|
|
Pooperační ošetřovatelská péče u pacientů po malých urologických výkonech
VÁVROVÁ, Eliška
Diplomová práce se zabývá pooperační ošetřovatelskou péčí u pacientů po malých urologických výkonech. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje význam urologie, endoskopie v urologii, ošetřovatelský proces v rámci pooperační péče po malých urologických výkonech a týmovou spolupráci jako nedílnou součást urologického oddělení. Praktická část diplomové práce byla provedena kvalitativním výzkumným šetřením, technikou zúčastněného pozorování sester a technikou sběru dat polostrukturovaného rozhovoru u pacientů. Na zúčastněném pozorování se podílelo šest sester pracujících na urologickém oddělení. Rozhovor byl realizován se šesti pacienty po malém urologickém výkonu do úplného nasycení teoretického vzorku. Analýza a zpracování dat byla provedena metodou otevřeného kódování s použitím techniky "tužka - papír" a následně získané kódy byly zpracovány do jednotlivých kategorií a podkategorií. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cíle bylo zjistit, jaká je role sestry v pooperační péči u pacientů po malých urologických výkonech. Poté bylo nezbytné zmapovat specifika pooperační ošetřovatelské péče u pacientů po malých urologických výkonech. Třetí cílem bylo zjistit, jak pacienti vnímají péči sester po malých urologických výkonech. Z analýzy dat výzkumného šetření vyplynulo, že role sester je nedílnou součástí poskytování pooperační péči po malých urologických výkonech. Jejich individuální přístup, odborné znalosti a empatie hrají významnou roli během pooperační rekonvalescence pacientů. Důležitým faktorem je také zefektivnění komunikace mezi sestrou a pacientem. Výsledky naznačují, že vnímavost pacientů po malých urologických výkonech je spojena s interpersonálními dovednostmi a schopností poskytovat kvalitní péči, která výrazně ovlivňuje celkovou spokojenost pacientů.
|
|
|
Ošetřovatelský proces v prevenci imobilizačního syndromu
Havlasová, Anežka ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou imobilizačního syndromu. Klade si za cíl poukázat na rizika spojená s dlouhodobou imobilizací, rozpoznání včasných příznaků imobilizačního syndromu a předcházení vzniku komplikací. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku imobilizačního syndromu v jednotlivých orgánových soustavách, kde jsou související změny a prevence podrobně rozepsány. Empirickou část tvoří dotazníkové šetření, které se zaměřuje na znalosti sester ze standardního a JIP oddělení. Ověřované znalosti se týkají předcházení a podstaty imobilizačního syndromu. Na dotazníkovém šetření se podílelo celkem 99 respondentů napříč Fakultní nemocnicí v Motole. Získaná data byla zpracována a následně byly porovnávány znalosti sester na základě vzdělání, typu pracoviště a délky praxe. Cíle: Cílem bakalářské práce bylo přinést ucelený přehled relevantních poznatků o imobilizačním syndromu. Dále bylo cílem zjistit prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce znalosti sester o imobilizačním syndromu. Metody: Šetření bylo provedeno prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření. Dotazník vlastní konstrukce byl rozdán v tištěné formě praktickým a všeobecným sestrám. Dotazník obsahuje 27 otázek, skládá se z otevřených, a i uzavřených odpovědí. Výsledky: Z vlastního šetření je patrný rozdíl ve...
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s hydrocefalem
Suková, Elishka ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována ošetřovatelskému procesu a edukaci u pacienta s hydrocefalem. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry onemocnění ovlivňuje kvalitu života pacienta, se zaměřením na období před a po zavedení ventrikulo-peritoneálního shuntu. Dále, jak se pacient cítil v době hospitalizace, zda byl spokojen s přístupem personálu, jestli byl řádně edukován před a po operačním zákroku či před propuštěním do domácího ošetřování. Teoretická část práce se věnuje podrobnému popisu onemocnění, jeho příčinám v novorozeneckém, dětském i dospělém věku, příznakům pacientů všech věkových kategorií a možnostem léčby. Empirická část práce je založena na kvantitativním výzkumném šetření, analýze získaných dat a porovnání výsledků práce s obdobnými pracemi. Jako výzkumná metoda bylo zvoleno kvantitativní dotazníkové šetření za pomoci nestandardizovaného dotazníku. Dotazníkové šetření proběhlo na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, po předchozím schválení náměstkyní pro ošetřovatelskou péči a se souhlasem vedení dané kliniky. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že 86,11% dotazovaných udává zlepšení svého zdravotní stavu po implantaci ventrikulo-peritoneálního shuntu. Většina respondentů, konkrétně 97,22% byla velmi spokojena s...
