Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Posturální stabilita u osob s krátkozrakostí
Palivcová, Lenka ; Zahálka, František (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
SOUHRN Název práce: Posturální stabilita u osob s krátkozrakostí Cíl práce: Analyzovat vztahy mezi vybranými parametry posturální stability a zhoršenou zrakovou ostrostí do dálky (myopií) korigovanou optimální zrakovou korekcí brýlemi rozptylnými či kontaktními čočkami. Metodika: Vyšetření stabilizačních schopností vzpřímeného stoje v různých jeho modifikacích. K měření byla využita stabilometrická plošina typu Footscan. Experimentu se zúčastnilo dvanáct myopů v rozsahu -3 až -6D zrakové ostrosti v průměrném věku 23 ± 4 let. Testována byla skupina myopů v pozicích bipedálního stoje s otevřenýma očima se zrakovou korekcí, následně se zavřenýma očima, poté bez zrakové korekce. Jako poslední byly měřeny pozice na jedné dolní končetině se zrakovou korekcí a následně bez ní. Celkem bylo měřeno deset pozic vzpřímeného stoje, každá byla měřena jednou s 30 sekundovým intervalem. Výsledky: Za hodnotící parametr posturální stability byla určena celková dráha bodu tlaku. Pozice na jedné dolní končetině kladly jednoznačně nejvyšší nároky na stabilizaci vzpřímeného stoje. Jediným ztížením podmínek stabilizace této polohy mělo být odstranění zrakové korekce, což se potvrdilo u 8 probandů z celkových 12. V rámci bipedálních pozic dosahovali probandi horších výsledků celkové dráhy bodu tlaku v pozici úzkého stoje na...
Posturální stabilita u osob s krátkozrakostí
Palivcová, Lenka ; Zahálka, František (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
SOUHRN Název práce: Posturální stabilita u osob s krátkozrakostí Cíl práce: Analyzovat vztahy mezi vybranými parametry posturální stability a zhoršenou zrakovou ostrostí do dálky (myopií) korigovanou optimální zrakovou korekcí brýlemi rozptylnými či kontaktními čočkami. Metodika: Vyšetření stabilizačních schopností vzpřímeného stoje v různých jeho modifikacích. K měření byla využita stabilometrická plošina typu Footscan. Experimentu se zúčastnilo dvanáct myopů v rozsahu -3 až -6D zrakové ostrosti v průměrném věku 23 ± 4 let. Testována byla skupina myopů v pozicích bipedálního stoje s otevřenýma očima se zrakovou korekcí, následně se zavřenýma očima, poté bez zrakové korekce. Jako poslední byly měřeny pozice na jedné dolní končetině se zrakovou korekcí a následně bez ní. Celkem bylo měřeno deset pozic vzpřímeného stoje, každá byla měřena jednou s 30 sekundovým intervalem. Výsledky: Za hodnotící parametr posturální stability byla určena celková dráha bodu tlaku. Pozice na jedné dolní končetině kladly jednoznačně nejvyšší nároky na stabilizaci vzpřímeného stoje. Jediným ztížením podmínek stabilizace této polohy mělo být odstranění zrakové korekce, což se potvrdilo u 8 probandů z celkových 12. V rámci bipedálních pozic dosahovali probandi horších výsledků celkové dráhy bodu tlaku v pozici úzkého stoje na...
Posturální stabilita u osob s krátkozrakostí
Palivcová, Lenka ; Zahálka, František (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
SOUHRN Název práce: Posturální stabilita u osob s krátkozrakostí Cíl práce: Analyzovat vztahy mezi vybranými parametry posturální stability a zhoršenou zrakovou ostrostí do dálky (myopií) korigovanou optimální zrakovou korekcí brýlemi rozptylnými či kontaktními čočkami. Metodika: Vyšetření stabilizačních schopností vzpřímeného stoje v různých jeho modifikacích. K měření byla využita stabilometrická plošina typu Footscan. Experimentu se zúčastnilo dvanáct myopů v rozsahu -3 až -6D zrakové ostrosti v průměrném věku 23 ± 4 let. Testována byla skupina myopů v pozicích bipedálního stoje s otevřenýma očima se zrakovou korekcí, následně se zavřenýma očima, poté bez zrakové korekce. Jako poslední byly měřeny pozice na jedné dolní končetině se zrakovou korekcí a následně bez ní. Celkem bylo měřeno deset pozic vzpřímeného stoje, každá byla měřena jednou s 30 sekundovým intervalem. Výsledky: Za hodnotící parametr posturální stability byla určena celková dráha bodu tlaku. Pozice na jedné dolní končetině kladly jednoznačně nejvyšší nároky na stabilizaci vzpřímeného stoje. Jediným ztížením podmínek stabilizace této polohy mělo být odstranění zrakové korekce, což se potvrdilo u 8 probandů z celkových 12. V rámci bipedálních pozic dosahovali probandi horších výsledků celkové dráhy bodu tlaku v pozici úzkého stoje na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.