|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta po plicní lobektomii na lůžku intenzivní péče
VAŇKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienty po plicní lobektomii na oddělení intenzivní péče. Plicní lobektomie je chirurgický zákrok, při kterém se odstraňuje plicní lalok, nejčastěji kvůli karcinomu plic. Cílem práce bylo identifikovat specifika péče o pacienty po plicní lobektomii, zdůraznit význam péče o hrudní drény, kterou zajišťují edukované sestry a prozkoumat důležitost rehabilitace během rekonvalescence. Výzkumná část byla provedena kvalitativní metodou prostřednictvím rozhovorů, které probíhaly na odděleních kardiochirurgie, hrudní chirurgie a cévní chirurgie. Výzkumný vzorek tvořilo sedm pacientů hospitalizovaných na těchto odděleních a čtyři lékaři. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že sestry odpovědné za péči o hrudní drény jsou dobře proškoleny, což přispívá k nízkému výskytu komplikací spojených s těmito drény. Dále bylo zjištěno, že včasná rehabilitace je zásadní pro úspěšnou rekonvalescenci, protože opožděná rehabilitace může vést k četným komplikacím, které omezují pacienty v každodenních činnostech. Práce také zkoumala specifika péče o pacienty po plicní lobektomii, která se v mnohém neliší od péče po jiných hrudních operacích. Výsledky této práce potvrzují, že pacientům po plicní lobektomii je poskytována kvalitní péče odborně proškoleným personálem. Tyto poznatky mohou být využity k vzdělávání nových sester a informování pacientů, kteří tento zákrok podstoupí.
|
|
|
Komunikace u osob s poruchou sluchu v primární péči
SCHMIDTOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace u osob s poruchou sluchu v primární péči a je rozdělena do dvou hlavních částí: teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na přehled různých poruch sluchu, primární zdravotní péči a specifické aspekty komunikace s pacienty trpícími sluchovou poruchou. Dále se zabývá komunikačními bariérami a zásadami, které mohou ovlivnit kvalitu interakce mezi zdravotníky a pacienty. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zmapovat, jak probíhá komunikace mezi pacientem se sluchovou poruchou a sestrou v primární péči. Kromě toho byla práce zaměřena na identifikaci nejčastějších bariér a na posouzení spokojenosti pacientů s úrovní dorozumění během poskytování ošetřovatelské péče. Pro dosažení těchto cílů byla použita kombinace kvalitativních i kvantitativních výzkumných metod. Kvalitativní část zahrnovala polostrukturované rozhovory s osobami se sluchovým postižením a kvantitativní část zahrnovala dotazníkové šetření mezi sestrami. Analýza dat z rozhovorové části probíhala pomocí nahrávání na diktafon s tím, že jsem získala od všech respondentů ústní souhlas. Po dokončení sběru dat byly nahrávky smazány. Všechna získaná data byla přepsána do spisovného jazyka a výsledky výzkumného šetření byly analyzovány pomocí metody barvení textu. V odpovědích respondentů byla hledána stejná slova a následně byla zařazena do jednotlivých podobně zaměřených skupin. Tyto skupiny byly poté kategorizovány. Byly vytvořeny čtyři kategorie a patnáct podkategorií. Analýza dat z dotazníkového šetření byla provedena pomocí statistického softwaru IBM SPSS. Platnost hypotézy byla hodnocena pomocí testu nezávislosti chí-kvadrát a Fisherova přesného testu. První výzkumný soubor zahrnoval 15 osob se sluchovými poruchami. Druhý výzkumný soubor zahrnoval 100 sester, které pracují v ordinacích praktických lékařů, zubařů nebo gynekologů. Z výsledků vyplynulo, že úspěšná komunikace mezi sestrami a pacienty se sluchovou poruchou vyžaduje přizpůsobení individuálním potřebám pacientů. Klíčovými prvky efektivní komunikace jsou pomalá a srozumitelná řeč, čelní kontakt, vyhýbání se složitým výrazům a umožnění odezírání z úst. Tyto faktory jsou zásadní pro zajištění toho, aby pacienti mohli správně porozumět informacím. Dále z rozhovorů vyplynulo, že i