|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s gastrickou sondou
Ziková, Tereza ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o gastrickou sondu u novorozenců hospitalizovaných v perinatologických centrech na odděleních resuscitační, intenzivní a intermediární péče. Teoretická část této práce přináší ucelený přehled relevantních poznatků týkajících se gastrických enterálních sond, indikací a technik pro zavedení. Cílem empirické části této práce je zmapování ošetřovatelské péče a postupů, které sestry používají při zavádění a kontrole polohy gastrických sond. Výzkumnou metodou bylo zvoleno kvantitativní dotazníkové šetření za pomoci dotazníku vlastní konstrukce. Dotazníkové šetření se uskutečnilo v šesti perinatologických centrech z celkového počtu dvanácti center na území České republiky. Jedná se o tyto pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Gynekologicko- porodnická klinika 1.LF UK a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Nemocnice České Budějovice, a.s., Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Most o.z., Fakultní nemocnice v Motole, Krajská zdravotní, a.s. - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem. Analyzováno bylo celkem 156 dotazníků z původních 270 distribuovaných, návratnost tedy činila 58%. Z výsledků vlastního výzkumného šetření je patrné, že postupy při zavádění a kontrole polohy gastrické sondy na neonatologických odděleních nejsou jednotné. Na závěr je...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s hemodialyzačním katétrem v chronické dialyzačním programu
Horniková, Renata ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku ošetřování hemodialyzačních katétrů. Hemodialyzační katétr je nedílnou součástí každé eliminační metody a bez funkčního hemodialyzačního katétru není hemodialýza možná. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a jak se liší péče o hemodialyzační katétry na jednotlivých pracovištích. Teoretická část práce předkládá poznatky o anatomii a fyziologii ledvin, patofyziologii ledvin, eliminačních metodách, cévních přístupech a konkrétně popisuje hemodialyzační katétry a ošetřovatelskou péči o ně. Empirická část práce představuje výsledky vlastního dotazníkového šetření, které probíhalo na vybraných pracovištích Fakultní nemocnice Motol a na vybraných střediscích Fresenius Medical Care. Cílovou skupinou respondentů byly sestry pracující na těchto pracovištích. Do statistického zpracování dat bylo v závěru šetření zahrnuto 75 řádně vyplněných dotazníků. Získaná data jsou prezentována ve výsečových a sloupcových grafech a tabulkách a tyto data jsou následně porovnána s hypotézami orientovanými na typ pracoviště a na stupeň dosaženého vzdělání respondentů. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že byly statisticky významné rozdíly, zejména ve znalostech v oblasti výměně krytí, odběrů krve z dvojcestného hemodialyzačního katétru, odstraňování katétru,...
|
|
|
Péče o chronickou ránu - bércový vřed
Kümmelová, Tereza ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce Péče o chronickou ránu - bércový vřed se zabývá problematikou chronických ran zaměřenou na bércové vředy. Cílem práce bylo: Shromáždit data o možnostech léčby bércového vředu a prostudování dostupných zdrojů. Získat data z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Tato data následně posoudit a statisticky zpracovat. Vypočítat kvalifikovaný odhad zátěže ošetřovatelského personálu související s péčí o pacienta s bércovým vředem na pracovištích interního typu, na pracovištích chirurgického typu a souhrnně ve Fakultní nemocnici v Motole. Teoretická část práce uvádí základní přehled řešené problematiky. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky dříve realizovaných studií. Metodou výzkumného šetření byla sekundární analýza dat z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 164 pacientů s bércovým vředem hospitalizovaných v období od 1. 1. 2022 do 31. 6. 2022 ve Fakultní nemocnici v Motole. Výsledky: Bylo zjištěno, že ve Fakultní nemocnici v Motole bylo za dané období hospitalizováno více mužů s bércovým vředem než žen. Na interních pracovištích hospitalizovali více pacientů s bércovým vředem než na chirurgických...
