|
|
Vliv zvěře na stav a vývoj dřevinné vegetace v regionu Týna nad Vltavou
Odehnal, Lukáš
Předmětem zkoumání této diplomové práce byl monitoring okusu lesních dřevin v honitbě Bečice. Monitoring okusu byl proveden na jaře a na podzim roku 2015 na dvanácti obdélníkových plochách podle metodiky pro šetření okusu (Čermák, Mrkva, 2003). Při tomto šetření bylo zkontrolováno 3 622 jedinců osmi různých druhů dřevin. Mezi tři nejčastěji se vyskytující dřeviny patřil dub zimní (Quercus petreaea), dále buk lesní (Fagus sylvatica) a smrk ztepilý (Picea abies). Nejvyšší průměrné poškození okusem (82 %) bylo zaznamenáno u jedle bělokoré (Abies alba), naopak nejnižší průměrné poškození (15,24 %) u borovice lesní (Pinus sylvestris). Poškození okusem je v zájmovém území způsobeno převážně srnčí zvěří, početnost její populace byla dána do vztahu s poškozením a v závěru práce jsou popsány návrhy na zmírnění vlivu zvěře na dřevinnou vegetaci pro lesní a myslivecké hospodáře.
|
|
|
Analýza stavu a vývoje obnovy lesa na ŠLP Masarykův les Křtiny
Zouhar, Martin
Cílem diplomové práce bylo provést rozbor a následnou analýzu obnovy lesa za období let 2003 až 2012 na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny. Podkladem k provedení analýzy byla data z lesní hospodářské evidence. Na základě získaných dat bylo učiněno srovnání mezi přirozenou a umělou obnovou lesa, byl porovnán podíl první a opakované obnovy lesa. Diplomová práce též analyzuje obnovu ve vztahu k stanovištním podmínkám a dřevinám.
|
|
|
Analýza přírodě blízkého pěstování lesů v obecních lesích obce Obora u Kaznějova
Blažek, Vojtěch ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Podrázský, Vilém (oponent)
Bakalářská práce popisuje přírodě blízké pěstování lesa na majetku obce a jejím cílem je analýza hlavních lesnických činností zde vykonávaných. V obecné části stručně shrnuje historický vývoj myšlenky přírodě blízkého lesnictví. Také připomíná základní přírodní procesy probíhající v přirozených lesích. Práce předkládá několik možných užívaných postupů přestavby lesa. Zmiňuje se také o problematice hospodaření v obecních lesích. V podrobné části rozebírá hospodářské a přírodní podmínky majetku a zaměřuje se obzvláště na obnovu a výchovu porostů. Výsledky rozboru diskutuje a na závěr doporučuje využití tohoto pojetí pěstování lesů hlavně z důvodu ochrany genofondu lesních dřevin.
|
|
|
Vliv velikosti a krytí holiny na odrůstání douglasky tisolisté
Ludvík, Ladislav
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má v porostu rozdílná velikost holiny a její krytí na odrůstání kultur douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco). Součástí práce bylo i zhodnocení vlivu různých typů sadebních materiálů (2 + 1, 2 + 2, 3 + 0 a f1 + k1) na odrůstání kultur douglasky na částečně krytých lokalitách. Práce byla realizována na výzkumných plochách ÚZPL založených v roce 2010 (17 ploch) a 2011 (4 plochy) na území Lesů města Brna. Měření probíhalo po ukončení vegetační doby v měsících září a říjen roku 2013. Navazuje na předchozí měření, které bylo realizováno na podzim roku 2012. Na všech plochách bylo měřeno a hodnoceno minimálně 100 jedinců, u kterých byly hodnoceny zejména tyto parametry a znaky: výška nadzemní části rostliny (v roce 2012 a 2013), přírůsty terminálu, tloušťka kořenového krčku, počet rostlin s vícečetným kmenem, zvlnění kmene (přímý, do 3 průměrů kmene a nad 3 průměry kmene), tvar koruny (trojúhelníkovitá, elipsovitá, kulovitá a jednostranná), délka letošních jehlic, barva asimilačního aparátu (zelená, světle zelená a žlutá) a ztráty. Výsledky práce byly konfrontovány s výsledky zjištěnými již v předešlých letech. Výsledky diplomové práce potvrdily, že rozdílná velikost (krytí) holiny i použitý typ sadebního materiálu mají vliv na úspěšné odrůstání kultur douglasky tisolisté. Douglaska po výsadbě nejlépe odrůstá na plochách krytých okolním porostem alespoň ze tří stran, kde holina nemá větší šířku než 35 m. Při použití kvalitního materiálu lze na těchto plochách čekat i průměrně nejmenší ztráty. Přibližně po třech letech se začínají přírůsty i šířky kořenových krčků rostlin mezi jednotlivými krytími postupně srovnávat. Na plochách krytých okolním porostem ze dvou stran a se vzdáleností holiny od porostu poskytujícího krytí nepřesahující 1,5 násobek jeho výšky i po třetím vegetačním období nejlépe odrůstají a dosahují nejmenších ztrát sazenice typu f1 + k1 a 2 + 1. Ztráty vzniklé v roce 2013 byly oproti ztrátám z předešlého měření realizovaného v roce 2012 výrazně nižší.
