|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů s onemocněním Epidermolysis bullosa congenita
ŠÍTALOVÁ, Terezie
Tato bakalářská práce je zaměřena na specifika ošetřovatelské péče u pacientů s onemocněním Epidermolysis bullosa congenita (EB). Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část se zabývá popisem daného onemocnění, diagnostikou, terapií a hlavní částí je ošetřovatelská péče. Pro výzkumnou část jsme si stanovili cíl "Zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacienta s Epidermolysis bullosa congenita". K tomuto cíli jsme si stanovili dvě výzkumné otázky: 1. Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacienta s onemocněním Epidermolysis bullosa congenita? 2. Jaká je úloha sestry při ošetřovatelské péči o pacienta s onemocněním Epidermolysis bullosa congenita? Sběr dat byl realizován pomocí kvalitativního výzkumu, formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořily sestry, které mají zkušenost s ošetřováním takto nemocných pacientů. Druhý výzkumný vzorek tvořily matky, jejichž děti trpí tímto onemocněním. Získaná data byla zpracována do schémat, která znázorňují 7 kategorií a 34 podkategorií. Z výsledků vyplynulo, že ošetřovatelská péče o tyto pacienty je velice individuální a hlavním specifikem je péče o poškozenou kůži. Péče o kůži obnáší především ošetření nově vzniklých puchýřů a stržené kůže. Dalšími specifiky péče je prevence defektů a pseudosyndaktylií, zásady péče při hospitalizaci, výživa, podpora psychického stavu, zvládání bolesti. Také nám z výzkumného šetření plyne, že hlavní úlohou sestry je především ošetřovatelská péče o kůži, edukace a komunikace. Onemocnění Epidermolysis bullosa congenita je vzácné, vrozené a nevyléčitelné onemocnění, jehož výskyt v populaci je naštěstí velmi nízký. Tato práce může posloužit sestrám, rodičům nebo laické veřejnosti k získání více informací o tomto onemocnění.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s vybranými vadami zraku.
DĚDIČOVÁ, Kristýna
Zrak je považován za základní lidský smysl, který nám umožňuje vnímat více než tři čtvrtiny veškerých podnětů a informací potřebných pro náš život. Teoretická část práce se velmi stručně zabývá anatomickou a fyziologickou stránkou zrakového vnímání a charakteristikou vybraných vad zraku: strabismem, refrakčními vadami (hypermetropie, myopie) a slepotou. Předmětem práce jsou pacienti v dětském věku, kteří trpí popsanými vadami. Ošetřovatelská péče se vzhledem k jejich věku stává ještě náročnější. Vady zraku stejně jako vady sluchu mají navíc největší dopad na psychiku dětského pacienta. Teoretická část se dále zabývá diagnostikou a léčbou zrakových vad, korekcí optických vad a zejména problematikou ošetřovatelské péče v dětské oftalmologii. Teoretické kapitoly o ošetřovatelské péči se snaží shrnout dostupné poznatky o hlavních zásadách ošetřovatelské péče, přičemž těžiště teoretické části práce a následně i výzkumného šetření spočívá v ošetřovatelské péči v rámci hospitalizace dítěte. Z kvalitativního hlediska je zde výrazně oddělena problematika péče o děti s lehkými a těžkými vadami zraku. Zvláštní kapitoly jsou věnovány předoperační a pooperační péči o dětského pacienta a aplikaci očních léků zejména mastí a kapek. Podstatnou část teorie zabírá rozbor potřeb dítěte se zrakovým postižením a na to přímo navazující zásady komunikace se zrakově znevýhodněnými dětmi. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u dítěte se zrakovým znevýhodněním na dětské oční klinice a zjistit, jakým způsobem přistupují sestry k zrakově postiženým dětem na běžném dětském oddělení. Ke zjištění cílů práce byly strukturovány tři základní výzkumné otázky: Jaká jsou z pohledu sestry hlavní specifika v ošetřovatelské péči o dítě s lehkou vadou zraku? Jaká jsou z pohledu sestry hlavní specifika v ošetřovatelské péči o dítě se závažným očním onemocněním? Jaké existují rozdíly v ošetřovatelské péči o dítě se zrakovým znevýhodněním na dětské oční klinice a běžném dětském oddělení? Ve výzkumné části byla použita kvalitativní forma výzkumného šetření. Kvalitativní výzkumné šetření bylo prováděno metodou polostrukturovaného rozhovoru, který umožnil respondentkám (sestrám) akcentovat daný problém, podle jejich vlastního uvážení. Pro zpracování výzkumného šetření a analýze rozhovorů se sestrami byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumné šetření bylo prováděno ve dvou nemocnicích: ve Fakultní nemocnici Motol v Praze na očním oddělení pro děti a dospělé, a v Nemocnici Písek na dětském oddělení. V každé z uvedených nemocnic byl proveden rozhovor s pěti sestrami. Rozhovor byl rozčleněn do 45 otázek, ze kterých byly následně syntetizovány čtyři kategorie podle zaměření výzkumného šetření. Výsledky výzkumného šetření potvrdily, že hlavními specifiky péče o zrakově postižené děti je potřeba neustálé komunikace, která se zvyšuje se závažností a charakterem zrakového postižení. U všech zrakově znevýhodněných dětí je akcentováno, aby sestry dokázaly pečovat o optické pomůcky. V souvislosti s denním režimem je neočekávaná, ale zdůvodněná absence speciálních pomůcek pro servírování a příjem jídla. Nedostatečné se zdá i vybavení obou pracovišť odkládacími plochami pro optické pomůcky v koupelnách. Za přínos práce pro praxi sestry na běžném pediatrickém oddělení lze považovat možnost, že se sestra seznámí s teoretickými i praktickými možnostmi, které má specializované pracoviště klinika Nemocnice Motol. Teoretická část práce může sloužit i jako komplexní, i když pouze doplňkový studijní materiál v oboru ošetřovatelské péče o zrakově postižené pediatrické pacienty.
|
|
|
Role sestry v následné péči u pacienta po reimplantaci totální endoprotézy kyčle
KLAPAČOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je zjistit, zda sestry poskytují specifické intervence pacientům po reimplantaci totální endoprotézy kyčle dle projevů ošetřovatelských diagnóz nebo standardně dle provedeného výkonu. Dalším cílem je zjistit konkrétní požadavky pacientů po reimplantaci totální endoprotézy kyčle, a dle možností vytvořit mapu péče. Posledním cílem je zjistit, zda mají pacienti po reimplantaci totální endoprotézy kyčle dostatek informací o prevenci možných komplikací.K získání potřebných dat byl proveden kvantitativní výzkum v kombinaci s výzkumem kvalitativním.Hypotéza, že sestry poskytují ošetřovatelské intervence standardně, bez rozdílu, zda jde o pacienty po primární implantaci totální endoprotézy, či o pacienty po reimplantaci totální endoprotézy kyčle, potvrzena nebyla. Druhá hypotéza, že si sestry neuvědomují, že by se ošetřovatelská péče o klienty po reimplantaci totální endoprotézy kyčle mohla lišit od ošetřovatelské péče o klienty po primární implantaci totální endoprotézy kyčle, potvrzena nebyla.
|
|
|
Jazyková bariéra jako překážka ošetřovatelské péče u rodících žen vietnamské národnosti z pohledu porodní asistentky
SEDLÁKOVÁ, Alena
S rostoucím počtem příslušníků vietnamské národnosti v České republice, se porodní asistentky stále častěji setkávají s vietnamskými ženami, které do českých porodnic přicházejí porodit své děti. Nové trendy v ošetřovatelské péči a holistický přístup vedou porodní asistentku tak, aby každé ženě, ať už je jakékoliv rasy, poskytovala takovou ošetřovatelskou péči, která bude uspokojovat její bio-psycho-sociální a spirituální potřeby. K uspokojování potřeb klientek vietnamské národnosti je zapotřebí efektivní komunikace. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o vietnamskou ženu během porodu a v období šestinedělí a zjistit zda ošetřující personál pociťuje jazykovou bariéru při ošetřování vietnamských žen. Empirická část byla zpracována formou kvantitativního a kvalitativního výzkumu, kde byly zkoumány dva výzkumné soubory. V prvním výzkumném souboru byl technikou sběru dat dotazník, který je určen pro porodní asistentky pracující v porodnicích. Výsledky kvantitativního výzkumného šetření byly zpracovány do grafů. Ve druhém výzkumném souboru byl technikou sběru dat polostrukturovaný rozhovor, který probíhal u vietnamských rodiček, které porodily v jindřichohradecké porodnici. Na základě rozhovorů byly vytvořeny kazuistiky, které tvořily výzkumný podklad pro sestavení kategorizačních tabulek, kde jsou sumarizovány nejdůležitější výsledky výzkumu. Mezi hlavní výsledky výzkumu patří zjištěné problémy v oblasti informovaných souhlasů, komunikaci při příjmu rodičky na porodní sál a komunikaci ve druhé době porodní. Na základě obou výzkumných šetření byly sestaveny informační materiály, které mohou sloužit ke zlepšení komunikace mezi porodními asistentkami a vietnamskými rodičkami.
