|
|
Nutriční stav u pacientů s akutní leukémií během onkologické léčby
Kupilíková, Veronika ; Šťastná-Marková, Markéta (vedoucí práce) ; Křížová, Jarmila (oponent)
Akutní leukemie je definována jako různorodá skupina maligních onemocnění krvetvorby. Cílem práce bylo zjistit, v jaké míře se vyskytují poruchy výživy u pacientů s akutní leukemií během onkologické léčby, jaká je jejich závažnost, nejčastější příčiny úbytku hmotnosti a nakolik se u pacientů uplatňují různé formy nutriční intervence. Výzkum probíhal v Ústavu hematologie a krevní transfuze během hospitalizace pacientů na lůžkovém oddělení, jednotce intenzivní péče a transplantační jednotce. Výzkumný soubor byl tvořen 40 pacienty s diagnózou akutní leukemie. Ke zpracování praktické části a zodpovězení výzkumných otázek byly využity výstupy ze screeningu nutričního stavu (dotazník MNA, BMI, hmotnost, střední obvod paže, obvod lýtka, BIA, biochemické nutriční parametry), a funkčního hodnocení (ECOG PS, Chair-stand test, Hand grip test). Měření proběhlo dvakrát se zhruba měsíčním odstupem. Výzkum potvrdil úbytek hmotnosti od počátku onemocnění u 95 % pacientů. Dominantní příčina hubnutí byla identifikována v 80 % jako nechutenství. Nutriční screening MNA vyhodnotil soubor pacientů průměrným skóre 22,8 ± 2,9, což odkazuje do pásma rizika malnutrice. U pacientů došlo ke zhoršení fyzického výkonu a snížení fyzické aktivity. V průměrných výsledcích měření nepotvrdila významné změny celkového nutričního...
|
|
|
Saturace potřeby výživy u seniorů v domovech pro seniory.
KAHOUNOVÁ, Dagmar
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou saturace výživy u seniorů v domovech pro seniory. Nutriční stav seniorů v domovech pro seniory je znepokojivý a není ošetřujícím personálem adekvátně hodnocen. Nedostatečná výživa má mnoho následků a ovlivňuje celkový stav organismu seniora, přičemž příčiny nedostatečné výživy jsou ovlivnitelné. Základním kamenem pro zlepšení nutričního stavu seniorů by bylo zavedení nutričních screeningů do praxe. Výživa seniorů má svá specifika, a při zajišťování výživy seniorů, by měla být akceptována. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá stářím, výživou a malnutricí. Na teoretickou část navazuje empirická část. Cílem bakalářské práce bylo zjistit jaké překážky se vyskytují při příjmu stravy u seniorů v domovech pro seniory. Jak uspokojují všeobecné sestry potřebu výživy u seniorů a zda spolupracují s dalšími členy ošetřovatelského týmu. K dosažení cílů práce bylo v empirické části použito kvalitativní šetření. Výzkumné šetření probíhalo technikou polostrukturovaných rozhovorů, metodou dotazování. Výzkumného šetření se zúčastnilo 10 všeobecných sester pracujících v domovech pro seniory. Rozhovory byly zaznamenány metodou tužka - papír a přepsány. Z šetření vyplynulo, že nutriční stav seniorů je hodnocen minimálně. Domovy pro seniory nemají zavedené standardy, pouze vnitřní postupy. Přítomnost nutričního terapeuta v ošetřovatelském týmu není běžnou praxí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že v domovech pro seniory bez nutričního terapeuta a vlastní kuchyně není připravována strava vhodná pro individuální potřeby seniora.