|
|
|
Potenciál využití sukcese při obnově kalamitní holiny
Květoň, Lukáš
Předmětem této bakalářské práce bylo analyzovat úspěšnost obnovy lesa na kalamitní holině vzniklé po větrné kalamitě "Antonín". Po rozpadu přibližně 1,7 ha velkého bukového porostu na živném stanovišti byla v roce 2012 založena trvalá výzkumná plocha o velikosti 15x110 m. Na bodové síti (5x5 m) byl sledován samovolný vývoj dřevinné a bylinné vegetace. Výstupem práce bylo vyhodnocení hustoty přirozeného zmlazení ze dvou vegetačních období. Podle platné legislativy (Zákon 289/1995 Sb., vyhláška 139/2004 Sb.) lze hodnotit obnovu za neúspěšnou, především kvůli nízkému počtu cílových dřevin 7 779 ks/ha, které nevyhovují minimálnímu počtu jedinců na hektar. Hustota ostatních dřevin činila pouze 476 ks/ha. V následujícím roce byl zjištěn pokles cílových dřevin, hustota dosahovala 7 619 ks/ha a nárůst ostatních dřevin s hustotou 952 ks/ha. V prvním roce byla zaznamenána největší hustota u buku (3 175 ks/ha) a dubu (2 222 k/ha), v roce nadcházejícím tyto dřeviny vykazovaly největší pokles. Velmi výrazný vliv na hustotu zmlazení byla vzdálenost od okraje okolního porostu, kdy do 5 m od okraje porostu hustota zmalení dosahovala 70 000 ks/ha, nad 45 m od okraje porostu nedosahovala hustota zmlazení více než 10 000 ks/ha.
|
|
|
Analýza stavu a vývoje obnovy lesa na území Lesů města Brna, a.s.
Přikrylová, Hana
Předmětem studia bylo zhodnocení dlouhodobého stavu a vývoje obnovy na území LS Deblín (Lesy města Brna, a.s.). Nejvíce zastoupenou dřevinou je smrk (41,09 %). Největší plochu zaujímá hospodářský soubor 45. Stav obnovy byl analyzován dle lesní hospodářské evidence za období let 2002 - 2011, byl stanoven podíl přirozené a umělé obnovy v jednotlivých letech, pro jednotlivé HS i celou lesní správu. Součástí práce bylo i terénní šetření s cílem posoudit zajištěnost porostů. Na LS Deblín bylo obnoveno během let 2002 -- 2011 přibližně 222 ha (tj. 7 %), z toho umělá obnova tvořila 74 % a podíl přirozené obnovy dosáhl 26 %. Přirozená obnova nebyla vykázána na HS 017 a HS 253. Na HS 456 přirozená obnova převažuje (59 %). Průměrně se za sledované období sázelo 6500 ks/ha. Během let 2002 -- 2011 došlo při umělé obnově k poklesu zastoupení smrku (o 29 %) a borovice (o 9 %), naopak se zvýšila výsadba dubu (o 25 %) a modřínu (o 14 %). Průměrné náklady na umělou obnovu 1 ha v roce 2005 byly 56 306 Kč, v roce 2006 40 347 Kč a v roce 2007 45 909 Kč/ha. Z celkového počtu 20 analyzovaných porostů byly po 7 letech od obnovy hodnoceny čtyři jako nezajištěné. Limitujícím faktorem zajištění byla zvěř, případně nevhodná druhová skladba.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.