když většina sester dodržuje zásady efektivní komunikace, pacienti se sluchovou poruchou zdůraznili význam vytvoření klidného a vhodného prostředí bez rušivých faktorů. Kombinace mluveného a psaného slova spolu s vizuálními pomůckami byla hodnocena jako velmi účinná. Pacienti také vyjádřili potřebu větší empatie a trpělivosti ze strany zdravotníků, přičemž někteří respondenti zaznamenali sníženou kvalitu komunikace, pokud sestry vykonávaly jiné činnosti během rozhovoru. Ačkoliv byla spokojenost pacientů s komunikací se sestrami hodnocena pozitivně, bylo identifikováno několik oblastí, kde je potřeba zlepšení, zejména v oblasti postojů zdravotníků a přímého očního kontaktu. Dále bylo z dotazníků od sester zjištěno, že časová omezení a vysoké pracovní nasazení často brání sestrám v důkladné komunikaci. Kvantitativní výzkum ukázal, že úroveň znalostí zásad komunikace s pacienty se sluchovým postižením se výrazně liší podle dosaženého vzdělání. Zdravotníci s vyšším vzděláním vykazují lepší znalosti než ti s nižším vzděláním nebo specializačními kurzy, což naznačuje, že pokročilé vzdělání přispívá k lepším komunikačním schopnostem.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s duševním onemocněním na interním oddělení
LOJÍKOVÁ, Simona
Tato bakalářská práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče o duševně nemocné pacienty na interním oddělení. Cílem práce bylo zjistit, s jakými duševními poruchami se sestry setkávají na interním oddělení nejčastěji. Dalšími stanovenými cíli této práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti sester o zásadách komunikace s pacienty, které mají diagnostikované duševní onemocnění a jaké sestry mají zkušenosti s ošetřovatelskou péčí o duševně nemocné pacienty na interním oddělení. Dalším cílem bylo zjistit, jaká jsou nejzávažnější rizika při ošetřování ošetřovatelské péče, a to jak pro pacienty, tak pro sestry. Jedním z dalších cílů bylo zjistit, jakým způsobem sestry zajišťují bezpečnost pacientů s organickým duševním onemocněním na interním oddělení.
|
|
|
Úloha sestry v prevenci uroinfekcí
LIPAVSKÁ, Ivana
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá úlohou sestry v prevenci uroinfekcí u zdravých jedinců i těch s rizikem vzniku uroinfekce v běžném životě i během hospitalizace ve zdravotnickém zařízení. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, a to části teoretické a praktické. Cílem této práce bylo zmapovat úlohu sestry v prevenci uroinfekcí. Praktická část byla zpracována pomocí metody kvalitativního výzkumného šetření, formou polostrukturovaného rozhovoru a pozorování vybraného výkonu. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na odděleních chirurgického typu, konkrétně na oddělení urologie a chirurgie. Teoretická saturace byla dosažena po provedení 13 rozhovorů a 4 pozorování. Získané informace byly kódovány a rozděleny do kategorií. Výzkumné šetření probíhalo v dubnu 2024. Přínos pro ošetřovatelskou praxi spočívá ve shrnutí faktů a sesbíraných dat, které by mohly sloužit jako inspirace pro sestry v běžné ošetřovatelské praxi. Dále by práce mohla sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry prevenci nepodceňují a aktivně se věnují prevenci uroinfekcí v běžné praxi. Z výsledků dotazovaných sester je zřejmé, že mají teoretické znalosti o uroinfekci, její symptomatologii a pravděpodobných příčinách vzniku. Orientují se v problematice prevence uroinfekcí a dbají jejího využívání, a to u zdravých jedinců i vybraných rizikových skupin, které se běžně nacházejí ve zdravotnických zařízeních. V oblasti uroinfekcí, které vznikají ve zdravotnických zařízeních, sestry pracují ve snaze jim zamezit. Jsou si vědomy aseptických a antiseptických postupů, hygienické péče a bariérové péče, které jsou nezbytné pro prevenci přenosu infekčních onemocnění. Dále dbají na hygienu a dezinfekci rukou personálu a používání ochranných pomůcek, aby chránily sebe, personál i pacienty.