|
|
|
Komparace a validita nových diagnostických kritérií malnutrice dle GLIM v klinické praxi
Boček, Petr ; Vágnerová, Tereza (vedoucí práce) ; Topinková, Eva (oponent)
Cíl práce: Cílem tohoto výzkumu byla komparace standardizovaných nutričních screeningů a nových diagnostických kritérií malnutrice dle GLIM s praktickým zjištěním svalové hmoty pomocí BIA v klinické praxi. Metody: K výzkumu byli vybráni vhodní, nově přijatí pacienti ve věku 60+ na Geriatrické klinice VFN v Praze a 1. LF UK. U těchto pacientů byl zjištěn věk, hmotnost, výška a následně BMI. Byl u nich proveden standardizovaný dotazník MUST (dle BAPEN), MUST v modifikaci VFN, MNA-SF, SGA, zhodnocení dle nových kritérií dle GLIM s použitím BIA pro stanovení závažnosti sarkopenie. Výsledky: Dle GLIM kritérií (hodnota SMI [kg/m2 ] pro diagnózu sarkopenie je u mužů 10,76, pro těžkou 8,51 a u žen 6,76, pro těžkou pak 5,76) bylo 80,4 % pacientů sarkopenických. U mužů průměrné SMI činilo 8,6 ±1,0 u žen 6,3 ±1,1. Dotazník MUST dle VFN měl celkově velmi nízkou senzitivitu k SGA - 61 %. MNA-SF měl naopak vysokou senzitivitu - 91 % ve srovnání k SGA. Nejlepší validitu pro podvýživu a sarkopenii udává propojení nových GLIM kritérií (senzitivita k SGA 96 %) a SGA. Závěr: Jako nejlepším dotazníkem se může zdát MNA-SF, nýbrž kvůli svojí nízké specifitě bychom spíše volili nástroj SGA jako "semi-gold". Ten je ale limitován zkušenostmi a precizností vyšetřujícího a časovou náročností. Nová kritéria dle GLIM korelují...
|
|
|
Klinická realita - nutriční screening a stav výživy.
Mikhaylova, Olga ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
(v ČJ) Malnutrice je závažné onemocnění, které zvyšuje morbiditu i mortalitu pacientů. Je důležité, abychom včas zachytili pacienty v riziku malnutrice a mohli zahájit nutriční podporu. Nutriční screening má být srozumitelný, jednoduchý a nenáročný, s cílem vyhledat co nejvíce jedinců v riziku podvýživy. Současné nutriční screeningy - např. NRS 2002, MUST, MNA, které používáme v klinické praxi selhávají. Tématem mé bakalářské práce je zhodnocení nutričních screeningu na interním oddělení neselektovaného interního příjmu. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení nutričního screeningu NRS 2002 doporučeného pro nutriční screening dospělých pacientů dle ESPEN guidelines a nových kritérií pro diagnostiku malnutrice dle GLIM. V teoretické části se práce zabývá problematikou malnutrice. Zaměřuje se na příčiny, mechanismy vzniku, důsledky a diagnostiku malnutrice. Jsou zde podrobně popsány existující nutriční screeningy, jejich struktura, využití v praxi a výsledky studií srovnávajících jejich efektivitu. Stěžejním bodem teoretické části je seznámení s novými kritérii GLIM pro diagnostiku malnutrice z roku 2018. Praktická část se zabývá hlavním cílem, jehož obsahem je srovnání výsledků hodnocení nutričního stavu hospitalizovaných pacientů. Je zde rozebrána metodologie sestavování dotazníku a analýzy dat,...
|
|
|
Aplikace screeningu nutričního rizika u hospitalizovaných dětských pacientů
Baliková, Marieta ; Tláskal, Petr (vedoucí práce) ; Boženský, Jan (oponent)
Teoretická část studie shrnuje poznatky, které umožňují hodnotit týkající se hodnocení růstu a vývoje dětí (antropometrická vyšetření, stanovení biologického věku a určení nutričního stavu). Další kapitola teoretické části je věnována nutričnímu screeningu v dětském věku. Vyjmenovaná je většina dostupných nutričních screeningových dotazníků v zahraničí a zmíněna je i situace v České republice. Praktická část je realizována ve Fakultní nemocnici v Motole na dětských klinikách. Cílem práce je posouzení dvou screeningových dotazníků, které byly postupně zavedeny ve FN Motol ke stanovení nutričního rizika hospitalizovaných dětských pacientů.
