|
| |
|
|
Technologie tváření neželezných materiálů
Zuhla, Michal ; Dvořák, Milan (oponent) ; Císařová, Michaela (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na plošné tváření zejména neželezných kovů. Jsou zde popsány metody stříhání, tažení a ohýbání. U každé z těchto metod je uvedena stručná charakteristika a její problematika. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé výrobní technologie stříhání, tažení a ohýbání spolu s příklady výrobků a jejich využitím. Práce je doplněna přehledem nejdůležitějších neželezných kovů. U těchto kovů jsou popsány jejich vlastnosti, vhodnost pro tváření a případně jejich slitiny.
|
|
| |
|
|
Technologie galvanické anodizace neželezných kovů a slitin
Remešová, Michaela ; Hadraba,, Hynek (oponent) ; Čelko, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na teoretický popis technologie anodické oxidace hliníku, hořčíku, zinku a jejich slitin. V práci jsou podrobně popsány metody tvorby oxidické vrstvy a chemické procesy, ke kterým během anodizace dochází. Experimentální část práce se zabývá tvorbou oxidických vrstev na hliníku, hořčíku a zinku o vysoké čistotě za různých podmínek. U všech tří materiálů byly vytvořeny oxidické vrstvy různých tlouštěk. Hliník byl anodizován v lázni 10% H2SO4, hořčík v lázni 1 mol/dm3 NaOH a zinek 0,5 mol/dm3 NaOH. Procesy probíhaly za laboratorní teploty. Na hliníku byla vytvořena souvislá oxidická vrstva. Dále bylo ověřeno pravidlo „312“, které lze orientačně použít pro výpočet tloušťky vzniklé oxidické vrstvy na hliníku. V případě hořčíku použitím nižšího proudu 0,08 a 0,2 A vznikají tmavě zabarvené vrstvy než při volbě vyššího proudu 0,5 A. S rostoucím napětím dochází u hořčíku ke vzniku členitější struktury oxidické vrstvy. Dále bylo u hořčíku pozorováno, že výsledná vrstva se skládá ze dvou subvrstev. U zinku lze vytvořit černě zabarvenou vrstvu při použití napětí 20 V a proudu 0,4–0,5 A. Ve vrstvě byly pozorovány opět dvě subvrstvy. Za nižšího proudu a napětí (0,05 A, 0,17 V) nedochází u zinku ke tvorbě vrstvy, ale dochází ke krystalografickému leptání.
|
|
|
Studie recyklace neželezných kovů v EU a ČR
Rákosník, Vítězslav ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Tonika, Jaroslav (oponent)
Z celkového hlediska s se ou re ykla e ese výhody i evýhody. ) ač ou výhodou je ušetře í velkého ožství e ergie při re ykla i oproti výro ě z pri ár í surovi y, ož je další velké plus u re ykla e eželez ý h kovů - šetřit pri ár í surovi y. Česká repu lika, i další h oho ze í, jsou převáž ě závislé a dovozu určitý h surovi hli ík, olovo, ěď atd. e o jsou závislé právě a z í ě é re ykla i. V d eš í do ě árůstu počtu elektrospotře ičů počítače, o il í telefo y, ta lety atd. je re ykla e kovového odpadu vel i důležitá, protože v každé zaříze í se vyskytuje určité ožství eželez ý h a ušle htilý h kovů, které ohou ýt využity z ovu. V této prá i udou popisová y ěž ě používa é eželez é kovy vlast osti, záso y, využití a jeji h re ykla e). Práce pojednává také o elektroodpadu a nakládání s tímto odpadem. Klíčová slova: eželez é kovy, re ykla e, využití
|
|
|
Příběhy soch a pomníků: ztráta národního dědictví Francie během 2. světové války
Kšinská, Anna ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Klinka, Tomáš (oponent)
Předmětem této diplomové práce je popsat dnes už opomenuté události Francie během 2. světové války, kdy zde dochází za účelem tavení neželezných kovů na výrobu zbraní v nacistickém Německu k nenávratnému zničení historických soch a pomníků z období Třetí republiky. Cílem je zmínit některá z hlavních rozhodnutí, jež vedla k odstranění konkrétních děl a na rozboru těchto děl posoudit, do jaké míry se na jejich ztrátě podílel okupant a do jaké míry bylo jejich odstranění nevyhnutelné. První kapitola v rámci historického kontextu představuje období a ideje Třetí republiky až po příchod Vichistické vlády spolu s novými ideály. Druhá kapitola je věnována expanzi v rámci sochařství Třetí republiky a sochařské mánii. Vývoji kampaně sběru neželezných kovů a jejím aktérům se věnuje třetí kapitola. Následně práce uvádí konkrétní rozhodnutí o likvidaci soch založená na náboženském, politickém a estetickém podtextu. V páté kapitole se práce v rámci praktické části pokouší analyzovat tato rozhodnutí a na jejich základě určit příčinu ztráty sochařských děl. Poslední část se soustředí na odlišné reakce ohledně ničení soch a památníků obecně a dále na vesnicích a menších městech. KLÍČOVÁ SLOVA: francouzské národní dědictví, kulturní ztráta, neželezné kovy, roztavené sochy, Třetí republika, Vichistický režim.