|
|
|
Péče o chronickou ránu - bércový vřed
Kümmelová, Tereza ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce Péče o chronickou ránu - bércový vřed se zabývá problematikou chronických ran zaměřenou na bércové vředy. Cílem práce bylo: Shromáždit data o možnostech léčby bércového vředu a prostudování dostupných zdrojů. Získat data z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Tato data následně posoudit a statisticky zpracovat. Vypočítat kvalifikovaný odhad zátěže ošetřovatelského personálu související s péčí o pacienta s bércovým vředem na pracovištích interního typu, na pracovištích chirurgického typu a souhrnně ve Fakultní nemocnici v Motole. Teoretická část práce uvádí základní přehled řešené problematiky. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky dříve realizovaných studií. Metodou výzkumného šetření byla sekundární analýza dat z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 164 pacientů s bércovým vředem hospitalizovaných v období od 1. 1. 2022 do 31. 6. 2022 ve Fakultní nemocnici v Motole. Výsledky: Bylo zjištěno, že ve Fakultní nemocnici v Motole bylo za dané období hospitalizováno více mužů s bércovým vředem než žen. Na interních pracovištích hospitalizovali více pacientů s bércovým vředem než na chirurgických...
|
|
|
Hodnotící škály v ošetřovatelském procesu u dětí
BENEDIKTOVÁ, Anna
Současný stav Ošetřovatelský proces je nedílnou součástí kvalitní ošetřovatelské péče v pediatrii. Tento proces obsahuje mnoho jednotlivých složek, které dovedou společně vytvořit celek, který nejen napomáhá sestrám, ale také zpříjemňuje pacientům pobyt v nemocničních zařízeních. Jednou ze složek jsou hodnotící a měřící škály. Ty mohou být zaměřené na bolest, vědomí, nutrici či riziko pádu. Cílem práce Bylo zorientovat se v hodnotících a měřících škálách v pediatrii a zjistit jejich uplatnění v ošetřovatelském procesu na vybraných pracovištích dětských odděleních. Nejprve jsme zjišťovali, jaké hodnotící škály lze uplatnit v ošetřovatelském procesu u dětí. Poté následovaly rozhovory, ve kterých jsme se zaměřili na hodnotící škály používané na vybraných pracovištích a jak sestry nahlížejí na používání hodnotících škál. Metodika Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi jsme vyhledávali v odborné literatuře hodnotící a měřící škály v pediatrii. V druhé fázi jsme prováděli hloubkové rozhovory, které se uskutečnily se sestrami, které pracujícími na standardních odděleních nebo na JIP. Výzkumné šetření bylo zpracované formou vyhledávání informací z literatury a také za pomoci hloubkových rozhovorů se sestrami na námi vybraných odděleních. Sběr dat probíhal od ledna do června roku 2023. Všechny rozhovory byly nahrány na diktafon a následně přepsány do programu MS Word. K analýze a kódování dat byla požita metoda "tužka papír". Následně byla data rozčleněna na celky, ke kterým byly přiřazeny příslušné kódy a ty byly seskupovány do kategorií. Tyto kategorie a podkategorie byly následně zpracovány do přehledných schémat a podrobně popsány. Výsledky Z výzkumu jsme zjistili, že na hodnocení bolesti je mnoho škál, a ne všechny lze aplikovat na stejný věk. Na každou ze škál je navíc potřebné vyhledat správnou tabulku či techniku a každá je ve výsledku jinak hodnocená. Sestry znají hodnotící škály, které využívají na odděleních a vědí, k čemu slouží, ale neznají jejich přesné názvy, nýbrž spíše obecné k dané hodnotící problematice. Většina sester mluvila na obecné rovině, jako například "hodnocení bolesti", "hodnocení rizika pádu", "hodnocení vědomí". Ne všechna pracoviště využívají stejné hodnotící techniky a ani všechny stejné hodnotící oblasti. Závěr Z výsledků vyplívá, že hodnotící škály jsou nezbytnou součástí ošetřovatelské dokumentace. Bylo použito již mnoho hodnotících škál, tudíž si většina odděleních dovede vybrat jednu, která jim na danou problematiku bude vyhovovat a také to tak námi vybraná pracoviště učinila. Důležité je však zvolit tu správnou s ohledem na věk a psychomotorický vývoj dítěte. Tato bakalářská práce může být využita v teoretické i praktické části výuky v Pediatrickém ošetřovatelství. Hodnotící techniky lze využít při odborné praxi na daných pracovištích nebo můžeme nabídnout hodnotící škálu na hodnocení bolesti, kterou jsme vymysleli. Mohla by pomoci sestrám v diagnostikování a určování stupně bolesti u všech věkových kategoriích.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta se zrakovou vadou / strabismem
ŽLIČAŘOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o dětského pacienta se zrakovou vadou strabismem. Název této zrakové vady vznikl od slova strabidzein - šilhati, a to z řeckého původu. Český název pro tuto zrakovou vadu je šilhání. Pokud tato vada není v brzkém věku dítěte včas rozpoznána a diagnostikována, může v pozdějším věku dítěti způsobovat zdravotní komplikace. U opožděné léčby může zdravotní komplikace způsobovat i v dospělosti. Prvním cílem bakalářské práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče u dětského pacientka s touto diagnostikovanou vadou, a to především u hospitalizovaných dětí. Druhým cílem bylo zmapovat úlohu sestry vedukaci dětského pacienta s diagnostikovanou zrakovou vadou/ strabismem, a to především v rámci předoperační a pooperační péče u hospitalizovaných dětí. Třetím cílem bylo zmapovat vliv onemocnění na psychické potřeby dětského pacienta se strabismem, a to tedy jednak u hospitalizovaných dětí v nemocnici a jednak u rodin s dětmi se strabismem. A posledním cílem bylo zmapovat vliv onemocnění na sociální potřeby dětského pacienta se strabismem, a to také v případě hospitalizovaných dětí v nemocnici a zároveň vliv na sociální potřeby dítěte v rodinách. Výzkumná část byla vytvořena na základě kvalitativního šetření, a to metodou dotazování v rodinách s dětmi se strabismem a s jejich rodiči a se sestrami pracujícími na oční klinice FN Brno na pracovišti Dětské nemocnice. Sběr dat proběhl pomocí techniky hloubkových rozhovorů. Sběr dat v rodinách byl proveden osobně nebo online a hloubkové rozhovory se sestrami proběhly osobně na oddělení v nemocnici. Výsledky byly zpracovány metodou tužka a papír do kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že v současné době je přístup v předoperační a pooperační péči velmi individuální a přizpůsoben potřebám dětských pacientů. Hospitalizace dětského pacienta se zákonným zástupcem nebo doprovodem se stává samozřejmostí dle možností oddělení. V rámci našeho setření bylo zjištěno, že specifika v rámci ošetřovatelské péče jsou nejvíce spojená s tím, že dítě po operaci nevidí, má zakryté jedno nebo obě oči. A zdravotnický personál se tak stává "očima" dítěte a veškerá péče se následně odvíjí od toho. Dále byly zmapovány úlohy sestry v edukaci dětského pacienta, kde bylo zjištěno, jak je důležité edukovat jednak dítě, dle jeho věku, ale podstatné je edukovat i rodiče. A díky tomu je celá hospitalizace zpravidla poklidnější, protože dostatek informací mají i rodiče a vzájemná spolupráce mezi nemocničním personálem a rodiči funguje. Dále bylo potvrzeno, že malé děti se strabismem nemají problém se začleněním do kolektivu, ani jim strabismus nedělá problém ve sportovních aktivitách. Žádné dítě v rozhovorech však nedělá sport na profesionální úrovni, zde možnost omezení nelze hodnotit. Dále bylo zjištěno, že mnohdy samotný strabismus a jeho diagnostiku snáší po psychické stránce hůře rodiče než samotné děti. A závěrem bylo zjištěno, že dětem z kompenzačních pomůcek dělá nejvíce obtíže používání okluzoru. Zde je potřeba další přizpůsobení této kompenzační pomůcky dětem tak, aby byla co nejvíce vyhovující a léčba byla účinná. Výsledky získané výzkumným šetřením lze použít k vytvoření edukačního letáku pro děti a jejich rodiče motivující je k nošení okluzoru, a i dalších kompenzačních pomůcek při strabismu. A to z důvodu, že právě v rodinách bylo zjištěno časté odmítání nošení okluzoru, anebo brýlí jako kompenzační pomůcky, popřípadě jejich sundávání.
