|
|
Regulation of insect pheromone biosynthesis
Halmová, Martina ; Pichová, Iva (vedoucí práce) ; Valterová, Irena (oponent)
Feromóny sú zlúčeniny vylučované hmyzom a stavovcami, ktoré špecificky modulujú správanie rovnakého druhu. Na základe ich role sú feromóny klasifikované do rôznych typov ako: spúšťacie feromóny, primárne feromóny, pohlavné feromóny, agregačné feromóny, poplašné feromóny a stopovacie feromóny. Hmyzie feromóny sú prchavé látky skladajúce sa z alkoholov, aldehydov, ketónov, aromatických zlúčenín a izoprenoidov. Biosyntéza feromónov zahŕňa metabolické dráhy mastných kyselín a izoprenoidov. Biosyntéza feromónov musí byť precízne regulovaná, pretože feromonálna zmes má definované pomery a chemické štruktúry. Hlavným cieľom mojej práce je zosumarizovať publikované poznatky o biosyntéze hmyzích feromónov a jej regulácii s tým, že bude kladený dôraz na pohlavné feromóny. Pozornosť bude venovaná tiež biotechnologickému potenciálu feromónov pri cielenej kontrole škodcov s využitím enzýmov vyskytujúcich sa v biosyntéze feromónov.
|
|
|
Úloha neuropeptidů při stresu a patofyziologii EAE
Kramáriková, Ivana ; Slanař, Ondřej (vedoucí práce) ; Slíva, Jiří (oponent) ; Kmoníčková, Eva (oponent)
Souhrn Úvod a cíl: Neuropeptidy tvoří rozsáhlou skupinu biologicky aktivních látek a jejich účinky závisí na aktivitě a lokalizaci specifických receptorů. Dosud není zcela objasněn mechanismus regulačních/modulačních účinků neuropeptidů a tyto mezery v našich znalostech pak ztěžují možnost jejich terapeutického ovlivnění. Naší hypotézou bylo, že podobně jako byly popsány účinky galaninergního systému na kardiovaskulární systém, může být galaninergní systém jedním z významných modulátorů hypotalamo-hypofýzo-adrenální osy a může proto modulovat stresovou odpověď či patofyziologii vybraných neurologických onemocnění. Cílem naší práce bylo zjistit přítomnost a expresi galaninových (GalR) a CRH (CRH-R) receptorů za bazálních podmínkách a při stresu v adenohypofýze a hypofýze a za patologických podmínek v míše na myším modelu roztroušené sklerózy, experimentální autoimunitní encefalomyelitidy (EAE) a určit buněčnou lokalizaci GalR1 (oligodendrocyty, mikroglie, astrocyty, ependymální buňky a endotelové buňky v kapilárách). Výsledky: Exprese všech testovaných galaninergních peptidů byla stanovena v adenohypofýze. Bylo zjištěno, že exprese mRNA GalR2 v adenohypofýze za bazálních podmínek byla mnohem vyšší než exprese mRNA GalR1 a GalR3. Zatímco akutní stres nevyvolal v adenohypofýze žádné změny v expresi GalR2,...
|
|
|
Studium morfologických a funkčních změn autonomní inervace srdce a cév a jejich příčin u chronických chorobných stavů
Mistrová, Eliška ; Chottová Dvořáková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vančura, Vlastimil (oponent) ; Adamcová, Michaela (oponent)
V posledních dekádách dochází k výraznému nárůstu diabetu mellitu a chronické stresové zátěže, které mají značný negativní dopad na tělesné i psychické zdraví jedince. Opakované a dlouhodobé působení zvýšené hladiny glukózy, vystupňovaná aktivita sympatického nervového systému a vzestup plazmatické hladiny stresových hormonů ovlivňuje většinu orgánů v těle, včetně srdce a cév. Činnost kardiovaskulárního systému je regulována značným množstvím neurotransmiterů, hormonů i neuropeptidů a změny v inervaci kardiovaskulárního systému v důsledku obou nemocí mohou vést k poškození jeho funkce. Předložená dizertační práce se zaměřuje nejen na roli klasické, ale především peptidergní inervace srdce. Cílem bylo přispět k objasnění podílu neuropeptidů a jejich receptorových systémů na vzniku a vývoji poškození srdce - vlivem diabetu mellitu a působením stresoru. Poznání fyziologických vlastností neuropeptidů a jejich účasti na patogenezi obou onemocnění a s nimi spojených komplikací by mohlo pomoci ve stanovení optimálních terapeutických postupů řady onemocnění, popř. využití kardioprotektivního účinku neuropeptidů. První oddíl práce je zaměřen na studium vlivu streptozotocinového diabetu na senzorickou část srdeční inervace laboratorního potkana, která se podílí na přenosu bolestivých podnětů. Stanovili jsme...
|
|
|
Studium morfologických a funkčních změn autonomní inervace srdce a cév a jejich příčin u chronických chorobných stavů
Mistrová, Eliška ; Chottová Dvořáková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vančura, Vlastimil (oponent) ; Adamcová, Michaela (oponent)
V posledních dekádách dochází k výraznému nárůstu diabetu mellitu a chronické stresové zátěže, které mají značný negativní dopad na tělesné i psychické zdraví jedince. Opakované a dlouhodobé působení zvýšené hladiny glukózy, vystupňovaná aktivita sympatického nervového systému a vzestup plazmatické hladiny stresových hormonů ovlivňuje většinu orgánů v těle, včetně srdce a cév. Činnost kardiovaskulárního systému je regulována značným množstvím neurotransmiterů, hormonů i neuropeptidů a změny v inervaci kardiovaskulárního systému v důsledku obou nemocí mohou vést k poškození jeho funkce. Předložená dizertační práce se zaměřuje nejen na roli klasické, ale především peptidergní inervace srdce. Cílem bylo přispět k objasnění podílu neuropeptidů a jejich receptorových systémů na vzniku a vývoji poškození srdce - vlivem diabetu mellitu a působením stresoru. Poznání fyziologických vlastností neuropeptidů a jejich účasti na patogenezi obou onemocnění a s nimi spojených komplikací by mohlo pomoci ve stanovení optimálních terapeutických postupů řady onemocnění, popř. využití kardioprotektivního účinku neuropeptidů. První oddíl práce je zaměřen na studium vlivu streptozotocinového diabetu na senzorickou část srdeční inervace laboratorního potkana, která se podílí na přenosu bolestivých podnětů. Stanovili jsme...
|
|
| |
host ::
RSS.