|
|
|
Znalosti a dovednosti sester v péči o pacienta s derivační stomií
HODYSOVÁ, Pavlína
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku znalostí a dovedností sester v péči o pacienta s derivační stomií. Cílem této práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s derivační stomií. Dalším cílem bylo zjistit problémové oblasti ošetřovatelské péče o pacienta s derivační stomií a posledním cílem bylo zhodnotit dodržování standardu ošetřovatelské péče o pacienta s derivační stomií. Teoretická část bakalářské práce se ze začátku věnuje stručné anatomii orgánů, při jejichž poškození může dojít k vytvoření derivační stomie. V další kapitole se práce věnuje indikacím zavedení derivační stomie. Následující kapitoly teoretické části popisují druhy stomií a komplexní ošetřovatelskou péči o derivační stomie. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaného rozhovoru a přímého otevřeného pozorování. Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 sester. Pozorování se účastnily 3 sestry. Získaná data od sester byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka - papír. Vytvořeny byly celkem 4 hlavní kategorie, přičemž 3. kategorie byla následně rozdělena na 8 podkategorií. Z výsledků empirické části vyplývá, že mezi specifika ošetřovatelské péče můžeme jistě zařadit dostatečné znalosti sester v oblastech výživy stomiků, kvalitní edukace, a také kvalitně zvolené komunikace. Sestry musí zvládnout používání příslušných pomůcek a řádně je používat k hygieně a ochraně stomie. Mezi problémové oblasti dle výsledků patří dostatečná edukace pacienta a rodiny, znalosti specifik výživy stomiků, dodržování intimity a hygienických zásad. Na základě výsledků výzkumu je obsah této práce přínosem pro zdravotnický personál, který se podílí na ošetřovatelské péči o pacienta s derivační stomií. Práce může sloužit jako studijní materiál nebo také jako podklad k odborným seminářům a školením.
|
|
|
Problematika příjmu tekutin u hospitalizovaných seniorů
FRIDRICHOVSKÁ, Nicole
V rámci předkládané bakalářské práce byly stanoveny následující tři cíle. Zaprvé zjistit, jak hospitalizovaní senioři pečují o svůj příjem tekutin, zadruhé zjistit, jak sestry hodnotí stav dehydratace u hospitalizovaných seniorů, a zatřetí zjistit, jak sestry pečují o hydrataci hospitalizovaných seniorů. V návaznosti na tyto cíle jsem si položila následujících pět výzkumných otázek, které znějí: 1. Jak hospitalizovaní senioři pečují o svůj příjem tekutin? 2. Jak sestry hodnotí stav hydratace hospitalizovaného seniora? 3. Jaké metody hodnocení hydratace sestry preferují? 4. Jak často sestry nabízejí tekutiny hospitalizovaným seniorům? 5. Jak sestry vnímají svoji roli v péči o hydrataci u hospitalizovaného seniora? Ke zpracování empirické části práce byla využita kvalitativní výzkumná metoda, kde byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro tento rozhovor byly vytvořeny dva podklady, přičemž jeden byl určen pro rozhovor se zdravotními sestrami a druhý pro rozhovor s hospitalizovanými seniory. Tyto podklady jsou v podobě příloh (příloha 1, příloha 2) součástí této práce. Pokládané otázky byly v případě rozhovoru s hospitalizovaným seniorem zaměřeny na přehled informací ohledně pitného režimu a přístupu seniorů k němu. V případě podkladu určeného pro sestry se otázky zaměřovaly na metody hodnocení hydratace u hospitalizovaných seniorů a na intervence, které v rámci péče o hydrataci seniora realizují. Výzkumný soubor byl složen z 10 zdravotních sester, které se s problematikou příjmu tekutin u seniorů setkávají často v rámci svého zaměstnání. Druhou polovinu výzkumného vzorku tvořilo 10 hospitalizovaných seniorů, kteří trpí dehydratací nebo jí jsou ohroženi. Ke zpracování získaných rozhovorů byla dále použita metoda otevřeného kódování, tedy "tužka-papír". Na základě analýzy z rozhovorů získaných dat jsem zjistila několik hodnotných informací, kterými je možné se v praxi řídit. Tuto práci lze tedy využít jako informační zdroj nejen pro studenty, ošetřovatelky a zdravotní sestry, ale také pro lidi, kteří se o seniory starají v domácím prostředí a mají o tuto problematiku vážný zájem.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u onkologicky nemocných v ortopedii
PODLAHOVÁ, Tereza