|
|
|
Péče o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy
KRAMÁŘOVÁ, Iva
Diplomová práce se věnuje ošetřovatelské péči o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy. Stav po operaci prostaty je pro muže novou životní zkušeností, na kterou je potřeba se adaptovat. Adaptaci pacientů se věnovala Callista Roy, která je autorkou adaptačního modelu. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké intervence sestry využívají k podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii v jednotlivých adaptačních modech Callisty Roy. Druhým cílem bylo zjistit, jaké stimuly sestry sledují při poskytování ošetřovatelské péče pacientovi po prostatektomii, a třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy mají pacienti po prostatektomii v jednotlivých adaptačních módech. Pro tyto tři cíle jsme si stanovili tři výzkumné otázky. Diplomová práce obsahuje dva výzkumné vzorky. Prvním výzkumným vzorkem jsou sestry z urologické jednotky intenzivní péče a sestry ze standardního lůžkového urologického oddělení a druhým výzkumným vzorkem jsou pacienti hospitalizovaní na urologickém standardním oddělení. Získání dat bylo provedeno skrze kvalitativní šetření, metodou dotazování, technikou rozhovorů u pacientů po prostatektomii v nemocničním zařízení a sester pečujících o tyto nemocné. Výzkumné šetření je doplněno zúčastněným pozorováním. Výzkumné šetření probíhalo v únoru až březnu roku 2023. Z výsledků rozhovorů se sestrami vyplynulo, že sestry využívají při poskytování ošetřovatelské péče nemocnému po prostatektomii prvky z adaptačního fyziologického módu. Z výsledků rozhovorů s pacienty vyplynulo, že nespatřují žádný problém v adaptaci na nemocniční prostředí a ani s adaptací na stav po odstranění prostaty. Z výpovědí pacientů implicitně vyplynulo, že bagatelizují problémy a uvítali by pomoc s podporou adaptace. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Diplomová práce může být inspirací pro sestry v podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii.
|
|
|
Rizika na oddělení urgentního příjmu ve světle pandemie COVID-19
SMÝKALOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se věnuje rizikům na oddělení urgentního příjmu, která se mohou vyskytnout při nově vzniklých závažných epidemiích, obdobně jako v období pandemie COVID-19. Cílem práce bylo zejména zhodnotit rizika péče a určit charakterizující znaky pacientů s onemocněním COVID-19. Záměrem bylo zjistit, jakým způsobem probíhá identifikace pozitivních pacientů. Posledním zvoleným cílem bylo vytvořit doporučení obsahující opatření pro ošetření pacienta s onemocněním COVID-19 a minimalizaci rizik na oddělení urgentního příjmu. Způsob výzkumného šetření k dosažení stanovených cílů probíhal pomocí retrospektivní observační studie a metodou zúčastněného pozorování. Výzkum probíhal u dospělých pacientů se zaměřením na pozitivní pacienty na pracovišti nízkoprahového urgentního příjmu. Získaná data v prospektivní observační studii byla zpracována za pomoci počítačového programu STATISTICA 12. Dle výsledků výzkumného šetření bylo na ambulanci posíláno více pozitivních pacientů z čekárny, zatímco na standardní oddělení, JIP, ARO nebo OUP bylo umístěno významně více pozitivních pacientů z observační haly. Na JIP a standardní oddělení bylo z observace hospitalizováno v obou případech více než 80 % pozitivních pacientů. Dle průměrného počtu pacientů navštíví NUP ve všední den o 8 % více pacientů než o víkendu. Z pozorovaného souboru byla identifikace pozitivních pacientů ve 112 (56,85 %) případech realizována pomocí testu Rapid Ag, Výsledky analýzy dat budou přínosem z hlediska rizik k vytvoření doporučení pro pracoviště urgentního příjmu pro ošetření pacienta s COVID-19 a minimalizaci rizik jak pro pacienty, tak ošetřující personál.