|
|
|
Skrytá malnutrice u pacientek v pokročilých stádiích ovariálního karcinomu
Ožanová, Michaela ; Tuček, Štěpán (vedoucí práce) ; Kostková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem skryté malnutrice u pacientek v pokročilém stádiu ovariálního karcinomu. Nádorová onemocnění jsou velmi často provázená podvýživou (malnutricí). V případě ovariálního karcinomu malnutrice může být skrytá, především ascitem, který tělesnou hmotnost může zkreslovat. Ve zkoumaném souboru mělo ascites 32 % pacientek. Základním vyšetřením nutričního stavu v nemocnici může být nutriční screening, prováděný u každého hospitalizovaného pacienta, sloužící k odhalení rizika malnutrice. K detekci malnutrice slouží i další metody jako jsou antropometrická měření, laboratorní hodnoty, bioimpedanční analýza nebo méně využívané zobrazovací metody. Cílem této práce je zhodnotit, zda jsou nutriční screening a pravidelná kontrola tělesné hmotnosti u pacientek s pokročilým ovariálním karcinomem dostatečné k diagnostice malnutrice. Výsledky ukázaly, že zařazení antropometrických měření mezi rutinní vyšetření může být přínosem pro odhalení většího množství malnutričních pacientů. Také to, že posun hranice BMI v nutričním screeningu pro pacienty nad 65 let by značně navýšil záchyt pacientů v riziku malnutrice. Dalším cílem bylo zjistit, zda přítomnost ascitu může malnutrici skrýt, případně které jednoduše dostupné metody mohou skrytou malnutrici odhalit. Toto tvrzení bylo...
|
|
|
Role sestry v péči o výživu nemocného
SKŘÍŠOVSKÁ, Martina
Diplomová práce "Role sestry v péči o výživu nemocného" je zpracována v čistě teoretické rovině, zabývá se základním pilířem existence lidského organismu, správnou a dostatečnou výživou člověka a je zaměřena na rozsah zapojení všeobecné sestry při uspokojování bio-psycho-sociálního aspektu potřeby výživy u pacienta v ošetřovatelském procesu. Problematika výživy tvoří nedílnou součást kompletního spektra všech zdravotnických odborností, uspokojení potřeby výživy u pacienta ve všech věkových životních etapách v ošetřovatelském procesu je součástí náplně všeobecné sestry na jednotkách intenzivní a resuscitační péče, na odděleních standardní péče, ale také na geriatrických odděleních a v ústavech sociální péče. Diplomová práce je metodicky členěna do samostatných, logických, na sebe navazujících celků. V úvodu diplomová práce definuje malnutrici jako globální medicínsko-společensko-ekonomický problém a předkládá principy a teoretická východiska organizace optimální nutriční péče, představuje mezinárodní aktivity, které se podílejí na tvorbě guidelines s využitím metody Evidence Based Practice a implementaci efektivních postupů při poskytování komplexní péče o výživu pacienta ve zdravotnických zařízeních a v ústavech sociální péče. Navazuje sumarizace jednotlivých základních nutrientů s ohledem na jejich význam pro správnou funkci lidského organismu a negativní dopad při jejich nedostatečném přísunu v potravě. Diplomová práce prezentuje algoritmus zhodnocení nutričního stavu pacienta v ošetřovatelském procesu porovnáním dostupných screeningových standardizovaných dotazníků, které jsou využitelné k detekci známek malnutrice, předkládá možnosti fortifikace stravy, specifikuje cíle nutriční podpory ve zdravotnickém zařízení se zaměřením na indikace, přínosy, rizika a aplikační cesty enterální a parenterální výživy a poskytuje kompletní přehled nutričních intervencí v kontextu ošetřovatelské péče orientovaných na zabezpečení příjmu potravy. Závěr diplomové práce identifikuje obtížně naplnitelné a realizovatelné aspekty v péči o výživu nemocného, aspekty psychologické a sociokulturní, které v ošetřovatelském procesu všeobecná sestra může uspokojit pouze holistickým a empatickým přístupem. Altruistické, přesto kontroverzní a eticko-filozofické téma představuje nezahájení nebo ukončení intervencí nutriční podpory, přičemž toto rozhodnutí respektuje principy beneficence a non maleficence Hippokratovy přísahy, kvalitu života pacienta a lidskou důstojnost.