|
|
|
Znalosti sester v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s enterální výživou
Zemanová, Veronika ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá znalostmi sester v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s enterální výživou. Práce je rozdělena do dvou částí část teoretickou a empirickou Cílem závěrečné práce oblasti enterální výživy. Případně zvýšit informovanost prostřednictvím odborných školení sester a zabránit nežádoucím účinkům podávání enterální výživy, které mohou nastat při nevhodných ošetřovatelských pacientů s enterální výživou. Teoretická část bakalářské práce se zabývá umělé výživy, způsoby aplikace, její indikace i kontraindikace a možné komplikace, které mohou nastat při podávání enterální výživy pacientům. Empirická část závěrečné práce je zpracována kvantitativním výzkumem obsahuje výsledky výzkumného šetření a následné porovnání s výsledky podobných prací. otazníkové šetření na základě nestandardizovaného dotazníkového šetření, které anonymizován Výsledky: Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků. Celého šetření se nakonec zúčastnilo 102 respondentů Návratnost z celkového počtu dotazníků byla 72,85 Většina dotazovaných 99 (97,06%) má správnou představu o tom, co znamená pojem enterální výživa. Skupina respondentů v počtu má znalosti v otázce jaká je počáteční rychlost kontinulání výživy. Taktéž 3,73%) dotazovaných odpověděla správně v otázce proplachu sondy. Sestry nemají dostatečné znalosti v postpyloricky...
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s rozštěpovými vadami rtu a patra
PRÁŠKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u dětí s rozštěpovými vadami rtu a patra. Výskyt rozštěpových vad se zásluhou moderní prenatální diagnostiky snížil, ale stále je rozštěp patra a rtu na začátku žebříčku mezi nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami. Práce se dělí na dvě části, teoretickou část a empirickou část. V teoretické části je popsaná anatomie a fyziologie oronasální oblasti, prenatální péče, klasifikace rozštěpů rtu a patra, historie léčby a současná chirurgická léčba, ošetřovatelský proces a multidisciplinární péče. V této bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit ošetřovatelskou péči v oblasti výživy u dětí s rozštěpovou vadou rtu a patra. Druhým cílem bylo zjistit ošetřovatelskou péči po operaci dítěte s rozštěpovou vadou. Posledním třetím cílem bylo zjistit informovanost rodičů o rozštěpové vadě rtu a patra u jejich dětí. Výzkumné šetření bakalářské práce bylo provedeno kvalitativním výzkumem formou případové studie. Případová studie obsahuje popis situace, popis faktorů, které situaci způsobily, popis použitých postupů a jejich dopady na řešení situace, a zejména vyhodnocení řešení situace, popřípadě návrhy na další opatření. Obsahovou strukturou se staly kazuistiky: charakteristika klienta a jeho výchozí situace. Pro získání těchto informací byla provedena analýza zdravotnické dokumentace, ošetřovatelské dokumentace, sledování dítěte a ošetřovatelského procesu k vytvoření podrobné ošetřovatelské kazuistiky dětí s danou problematikou za pomocí Nanda taxonomie II. Ošetřovatelský plán jsme sestavily na podkladě získaných informací a vytvořily jsme ošetřovatelský plán pro dvě děti s chirurgickou korekcí této vady. Byla provedena kategorizace případové studie. Dle podrobné analýzy ošetřovatelských kazuistik jsme vytvořily kategorie a podkategorie, které podrobně rozebíráme a popisujeme pod jednotlivými schématy. Výzkumné šetření probíhalo na specializovaném pracovišti zaměřeném na léčbu vývojových vad rtu a patra u dětských pacientů. Výzkum probíhal od února do poloviny dubna roku 2023. Pro doplnění informací byl proveden rozhovor s rodiči dětí s rozštěpovými vadami. Všechny tyto informace, které byly zjištěny, jsou zcela anonymní. Rozhovor obsahoval celkem 23 předem připravených otázek. Jednotlivé rozhovory byly nahrávány na mobilní telefon a následně doslovně přepsány do programu Microsoft Word. Poté byla provedena analýza a kategorizace rozhovorů rodičů metodou tužka papír. Na základě výzkumného šetření vyplynulo, že je péče poskytována individuálně, dle vrozeného defektu v oblasti rtu a patra a rozsahu jeho poškození. Od toho se