Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role of the noncanonical Wnt pathway in craniofacial development
Burianová, Andrea ; Machoň, Ondřej (vedoucí práce) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Vývoj obličejové oblasti je výsledkem komplexních buněčných a molekulárních procesů, které jsou řízené činností různých signálních kaskád. Jednou z těchto signálních kaskád, které se podílejí na vývoji obličeje, je nekanonická Wnt signální dráha. Mutace v genech kódujících proteiny, které jsou součástí této signální dráhy (Wnt5a aj.), jsou spojeny s obličejovými defekty, které je možné pozorovat například u pacientů s Robinowovým syndromem. Cílem této práce bylo objasnit roli Wnt5a signalizace ve vývoji obličeje pomocí analýzy myšího kmene s kondicionální delecí genu Wnt5a v buňkách kraniální neurální lišty, které se významně podílejí na tvorbě obličejových struktur. V této studii jsme zjistili, že Wnt5a signalizace se ve vývoji obličeje uplatňuje tak, že reguluje tvar mezenchymálních kondenzací dávajících vzniknout chrupavkám, které ovlivňují výsledný tvar obličeje. Zároveň Wnt5a signalizace reguluje buněčnou proliferaci, orientované buněčné dělení, polaritu primárních cilií a je důležitá pro buněčné populace exprimující Msx1 nebo Pax3, které jsou pro vývoj obličeje klíčové. Tato data nejen přispívají k současnému chápání nekanonické Wnt signalizace ve vývoji obličeje, ale také nabízejí cenné poznatky o tom, jakým způsobem komplexní genové regulační sítě tento proces řídí. Klíčová slova: Wnt5a...
Vývoj buněk neurální lišty u zebřičky Danio rerio
Psutková, Viktorie ; Machoň, Ondřej (vedoucí práce) ; Fabian, Peter (oponent) ; Svoboda, Ondřej (oponent)
Neurální lišta je populace volně migrujících buněk, kterou najdeme pouze u obratlovců. Buňky neurální lišty migrují do hlavové, srdeční a trupové oblasti těla, kde se přeměňují v různé buněčné typy. V případě hlavové neurální lišty se buňky diferencují mimo jiné i do chondrocytů a tenocytů. Právě tato unikátní vlastnost hlavové neurální lišty přinesla obratlovců evoluční novinku, lebku. V této práci se zaměřuje na vývoj hlavové neurální lišty a derivátů z ní odvozených u dánia pruhovaného (Danio rerio). Proudy hlavové neurální lišty se během migrace řídí antero-posteriorním nastavením těla daným hox geny. Samotný vývoj neurální lišty je řízen navzájem se ovlivňující sítí genů. Zde jsme se zaměřili na geny meis v rámci kraniofaciálního vývoje dánia. Ke studiu této problematiky jsme použili linie knock out (KO) mutantů pro každý paralog meis genu. Ze čtyř mutantů, meis1a, meis1b, meis2a, meis2b, pouze u meis1b KO a double meis1a1b KO mutantů dochází k deformaci hlavových chrupavek, derivátů neurální lišty. Tyto změny jsme identifikovali už během růstu chrupavek, avšak nikoliv na začátku vývoje během migrace neurální lišty do žaberních oblouků a následné kondenzace chondrocytů. Utváření obličejové části lebky tzv. viscerokrania je výsledkem provázanosti vývoje několika tkání. Jednou z těchto tkání...
Genetic regulation of the cranial cartilage and bone development
Burianová, Andrea ; Machoň, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaucká, Markéta (oponent)
Vývoj lebky zahrnuje řadu komplexních buněčných procesů, kterých se účastní dvě různé buněčné linie - jedinečná populace tranzientních pluripotentních buněk neurální lišty a buňky pocházející z mezodermu. Mezi kostmi lebky pocházejících z těchto odlišných buněčných linií bylo prokázáno několik rozdílů v molekulárních mechanismech probíhajících v chondrogenezi a osteogenezi. Hlavové kosti vznikají intramembránovou i endochondrální osifikací bez ohledu na svůj původ. Indukce, migrace, kondenzace, diferenciace a proliferace patří mezi buněčné procesy, které vedou k tvorbě hlavových kostí a vyžadují sofistikovanou genovou kontrolu. Výsledky nejnovějších studií dokazují roli několika signálních drah a jejich cílových genů ve vývoji lebky. Jednotlivé signální kaskády jsou velmi složitě propojené a společně vytvářejí genovou regulační síť. Tato práce se věnuje především genetickým programům, které ovládají vývoj kosterních struktur pocházejících z neurální lišty. Klíčová slova: buňky neurální lišty, osteogeneze, chondrogeneze, mezenchymální kondenzace, genová regulační síť
Role of transcription factors Meis during embryogenesis Danio rerio
Brežinová, Veronika ; Machoň, Ondřej (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Meis transkripčné faktory patria do skupiny TALE (predĺženie troch aminokyselinových slučiek) homeodoménových proteínov. Meis2 proteíny pravdepodobne zohrávajú regulačnú funkciu v priebehu vývoja buniek neurálnej lišty a diferenciácie jej derivátov. V genóme zebričky sú kódované dvoma paralógnymi génmi meis2a a meis2b. CRISPR/Cas9 technológia bola využitá k príprave mutantných línií pre oba paralógy meis2a a meis2b, za účelom študovania funkcie tohto transkripčného faktora. Súčasne ako kontrola boli použité špecifické Morfolína pre meis2a aj meis2b, ktoré znižujú expresiu týchto génov. Kraniofaciálny a srdečný vývoj bol u mutantných rýb analyzovaný u línie meis2a pomocou RNA in situ hybridizácie, histologického farbenia chrupaviek a počítačovou tomografiou. Zatiaľ čo, po injikácií špecifických Morfolín sme pozorovali narušený kraniofaciálny vývoj aj vývoj srdca, u línie meis2a KO sme tieto typické zmeny neodhalili. Náš genetický prístup jasne nepreukázal, že samotný meis2a paralóg zohráva dôležitú úlohu v kraniofaciálnom vývoji a pri vývoji srdca. Pre podrobnejšiu analýzu sú potrebné ďalšie experimenty na líniách rýb s kombinovanými knock-outami meis2a aj meis2b. Kľúčové slová Mutagenéza CRISPR, Danio rerio, bunky neurálnej lišty, Meis2, transkripčný faktor

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.