|
|
Využití anatomických, biochemických a fluorescenčních indikátorů stresu pro vyhodnocení reakce na sucho u lokálních ekotypů borovice lesní.
Štěpánová, Kristýna ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stejskal, Jan (oponent)
Globální klimatická změna a s ní spojené globální oteplování již je problémem pro lesní ekosystémy mírného pásu a v příštích desetiletích se tento problém nadále bude prohlubovat. Mnoho druhů se bude muset přizpůsobit působení multifaktoriální kombinaci stresů, očekává se zvýšení průměrné teploty vzduchu, četnosti a intenzity srážek, zároveň se zvýší intenzita epizod sucha a území zasažených suchem bude přibývat. Je nutné najít způsob, jak pomoci krajině těmto zintenzivňujícím se jevům čelit. Nabízí se možnost výsadby vhodných druhů dřevin, které budou schopny efektivně hospodařit s vodou a přežívat i v obdobích s jejím nedostatkem. Odolnost stromů vůči suchu souvisí s jejich fenotypovou plasticitou a ekotypovou diferenciací. Borovice lesní (Pinus sylvestris L.) se vyznačuje skromnými ekologickými nároky na prostředí a klima stanoviště, je fenotypově plastická a vůči suchu relativně odolná. Cílem této práce bylo 1) zhodnotit a porovnat reakci rozdílných ekotypů borovice lesní na stres suchem v důsledku snížené dostupnosti vody, pomocí anatomických, biochemických a fluorescenčních indikátorů fyziologického stavu, a 2) u vybraných genotypů v rámci lokálního ekotypu borovice lesní v semenném sadu určit biochemický fenotyp v obsahu fotosyntetických pigmentů, jako indikátor fyziologického stavu rostliny...
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace CO2 a ozářenosti na kvantitativní parametry mezofylových buněk smrku ztepilého
Kubínová, Zuzana ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Radochová, Barbora (oponent)
KUBÍNOVÁ, Zuzana. Vliv zvýšené koncentrace CO2 a ozářenosti na kvantitativní parametry mezofylových buněk smrku ztepilého. Praha, 2010. 74 s. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Abstrakt Cílem práce bylo zvolit a upravit metodiku pro počítání částic v prostoru, aby byla použitelná pro nevychýlený odhad počtu chloroplastů v mezofylových buňkách jehlic. Pro počítání chloroplastů byla poprvé použita metoda disektoru, která umožňuje nevychýlený odhad počtu chloroplastů na objem jehlice z preparátů čerstvých řezů jehlicemi nasnímaných konfokálním mikroskopem bez nutnosti složité přípravy preparátů. Dalším cílem bylo porovnat vybrané fotosyntetické a anatomické charakteristiky ve slunných a stinných jehlicích smrku ztepilého pěstovaného dlouhodobě pod vlivem různé koncentrace CO2 v atmosféře. Stromy byly pěstovány v kultivačních sférách na experimentálním ekologickém pracovišti Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd České republiky, v.v.i. na Bílém Kříži v Moravskoslezských Beskydech po dobu osmi let v současné atmosférické koncentraci CO2 (v době experimentu stoupající od 357 až po 370 µmol CO2 ∙ mol-1 ) a ve zvýšené koncentraci CO2 (700 µmol ∙ mol-1 ). Z korun stromů byly odebrány slunné jehlice ze třetího přeslenu (ozářenost 1000-1200 µmol(fotonů) ∙ m-2 ∙ s-1 ) a...
|
host ::
RSS.