|
|
|
Studie recyklace neželezných kovů v EU a ČR
Rákosník, Vítězslav ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Tonika, Jaroslav (oponent)
Z celkového hlediska s se ou re ykla e ese výhody i evýhody. ) ač ou výhodou je ušetře í velkého ožství e ergie při re ykla i oproti výro ě z pri ár í surovi y, ož je další velké plus u re ykla e eželez ý h kovů - šetřit pri ár í surovi y. Česká repu lika, i další h oho ze í, jsou převáž ě závislé a dovozu určitý h surovi hli ík, olovo, ěď atd. e o jsou závislé právě a z í ě é re ykla i. V d eš í do ě árůstu počtu elektrospotře ičů počítače, o il í telefo y, ta lety atd. je re ykla e kovového odpadu vel i důležitá, protože v každé zaříze í se vyskytuje určité ožství eželez ý h a ušle htilý h kovů, které ohou ýt využity z ovu. V této prá i udou popisová y ěž ě používa é eželez é kovy vlast osti, záso y, využití a jeji h re ykla e). Práce pojednává také o elektroodpadu a nakládání s tímto odpadem. Klíčová slova: eželez é kovy, re ykla e, využití
|
|
| |
|
| |
|
|
Technologie galvanické anodizace neželezných kovů a slitin
Remešová, Michaela ; Hadraba,, Hynek (oponent) ; Čelko, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na teoretický popis technologie anodické oxidace hliníku, hořčíku, zinku a jejich slitin. V práci jsou podrobně popsány metody tvorby oxidické vrstvy a chemické procesy, ke kterým během anodizace dochází. Experimentální část práce se zabývá tvorbou oxidických vrstev na hliníku, hořčíku a zinku o vysoké čistotě za různých podmínek. U všech tří materiálů byly vytvořeny oxidické vrstvy různých tlouštěk. Hliník byl anodizován v lázni 10% H2SO4, hořčík v lázni 1 mol/dm3 NaOH a zinek 0,5 mol/dm3 NaOH. Procesy probíhaly za laboratorní teploty. Na hliníku byla vytvořena souvislá oxidická vrstva. Dále bylo ověřeno pravidlo „312“, které lze orientačně použít pro výpočet tloušťky vzniklé oxidické vrstvy na hliníku. V případě hořčíku použitím nižšího proudu 0,08 a 0,2 A vznikají tmavě zabarvené vrstvy než při volbě vyššího proudu 0,5 A. S rostoucím napětím dochází u hořčíku ke vzniku členitější struktury oxidické vrstvy. Dále bylo u hořčíku pozorováno, že výsledná vrstva se skládá ze dvou subvrstev. U zinku lze vytvořit černě zabarvenou vrstvu při použití napětí 20 V a proudu 0,4–0,5 A. Ve vrstvě byly pozorovány opět dvě subvrstvy. Za nižšího proudu a napětí (0,05 A, 0,17 V) nedochází u zinku ke tvorbě vrstvy, ale dochází ke krystalografickému leptání.
|
host ::
RSS.