Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium morfologických a funkčních změn autonomní inervace srdce a cév a jejich příčin u chronických chorobných stavů
Mistrová, Eliška ; Chottová Dvořáková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vančura, Vlastimil (oponent) ; Adamcová, Michaela (oponent)
V posledních dekádách dochází k výraznému nárůstu diabetu mellitu a chronické stresové zátěže, které mají značný negativní dopad na tělesné i psychické zdraví jedince. Opakované a dlouhodobé působení zvýšené hladiny glukózy, vystupňovaná aktivita sympatického nervového systému a vzestup plazmatické hladiny stresových hormonů ovlivňuje většinu orgánů v těle, včetně srdce a cév. Činnost kardiovaskulárního systému je regulována značným množstvím neurotransmiterů, hormonů i neuropeptidů a změny v inervaci kardiovaskulárního systému v důsledku obou nemocí mohou vést k poškození jeho funkce. Předložená dizertační práce se zaměřuje nejen na roli klasické, ale především peptidergní inervace srdce. Cílem bylo přispět k objasnění podílu neuropeptidů a jejich receptorových systémů na vzniku a vývoji poškození srdce - vlivem diabetu mellitu a působením stresoru. Poznání fyziologických vlastností neuropeptidů a jejich účasti na patogenezi obou onemocnění a s nimi spojených komplikací by mohlo pomoci ve stanovení optimálních terapeutických postupů řady onemocnění, popř. využití kardioprotektivního účinku neuropeptidů. První oddíl práce je zaměřen na studium vlivu streptozotocinového diabetu na senzorickou část srdeční inervace laboratorního potkana, která se podílí na přenosu bolestivých podnětů. Stanovili jsme...
Studium morfologických a funkčních změn autonomní inervace srdce a cév a jejich příčin u chronických chorobných stavů
Mistrová, Eliška ; Chottová Dvořáková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vančura, Vlastimil (oponent) ; Adamcová, Michaela (oponent)
V posledních dekádách dochází k výraznému nárůstu diabetu mellitu a chronické stresové zátěže, které mají značný negativní dopad na tělesné i psychické zdraví jedince. Opakované a dlouhodobé působení zvýšené hladiny glukózy, vystupňovaná aktivita sympatického nervového systému a vzestup plazmatické hladiny stresových hormonů ovlivňuje většinu orgánů v těle, včetně srdce a cév. Činnost kardiovaskulárního systému je regulována značným množstvím neurotransmiterů, hormonů i neuropeptidů a změny v inervaci kardiovaskulárního systému v důsledku obou nemocí mohou vést k poškození jeho funkce. Předložená dizertační práce se zaměřuje nejen na roli klasické, ale především peptidergní inervace srdce. Cílem bylo přispět k objasnění podílu neuropeptidů a jejich receptorových systémů na vzniku a vývoji poškození srdce - vlivem diabetu mellitu a působením stresoru. Poznání fyziologických vlastností neuropeptidů a jejich účasti na patogenezi obou onemocnění a s nimi spojených komplikací by mohlo pomoci ve stanovení optimálních terapeutických postupů řady onemocnění, popř. využití kardioprotektivního účinku neuropeptidů. První oddíl práce je zaměřen na studium vlivu streptozotocinového diabetu na senzorickou část srdeční inervace laboratorního potkana, která se podílí na přenosu bolestivých podnětů. Stanovili jsme...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.