|
|
Etický aspekt vyrovnávání se se smrtí dítěte či partnera
ZACHAŘOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá tématem etických aspektů v procesu vyrovnávání se se ztrátou dítěte, které se mohou promítat i do ztráty životního partnera. Bakalářská práce začíná teoretickou částí, která je rozdělená do sedmi podkapitol. První se zabývá úmrtím dítěte jako nejbolestnější rodičovskou ztrátou, druhá uvádí typy neanticipovaného, tj. náhlého úmrtí dítěte a třetí se vztahuje k úmrtí očekávanému, tj. anticipovanému, čtvrtá se věnuje v obecné rovině etickým aspektům vyrovnávání se se smrtí dítěte, které se v následujících třech kapitolách dělí do jednotlivých, časově různě odlišných období procesu umírání dítěte období pre finem, in finem a post finem. Empirická část hledá odpověď na otázku: "Které etické aspekty hrají roli při vyrovnávání se se smrtí dítěte?". Jde cestou kvalitativního výzkumu, odpověď na výzkumnou otázku získává metodou osobní případové studie a data sbírá technikou polostrukturovaného rozhovoru a vyhodnocuje pomocí otevřeného kódování. Odpovědí na výzkumnou otázku je zjištění, že v období pre finem jsou stěžejní etické aspekty vyrovnávání se se smrtí dítěte sdělení pravdy a změna životního stylu, v období in finem ritualizace smrti a dilema paliativní péče versus eutanazie a v období post finem bezprostřední péče o mrtvé tělo dítěte spojená s následným pohřbem a procesem truchlení, péče o pozůstalé a otázka etiky médií. Výzkumný soubor tvoří informantka vybraná metodou samovýběru, která ztratila nejprve svého syna a nedlouho po něm i manžela. Bakalářská práce může sloužit jako zdroj útěchy a inspirace pro osoby, které prožívají bolestivou ztrátu, ale může pomoci i jejich okolí, které v dané chvíli např. tápe a netuší, jak se k pozůstalým chovat a jak s nimi komunikovat.
|
|
|
Spiritualita a životní postoje člověka v období pre finem
Pavelková, Monika ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Cílem rigorózní práce se stává podrobnější zkoumání spirituality a životních postojů osob v období pre finem. Spiritualitu chápeme jako vztah k posvátnu, religiózní či nereligiózní povahy, intrinsickou či extrinsickou. Spiritualita se ukazuje jako významná copingová strategie, způsob vyrovnávání se s nemocí, se smrtí a její blízkostí. Hovoříme o hledání smysluplnosti života, nemoci i smrti v období pre finem, navazujeme také na teorii náboženského copingu H. G. Koeniga a K. I. Pargamenta. Copingovou strategií se stává i víra v posmrtný život, ať už doslovná, či symbolická dle Teorie řízení hrozeb či Teorie řízení skrze smysl. Při hodnocení postojů k nemoci a ke smrti vycházíme z pojetí E. Kübler- Rossové, která vypracovala pěti-stádiový model vyrovnávání se s nemocí a její terminálností, a z teorie P. T. P. Wonga, G. T. Rekera a G. Gessera, autorů dotazníku zaměřeného na postoje ke smrti (DAP-R). Výzkumu se zúčastnilo v době duben - říjen 2012 jedenáct uživatelů hospicové paliativní péče z Hospice Dobrého Pastýře v Čerčanech a Hospice svatého Štěpána v Litoměřicích. Data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů a dále analyzována kvalitativně. Dospíváme k závěru, že spiritualita se stává ochranou před obavami se smrtí spojenými, přesto nejsou respondenti na její přijetí zcela připraveni....
|
host ::
RSS.