|
|
Vliv legislativních změn na výplatu vybraných nepojistných sociálních dávek
ČERTICKÁ, Ivana
Cílem této bakalářské práce je analyzovat a vyhodnotit dopady změn právních předpisů v oblasti výplaty vybraných nepojistných sociálních dávek od roku 2012 po současnost. Vybranými nepojistnými sociálními dávkami jsou dávky státní sociální podpory, dávky pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči. Tyto dávky byly pro účely této bakalářské práce vybrány záměrně z hlediska jejich největšího podílu na výdajích ze státního rozpočtu v oblasti nepojistných sociálních dávek. Dalším cílem této bakalářské práce je vyhodnotit pozitivní a negativní dopady legislativních změn vybraných nepojistných sociálních dávek na jejich výplatu, dále analyzovat a vyhodnotit zásadní legislativní změny, změny v přístupnosti a výhodnosti jednotlivých dávek pro žadatele, ale také vyhodnotit dopady legislativních změn na administrativní zatížení zaměstnanců v oblasti nepojistných sociálních dávek a v neposlední řadě zjistit dopady legislativních změn na výdaje státního rozpočtu. Cíl bakalářské práce byl splněn prostřednictvím kvalitativní strategie, metodou dotazování, technikou polostrukturovaných rozhovorů a analýzou dokumentů. Získané výsledky výzkumu mohou být použity pro další rozsáhlejší výzkum nebo jako podpůrný materiál pro studium nepojistných sociálních dávek, neboť byl teoreticky vymezen vývoj jednotlivých nepojistných sociálních dávek a v rámci výzkumu byly analyzovány jednotlivé dopady legislativního vývoje obsahující jejich pozitiva a negativa v různých směrech. Přínosem bakalářské práce může být zpětná vazba reagující na jednotlivé legislativní změny v oblasti nepojistných sociálních dávek a podmínit tak případnou diskusi pro další úpravy.
|
|
|
Syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce České republiky
MARKOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zabývá tématem syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek (ONSD) Úřadu práce ČR. V literatuře se setkáme s celou řadou definic syndromu vyhoření; některé z nich se orientují na stav emočního, mentálního a fyzického vyčerpání a jiné vnímají syndrom jak proces, který má určitý vývoj. Nicméně syndrom vyhoření představuje celý soubor příznaků, který se projevuje ztrátou elánu, radosti ze života a ztrátou energie. Úřad práce ČR plní úkoly v oblasti zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ale především také zajišťuje administrativu, rozhoduje a také vyplácí nepojistné sociální dávky. Na Úřadu práce ČR zajišťují chod oddělení ONSD především referenti a sociální pracovníci, kteří jsou extrémně vystaveni nebezpečí syndromu vyhoření, protože jejich náplní práce je každodenní jednání s klienty, kteří mají ne jeden, ale více problémů, které nejsou schopni vlastními silami řešit, a od pracovníka čekají mnohdy více, než jim může poskytnout. Cílem diplomové práce je popsat problematiku syndromu vyhoření u pracovníků (sociálních pracovníků a referentů) ONSD Úřadu práce ČR. Dílčím cílem je zjistit, jestli pracovníci mají informace, jak syndromu vyhoření předcházet a zároveň porovnat rozdíl mezi pracovníky velkých a malých měst. Dalším dílčím cílem je zjistit, jestli se pracovníci subjektivně cítí vyčerpáni. S ohledem na tyto cíle byly stanoveny tři hypotézy: Pracovníci ONSD ve větších městech se cítí subjektivně více vyčerpáni než pracovníci v menších městech. Sociální pracovníci ONSD mají více informací o tom, jak předcházet syndromu vyhoření než referenti ONSD. Referenti ONSD se cítí subjektivně více vyčerpáni než sociální pracovníci ONSD. Dále byla zvolena výzkumná otázka: Jaké povědomí mají pracovníci ONSD Úřadu práce ČR o syndromu vyhoření? Pro potřeby výzkumu byla zvolena kvantitativní strategie, metoda dotazování v technice dotazníku. Výzkumný vzorek tvoří 148 pracovníků ONSD, kteří úplně a správně vyplnili dotazník. Jako doplňková technika byl použit kvalitativní sběr dat, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru, kdy z 249 pracovníků ONSD bylo prostým náhodným výběrem vylosováno 8 komunikačních partnerů, kteří tedy tvoří druhý výzkumný vzorek. Výsledky kvantitativního výzkumu jsou prezentovány popisnou statistikou pomocí grafů a tabulek. Stanovené hypotézy byly testovány statistickou metodou dobré shody, Chí-kvadrát test. Výsledky ukazují, že pracovníci ONSD ve větších městech se necítí více vyčerpáni než pracovníci ONSD v menších městech. Sociální pracovníci ONSD mají více informací o tom, jak předcházet syndromu vyhoření než referenti ONSD a referenti ONSD se necítí více vyčerpáni než sociální pracovníci ONSD. Pro fixaci dat kvalitativního výzkumu jsem zvolila ruční zápis. Analýzu kvalitativních dat jsem provedla metodou vytváření trsů, což znamená, že jsem vyhledávala ve výrocích osob všechny takové pasáže, které se týkají jednoho úzce ohraničeného okruhu. Z odpovědí komunikačních partnerů vyplynuly následující 3 trsy: informovanost o syndromu vyhoření, vnímání klientů a subjektivní pocity. Výsledky kvalitativní části výzkumu ukazují, že pracovníci ONSD sice mají znalosti o syndromu vyhoření, znají jeho příčiny a mají představu o prevenci. Nicméně tyto informace jsou většinou neúplné, někdy matoucí ve smyslu zaměření se na nepodstatné příčiny a pomíjení těch důležitých. Z jednotlivých odpovědí je také patrné, že většina komunikačních partnerů vnímá své klienty a práci s nimi jako přítěž, jako problém, práce je jim nepříjemná a nebaví je. Z výzkumu dále vyplývá, že Úřad práce ČR by měl organizovat cílené školení o prevenci před syndromem vyhoření právě s ohledem na pracovní pozici, kterou pracovník vykonává. Předpokládaný přínos práce pro praxi je poskytnutí studijního materiálu pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a také jako informační materiál pro Úřad práce ČR.