|
|
|
Využití nutričního screeningu v ošetřovatelské péči
KOPPOVÁ, Veronika
Nutriční screening je jednoduchým nástrojem pro zjištění nutričního stavu pacienta a je určen převážně ke zjištění rizika malnutrice, nebo k odhalení již rozvinuté malnutrice. Malnutrice je patologický stav způsobený nedostatkem živin, nebo jejich nepoměrem. Je to nežádoucí komplikace v oblasti výživy, která může způsobovat vývoj dalších komplikací, které způsobují vyšší riziko mortality a morbidity, prodlužují dobu léčení, a tím zvyšují náklady na léčbu pacienta. Výhodou nutričního screeningu je sledování výživového stavu pacienta po celou dobu hospitalizace, protože pacientovi nutriční nároky se mohou měnit. Koncepce bakalářské práce je teoreticko empirická. V teoretické části bakalářské práce je popsán současný stav v oblasti výživy, hodnocení nutričního stavu pacienta v nemocničním zařízení, již zmíněná nejzávažnější komplikace výživy malnutrice a dále ošetřovatelská praxe v oblasti výživy. Druhou část bakalářské práce tvoří výzkumné šetření. Cílem práce bylo zjistit, jak je sestrami využíván nutriční screening v praxi. Pro dosažení cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Jakým způsobem sestry pracují s nutričním screeningem? V jakých časových intervalech sestry pracují s nutričním screeningem. Jakými znalostmi sestry disponují v oblasti nutričního screeningu? Odpovědi byly získávány pomocí předem připraveného polostrukturovaného rozhovoru se sestrami na oddělení následné péče. Pro výzkumné šetření bylo vybráno oddělení následné péče z důvodu hospitalizace chronicky nemocných, geriatrických pacientů. Právě tato skupina pacientů je jednou z nejrizikovějších pro vznik komplikací způsobených nedostatečnou výživou. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že sestry dostatečně neznají sledované položky a význam nutričního screeningu, nekomunikují s nutričním terapeutem tak, jak je dáno, ale o výživový stav pacienta se zajímají a umějí si v dané problematice poradit.
|
|
|
Význam nutričního screeningu v působnosti všeobecných sester
JANÍK, Martin
Současný stav: Ačkoli bylo vypracováno a publikováno mnoho studií poukazujících na vliv malnutrice a jejímu vztahu vůči pacientovi i ekonomice zdravotnických systémů, dodnes zůstává malnutrice tichým průvodcem hospitalizovaných pacientů. V roce 2014 ve svém článku autoři studijní skupiny feedM.E. označují celosvětový výskyt malnutrice jako běžný a nákladný (zejména u starších pacientů). Míra prevalence malnutrice u hospitalizovaných pacientů se dle této pracovní skupiny pohybuje kolem 50 %. Cíle práce: Cílem práce byl popis způsobu vyhledávání pacientů s potřebami nutriční intervence všeobecnými sestrami, návaznosti péče u pacientů v riziku malnutrice, předávání informací o nutričním stavu pacienta v průběhu hospitalizace a při předání do péče jiného poskytovatele zdravotních služeb a interdisciplinární spolupráce pracovníků zapojených do péče o pacienty v riziku malnutrice. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo metodou kvalitativního výzkumu. Zkoumaným předmětem byl proces detekce malnutrice a návaznost nutriční péče u příjemců zdravotních služeb z pohledu osob poskytujících tyto služby. Výzkumnou metodou byl zvolen hloubkový rozhovor. Výběr respondentů byl záměrný a velikost souboru byl dán nasycením získaných dat. Pro zpracování dat bylo použito otevřeného kódování a následné kategorizace dat získaných z rozhovorů. Výsledky byly interpretovány metodou "vyložení karet". Výzkumný soubor: Žádost o umožnění provedení výzkumu byla většinou oslovených poskytovatelů zdravotních služeb zamítnuta. Výběr dotazovaných byl záměrný, z okruhu mých bývalých spolupracovníků. S výzkumem vyslovilo souhlas pět všeobecných sester a pět nutričních terapeutů z pracovišť na území České