Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Effect of seed treatment on the germination of different provenances of Dodonaea angustifolia; a recommendation for degraded land restoration through direct seeding
Petrovičová, Lucia
V roce 2015 byla v lesní školce Jara Jinesa v blízkosti města Awassa realizován experiment s cílem vyhodnotit hodnoty klíčení druhu Dodonaea angustifolia. S tímto cílem byli vyhodnoceny tři provenience a čtyři různé způsoby ošetření a srovnány s kontrolním výsevem neošetřených semen. Prokazatelně pozitivní vlil na zvýšení klíčivosti mělo ošetření horkou vodou v obou hodnocených časových intervalech. Klíčivost takto ošetřených semen dosahovala od 70 až do 100 %. Pozitivní vliv máčení semen v studené vodě nebyl zaznamenám, v některých případech dokonce došlo k snížení klíčivosti oproti jakkoli neošetřeným semenům. V časovém horizonte 3 až 6 dní od výsevu dochází zejména u teplou vodou ošetřených semen k prudkému nárůstu počtu vyklíčených semen. Vliv provenience je zjevný zejména v různém časovém optimu máčení, jelikož každá provenience je adaptována specifickým podmínkám prostředí. Ošetření semen teplou vodou před výsevem zvýšilo uniformitu semenáčků/sazenic a tím zvýšilo kvalitu semenné produkce bez výrazného technologického vybavení a finančních nákladů-
Obnova poškodenej krajiny po ťažbe kameňa
Die, Tibor
Bakalářská práce se zabývá obnovou krajiny v opuštěném lome Rieka Kraľovany II., v kterém těžba probíhala od roku 1967 do roku 2015, ve dvou časových periódech. Pozornost je věnovaná charakteristice oblasti, historii lomu Rieka a přirozenému vývoju stanoviště po ukončení těžby. Popis hlavních změn v krajine způsobených těžbou kamene vychází z porovnání historických a současných map, a z provedeného terénního průzkumu. Terénní průzkum, který byl vykonán ve dvou obdobích, detailně popisuje vývoj vegetace ve dvou úsecích lomu. Za pomoci těchto údajů je v práci popsáno uplatnění rozdílných metod rekultivace, jako i výber tý nejvhodnější možnosti a pravděpodobný budoucí vývoj a využití oblasti.
Využití přirozené sukcese v rekultivacích =: The Use of Natural Succession in Reclamation /
Botková, Kamila
V předkládané disertační práci je řešeno téma využití přirozené sukcese v rekultivační praxi při obnově krajiny po povrchové těžbě surovin. V kontextu krajinného inženýrství se jedná o komplexní problematiku, která byla rámcově řešena ve třech úrovních: ekologické, technické a praktické. Práce je koncipována jako soubor vlastních vědeckých publikací, které jsou uvedeny v širším kontextu a jejich závěry zobecněny pro potřeby možného využití v praxi. Na ekologické úrovni je přirozená nebo řízená sukcese vhodným způsobem obnovy na většině stanovišť. Praktické využití je limitováno především legislativním ošetřením ochrany zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa, nároky a představami vlastníků těžbou zasažených pozemků, a také zajištěním dlouhodobé péče o plochy vzniklé přirozenou sukcesí.
Možnosti obnovy těžební krajiny Podkrušnohoří
Kurešová, Adéla
Následující diplomová práce nahlíží na krajinu těžbou postižené oblasti Bílinska. Hlavním účelem práce je zhodnotit krajinu jako celek. Srovnat historickou skutečnost se současnou. Objasnit, jaké jsou možnosti těžební oblasti. Jaká právní legislativa a postupy obnovu krajiny zajišťují. A dále jaké jsou možnosti rekultivace a jak se rozdělují. Po posouzení a zhodnocení krajiny, přistoupit k návrhu připomenutí paměťových stop v krajině a navrhnout její možné využití.
Hydrologický a protierozní význam mimoprodukčních biotopů v obnově hnědouhelné posttěžební krajiny
Korol, Daniel ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá v části literární rešerše problematikou povrchové těžby v Mostě a okolí. Zaměřuje se na změny v území způsobené povrchovou těžbou a popisuje jejich nápravu několika způsoby. Klade především důraz na vodní režim a další ovlivněné složky v přírodě. Zabývá se také detailním popsáním zájmového území a vymezením mimoprodukčních biotopů. Následující část obsahuje metodiku terénního měření infiltračního - pokusu provedenou jednoválcovou metodou, při které se zjistily průměrné hydraulické vodivosti lesů, luk, sukcesí a ruderálu. Pokus byl proveden na výsypkách lomu Československé armády, lomu Ležáky a lomu Vršany.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.