|
|
|
Nepojistné sociální dávky jako forma podpory pěstounských rodin
MAROUSKOVÁ, Martina
Pěstounská péče je osobní péčí o dítě třetí osobou a je jedním z možných typů náhradní rodinné péče, které stát podporuje, řídí, zprostředkovává a kontroluje. Jejím účelem je poskytovat dítěti přirozené rodinné prostředí s citovými vazbami. Pěstounská péče poskytuje hmotné zabezpečení dítěti i odměnu těm, kteří se ho ujali. Od 1. 1. 2013 přinesla reforma změny v oblasti pěstounské péče, vycházející ze zákonů, které přijala vláda. Změny se týkaly organizace pěstounské péče i dávek, které jsou pěstounům poskytovány. Teoretická část práce obsahuje charakteristiku pěstounské péče dle souvisejících legislativních norem. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit názory pěstounů na finanční pomoc státu prostřednictvím nepojistných sociálních dávek. Vytyčený dílčí cíl měl pomoci objasnit názory pěstounů na změny, které v oblasti pěstounských dávek proběhly. K realizaci práce byla využita kvalitativní výzkumná strategie. Pro naplnění cílů výzkumu byla jako výzkumný nástroj zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Ve výzkumné části práce jsou získaná data analyzována s využitím otevřeného kódování. Výzkumný soubor komunikačních partnerů byl vybrán účelovým výběrem ze základního souboru žadatelů o dávky pěstounské péče spadajících do působnosti Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Českých Budějovicích - kontaktních pracovišť v Českých Budějovicích, Hluboké nad Vltavou a Zlivi. Výsledky výzkumu ukázaly, že oblasti rodinného rozpočtu, na které mělo pěstounství výrazný vliv, jsou většinově shodné jako oblasti, za které jsou nepojistné sociální dávky vydávány. Jedná se zde zejména o výdaje na běžné potřeby přijatých dětí, ale i na bydlení rodiny a zvýšené výdaje za dopravu, které též souvisí s výkonem pěstounské péče. Spokojenost s výší dávek pěstounské péče mezi dotazovanými převažovala, sporné se však zdá být rozdílné ohodnocení pěstounů dlouhodobých a přechodných. Dle zjištěných výsledků by si pozornost zasloužilo i legislativní ošetření pobírání rodičovského příspěvku u pěstounů na přechodnou dobu a u osob, které dítě z takové péče převezmou. Změny týkající se pěstounských dávek se jeví pro většinu dotazovaných dobré. Jedinou výjimku tvoří rozdíl výše odměny pěstouna osoby pečující a osoby v evidenci, kde jsou argumenty jak na straně těch, co s rozdílem částek souhlasí, tak i na straně nesouhlasících. Vhodné by bylo též přesnější vymezení postavení odměny pěstouna jako příjmu ze závislé činnosti. Nyní je nepřehledné, pro jaké účely se jako příjem ze závislé činnosti uznává a pro jaké ne. Zjištěné výsledky by mohly být podnětem ke zvážení, zda by některé praktické otázky, které ze změn zavedených v pěstounské péči druhotně vyplynuly, neměly být upřesněny a ošetřeny v mezích zákona.
|
|
|
Institut jednotného výplatního místa nepojistných sociálních dávek
SMOLÍKOVÁ, Martina
Cílem každého státu v dobách krize je šetřit na výdajích. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je zreformovat sociální systém. V České republice probíhá Sociální reforma systému nepojistných sociálních dávek. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat zkušenosti referentů nepojistných sociálních dávek s probíhající sociální reformou a změnami, které v souvislosti s touto reformou proběhly. Dne 1.1.2012 došlo ke sloučení výplatních míst dávek státní sociální podpory, dávek hmotné nouze a dávek pro osoby se zdravotním postižením. Rozhodování a administrace těchto dávek je od tohoto data prováděno jediným orgánem, kterým je Úřad práce ČR. Tento krok měl přinést možnost efektivnějšího řízení a administrace dávek i lepší kontrolovatelnost využití prostředků státu. Od 1.1.2012 lze vyřídit veškeré služby - jak v oblasti zaměstnanosti, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi i dávek pro osoby se zdravotním postižením prostřednictvím Úřadu práce ČR. Kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, použita byla technika polostrukturovaného rozhovoru. Koncepce rozhovoru byla postavena na 6 okruzích. Sběr dat probíhal v únoru a březnu 2014. Zkoumaným souborem bylo 9 referentů nepojistných sociálních dávek zvolených účelovým výběrem na jednotlivých kontaktních místech Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky České Budějovice. Z výsledků práce vyplynulo, že jednotliví referenti zatím spatřují v provedené reformě spíše nevýhody. Návrhy na zlepšení ze svého pohledu nemají nebo jsou pouze malého rozsahu. Největší problém vidí ve změnách v programovém vybavení, dále pak ve vzniku a následném zániku S-Karty. Prostřednictvím této karty sociálních systémů měly být vypláceny veškeré nepojistné sociální dávky, v budoucnu i dávky důchodového zabezpečení. Práce přinese zpětnou vazbu na zrealizované dílčí reformní kroky v rámci výplaty nepojistných sociálních dávek, a může tak podnítit diskusi k případným následným modifikacím.
|
host ::
RSS.