republiky. Výsledky: Co do vyhledávání pacientů v riziku malnutrice, všechny respondentky popsaly vyhledávání pacientů v riziku malnutrice při přijetí k hospitalizaci v rámci odběru ošetřovatelské anamnézy. V průběhu rozhovorů respondentky uvedly problémy jednak s absencí hlášení záchytů pacientů v riziku malnutrice z některých stanic nemocnice, dále také kompetenční spory ohledně úlohy nutričních terapeutů v péči o výživu pacienta na lůžkách intenzívní nebo resuscitační péče, komplikace s materiálně technickým vybavením ošetřovacích stanic a jeho aplikovatelností pro využití u konkrétních pacientů. Projevila se také neznalost screeningového nástroje užívaného na pracovištích všech respondentek, včetně nutričních terapeutů. Zarážející byly nepřesné představy některých respondentek, co se týká kompetencí a působnosti jednotlivých profesí podílejících se na péči o pacienta v riziku malnutrice. Tři sestry z pěti uvedly, že by informace o nutriční bilanci pacienta a jeho potřebách měly vliv na hodnocení pacientova celkového stavu a mohly by vést ke změnám v plánu ošetřovatelské péče, nebo vyhodnocování rizik (např. rizika dekubitu apod.). Závěr: Způsob zajištění nutriční péče v nemocnicích, ve kterých jsou respondentky zaměstnány, je veden směrem sledujícím doporučení odborných společností. V jednotlivostech se však odlišují a nezřídka jsou blízko hranic definovaných právními normami. Jsou patrny výpadky v návaznosti péče, nebo jsou vloženy nadbytečné schvalovací procedury, které mohou vést ke zdržení potřebné nutriční intervence. Chybí informace o jednotlivých screeningových nástrojích a jejich aplikovatelnosti na určité skupiny pacientů. Proto doporučuji vydání guidelines odbornou společností ve směru definice screeningových nástrojů a jejich využití u určitých skupin pacientů pro poskytovatele zdravotních služeb v České republice.
|
|
|
Význam nutriční podpory při léčbě ran
PUCHNAROVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřená na význam nutriční podpory při léčbě ran. Význam nutrice je dnes znám ve všech medicínských odvětvích. V důsledku nesprávné výživy dochází u pacientů ke špatnému hojení ran, a proto by sestra při ošetřování těchto pacientů měla znát důležitost správně vyvážené stravy a správnou péči o hojící se ránu. Díky správné výživě je člověk odolný proti infekci, dochází k lepšímu hojení rány a zlepšuje se léčebný výsledek. Teoretická část bakalářské práce se zabývá významem nutriční podpory, malnutricí, nutričním týmem, perorální podporou, enterální a parenterální výživou. Dále se zaobírá ránami akutními a chronickými, fázemi hojení, faktory ovlivňující hojení a ošetřovatelskou péčí o ránu. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny dva cíle. První cíl si kladl za úkol zjistit, zda sestry znají význam nutriční podpory u pacientů při léčbě ran. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry aktivně přistupují k řešení problematiky nutriční podpory při léčbě ran. V empirické části bakalářské práce byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření a metoda sběru dat pomocí nestandardizovaného dotazníku. Výzkumný soubor se skládal ze směnných sester a staničních sester pracujících na interních, chirurgických odděleních a odděleních následné péče v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s, a Nemocnici České Budějovice a.s. Na dotazník složený z 31 otázek odpovědělo 126 sester. Jeho zpracování statistického šetření bylo provedeno pomocí Microsoft Office Excel 2007. Dotazník s otázkami je uveden v příloze 2. Na podkladě cílů byly stanoveny tři hypotézy. H1: Sestry znají význam nutriční podpory při léčbě ran. H 2: Nutriční podpora je podávána pacientům dle výsledku nutričního screeningu. H 3: Záznam nutriční podpory je prováděn staniční sestrou.
|
host ::
RSS.