Onkologická ortopedie je obor, který sdružuje ortopedii a onkologii v případech nádorového onemocnění pohybového aparátu. Nádory pohybového aparátu, známe také jako mezenchymální nádory, vycházejí z mezenchymálních buněk. Tyto buňky jsou přítomny ve tkáních spojených s pohybovým aparátem, kterými jsou kosti, svaly, šlachy, cévy, vazy, klouby či podkoží. Mezenchymální nádory mohou být benigní, maligní nebo mohou mít přechodné vlastnosti. Mezi nejznámější typy mezenchymálních nádorů pohybového aparátu patří sarkomy, které zahrnují osteosarkomy, chondrosarkomy a měkké tkáňové sarkomy. Ošetřovatelská péče sestry je indikovaná v případech, kdy nemocní s onkologickým nálezem potřebují ošetřovatelskou péči v rámci chemoterapeutické či radioterapeutické léčby či po operačním zásahu, kdy nemocní vyžadují ošetřovatelskou péči z důvodu ortopedických výkonů. Cílem sestry je podpořit a udržet nemocného v co nejlepším fyzickém i psychickém stavu, minimalizovat možné komplikace onkologické léčby a zlepšit tím nemocnému kvalitu života. V této bakalářské práci jsou stanoveny tři cíle. Prvním cílem je zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o nemocného s onkologicko ortopedickým onemocněním. Druhým cílem je zmapovat ošetřovatelskou péči o operační ránu u nemocných s onkologicko ortopedickým onemocněním. Třetím cílem je vymezit, jakými dovednostmi sestry disponují v souvislosti s péčí o nemocné s onkologicko ortopedickým onemocněním. Empirická část bakalářské práce je věnována kvalitativnímu výzkumnému šetření za použití polostrukturovaných rozhovorů s praktickými a všeobecnými sestrami z ortopedické kliniky. Výsledky této bakalářské práce bude možné využít jako zdroj informací nejen pro odbornou veřejnost, ale především pro studenty všeobecného ošetřovatelství zajímající se prací na ortopedickém oddělení a onkologickém oddělení, stejně tak pro praktické a všeobecné sestry jako doplnění, či rozšíření svých vědomostí a dovedností. Výzkum poukázal na specifika ošetřovatelské péče a péče o ránu u nemocných s onkologickou diagnózou v ortopedii, zdůrazňující potřebu multidisciplinárního týmu a možné komplikace léčby a péče spojené s tímto onemocnění, stejně tak vyzdvihnul klíčové dovednosti sestry zastávající práci s těmito nemocnými. Výzkum také zdůraznil potřebu lepší duševní hygieny a neverbální komunikace, a zahrnul několik doporučení pro zlepšení péče.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o obézního pacienta v intenzivní péči
VLADAŘOVÁ, Markéta
Problematika ošetřovatelské péče o obézního pacienta v intenzivní péči Abstrakt Cílem této diplomové práce je zmapovat problematiku ošetřovatelské péče o obézního pacienta v intenzivní péči a zjistit, jak tato péče ovlivňuje práci všeobecné sestry. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky, které zní: "S jakými problémy se všeobecné sestry setkávají při péči o obézního pacienta na jednotce intenzivní péče?" a "Jak ovlivňuje péče o obézního pacienta na oddělení intenzivní péče práci všeobecné sestry?" Dále bylo stanoveno sedm hypotéz, které zkoumaly znalosti sester v problematice ošetřovatelské péče o obézního pacienta v závislosti na délce praxe, stupni intenzivní péče a frekvenci se kterou se s pacienty setkávají. Další dvě hypotézy byly zaměřeny na náročnost péče o obézního pacienta v závislosti na věku sestry a stupni intenzivní péče. Poslední dvě hypotézy zkoumaly postoje sester k pacientům s obezitou a nadváhou v závislosti na délce praxe. K výzkumnému šetření bylo využito smíšené výzkumné strategie s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaného dotazníku. Kvalitativního výzkumu se zúčastnilo 12 sester a kvantitativního 200 sester pracujících na různých stupních intenzivní péče. Výsledky kvalitativního výzkumu ukazují, že největší problém na jednotkách intenzivní péče je při manipulaci s obézním pacientem, kdy často chybí dostatek personálu a adekvátní pomůcky. Výsledky kvantitativního šetření potvrdily statistickou závislost mezi znalostmi sester v péči o obézního pacienta v závislosti na délce praxe a frekvenci s kterou se s pacienty setkávají. Statisticky významný rozdíl v hodnocení náročnosti péče o obézního pacienta byl zaznamenán pouze v oblasti fyzické náročnosti v závislosti na věku sestry a oddělení intenzivní péče. Postoje sester při péči o obézní pacienty jsou statisticky závislé na délce praxe sestry a u pacientů s nadváhou nebyla potvrzena statisticky významná závislost. S ohledem na stále rostoucí počet hospitalizací obézních pacientů na jednotkách intenzivní péče je nezbytné tomuto problému věnovat zvýšenou pozornost. Je nutné zajistit dostatečný personální stav na směnách, poskytovat školení týkající se správné manipulace s pacienty, zajistit dostupnost adekvátních pomůcek a vypracovat ošetřovatelské standardy, které povedou zdravotnický personál ke zvýšení odborných znalostí potřebných k poskytování adekvátní péče obézním pacientům.