|
|
|
Tlumočník jako součást týmu při ošetřování pacienů-cizinců
KASOVÁ, Simona
Abstrakt: Na území České republiky žije mnoho cizojazyčných minorit, proto ošetřovatelská péče o příslušníky jiných národností ve zdravotnických zařízeních není ničím neobvyklým. Vzájemná komunikace a porozumění velmi významně ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče o pacienty-cizince. Pokud sestra nezná potřeby pacienta-cizince z důvodu neefektivní komunikace, není schopna tyto potřeby uspokojit a tím poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči. Tato bakalářské práce na téma: ,,Tlumočník jako součást týmu při ošetřování pacientů-cizinců popisuje v teoretické části pohyb cizinců na území České republiky, zásady a prvky multikulturní komunikace pro zdravotnický personál, práci tlumočníka a jeho zapojení do multikulturního ošetřovatelství, ale i zajímavosti z oblasti komunikace určitých národností. Druhá část bakalářské práce je tvořena kvantitativním výzkumem, který je doplněn kvalitativním šetřením, prostřednictvím strukturovaných rozhovorů s cizinci žijícími v České republice. Kvantitativní výzkum byl uskutečněn formou dotazníků pro sestry pracujících v jihočeských nemocnicích. Cíl práce: ,,Zjistit znalost sester vedoucí k zajištění úspěšné a kvalitní komunikace s pacientem-cizincem" byl splněn. Hypotézy k tomuto cíly byly stanoveny takto: H1 Sestry mají již zkušenost s ošetřováním pacientů-cizinců. H2 Sestry mají zkušenost s komunikací s příslušníky cizojazyčných minorit. H3 Sestry mají znalost postupů úspěšné komunikace s pacienty-cizinci. H4 Sestry znají příslušné kontakty, na které se obrátit, v případě potřeby tlumočníka. H5 Při péči o pacienta- cizince je do ošetřovatelského týmu zařazen i tlumočník. Hypotézy H1 a H2 byly potvrzeny, ostatní hypotézy výzkumné šetření nepotvrdilo. Výsledky této bakalářské práce by mohly posloužit jako ukazatel potřeby, sestry dále vzdělávat v multikulturním ošetřovatelství. Také by v praxi mohly poukázat na vhodnost, více zapojit tlumočníka do ošetřovatelského týmu při péči o příslušníky cizojazyčných minorit.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u neslyšících rodiček
KOTTOVÁ, Jiřina
Problematika ošetřovatelské péče u neslyšících rodiček Klientela českých porodnic se díky otevření hranic a migraci obyvatelstva během patnácti let velmi změnila a porodnice na tuto skutečnost adekvátně zareagovaly. Ženám různých kultur a náboženského vyznání umíme pro porod a pobyt v nemocnici vytvořit příznivé podmínky. Neomezující a přátelské podmínky bychom měli vytvořit i ženám neslyšícím. Jsem zaměstnána v Ústavu pro péči o matku a dítě, které se v roce 2004 stalo centrem pro neslyšící rodičky. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké má ošetřující personál největší problémy v ošetřovatelské péči u neslyšících rodiček. Teoretická část popisuje specifika ošetřovatelské péče o neslyšící rodičku. Další kapitoly pojednávají o anatomii sluchového ústrojí, přibližují vady sluchu a jejich diagnostiku a též se věnují komunikaci neslyšících a jejich identitě. Cílem práce je zjistit zda zdravotnický personál ovládá komunikaci s neslyšícími rodičkami, zda je vybraná porodnice schopna zajistit tlumočníka, a s kterými problémy se potýkají neslyšící ženy a ošetřující personál. V hypotézách bylo stanoveno, že zdravotnický personál nemá základní informace o komunikaci s neslyšící rodičkou, a neovládá ji, že porodnice zajistí pro neslyšící rodičku tlumočníka, a že v ošetřovatelské péči je pro zdravotnický personál a neslyšící rodičku největším problémem komunikace. Pro výzkumné šetření byl zvolen kvantitativní výzkum formou dotazníku pro zdravotnický personál z Ústavu pro péči o matku a dítě, společně s kvalitativním, který představují čtyři rozhovory s neslyšícím rodičkami rodícími tamtéž.. Sběr dat byl prováděn v únoru a březnu 2010. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že zdravotnický personál nemá základní informace o komunikaci s neslyšícími a základy komunikace neovládá, a největším problémem v ošetřovatelské péči o neslyšící rodičky je podle porodních asistentek, dětských sester a neslyšících samotných komunikace. Z výsledků šetření byl stanoven závěr, že nelze zavírat oči před problematikou komunikace s neslyšícími rodičkami. Za jedno z hlavních doporučení byla větší informovanost zdravotnického personálu o světě neslyšících, zkvalitnění přístupu k neslyšícím a respektování jejich osobnosti. Nemusíme umět znakový jazyk, abychom se domluvili s neslyšícími, ale postačí být vnímavý, laskavý a chtít porozumět.
