|
|
Vývoj právních, politických a sociálních aspektů obscenity v USA
Chmelařová, Petra ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Korytová Magstadt, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce "Vývoj právních, politických a sociálních aspektů obscenity" se věnuje přiblížení historie legislativního vývoje základní definice obscenity a právní úpravy v dané oblasti, poukazuje na zdlouhavý a složitý proces formulace této definice a vyzdvihuje v tomto směru stěžejních rozhodnutí Nejvyššího soudu. Dále poskytuje obecný přehled současné legislativy týkající se obscenity ve Spojených státech a okrajově se dotýká také cenzury obscenity stručným předložením hlavních argumentů jejich stoupenců a odpůrců. Věcně tato práce představuje i některé zájmové skupiny, jejichž náplň činností souvisí s bojem proti obscenitě a nemravnosti nebo naopak s ochranou svobody slova. Významně je tato práce zaměřena také na činnosti Federální komunikační komise a podává ucelený přehled o tom, jak tato komise reguluje vysílání obscenity a nemravnosti. Poslední část práce seznamuje s aférou Nipplegate a věnuje se především společenskému vývoji po ní.
|
|
|
Srovnání amerického a mexického pojetí svobody projevu
Drhlíková, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Svoboda projevu je základním lidským právem, které není důležité pouze pro intelektuální integritu jedince, ale i pro zdravý vývoj celé společnosti. Práce představuje jak obecné argumenty pro svobodu projevu, tak právní ukotvení této svobody ve dvou odlišných právních kulturách. Ve Spojených státech amerických je právo na svobodu projevu zakotveno v prvním dodatku Ústavy, který doplňuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu USA. V Mexiku je toto právo upraveno v čl. 6 Ústavy. Práce ukazuje, jak obě země dospěly k současné právní úpravě na základě zkoumání právního vývoje a kulturních hodnot. Hodnoty ve zkoumaných společnostech jsou představeny na základě Hofstedovo kulturních dimenzích. Jádrem práce je komparace právních limitů, která je vytvořena především na základě soudní praxe nejvyšších soudů obou zemí. Je kladen důraz na čtyři hlavní limity, které nejvíce souvisí se svobodou slova: (i) provokativní projev včetně projevu nenávistného, (ii) symbolický projev, (iii) obscenita a (iv) difamace. Kromě právních limitů práce interpretuje i nejvýznamnější faktické limity v obou zemích. Závěrem se autorka zamýšlí nad vztahem svobody projevu a otevřeností společnosti a jejich vzájemné závislosti.
|
host ::
RSS.