|
|
|
Péče o dárce orgánů z pohledu sester
ŽÁŽOVÁ, Veronika
Hlavním cílem diplomové práce je mapovat management péče o dárce orgánů s prokázanou mozkovou smrtí (neboli bijícím srdcem) a o dárce po nevratné zástavě oběhu (neboli nebijícím srdcem), a rozdílu péče mezi nimi. Především to, jestli sestry při péči o dárce orgánů pracují prostřednictvím vypracovaného standardu. V teoretické části diplomové práce jsou popsány základní informace o transplantační medicíně, její historie, zahraniční i česká, legislativa dárcovství orgánů, transplantační centra, statistiky transplantací v České republice a spolupráce České republiky se zahraničními státy při transplantaci. Další kapitoly teoretické práce jsou věnovány dárcovství orgánů po nevratné smrti mozku a po zástavě oběhu. V těchto kapitolách je podrobněji popsáno stanovení diagnózy při mozkové smrti a zástavě oběhu, členění dárců a péče o tyto dárce po stanovení diagnózy. Součástí teoretické části diplomové práce jsou možné odběrové metody při transplantaci orgánů. Pro dosazení cílů bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, které bylo rozděleno do dvou výzkumných částí, a to na sběr dat o dárcích s mozkovou smrtí a dárcích se zástavou oběhu. V první výzkumné části bylo osloveno 8 informantů z anesteziologicko-resuscitačních oddělení ve 4 různých zdravotnických institucích. Informanti museli mít bohatou zkušenost s péčí o dárce s mozkovou smrtí. V druhé výzkumné části byli dotazováni 4 informanti, kteří mají zkušenost s dárcem orgánů po nevratné zástavě oběhu. Pro sběr dat byly vytvořeny 2 anonymní polostrukturované rozhovory. K analýze dat byla použita metoda otevřeného kódování s technikou tužka papír. Z rozboru dat o dárcích se zástavou oběhu jsme získali přehled o procesu dárcovství. Zároveň jsme se ujistili, že dárcovství po nevratné zástavě oběhu je méně časté a náročné pro všechen zdravotnický personál. Po zpracování dat o dárcích s mozkovou smrtí jsme dosáhli uceleného přehledu péče o dárce v jednotlivých zdravotnických institucích. Pouze 2 ze zdravotnických zařízení zahrnuté do výzkumného šetření, pracují při péči o dárce orgánů podle vyhotoveného manuálu/standardu. Proto je výstupem práce doporučení vytvoření manuálu nebo ošetřovatelského standardu v jednotlivých institucích pro ucelení péče o dárce orgánů.
|
|
|
Problematika invazivních vstupů v intenzivní péči
ŠILHÁN, Daniel
V intenzivní péči představují invazivní vstupy naprosto esenciální podmínku při péči o kriticky nemocné. Zejména pak znalost a dovednost při jejich zajišťování a péči o ně. Hlavními cíli bylo zmapovat znalosti nelékařského zdravotnického personálu z prostředí intenzivní péče v oblasti vybraných invazivních vstupů, zjistit rozdíly mezi dodržováním doporučených postupů v rámci ošetřovatelské péče o invazivní vstupy v intenzivní péči napříč různým typem ošetřovatelského vzdělání a v neposlední řadě zjistit vliv délky praxe na dodržování doporučených postupů při ošetřování invazivních vstupů v intenzivní péči. Stanovené cíle byly dosaženy prostřednictvím využití kvantitativního výzkumného šetření s využitím online dotazníků distribuovaných mezi kolegy zdravotníky, kteří se v intenzivní péči pohybují delší či kratší dobu. Tito kolegové byli zastoupeni všeobecnými sestrami se specializací v intenzivní péči či bez specializace a zdravotnickými záchranáři. Na základě výsledků provedeného výzkumu lze konstatovat několik závěrů. Bylo zjištěno, že výzkumný vzorek neprokázal patřičné vědomosti ohledně vybraných invazivních vstupů. Medián poskytnutého dotazníku dosáhl hodnoty 60,6 %, což je významně méně, než zamýšlených 70 %. Dále se ukázalo, že existují rozdíly napříč různým typem dosaženého vzdělání v ošetřovatelství. Respondenti s maturitou dosahovali v průměru nejhorší výsledky (56,1 %). Nejlépe si průměrně vedli magistři (64,7 %). Lze tedy konstatovat, že dodržování doporučených postupů při ošetřování invazivních vstupů v intenzivní péči je závislé na vzdělání personálu. Nakonec, délka praxe zdravotníků se neprokázala jako významný faktor, který by ovlivňoval dodržování doporučených postupů při ošetřování invazivních vstupů v intenzivní péči.
|
host ::
RSS.