|
|
|
Faktory ovlivňující rozvoj kulturních kompetencí u studentů ošetřovatelství
ŠPIROCHOVÁ, Ilona
Pod pojmem kulturní kompetence se skrývá velké množství informací, jak poskytovat kulturně ohleduplnou péči. Tato bakalářská práce se zabývá nejen samotnými kulturními kompetencemi, ale i s nimi souvisejícími faktory, které ovlivňují jejich rozvoj. Dále se zabývá transkulturními modely a významem kulturních kompetencí v ošetřovatelském procesu. Cílem práce bylo zmapovat faktory ovlivňující rozvoj kulturních kompetencí u studentů ošetřovatelství. Pro naplnění cíle byly stanoveny 4 hypotézy. K ověření hypotéz byl proveden kvantitativní sběr dat pomocí online dotazníku. Pro výzkumný soubor byli určeni studenti programu Všeobecná sestra a Všeobecné ošetřovatelství. Sběr dat probíhal v měsíci březnu 2022. Z výsledků bylo zjištěno, že studenti ošetřovatelství jsou ovlivněni hromadnými sdělovacími prostředky, výchovou, sociálními sítěmi a přístupem pedagogů, ale ne takovou mírou, kterou jsme předpokládali. Výsledky dále ukazují, že se studenti ošetřovatelství během praxe nejčastěji setkávají s pacienty romské, ukrajinské a vietnamské národnosti. V rámci odborné praxe se studenti nejčastěji setkávají s pacienty, jež vyznávají křesťanství, islám a svědky Jehovovi. Ve výzkumném šetření studenti prokázali, že mají znalosti v oblasti transkulturního ošetřovatelství a považují za důležité poskytovat kulturně kompetentní péči. Závěrem výzkumu je, že kulturní kompetence budou stále žádanější u studentů ošetřovatelství díky současnému nárůstu migrace. Rozvoj kulturních kompetencí bude stále potřeba rozšiřovat v oblastech znalostí a dovedností transkulturního ošetřovatelství.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s vředovou chorobou žaludku a duodena po operaci
JANKŮ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienty s vředovou chorobou gastroduodena. Jejím cílem je zmapovat specifika ošetřovatelské péče o tyto pacienty v předoperačním a pooperačním období a zjistit míru spokojenosti těchto pacientů s poskytnutou ošetřovatelskou péčí. V rámci výzkumu bylo provedeno 10 rozhovorů se sestrami na chirurgickém a gastroenterologickém oddělení a 10 rozhovorů s pacienty po operaci vředové choroby gastroduodena. Rozhovory byly provedeny metodou hloubkových rozhovorů a následně zpracovány pomocí metody kódování. Z rozhovorů vyplývá, že prvním výkonem, který sestra udělá před operací je monitorace fyziologických funkcí, která je následovaná podáním informovaného souhlasu k podpisu, odebráním a deponací krve. Mezitím je kontinuálně podáván Controloc. Poté se zavede nasogastrická sonda a připraví se operační pole. Současně se provedou i bandáže končetin a aplikuje se premedikace. V rámci pooperační péče pak sestra monitoruje fyziologické funkce pacienta, sleduje odvod z NSG a z drénů. Průběžně také kontroluje krvácení, míru bolesti a hodnoty krevních odběrů. Veškeré výkony a naměřené hodnoty zapisuje do dokumentace. Z výzkumu vyplývá, že sestry znají i specifika a rozdíly v péči o pacienty s akutní a chronickou formou této nemoci. Sestry mají také dostatečné znalosti o způsobu péče o pacienty s jiným přidruženým chronickým onemocněním jako je DM, ICHDK, CHOPN či kardiologická onemocnění. Sestry mají také nezbytné znalosti o nejběžnějších komplikacích, které se s vředovou chorobou gastroduodena objevují jako je perforace a krvácení. Z výzkumu lze také vyvodit, že sestry ví, jak pacienty edukovat a jak s nimi správně komunikovat o nezbytných vyšetřeních, možných komplikací a následné domácí péči. Na druhou stranu několik pacientů uvádí, že komunikace ze strany sester a lékařů nebyla vždy dostatečná. Tuto skutečnost pacienti většinou vysvětlují nedostatkem času sester. Nedostatečná komunikace personálu také nutí pacienty vyhledávat si informace sami. Většina pacientů však udává, že ošetřovatelská péče byla dostatečná, kvalitní, dle běžných standardů a doporučení. Z rozhovorů také vyplývá, že pacienti jsou správně informováni jak o předoperační, tak i o pooperační péči, a že je s nimi dostatečně komunikována následná domácí péče, režimová opatření a způsob, jak vzniku nových vředů předcházet.
|
host ::
RSS.