|
|
Schopnost rostlin se adaptovat na antropogenní znečištění
Vachek, Tadeáš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
V důsledku globální změny klimatu a lidských zásahů do krajiny se životní prostředí velmi rychle mění. To s sebou přináší mnoho stresových faktorů, kterým se musí organismy přizpůsobit. Jedním z adaptivních mechanismů, který je v současné době hojně diskutovaný, je rychlá evoluce, tedy dědičná změna založená na přirozeném výběru, probíhající ekologicky relevantním tempem. Tato práce se zabývá syntézou poznatků o rychlé evoluci, metodikou jejího výzkumu a její rolí v adaptivních procesech rostlin k antropogennímu znečištění. Studovanými faktory antropogenního znečištění jsou těžké kovy v půdě a noční umělé osvětlení. Ze shromážděných studií vyplývá, že zvýšené koncentrace těžkých kovů jsou silným selekčním tlakem, který může u mnoha rostlinných druhů vést k oddělení tolerantní populace od původní během několika generací. Naproti tomu význam nočního umělého osvětlení jako selekčního faktoru pro evoluci rostlin zatím zkoumán nebyl. Jednotlivé studie se sice zabývají adaptivní evolucí u fototaktického hmyzu v reakci na noční umělé osvětlení, ani zde však neproběhl rozsáhlejší výzkum. Z obecného zkoumání vlivů nočního umělého osvětlení na organismy (zejména živočichy) jsou patrné přímé i nepřímé dopady na jejich fungování, mnohé z nich však zatím nebyly podrobněji popsány. Přímé i nepřímé dopady nočního...
|
|
|
Fyziologické reakce rostlin na umělé osvětlení
Holečková, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Tématem této bakalářské práce je fyziologická reakce rostlin na umělé osvětlení, čímž je myšleno umělé osvětlení z pouličních lamp, které je jedním z významných antropogenních vlivů. Noční umělé osvětlení je uváděno pod zkratkou ALAN (z anglického slovního spojení Artificial light at night) a může mít výrazný vliv na chování rostlin. V rámci této práce jsou shrnuty v teoretické části aktuální poznatky o vlivu pouličních lamp na nejen chování rostlin, ale i na celé ekosystémy. V části praktické je na rostlinách měřen obsah chlorofylu, který je významným parametrem informujícím o jejich fyziologickém stavu, tedy zda na to má vliv i noční umělé osvětlení. Následně zjištěný obsah chlorofylu rostlin pod pouličním osvětlením je srovnán s obsahem u párových kontrolních rostlin v jejich okolí, které se nenacházejí pod žádným uměle vytvořeným osvětlením. Měření je prováděno pomocí speciálně určeného přístroje na zjišťování obsahu chlorofylu v listech rostlin pod názvem CCM300. Výsledkem práce je poznání možného vlivu pouličního osvětlení na fyziologický stav rostlin. Klíčová slova fyziologická reakce, noční umělé osvětlení, rostliny, chlorofyl
|
host ::
RSS.