má většina dotázaných špatné vzpomínky, pro většinu to bylo stresující, špatně se začleňovali do nového kolektivu i nového prostředí, někteří se setkali i se šikanou. I tyto skutečnosti některé obyvatele odrazují od možnosti dát své děti do málotřídní školy.
|
|
|
Péče zaměřená na člověka v domově pro seniory
Hrdá, Karolína ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Tollarová, Blanka (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je určení a popis překážek v dosahování péče zaměřené na člověka v konkrétním domově pro seniory. Za účelem jeho naplnění se autorka práce nejprve zabývá konceptualizací pojmu péče zaměřená na člověka, vzniklý rámec následně využívá pro provedení výzkumu v předmětné organizaci. Teoretická část je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola se věnuje úvodu do konceptu péče zaměřené na člověka, vlastnímu vymezení pojmu a vztahu konceptu individualizace k péči zaměřené na člověka. Závěr kapitoly představuje schéma konceptu, které následně tvoří opěrnou strukturu pro kapitoly dva až pět. V nich autorka sleduje jednotlivé systémy, a to: příjemce péče, účastníky přímé péče a zajišťovatele služby, konec první části práce se pak věnuje odpovídající kultuře organizace. Empirická část nabízí nejprve shrnutí teoretických východisek, tedy rámce pro následnou analýzu a interpretaci dat, představuje relevantní aspekty zkoumané organizace, zejména pak v současnosti implementovaný psychobiografický model péče, který je přístupem v dosažení péče zaměřené na člověka. Empirická část dále pojednává o metodologii výzkumu. Pro dosažení cíle práce byly provedeny polostrukturované rozhovory s pracovníky zapojenými do přímé péče v rozsahu multidisciplinárního týmu. Rozhovory byly následně...
|
host ::
RSS.