odvíjí včasnost operační léčby a s tím spojená výživa. Byla provedena podrobná analýza ošetřovatelského procesu a vytvoření ošetřovatelských diagnóz vztahujících se ke konkrétnímu pacientovi s vrozenou vadou v oblasti rtu a patra. Z výzkumu vyplynulo, že se dbá na pečlivou odbornou informovanost rodičů. Přes to, že matky sdělily dostatečnou informovanost, některé vyhledávaly další informace na internetu anebo v letácích od lékaře. Z hlediska ošetřovatelské péče u dětí po operaci, jsou tyto děti hospitalizovány co nejdříve po narození. Tyto časné operace se uskutečňují z důvodu rychlejšího hojení a z psychického hlediska. Tato bakalářská práce může být využita v teoretické výuce v ošetřovatelském procesu zaměřeném na chirurgickou problematiku. Dle mého názoru by tato práce mohla být využita i pro rozšíření povědomí o rozštěpových vadách zdravotníků v praxi.
|
|
|
Úloha sestry v dárcovství orgánů u dětských pacientů
Votavová, Kateřina ; Kulířová, Veronika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Téma diplomové práce jsem zvolila problematiku ošetřovatelské péče u pediatrických pacientů před odběrem orgánů na resuscitačním oddělení. Považuji toto téma za společensky velmi aktuální, protože počet čekatelů na transplantačních listinách se stále zvyšuje. Vzhledem k tomu, že právě dětští čekatelé na transplantaci jsou nejvíce ohroženou skupinou, zaměřila jsem se na dětského dárce orgánů. V teoretické části se zabývám koncepcí smrti a jejím stanovením, včetně vyšetřovacích metod, které ve- dou k potvrzení smrti mozku. Představuji činnost Koordinačního střediska transplantací a úlohu koor- dinátora v dárcovském programu, která se zároveň prolíná do programu transplantačního. Podstatnou složkou je právní legislativa a etická hlediska, která jsou nedílnou součástí dárcovského systému v ČR. Studijní materiály jsem vyhledávala v databázích NLK, SVKKL, Medvik, Embase, PubMed, Wiley Online Library, Medscape. Vodítkem mi byla také vypracovaná rešerše z Národní lékařské knihovny a rešerše ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Statistické údaje jsem získala z internetových zdrojů, především z KST. Metodika: Volba případové studie nejlépe plní požadavky nutné k zmapování...
|
|
|
Péče o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy
KRAMÁŘOVÁ, Iva
Diplomová práce se věnuje ošetřovatelské péči o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy. Stav po operaci prostaty je pro muže novou životní zkušeností, na kterou je potřeba se adaptovat. Adaptaci pacientů se věnovala Callista Roy, která je autorkou adaptačního modelu. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké intervence sestry využívají k podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii v jednotlivých adaptačních modech Callisty Roy. Druhým cílem bylo zjistit, jaké stimuly sestry sledují při poskytování ošetřovatelské péče pacientovi po prostatektomii, a třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy mají pacienti po prostatektomii v jednotlivých adaptačních módech. Pro tyto tři cíle jsme si stanovili tři výzkumné otázky. Diplomová práce obsahuje dva výzkumné vzorky. Prvním výzkumným vzorkem jsou sestry z urologické jednotky intenzivní péče a sestry ze standardního lůžkového urologického oddělení a druhým výzkumným vzorkem jsou pacienti hospitalizovaní na urologickém standardním oddělení. Získání dat bylo provedeno skrze kvalitativní šetření, metodou dotazování, technikou rozhovorů u pacientů po prostatektomii v nemocničním zařízení a sester pečujících o tyto nemocné. Výzkumné šetření je doplněno zúčastněným pozorováním. Výzkumné šetření probíhalo v únoru až březnu roku 2023. Z výsledků rozhovorů se sestrami vyplynulo, že sestry využívají při poskytování ošetřovatelské péče nemocnému po prostatektomii prvky z adaptačního fyziologického módu. Z výsledků rozhovorů s pacienty vyplynulo, že nespatřují žádný problém v adaptaci na nemocniční prostředí a ani s adaptací na stav po odstranění prostaty. Z výpovědí pacientů implicitně vyplynulo, že bagatelizují problémy a uvítali by pomoc s podporou adaptace. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Diplomová práce může být inspirací pro sestry v podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii.
