|
|
Prostorová analýza pozdně antického sídliště - příklad Džandavláttepa
Machačíková, Tereza ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prostorovým rozložením drobných nálezů na pozdně antické lokalitě Džandavláttepa v jižním Uzbekistánu, v Šerabádském okrese. Prostřednictvím archeologické metody prostorové analýzy si klade za cíl pomoci určit funkce jednotlivých stavebních konstrukcí na Džandavláttepa. V teoretické části představuje historii a vývoj prostorové analýzy jako vědní disciplíny a popisuje základní principy některých jejích metod. V praktické části se potom zabývá samotnou lokalitou a snaží se analyzovat tuto situaci výše zmíněnými metodami (především vizuální analýzou, pro kterou byly vypracovány plány zkoumaných sektorů 7 a 20 se zaznačenými drobnými nálezy). Zjišťuje tak ale, že vzhledem ke složité původní archeologické situaci, není možné přesně určit funkci jednotlivých místností. Navrhuje pouze některé možné interpretace závěrů této analýzy.
|
|
|
Floristické mapování okolí zaniklé vesnice Malonín (Prachaticko)
Kadlec, Jakub ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Zaniklé vesnice a k nim náležející krajinné struktury jsou významné díky své vysoké biodiverzitě. Okolo zaniklé vesnice Malonín na Prachaticku, na jejímž území jsou tyto struktury zachované, bylo vymezeno území o rozloze 5,25 km2, ve kterém bylo v rámci mezioborového výzkumu prováděno floristické mapování. Probíhalo od 11. 4. 2015 do 14. 9. 2015 a bylo zaměřené na druhy s výraznou indikační hodnotou, které představují relikty dřívějšího pěstování a druhy chranářsky, fytogeograficky nebo jinak významné. Během sedmi návštěv bylo zaznamenáno 70 nálezů 18 druhů rostlin. Ke každému druhu byly dohledány stanovištní nároky, rozšíření a ze starých map bylo zjištěno historické land-use v místě nálezu, případně zařazení lokality z hlediska lesnické typologie. Každý nález byl v prostředí ArcGIS zakreslen do mapy. Následně byly nálezy popsány, vyhodnoceny v souvislosti se zjištěnými údaji a případně interpretovány. Data týkající se vzdálenosti nálezů od Malonína, nejbližší existující vesnice a nejbližšího potoka byla graficky
znázorněna pomocí krabicových grafů. Dále byla statisticky testována závislost mezi těmito vzdálenostmi a Ellenbergovými indikačními hodnotami. Některé druhy, které se
zároveň vyskytovaly nejblíže zaniklé vesnici, jsou relikty dřívějšího pěstování a přímo indikují bývalé osídlení např. barvínek menší (Vinca minor) nebo šeřík obecný (Syringa vulgaris), jiné jsou vázané na specifické biotopy vzniklé v důsledku hospodaření člověka v krajině, zejména dymnivka dutá (Corydalis cava) v mezních pásech. Ve zdejším podhůří je výskyt dymnivky podmíněn souhrou příznivého klimatu s příznivými půdními podmínkami. Většina mapovaných druhů se nachází na Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Jedinečnost území zaniklých osídlení, nejen z hlediska přírody, je zřejmá. Proto má smysl je studovat a starat se o zachování hodnot, které uchovávají.
|
host ::
RSS.