|
|
Literární rozbor díla Ukijoburo spisovatele Šikiteie Sanby
Mikeš, Marek ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Švarcová, Zdeňka (oponent)
Hlavním tématem práce je literární analýza díla Ukijoburo Šikiteie Sanby, významného japonského spisovatele období Edo. Práce obsahuje poměrně obsáhlou část věnovanou Sanbovu životu a dílu. V této části je největší pozornost věnována Sanbovým dílům žánru kokkeibon, kterými se proslavil. Teoretická část práce je převážně věnována narativní analýze, která byla pro rozbor díla zvolena jako hlavní výzkumná metoda. V analytické části jsou pak za využití představených metod rozebírány především vypravěčské postupy, děj, prostředí, postavy a humor Sanbova nejvýznamnějšího díla Ukijoburo.
|
|
|
Literární rozbor díla Ukijoburo spisovatele Šikiteie Sanby
Mikeš, Marek ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Švarcová, Zdeňka (oponent)
Hlavním tématem práce je literární analýza díla Ukijoburo Šikiteie Sanby, významného japonského spisovatele období Edo. Práce obsahuje poměrně obsáhlou část věnovanou Sanbovu životu a dílu. V této části je největší pozornost věnována Sanbovým dílům žánru kokkeibon, kterými se proslavil. Teoretická část práce je převážně věnována narativní analýze, která byla pro rozbor díla zvolena jako hlavní výzkumná metoda. V analytické části jsou pak za využití představených metod rozebírány především vypravěčské postupy, děj, prostředí, postavy a humor Sanbova nejvýznamnějšího díla Ukijoburo.
|
|
|
Koncept znečištění kegare v Japonsku na přelomu 16. a 17. století
Mornsteinová, Lucie ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Cílem této práce je popsat vznik a vývoj okrajových společenských tříd spojovaných s konceptem rituální nečistoty kegare v Japonsku na přelomu 16. a 17. století. Mezi hlavní otázky, které si práce klade, patří, jakým směrem směřoval od konce japonského středověku vývoj těchto okrajových skupin, zda došlo pod vlivem sjednotitelů Japonska k narušení tohoto vývoje, a pokud ano, jakým směrem se poté vydal, případně zda byly snahy o zmrazení společenského systému motivovány i snahou o omezení přístupu ke strategickým surovinám, či zda byly jen vedlejším výsledkem dílčích vyhlášek a omezení. Při hledání odpovědí na tyto otázky jsem použila dva přístupy. V první řadě jsem diachronně popsala vývoj okrajových skupin a konceptu kegare od nejstarších dob, a poté jsem na tyto poznatky aplikovala analytickou teorii grid and group Mary Douglasové, čímž bylo prokázáno, že vývoj okrajových skupin byl v případě skupiny koželuhů eta během analyzovaného časového úseku výrazně urychlen, zatímco v případě skupin "nelidí" hinin vedl spíše ke stagnaci a regresi. Tato práce umožňuje vhled do tohoto často přehlíženého aspektu japonských dějin a její výsledky snad do jisté míry vrhají světlo na příčiny diskriminace potomků skupin burakumin, která v Japonsku pokračuje dodnes.
|
host ::
RSS.