|
|
|
Problematika poskytování ošetřovatelské péče na akutních psychiatrických odděleních v souvislosti s nákazou Covid-19
TURKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku poskytování ošetřovatelské péče na akutních psychiatrických odděleních v souvislosti s nákazou Covid-19. Teoretická část práce začíná přehledem organizace psychiatrické péče v České republice. Dále se zaměřuje na vybrané akutní stavy pacientů, kteří jsou přijímáni na akutní oddělení psychiatrie, včetně schizofrenie, neurotických, stresových a somatoformních poruch, poruch duševního zdraví způsobených užíváním alkoholu a psychoaktivních látek. Zvláštní pozornost je věnována onemocnění Covid-19 a jeho dopadu na akutní psychiatrická oddělení. Teorie se dále zabývá problematikou poskytování ošetřovatelské péče během pandemie covidu-19, včetně hygienických opatření. Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního šetření s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Pomocí otevřeného kódování byla data rozdělena do tří kategorií a šesti podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo 10 informantů. Byly to sestry z různých zařízení, jež pracují na akutních psychiatrických odděleních a které pracovaly na tomto oddělení za doby pandemie covidu-19. Jejich praxe ve zdravotnictví se pohybuje od čtyř do 49 let. Soubor byl vybrán účelovou metodou. Výsledná část práce je zaměřena na dopady pandemie covidu-19 na akutní psychiatrická oddělení a ošetřovatelskou péči. Výsledky analýzy dat poskytují cenné poznatky o této problematice. Jednou z klíčových zkoumaných oblastí byly změny v provozu psychiatrických oddělení z důvodu pandemie. Některá oddělení byla přeorganizována na specializované covidové oddělení, zatímco jiná byla rozdělena na sekce pro pacienty s onemocněním a bez něj. S tímto opatřením souviselo intenzivní školení personálu pro práci v infekčním prostředí a zvýšené sledování pacientů s ohledem na možnou nákazu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po transplantaci ledviny
Ondřichová, Adéla ; Bakusová, Tereza (vedoucí práce) ; Komínek, Tomáš (oponent)
(v ČJ) Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienta po transplantaci ledviny. Prezentuje případovou studii konkrétního pacienta s chronickým selháním ledvin na podkladě Alportova syndromu, který podstoupil transplantaci ledviny od kadaverózního dárce. Cílem této práce je popsat a zhodnotit ošetřovatelskou péči, která pacientovi byla poskytována po transplantaci ledviny. Teoretická část obsahuje přiblížení renálního selhání, eliminační metody, aspekty související se samotnou transplantací a velmi důležitou část o edukaci pacienta po transplantaci. V praktické části jsou popsány základní kroky přípravy pacienta na transplantaci a následná ošetřovatelská péče v prvních dnech po transplantaci. Případová studie pacienta je prezentována pomocí popisu jeho zdravotního stavu před a po transplantaci. V závěru práce jsou popsané ošetřovatelské diagnózy a výsledky ošetřovatelské péče a její efektivita v kontextu celkového zdravotního stavu pacienta. Klíčová slova: transplantace ledviny, ošetřovatelská péče, pooperační péče, edukace pacienta, imunosupresivní terapie
|
host ::
RSS.