|
|
|
Vliv stresu na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích.
JAMBOROVÁ, Lenka
Téma mé bakalářské práce {\clqq}Vliv stresu na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích`` jsem si vybrala z toho důvodu, že mě vždy zajímala práce sester v akutních ambulancích a také psychická náročnost této práce, která je na sestry v těchto ambulancích kladena Stres je soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější podněty, narušující normální chod funkcí organismu, je to individuální odpověď na nadměrně zatěžující fyzické, emoční nebo intelektuální požadavky. Komunikace se považuje za důležitý aspekt zdravotnické péče. Je základní a nedílnou součástí zdravotní péče, kterou sestry poskytují. Efektivní komunikace pozitivně přispívá k uzdravení pacienta tím, že tlumí strach a zmatek, pomáhá při úzkostech a stresu. I když si to mnohokrát neuvědomujeme, posuzujeme pacienta hned při příchodu do ambulance. Jestli komunikuje, nebo je nervózní, zda má upravený zevnějšek, je na pojízdném křesle či chodí o berlích. Současné ošetřovatelství od sestry očekává, že je v oblasti svého samostatného působení uznávaným odborníkem. Syndrom vyhoření označuje duševní a tělesné vyčerpání nejčastěji u tzv. pomáhajících profesí. V české literatuře je syndrom vyhoření nejčastěji uváděn v kontextu problematiky osobnosti v ošetřovatelských profesích, u nichž jsou náplní práce služby druhým lidem. Pro uskutečnění výzkumu v rámci své bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumného šetření, kdy byla použita metoda dotazování, technika dotazníků. Dotazník byl určen zdravotním sestrám pracujícím v akutních ambulancích. Šetření bylo provedeno v nemocnicích České Budějovice, Jindřichův Hradec, Praha Motol, v psychiatrické léčebně Jihlava a na poliklinice v Telči, vždy se souhlasem hlavních sester nemocnic. Tato práce si kladla za cíl zjistit, zda stres ovlivňuje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích. Hypotéza číslo 1 stres ovlivňuje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. I hypotéza číslo 2 stres ovlivňuje zdravotní stav sester v akutních ambulancích. A nakonec hypotéza číslo 3 dobrý kolektiv na pracovišti pozitivně ovlivňuje práci v akutní ambulanci se nám potvrdila. Tedy cíl byl splněn. Má práce může být využita jako pomocný materiál pro edukaci zdravotnického personálu v nemocniční praxi.
|
|
|
Potřeba návštěvní služby porodní asistentky u matek v poporodním období
BRABENCOVÁ, Iveta
Porodní asistentky v návštěvní službě jsou specialistky na všechny problémy, které trápí ženy a jejich děti v šestinedělí. Komplexní péče porodních asistentek v domácím prostředí bezprostředně navazuje na péči nemocniční a poskytuje zdravotní služby, které se snaží zajistit včasnou odbornou pomoc. Dle zákona o zdravotním pojištění je hrazena péče v obvyklém rozsahu 1 návštěva porodní asistentky před porodem a 3 návštěvy porodní asistentky po porodu.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o onkologicky nemocné v terminálním stádiu
PFEFFEROVÁ, Eva
Terminální stádium je postupné a nevratné selhávání životně důležitých funkcí a orgánů s následkem smrti individua. Tento stav bývá časově ohraničen dobou několika hodin a dnů. I v tomto stádiu musí být věnována soustavná pozornost vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb umírajícího pacienta. V současné době v ČR poskytují péči o pacienty s onkologickým onemocněním v terminálním stádiu především oddělení následné péče, onkologická oddělení a hospice.
|
host ::
RSS.