|
|
Charakteristika výživových hodnot masa různých hospodářských zvířat.
Kubištová, Petra ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
ABSTRAKT V této diplomové práci byly hodnoceny základní nutriční hodnoty masa různých hospodářských zvířat. Do experimentální části bylo zahrnuto hovězí maso (býci, jalovice a telata), vepřové maso (vepříci, kanečci a prasničky), králičí maso a kuřecí. Byla stanovena sušina, tuk, bílkoviny, popel a hydroxyprolin. Pozornost byla věnována zvláště obsahu tuku a sušiny. V rámci druhu byla zvířata porovnávána na základě možných rozdílů mezi pohlavím (hovězí a vepřové), plemenem (hovězí, králičí), nebo mezi odlišnými částmi těla (kuřecí, králičí). Jednotlivé druhy byly také srovnány vzájemně mezi sebou. Pro výživu člověka tedy lze plně doporučit telecí maso, které obsahovalo nejméně tuku. Z králičího masa je vhodné konzumovat MLD a z kuřecího masa prsní sval. Vepřové maso z mladých zvířat lze obsahem tuku srovnat s prsním svalem kuřete. Hovězí maso bychom také neměli ve svém jídelníčku opomenout. Díky chovatelským technologiím obsahuje méně tuku než dříve a obsahuje cenné minerální látky červeného masa.
|
|
|
Úloha polyploidizace v evoluci rodu Chenopodium (merlík) se zaměřením na Chenopodium quinoa
Babčanová, Natália ; Štorchová, Helena (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Chenopodium (merlík) je kosmopolitně rozšířený polyfyletický rod. Patří do čeledi Amaranthaceae a monofyletické podčeledi Chenopodioideae. V tomto rodu najdeme diploidní, tetraploidní i hexaploidní druhy téměř u všech vývojových linií podčeledi, u Chenopodium album se dokonce vyskytují různé stupně ploidie v rámci druhu. Stupeň ploidie je důležitý při objasňování evoluce a detailních fylogenetických vztahů jednotlivých druhů, má vliv na morfologii rostliny a může se uplatnit při speciaci. Kromě planě rostoucích druhů do tohoto rodu patří i druhy hospodářsky využívané, jako například Chenopodium quinoa, Ch. pallidicaule, Ch. ambrosioides nebo Swaeda foliosa. Quinoa (Chenopodium quinoa) je nejznámějším zástupcem rodu Chenopodium. Je allotetraploidní (2n = 4x = 36), blízce příbuzný Ch. berlandieri, se kterým sdílí zatím neznámé diploidní rodiče. Při segregaci některých alel se však chová jako funkčně diploidní, což značně komplikuje genetické analýzy a šlechtění nových kultivarů. Díky genovému toku mezi planými a pěstovanými populacemi a působení některých evolučních procesů souvisejících s polyploidií si tento druh udržuje vysokou genetickou variabilitu. Quinoa se řadí mezi pseudoobilniny a jako hospodářská plodina byla v Jižní Americe využívána již za dob Inků. Vysoká variabilita, schopnost adaptace a...
|
|
|
Charakteristika výživových hodnot masa různých hospodářských zvířat.
Kubištová, Petra ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
ABSTRAKT V této diplomové práci byly hodnoceny základní nutriční hodnoty masa různých hospodářských zvířat. Do experimentální části bylo zahrnuto hovězí maso (býci, jalovice a telata), vepřové maso (vepříci, kanečci a prasničky), králičí maso a kuřecí. Byla stanovena sušina, tuk, bílkoviny, popel a hydroxyprolin. Pozornost byla věnována zvláště obsahu tuku a sušiny. V rámci druhu byla zvířata porovnávána na základě možných rozdílů mezi pohlavím (hovězí a vepřové), plemenem (hovězí, králičí), nebo mezi odlišnými částmi těla (kuřecí, králičí). Jednotlivé druhy byly také srovnány vzájemně mezi sebou. Pro výživu člověka tedy lze plně doporučit telecí maso, které obsahovalo nejméně tuku. Z králičího masa je vhodné konzumovat MLD a z kuřecího masa prsní sval. Vepřové maso z mladých zvířat lze obsahem tuku srovnat s prsním svalem kuřete. Hovězí maso bychom také neměli ve svém jídelníčku opomenout. Díky chovatelským technologiím obsahuje méně tuku než dříve a obsahuje cenné minerální látky červeného masa.
|
|
|
Srovnání jednotlivých druhů zeleniny z hlediska obsahu a vlastností výživově cenných složek
MICHLOVÁ, Jiřina
Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do čtyř částí. Pojednává o základním členění tržních druhů zeleniny s popisem důležitých zástupců jednotlivých skupin. Dále se věnuje složení zeleniny, jejím nutričním vlastnostem a významu zeleniny na zdraví člověka. Praktická část se zabývá vyhodnocením deseti druhů zeleniny z hlediska výživově cenných složek a doporučením konzumace nejvhodnějších druhů. Dále jsou v této části uvedeny výsledky zpracování dotazníkového šetření o oblibě a spotřebě zeleniny u studentů středních škol a jejich následném porovnání s výsledky dotazníkového šetření u probandů základních škol. Odpovědi u vybraných otázek jsou dále statisticky vyhodnoceny.
|
host ::
RSS.